Quote
03.395
568:602
LH: tak já se omlouvám za to přerušení, (.) ee poďme se vrátit k těm
filmům, vy ste říkala, že hlavně ty české filmy ste [si vybírala.]
MB: [no o rozhodně] radši.
LH: ehm. ee kt-...
MB: ono tehdá se ani tolik cich- cizích filmů nehrálo.
LH: a které filmy ste měla, které filmy ste měla ráda a které ne?
(...) to je možná taková trošku zvláštní otázka, spíš jestli radši
ste chodila třeba na komedie, nebo radši na nějaká [zami-]
MB: [ne, radši] na nějaký romantický, nebo takový film.
LH: ehm. takže spíš ste hledala v tom filmu takovou tu romantiku.
MB: [no.]
LH: [ňáké] takové to... ták vy ste už říkala, že ste na některý film
šla vícekrát, ee že to byla tuším ta Maskovaná milenka?
MB: ehm.
LH: jestli se nepletu, á jaké druhy jiné zábavy ste měla ráda? vy
ste už zmiňovala divadlo, že ste chodila do divadla, co pro vás bylo
důležitější, spíš to divadlo, nebo to kino?
MB: no tak to kino bylo i jako přijatelnější v- ve všem.
LH: ehm.
MB: protože ee jednak z s do kina sme museli dojíždět, že á musela
už s ee být taková příprava a oblečení všechno, tak radši teda to
kino bylo takový mm [hned.]
03.395
613:618
MB: [pak tam byly] ještě kruhy a em takový věci všechno, že jako v
tělocvičně.
LH: ehm. takže do konce té války to byly hlavně ty Řečkovice...
MB [no.]
03.395
628:642
MB: [židle, židle.]
LH: [židle] tam byly, ehm.
MB: no tak jako sklápěcí takový, ale em dřevěný židle.
LH: a ty tam ňák přinesli a pak třeba po představení zase [odnesli?]
MB: [mám dojem], že to vej- vyklízeli zase.
LH: ehm. em bylo ňák poznat, že to je třeba, že to je sokolské kino?
třeba jestli uvaděči, nebo někdo tam třeba chodil v sokolské
uniformě?
MB: ne, ne, ne, ne.
03.395
644:677
LH: ne, vůbec. ee z čeho se v té době skládal program projekce? vy
už ste zmiňovala, že ste se bavili hlavně mm při těch týdenících,
jak to tam vlastně vypadalo? vy ste přišla do kina, zhaslo se, co se
co co nejprve promítali, jak to vypadalo to [promítání?]
MB: [no býval] tam em jako krátký film nějaký nějaký takový k- jako
kreslený spíš, pak byl týdeník a pak byl zase ještě k- jeden krátký
film a pak teprv byl film...
LH: ehm.
MB: pak byla přestávka (..)
LH: a po přestávce?
MB: prosím?
LH: po přestávce [následovalo...]
MB: [mm byl] film, no.
LH: ehm. á měla sté zájem o ty mm o ty doprovodné části programu,
bavilo vás koukat třeba na ty [krátké filmy?]
MB: [ano, ano.]
LH: em které vás bavily a proč, nebo čím vás bavily?
MB: no myslíte ty ty takový ty krátký filmy?
LH: ehm, ehm.
MB: nó, em to bylo takové, já nevim (..) prostě za- zábavný no ne-
nebo em legrační aj. (...)
03.395
698:739
LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba
protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy
zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set
třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba
mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše Češi, do
některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [Řečkovicích se to
ňák...]
MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom Češi.
LH: ehm, a chodila ste do kina více nebo méně než dříve, během
protektorátu?
MB: (..) no řekla bych, že (.) žé že jako že to bylo stejný, protože
nakonec jiný zábavy nebyly.
LH: ehm, a v té době změnil se nějak ee výběr filmů, na které ste
chodila, jestli ste třeba víc začala chodit na komedie, nebo spíš na
ňáké jiné filmy?
MB: mm no tak já moc ee komedie nemam ráda.
LH: takže hlavně pořád ty ty...
MB: [ano.]
LH: [ty] romantické filmy. (..) em změnilo se nějak chování diváků v
kině s blížícím se koncem války, bylo to ňák cítit v tom kině na
těch divácích?
MB: (.) no em já myslím, že jo, že spíš jako když když tam ne- ee
něco bylo, ňákej ten pochod tech Němců, tak že, žé jako spíš se tomu
usmívali, nebo smáli.
LH: ehm. takže bylo to třeba i nahlas slyšet ňák ty reakce těch
lidí?
MB: no, později potom ano.
LH: ehm.
