Quote
11.378
1276:1331
JV: a bylo třeba důležité, kdo v tom filmu hrál? [měla ste nějakou
oblíbenou herečku nebo herce?]
BK: [no určitě, to ano, to byli no no to byli] to byli naši herci,
JV: vzpomněla byste si,
BK: my sme
JV: koho ste měla ráda?
BK: no no tak těžko těžko vám to teď budu říkat, ale my sme mě- si
sbíraly ee takhle celý ty jejich fotky, to sme měly, každá sme si
vyměňovaly fotky herců.
JV: to ste si vystřihovaly z novin nebo?
BK: to se dostaly koupit.
JV: každý
BK: to byly krásný fotky, jo, to byly krásný fotografie.
JV: a ee vzpomněla byste si teda na nějakého, kdybyste měla vybrat
jednoho nebo dva herce, které ste měla opravdu ráda?
BK: no je jich je jich strašně moc a oni teď ty filmy právě dávají
pořád, takže já vám třeba řeknu jméno nějakýho herce na kterýho si
zrovna pamatuju teď z této doby, to je to už je pro mě těžké, ale
oni ty filmy hodně dávají v televizi [samozřejmě].
JV: [já sem] se jenom právě chtěl třeba zeptat, jestli vás tento
herec něčím jakoby zaujal víc než ostatní, vy říkala ste, že ste
jich měla str- jako velkou škálu,
BK: třeba třeba ten Pešek ((Ladislav Pešek))
JV: mhm
BK: nebo Vojta ((Jaroslav Vojta)) a ten, no vidíte, teď teď vám
neřeknu to jméno, ale je to je to
JV: Burian ((Vlasta Burian))?
BK: ne ne ne ne z Královýho Pole ((Královo Pole)), protože naše
maminka si ho
JV: hégr ((Karel Höger))?
BK: hégr ((Karel Höger)), maminka s nima kamarádila a s jeho bratry
a sestrami
JV: mhm
BK: tam bydleli blízko, tak o nich já sem se vlastně hodně dověděla
od mé maminky, takže ty filmy sem měla samozřejmě ráda.
11.378
1443:1463
BK: ((smích)) ne ne pr- jak pořad řikam, jo, to bylo edy nelson
((Eddy Nelson)), mekdonaldová ((Jeanette MacDonald)) jo, to byli
JV: [tak to sou herci a herečky]
BK: [jo to sou herci, ale ty] ty měli několik filmů, jo, to bylo
JV: mhm a ty ste měla ráda [z těch amerických]
BK: [no to bylo] ta rouz mery ((Rose-Marie)) a to byly takový spíš
jako zpívaný operetky, to byly snad krásně muzikální ty filmy
JV: ostatně říkala ste před chvílí, že tohle byly ty filmy, o
kterých ste pak s děvčaty bavily,
BK: no tak tak to sme si prostě jenom bavily, protože sme to chtěly
vidět.
JV: mhm
BK: takhle sme se u toho bavily.
11.378
479:494
LČ: určitě. a ee třeba ve vašich nějakých zvycích nebo hrách, se ten
ty zážitky z filmu odra- odrážely třeba? povídali ste si o filmech
(potom)?
LŠ: ano, povídaly sme si s děvčatama o tym vykládaly a a to jaký
měla šaty a to a jak s jak všecko bylo, opravdu, mělo to i výchovný
takový (.) prostředek. [na tu mládež].
LČ: [a měly ste i] nějakou snahu potom ty herečky napodobovat?
nebo...
LŠ: a to ne.
LČ: ne?
LŠ: to ne. ale tu sem měla ráda, tu radši, to víte tak všecko.
11.378
496:525
LČ: a třeba písničky filmové [ste si zpívali?]
LŠ: [ano písničky], to vždycky byl doprovod písničky, nějaká taková
nová, pak se to zpívalo a.
LČ: a jak ste si ty písničky pamatovali?
LŠ: no to sme si pamatovali.
LČ: přímo z toho kina?
LŠ: no.
LČ: anebo ste třeba měli...
LŠ: měli sme taky gramofon takovej starej taky víte tak...
LČ: a to se dalo pouštět si nějaké písničky...
LŠ: nedalo se to pouštět to, ale voni vycházely ty plotny a bylo tam
vždycky napsané, že je to z toho a z toho filmu.
LČ: a to ste si kupovala?
LŠ: ne, já sem to měla vod jedné paní [staré vypůjčený],
LČ: [aha]
LŠ: a vždycky když nějaká ta plotna vyšla tak, tak sem si to
koupila.
11.378
542:547
LČ: a tím pádem ty desky ste si teda kupovala nebo půjčovala od té
paní, jak ste říkala?
