Quote
01.366
101:108
LČ: mhm (.) a kdy vaš- kdy skončilo ee to že ste navštěvovala
pravidelně kino? kdy ste zhruba přestala pravidelně chodit do kina?
LT: no narozením dětí (.) tím se to omezilo.
LČ: a potom už ste tak pravidelně...
LT: no pak už se tak pravidelně nechodilo, že to (jak) vycházel čas.
01.366
129:131
LČ: jak často ste jako dítě [chodila do kina]
LT: [no každej] tejden (.) to byly soboty obvykle.
01.366
267:283
v tom vašem věku zhruba od desíti let ee od
toho roku teda devatenácet třicet šest, do konce války (.) jak často
ste chodila do kina tentokrát. jestli se to ňák [změnilo od toho
dětství?]
LT: [no tak pravidelně] v sobotu se chodilo do kina.
LČ: na- a byla to polední nebo večerní představení?
LT: no pokuď to bylo pro děti, že tak sem mohla chodit na odpolední,
no až potom už sem byla zaměstnaná, no tak už večer, že.
LČ: a takže poté, co ste nastoupila do zaměstnání (.) tak došlo
vlastně k změně toho počtu návštěv [kina?]
LT: [no tak] jistě podle toho, co jako (.) se naplánovalo
s kamarádama, že (.) potom s mládencama.
01.366
877:881
LČ: a chodila ste teda v té době třeba více nebo méně do kina to (.)
asi...
LT: no tak jak se nahodil film a tak jak (.) to prostě doba nesla
no.
01.366
158:164
JV: hm dobře a teďka bych se zeptala, kdy pro vás skončilo pravidelné navštěvování kina. třeba v padesátých letech nebo v šedesátých letech, kdy ste přestala pravidelně do toho kina chodit.
LH: no, teď když sem přestala vidět. no to je tak šest, tak asi k šestýmu roku. tak asi šest, no.
JV: dobře.
LH: protože je to veliké a mně se to míhá, bohužel.
01.366
170:176
JV: hm dobře. takže první otázka by byla em jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina.
LH: jé, to sem byla, tam byl Pat a Patachon
JV: hm
LH: <to vám můžu říct,> to sem tá, ty figurky byly dvě. to byly první figurky takový. ten jeden byl malé a jeden byl velké. a menovalo se to, oni se menovali Pat a Patachon a to bylo narvaný kino. hlavně taky hodně dětí, děti tam byly taky, i dospělí. a měli ohromnou em aplaus, ale oni byly první ty chvíle byly němý. ten film byl němý. a potom já si teď nemůžu vzpomnět, manžel si taky nevzpomněl, pak byla eště jedna figurka, a ty už byly takový elegantní, taky, jeden byl silnej a jeden byl slabší, menší.
01.366
270:280
JV: dobře. a teďka bych se ještě zeptala, jak často ste chodila jako dítě do kina, do těch svých deseti let věku.
LH: no, když sem měla koruny.
JV: a to bylo tak zhruba, třeba jednou za měsíc.
LH: no, to ne, to dříve, to dříve. to manžel ještě dělal vyšší průmyslovku, a eště dál, a to všecko, tak moc teho neměl, já taky ne moc, tak když byly koruny tak
JV: ale já myslím jako dítě, když ste byla ještě
LH: aha, jako malá, jo, když teta byla potom v Praze, u té pani, tak vona dycky mně, to sem byla její miláček, a vona dycky, Lidunko, ne- nevadí, já ti ne- s tou školou je to teda, maminka měla strach okolo té školy, jak to bylo těch studentů, víte jak je to, jak to bylo, to byla hrůza. a tak dycky mně ňákou korunu na Vánoce, když sem měla svátek, když sem měla narozeniny, no, a tak vona, měla sem hned do kina. a na dlouho. a já sem byla šetřílek, do kinečka sme šli.
01.366
486:504
JV: hm a chodila ste třeba na filmy některých herců opakovaně? že byste šla vícekrát?
LH: chodila.
JV: a kvůli tomu hercovi? že byste
LH: ano, ten herec se nám líbil, a tak sme chodili.
JV: hm
LH: někdy i dvakrát. maminka řekla, dyť už to znáte. ale ne, my sme ještě šli se jednou podívat co, no to nám eště ušlo, tak no.
JV: hm
LH: a na to kukuruku ((film neidentifikován)) sme šli dvakrát. to se nám moc líbilo.
JV: dobře.
LH: a na tu Španělskou vyzvědačku ((Španělská vyzvědačka)), a na rozmery ((Rose-Marie)) a ty americký starý filmy, ty byly krásný. no teď nevím teda, některý se mně taky jejich nelíbí.
01.366
518:532
JV: dobře, em se vrátíme k té škole, jestli vám učitelé třeba říkali něco o filmech, pamatujete si na něco [takového?]
LH: [ne, málo.]
JV: hm
LH: málo se, málo se vy- vyprávělo a někdy za odměnu, ale to bylo velmi málo, sme šli a dávali sme korunu dvacet.
JV: do kina že ste šli? se školou do kina?
LH: ano.
JV: a to bylo tak asi dejme tomu jak často. třeba jednou do roka, nebo
LH: no, tak moc často ne, někdy.
01.366
566:576
JV: hm dobře, takže teďka bych se přesunula od tohoto na starší věk, na váš starší věk, takže od vašich asi deseti let do začátku války, nebo do protektorátu. takže teďka bychom se bavily o tomhletom období. od vašich deseti let do toho protektorátu. a takže zeptala bych se jak ste tady v tom období často chodila do kina asi tak zhruba.
LH: no, moc ne, protože bylo každou chvilu to o tom troubilo, že,
JV: a tak to ještě byla ta první republika
LH: ne,
JV: hm
LH: no tak to už, to už to tak moc né, ačkoliv byli taky ten (volbrik) byl ten německej herec, ve filmech hrával, a taky sme někdy šli ale že to bylo jako německy víte, a my sme byli proti těm Němcům dost zaujatí, ale my sme to nemohli dělat očividně, že, no