Quote
379.42297
891:899
LS: Lída bárová ((Lída Baarová)), Dívka v modrém.
ES: to se vám líbilo? Dívka v modrém?
LS: jo, bylo to pěkný.
ES: jo? ((smích))
LS: Lída bárová ((Lída Baarová)) se mně velice líbila.
379.42297
485:486
no lída
bárová ((Lída Baarová)) Dívka v modrém, Oldřich Nový,
379.42297
1779:1780
no Dívka v modrém byla e lída
bárová ((Lída Baarová)),
379.42297
654:660
LN: to už si tak přesně nepamatuju, ale vím, že, a potom Dívka v
modrém, tam hrála myslím, Vlasta Matulová tu roli, takže ee na to
sem byla taky asi dvakrát
KH: hm.
LN: na té Dívce v modrém ((Dívka v modrém)).
379.60628
.
MH: [ano, ano, ano]. (.) jeden můj spolužák, právě jeho otec byl
univerzitní profesor,
AV: hm.
MH: tak ten měl šestnáctku promítačku, že jo, velkou,
AV: hm.
MH: tak tam se promítalo vždycky filmy, asi půjčil z půjčovny a...
AV: hm.
AV: a tak to mělo určitě zvláštní atmosféru, že? [najednou
v takovém] soukromém prostředí...
MH: [ano, ano]. no, člověk mohl přijít do toho <mluvit> ((smích))
AV: <ano, to máte pravdu>.
MH: dělat poznámky...
AV: hm. takže taková diskuze tam byla, že jo, ohledně toho... a měli
jste to třeba nějak, že to bývalo pravidelně nebo...
MH: né...
AV: tak jak to bylo, nebylo to... nárazově, tak různě, [náhodně]...
MH: [no totiž], abych řekl, to byl takovej klub jako.
AV: hm.
MH: tam vždycky někdo byl.
AV: hm, hm.
MH: vod vod třech do deseti lidí, voni měli obrovskou knihovnu,
AV: hm.
MH: ten jeho otec, že. teď tu promítačku, hrával se tam ping-pong,
karty...
AV: aha.
MH: takže když tam člověk šel, vždycky tam někoho našel.
AV: hm, hm. a tady v Brně teda?
MH: v Brně. v Žabovřeskách, ano.
AV: hm. a v kterých letech tedy, asi, jestli to můžete si tak
vzpomenout...
MH: tak devětačtyřicet až (.) šesta sedmapadesát.
AV: hm. a promítali jste si české filmy i zahraniční...
MH: české, české.
AV: české a..
MH: to pamatuju na je-, to byl slovenskej film Hlavátky.
AV: hm.
MH: o těch rybách, že.
379.26405
2667:2674
SM: e n- no polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) e ten asi
pravděpodobně, ale ten byl s rodičema vlastně tak. páč můj otec velice
miloval Buriana ((Vlasta Burian)),
LS: mhm
SM: takže em můžu říct, že ty první filmy, který se tady vobjevily, tak
byly určitě, no To neznáte Hadimršku ano. e to taky s rodičema,
379.26405
2869:2875
JV: co ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian))?
MM: no ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian)), babička, babička
se na ně hrozně ráda dívala, a já sem to teda taky, ale teda já sem
to tak, třeba si vzpomínám na to cé ká polní maršálek ((C. a k.
polní maršálek)) to sem musela být ještě úplně dítě, ale mně se to
teda nelíbilo.
379.26405
2906:2912
MM: no to cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) je teda
úplná fantasmagorie, a
JV: [takže protože to bylo tak odstřižené od reality? že jako váš
smysl pro realitu] říkal, tak tohle ne.
MM: [no no no, úplně, jo, jo, no,]
379.26405
226:243
JN: to bylo, no to nemělo moc velkou úroveň většinou, ale některý
byly dobrý.
LS: který třeba? vzpomenete si na nějakej?
JN: Pudr a benzin, to, s těma s Voskovcem a s Werichem ((Jiří
Voskovec a Jan Werich)) a burijanovy ((Vlasta Burian)) filmy, první
sem, první film toho, zvukový, s Burianem ((Vlasta Burian)), polní
mařš- céká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek))
LS: na ten si vzpomínáte?
JN: na ten si vzpomínám živě.
LS: a kde jste ho viděl? [v Telči]
JN: [v Brně,] jo, a pak sem ho viděl několikrát takhle v těch
vzpomínkovejch, ale to, to s- to si pamatuju,
379.26405
824:861
JN: to sme em sem tam něco ňákej dětskej film, jo, ten první to to
si určitě pamatuju teda toho polního maršálka ((C. a k. polní
maršálek)), jo.
LS: hm.
JN: to to byla ohromná, to byl první ozvučenej film to to víte
s Burianem ((Vlasta Burian)) a pak em a ten my sme toho třídního
nahoru tak byl to byl velice tolerantní chlap, my sme mohli jít s
povolením kantora, jo, takže.
LS: do toho kina?
JN: do kina vůbec jako, abysme si a poněvač protože to narušuje naší
výchovu třeba, jo, ale tak s povolením ((smích))
LS: no ale byl byl ten film přístupný vůbec mládeži? céká polní
maršálek ((C. a k. polní maršálek))?
JN: to já nevím ale...
LS: nebo v kolik se promítal vlastně?
JN: večír normálně.
Ls: že tam vlastně malé děti ani po té devatenácté...
JN: ne, to tam nešli, voni ne, to voni ne.
LS: tak jak ste sem tam dostal?
JN: to už já sem no no to ten maršálek ((C. a k. polní maršálek)),
no tak to to už bylo to mi bylo rozhodně dvanáct asi.
LS: jo jo.
JN: já sem tady byl do štrnácti, skoro do patnácti let, ve škole, em
sem em pak sem šel do do Brna no.