LŠ: no tak, vona ještě nebyla tá paní tak stará, vona si taky nějaký
ty desky kupovala, jo, a dycky mně to půjčila, třeba jenom na sobotu
a na nedělu, víte, tenkrát ten gramofon.
11.378
834:846
LČ: netleskalo. a potkávala ste v kině třeba známé? často.
LŠ: no tak málo.
LČ: málo.
LŠ: málo.
LČ: a když ste potom šli z kina chod- když ste chodila s manželem,
povídali ste si potom o tom filmu?
LŠ: ano tak sme si potom přemítali, ano pro promluvili, bavili sme
se o tom. jo.
11.378
198:259
LČ: a s ee kamarády ste se bavili o o filmech?
LT: no to vite že jo, no taky sme napodobovaly herečky, že (.) sem
tam sme se natřely, doma za to dostaly.
LČ: takže ste se ee líčily nebo ee oblíkaly (.) jako herečky nebo
jak ste to [zkoušely]?
LT: [to se] nedá tak říct, no tak hráli sme si na různý filmy, že
LČ: že ste předváděli nějaké scénky [třeba]
LT: [no jistě]
LČ: mhm a mě- to nemělo asi nějaká pravidla, to bylo jenom takové
[napado-]
LT: [no jistě]
LČ: napodobování a předvádění (.) a to ste si hráli takhle doma
anebo ee anebo na ulici?
LT: na ulici, to se tehdy se nejvíc běhalo po ulici na různejch
stavbách (.) tehdy to bylo úplně jiný jako teď.
LČ: a třeba písničky filmové ste [zpívali]?
LT: [to sme] zpívali ve velkým.
LČ: a na nějaké konkrétně byste si vzpomněla?
LT: nejspíš maminka moje, ta je milovala.
LČ: takže je znala z desek nebo (..) nebo ee?
LT: z desek ne tehdy, kdepak.
LČ: to bylo přímo z kina?
LT: ale z rádia.
LČ: z rádia (...) takže ste poslouchali filmové pisničky z rádia.
LT: ano.
LČ: a vzpomínali ste tak.
LT: to vite, moje maminka, ta zpívala moc (.) ( ) jo a taky to
bylo ee na takových letáčcích, oni vždycky k tomu ee je vydávali k
těm různým filmům.
LČ: a to ste mohli dostat v tom kině (.) nebo?
LT: ano
LČ: jo to se dalo... a tam se to kupovalo nebo...
LT: jo tak to vám nepovím.
LČ: nebo se to rozdávalo? to nevíte.
LT: to nevím.
11.378
550:552
JV: dobře, ale třeba vzpomínáte si že by nějaké vaše hry byly ovlivněné filmem?
LH: no, často sem chtěla em často sem chtěla napodobovat taky, ňáký ty em ale přesně teď nevím ale hrozně se mně to líbilo, ty filmy, no a to sem se taky kroutila, třeba potom už taky pozděj, hodně pozděj, už potom byla, už i Věra Ferbasová, to už potom sem byla stará, já povidám já budu taky tak zpívat, dělali sme legraci s manželem. takže ráda, ráda sem měla všechny naše herce,
11.378
554:560
JV: dobře em tak teďka eště jestli ste si zpívali třeba filmové písničky. vy ste si vzpomínala na ten film kukuruku ((neidentifikováno)), a
LH: ano.
JV: a tak třeba zpívali ste si z toho ty písničky?
LH: no to je známý, to kukurukuků, ty jak tady to zpívali ty, em to bylo nabitý kino, a em to potom, už teď nedávno tady byli. už to není vono, tak jak to zpívali oni, tak nemůže už to být ono, protože už to ti co to zpívali v tom filmu, tak to už je delší dobu. ale ty ještě někteří žijí a zpívali.
11.378
1378:1388
JV: já mám ještě poslední otázku, jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina po skončení války.
LH: no, nevím tak přesně, ale
JV: nebo první návštěvy, mně de o to, jaká byla atmosféra v těch kinech.
LH: ne, em tam většinou hodně lidi plakali, že sme se dočkali svobody.
JV: hm takže v kinech lidi nějak to dávali najevo?
LH: ne, to se bylo kino, ale nehrálo se kino, že, ale bylo to v kině, potom tam přišel Havel, ale von jenom ňák přišel, a všichni, všichni teda křičeli, to bylo v Praze, já sem tam teda nebyla, že, pochopitelně, ale teta tam byla tak vyprávěla. a vona říkala, ta atmosféra, to už nikdy tu atmosféru kterou sme tehdy měli, tu radost z té svobody, tu radost velkou z té svo- když někdo řekne, a jakápak svoboda. vona říkala, tak ať zkusí co to je nesvoboda.