Quote
03.385
1499:1579
JV: myslíte, že ste byla ještě eee před začátkem války na nějaký
taneční zábavě?
BK: no my sme prostě jenom na té sokolovně si mohli dělat takový
zábavy
JV: i za války?
BK: skoro tajně, protože
JV: mhm
BK: to nic nebylo to se prostě udělal, řeklo se to je čaj o páté
JV: hm
BK: nebo se udělaly sokolský šibřinky nebo nějak se to spojilo, aby
nám nikdo to nemohl zakázat ale...
JV: myslíte teď ee období protektorátu?
BK: ano ano ano ano
JV: takže ste tam vlastně jakoby [tajně se bavili]
BK: [(něco )] sme jako pro- prožívali tady todle, protože
vlastně sme taky byli postižení tím totálním nasazením, že
JV: no neměli ste strach, že by třeba se to mohlo nějak dostat ven
nebo jen tak, že by na to mohl někdo přijít, že se tam jakoby bavíte
v té sokolovně?
BK: ne ne ne to to se prostě muselo udělat tak, aby nám to povolili
JV: mhm už bylo oficiálně povoleno
BK: oficiálně to bylo povolený záminka a potom samozřejmě to už
nikdo nemohl kontrolovat
JV: měla ste jakoby nějaké vlastní koníčky co ste třeba ráda eee
dělala ve volném čase kromě té četby, jak ste říkala, že ste ráda
četla?
BK: tak to byly doby právě ty vycházky a sporty jako
JV: s tím Sokolem
BK: s tím Sokolem
JV: jo
BK: to všechno ve spojení se s tím [Sokolem]
JV: [hm a kromě Sokola no]
BK: protože tam tam totiž byly taky všechny moje [kamarádky]
JV: [aha]
BK: a všichni moji kamarádi, takže my sme byli velká taková
[společnost]
JV: [takže vy] ste vlastně nepotřebovala jako po Sokolu se vidět
jako s kamarádkama nebo s kamarády, protože [ste je všechny měla v
tom Sokolu]
BK: [my sme my sme] měli cvičení, tak sme se sešli [večer]
JV: [mhm]
BK: sme třeba šli sednout, někde seděli sme, zpívali, hráli na
kytaru a takhle, to byla pořád taková společnost, takže mě to nijak
nic nikam netáhlo
JV: to byli současně i vaši spolužáci ze školy nebo?
BK: no tak tam už se to ne jak sem právě vod spolužáků ze školy tam
no samozřejmě když to byli z toho okruhu, no takže chodili všichni
do Sokola všichni všichni do těch kin, tak to sme chodili takhle,
ale nebyl to nijak ničim, samozřejmě že že sme se potom upnuli každá
na toho svýho, že, takže to potom tím to [všechno]
03.385
1606:1615
BK: [tak je ano ano] kluci hráli třeba házenou
JV: hm
BK: fotbal my sme s nima jezdívaly po těch po těch okolích
JV: hm
BK: městech a dědinách zase sme jezdily fandit, takže to byl taková
doba, prostě se udělalo to to, že sme (viseli se)
03.385
1709:1711
BK: ale my sme my sme žádný taneční taky neměli, protože to byla
taková doba, že se nedalo, nevim, my sme taneční neměli, tak sme si
to vynahrazovali tim čajem o páté.
03.385
1786:1787
BK: nevim, ale to už sme to sme zase chodili na živou hudbu do
kaváren, jo, to byl zase ten
03.385
1904:1913
JV: to už ste právě byla ve věku, [kdy vy ste byla taková jakoby v
nejlepších letech, ale]
BK: [no no no no ano ano no no] no to právě už tady bylo plno vojáků
a to mě naši nepouštěli, tak proto se to všechno stahovalo
JV: hm
BK: jenom do té sokolovně, tam sme věděli, že se nic takovýho nemůže
[( )]
03.385
2216:2224
JV: hm a ta atmosféra po skončení války byla zřejmě velmi radostná
BK: určitě to byla to bylo velké velká
JV: myslíte, že to bylo patrné v těch kinech, že diváci byli hluční
BK: to už to už ano, to už ano, ale říkám, to už možná byly ty to už
všude byly ty televizory doma a to už sme asi se snažili nechodit
[spíš do těch divadel]
03.385
2235:2240
JV: jestli si vzpomínáte na nějakou návštěvu kina z té doby a jestli
to ve vás zanechalo ee ta atmosféra nějaký nějakou vzpomínku z filmu
BK: to sme to sme spíš chodívali zase do těch divadel, protože zase
blízko nás v tom Dělnickým domě tady buď to se opravovala a my sme
chodívali na na operety a to sme spíš [chodívali do divadla]
02.384
367:373
LR: a když ste se vdala, tak změnilo se to nějak?
VB: [no (něk-)]
LR: když už ste byla dospělá, změnilo se to?
VB: nezměnilo, protože sem se vdala na nemocnou tchýni,
LR: mhm
VB: taky ochrnutou, měla ruce tak kolena se nepohla, tak se ze mě
stala <pečovatelka>,
02.384
512:520
LR: mhm (.) tak. a ještě by mě zajímalo, jestli ste chodila do
kostela, když ste byla malá,
VB: mhm
LR: a nebo do toho
VB: ano,
LR: konce války, a jak často,
VB: no tak v nedělu.
LR: mhm
VB: protože se šlo na hřbitov potom,
02.384
689:693
no tak e ten určitý čas sem do do kina jít nemohla. protože byl
chlapec malej,
LR: mhm
VB: manžel dělal sám, ( ) takže těch peněz (moc) nebylo a já sem
nemohla vod dítěte, to bych nešla, ale