Quote
07.374
662:670
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení.
07.374
754:761
protože jiná kultura nebyla, bývaly
koncerty Na hradbách ((Městské divadlo Na hradbách)), na Kolišti
prostě, tam byl takovej altánek a tam bývala vojenská hudba, a
jinak...
LS: hm a
MH: zatemnění...
07.374
868:870
u nás bydlela
sestřenka, mladší než já, sme byly dvě holky mladý, tak s- i se
sestrou sme tam chodívaly. a em hlavně kde to bylo nejblíž.
07.374
911:916
LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše
nejoblíbenější a proč.
MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to
bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod
domova.
07.374
1442:1443
MH: [ano, ano (.) ne, to] em ee ani já sem nebyla ňákej fanda na
kina.
07.374
1717:1720
LS: vy ste říkala, že ste navští- navštěvovala [třeba (.) no?]
MH: [no eem] až v pozdějších letech. za války, jak sem říkala. to
bylo hlavně ta nejbližší kina, to se daleko nechodilo.
07.374
2012:2018
MH: no, podívejte se, umřela maminka, a em ten život byl takovej
beznadějnej, a tím, že byla u nás ta sestřenka mladá, no tak se šlo
do kina, semo tamo. ale em tak ňák, abych byla fanda,
LS: hm hm
MH: to vo sobě říct nemohu.
07.374
2073:2074
em já já sem vám řekla, já sem
nebyla fanda na kino.
06.373
662:672
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
06.373
1080:1093
LS: ne. dobře, em teď tady mám otázku, jestli ste jako dítě chodila
na nepřístupné filmy.
MH: hm v té době, kdy něco bylo nepřístupné, sem já do kina
nechodila, takže...
LS: to sme vlastně říkali. a do kina jestli ste třeba chodila někdy
bez placení?
MH: ne, to nikdy, kdepak.
LS: [teď bych se ještě]
MH: [tenkrát i v tramvaji] všichni platili.