MB: to pokud byla válka, tak ne, protože to se každej bál.
03.395
199:204
JV: [a do kdy do kdy] kdy skončilo vaše to pravidelné navštěvování
[kin]
BK: [no] potom potom když už sem sme samozřejmě na sokolovně už byly
( ) to už potom sme chodívali hoši a děvčata, to sme
chodívali společně na vý- do kina do divadla.
03.395
428:437
JV: a měla ste nějaké i jiné třeba záliby, koníčky nebo další
aktivity volnočasové, jak se říká?
BK: já nevím právě když už sme potom jako od těch patnácti let, tak
to bylo na té sokolovně víc takový, ta mládež se tam scházela, spíš
se tančilo se nebo taky...
JV: hm to už ale v pozdějším věku
BK: no tak od těch patnácti let, tak já nevim
03.395
523:558
BK: (..) až potom, říkám, až od těch patnácti let, co sme se
přestěhovali tam nahoru
JV: hm
BK: na tu Špačkovu,, tak to sme byli vlastně v domečku, jináč sme
žili žili v (zakleté) [teď najednou vidíte]
JV: [tam ste se přestěhovala v roce]
BK: no třicet třicet osum, třicet devět no třicet osum ano ano to
mně bylo čtrnáct roků [třicet osm]
JV: ve čtrnácti letech
BK: mhm ano
JV: a tam už to bylo jiné
BK: tam už potom začaly takový ty spolky té mládeže a to bylo na
sokolovně a to zase bylo všechno společný, ale tam zase moje maminka
se tomu věnovala, té mládeži tam, takže zase to bylo takový spíš
JV: vzpomněla byste si...
BK: výlety a takhle to se chodilo.
JV: vzpomněla byste si, jestli eee ta četnost třeba navštěvování ee
kina byla větší po tom přestěhování?
BK: no tak ano, to už potom samozřejmě, to v tom věku už to tak...
JV: hm
BK: už se chodí zase v páru, že, několik párů se sešlo vždycky
pohromadě.
03.395
569:621
JV: hm a jak sme se bavili o těch kinech ee tak ty kina ste poté, co
ste se přestěhovala, navštěvovala ty stejné nebo nějaké další ještě?
BK: no tak
JV: se to rozšířilo to spektrum
BK: určitě určitě se to rozšířilo
JV: vzpomněla byste si...
BK: taky sme tam do toho dopsu ((Dopz)), tam taky sme se dostali až
do města jistě, ale už to už je horší, protože tam už sme tak často
nechodili
JV: hm už to bylo víc z ruky
BK: by- bylo to z ruky, ale taky nic skoro nejezdilo
JV: hm takže to bylo hodně jako myslíte omezené tou dopravou nebo
tím spojením
BK: ale i i tady tím, že tu byli ti němečtí vojáci.
JV: mhm
BK: tak to asi děvčata moc rodiče nepouštěli [daleko]
JV: [ale teď] mluvíte už o protektorátu
BK: no to bylo ve čtvrté měšta- měšťance, to už nás zabrali Němci,
to bylo v devětatřicátým.
JV: hm
JV: a to už vlastně sme se stahovali takhle do té do [toho Sokola]
JV: [takže vy] ste vlastně strávila strávila takový hm necelý rok ee
v tom novém bydlišti než přišla než přišli ti vojáci, je to tak?
BK: mhm a teď samozřejmě tatínek tím byl taky, že, nějak poškozený,
i když tedy ho tam nechali, ale musel změnit samozřejmě, že už byl
protektorátní policajt, že to
JV: mhm
BK: už všechno bylo takový, to sme všechno tak v sobě tajili a
dusili.
JV: jo ještě dost- k tomu se kdyžtak ještě dostaneme. vzpomněla
byste si na nějaké oblíbené kino v té době?
BK: no hodně sme chodívali tady do toho Sportu ((Sport)) tady (
) [všechno je to zrušený]
03.395
623:654
JV: [eště př- před tou válkou] od těch deseti let nebo od těch
štrnácti re- respektive, co ste se vlastně přestěhovala, už ste
chodila víc ee v páru ste říkala, tak jestli ste měli nějaké své
kino,
BK: né no to říkám tady ten [ten Sport byl]
JV: [ten Sport]
BK: a ta ki- kino Hvězda, to potom bylo [vybombardovaný]
JV: Hvězda?
BK: kino Hvězda tady to bylo na sokolovni
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v Černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
JV: [a vzpomněla] byste si, co se vám na těch kinech líbilo tenkrát?
BK: no tak to sme všichni jenom to byly krásný filmy zamilovaný, to
už bych si těžko takhle, [nebo detektivky]