Quote
01.389
712:732
LG: a jako dítě byl ste někdy na nepřístupném filmu?
JU: no to sme to sme to sme to sme měli takový jako všelijaký kartky
že že se třeba v Sokole tak sme přepisovali to datum aby nás tam
pustili
LG: ((smích))
JU: jo to sme dělali to sme dělali
LG: a tam ste teda chodil s těma se spolužáky na ty nepřístupné
filmy
JU: no s těma staršíma
LG: [jo s těma staršíma]
JU: [ti to nepotřebovali] a ty jak se starej úkol klepl tož se to
tady ze sportovního klubu to sme si napsali ročník že sme starší to
byl českej film my sme na to všeci chtěli jít ten vám něco řekne
poněvadž to je klasika Noční motýl
03.388
1095:1104
LS: ((smích)) teď bych se ještě zeptal, jestli ste chodila do
kostela.
MH: em v mládí em vs- ee všichni toto. ale moji rodiče nikdy
nechodili, nebyli fanatičtí, i když vlastně maminka vlastně byla z
velmi zbožné, až bigotní,
LS: hm
MH: katolické rodiny na dědině,
03.388
1117:1123
LS: ((smích)) takže vy ste chodila nebo [nechodila?]
MH: [ne,] chodila jako děcko, a pak někdy v takovém zoufalství,
LS: hm
MH: sem se zastavila v kostele.
03.388
1252:1260
LS: [nás] to zajímá vlastně hlavně proto, že sme se chtěli zeptat,
jestli to vaše vyznání ovlivňovalo to, em jak často ste do toho kina
chodila, a jaký film [ste si vybírala.]
MH: [ne, absolutně] né.
LS: ne.
MH: a to už já sem do kostela nechodila,
03.388
786:808
LG: ehm stalo se třeba že ste někdy do kostela nešel kvůli tomu že
hráli někde film který ste chtěl vidět?
JU: no tak to to to dopoledne ne se nehrálo
LG: mhm
JU: tenkrát se nehrálo dopoledne
LG: a ke které církvi teda ste se...
JU: římskokatolická [sme byli no]
LG: [římskokatolická] a třeba ten katecheta bavil se s váma nějak o
těch filmech nebo [tak]...
JU: [kdo]
LG: katecheta?
JU: nééé kde pak to toho to nazajímalo
LG: nezajímalo á ee ovlivňovalo to vyznání em výběr filmu nebo...
02.387
395:402
LG: a ve škole mluvilo se nějak o filmech o kinu a tak
JU: nu tak oficielně ne oficielně ne, to nebylo v tym ee výukovým
programu.
LG: a nějak neoficiálně vyjadřovali se k tomu nějak učitelé?
JU: no tak ani ani ani ne já
02.387
477:481
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě,
sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny
((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl
pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna
funguje dodneška [jistě.]
02.387
485:495
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se
rozejít a šly sme do kina Edison,
LS: hm
MH: na Dornychu.
LS: hm
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za
korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.
02.387
618:628
MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na
gymnázium, my sme měli slevu na divadlo.
LS: hm
MH: ale do kin sme nechodili.
LS: hm
MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.
02.387
642:672
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v
souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl
postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům.
MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla.
LS: hm
MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se
školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti
bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ),
to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina
sme nechodili, protože děti chodily samy.
LS: hm
MH: a se svými rodiči.
LS: hm
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.