Quote
2.351
341:344
yl
pětadvacátý srpen ve štyryaštyrycátém roku a já sem bydlela v té
Masarykové čtvrti a jezdila sem na konečnou zastávku do Řečkovic a
tam odsud nás autobus vezl do Kuřima.
2.351
102:103
SM: ee jaká je to ta městská část? ta Křížová?
VB: Staré Brno.
2.351
112:125
SM: jo. dobře, a do toho roku čtyřicet pět, jaké jste navštěvovala
školy. kromě toho teda toho roku na tom Slovensku, tak jste chodila
e
VB: na star- e na Mendlově náměstí, napřed, z Křížové ulice na
obecních pět tříd, a osum tříd jsem potom chodila, e tři třídy tam e
to, jaká je to tam ulice, z Úvozu tam. z té strany. teď je to tam
jinak rozděleno, ale tam ta budova stojí.
SM: mhm
VB: ta budova je na Mendlově náměstí. a pak když jsem se učila, tak
jsem chodila do, tři roky do pokračovací školy. v Zábrdovicích. jak
se to tam menovalo, za Zbrojovkou to bylo, Zábrdovice.
SM: mhm hm. a vy ste vy ste začala pracovat kdy?
VB: já sem začala pracovat až v roce, dcera je v devětačtyřicátým
narozena, a bylo jí (.) jedenáct let.
2.351
76:83
SM: mhm mhm. a když ste se teda přestěhovali na to Slovensko, tam
jste bydleli jak dlouho?
VB: rok.
SM: rok [takže do]
VB: [( )]
SM: těch desíti let asi, [že?]
VB: [ano] a tam nás ani moc neměli rádi, tenkrát jak opravdu se
říkávalo že Slováci Čechy rády něma- nemají,
2.351
91:99
tak já s- maminka, tatínek pocházel z Prostějova,
tak sme se stěhovali zpátky do Brna, maminka nás vzala na ty dva
měsíce, to bylo od od konce školy, jeden rok jsme tam chodili
(jenom) do školy.
SM: hm mhm
VB: a stěhovali jsme se do toho Brna a my my sme byli ty dva měsíce
v Prostějově na prázdninách. (a) mezitím maminka dostala (ten) byt a
bydleli jsme na té Křížové. Křížová padesát pět, to je naproti teď
jsou tam ( ) naproti nynější pošty.
2.351
92:123
PS: eee ee váš tatínek tedy pracoval jako typograf a korektor ee
maminka byla v domácnosti nebo...
JV: maminka sice, vona neměla možnost studovat, protože byli dva starší
sourozenci, takže vona vyšla základní školu a byl to škoda, protože
byla docela bystrá ženská a mohla mohla něco udělat ale pracovala dycky
jako tovární dělnice, ale potom už byla aji dost nemocná, takže ee už
zůstala doma, když se narodily moje sestry.
PS: mhm [ale]
JV: [ale] když vám řeknu, když sem ve válce cho- začla chodit do
gymnázia, tak tak ona se se mnou učila ee vo de mě, jo,
PS: mhm
JV: takže mě zkoušela a začla se učit ee němčinu latinu francouzštinu,
drmolila to, ale prostě měla snahu se něco naučit, jo, takže to byla
docela [šikovná ženská]
PS: [mhm] takže ona pracovala jako dělnice d- do toho ro- do konce
války nebo ta- [do sklonku války]
JV: [ne ne ne] už ve válce ne
PS: [už ne ve válce]
JV: [protože] ta jedna sestra se narodila ve dvaačtyřicátém
PS: mhm
JV: takže tak už ne
2.351
978:1001
PS: hm a potom ste dělala co eee [nebo]?
JV: [no] takže sté redakce sem pak teda taky vodešla, jo, [a pak už
sem]
PS: [jenom stačí jako]
JV: pak už sem byla v Brně v různejch podnicích víceméně takových jako
administrativní
PS: mhm
JV: technických a tak no sice sem do důchodu pak šla jako samostatnej
programátor za- zařazená ale (.) moc toho nevím nevím vůbec niž už to
to bylo prostě protože řed- ředitel podniku s oddělení programování
výtáhl, že mu odešla na mateřskou sekretářka a vytahl se si mě na
sekretariát a víceméně sem jeho kumpánům nalívala kafe vařila a já
nevím co a a potom si vy- vymyslel, že veškerý veškerý písemnosti co
tam máme dokumenty, že že přepíšu na počítač jo,
PS: mhm
JV: takže to tam sem se mu to byla votrava a to sem byla ráda, že už
sem šla do důchodu.
2.351
759:808
PS: takže vy ste šla na gymnázium a po gymnáziu...
JV: no
PS: nebo takhle jenom obecně stačí, jestli ste šla na vysokou vysokou
školu, [jestli ste měla vysokoškolské vzdělání nebo...]
JV: [no chtěla sem] chtěla sem na filozofickou, ale moje názory jako
soudruhům ne- nevyhovují,
PS: mhm
JV: tak sem po dvou měsících automaticky vylítla.
PS: jo
JV: ((smích)) <no takže> nerada ani na to [vzpomínám]
PS: [jasně]
JV: to byla taková nešťastná doba, jo, v tom padesátým roce na podzim
a...
PS: hmm a potom ste pracovala...
JV: já sem teda chtěla dělat ne jako filozofii, ale já sem já sem
chtěla dělat zeměpis tělocvik a něco takovýho spíš, jo
PS: mhm
JV: jakože sem hodně dělala do toho sportu a zeměpis a cestování mě
bavilo a tak to jenže to patřilo k filozofické fakultě, jo.
PS: mhm a pracovala ste ee jako co jestli se můžu zeptat jenom typ
povolání?
JV: to byl další průšvih, to já sem taky sem dost s- psávala no a tak
sem si sehnala místo v redakci,
PS: mhm
JV: v redakci Práce a tam sem vydržela rok <a vyletěla sem taky,
protože> v brněnské redakci by vám aji řekli ne na nějaký známý kdo tam
byl tehdy možná ty ména by vám řekly Standa Budín ((Stanislav Budín))
PS: no to znám no
JV: hmm a Sokol a Rydlo a tak ale seděla sem v kanceláři s hochem,
kterej byl tak starej jako já, no (.) pořád sem měla dojem, že že někdo
na mě donáší a on donášel až sem na to [přišla]
2.351
278:283
Poté, co ho zavřeli, tak prostě byla bez
prostředků. tak ee my jenom vlastně tady sme to tam měli pra-
placené, to, to ten úklid, jako firma nás platila, no ale tak tak
jako Čechy, že, špatně. no a potom potom v tom Kuřimi byly ty kruté
směny po těch dvanácti hodinách a já sem vážila myslím ale
dvaaštyrycet kilo.
2.351
254:272
potom přišli, že já vlastně nemůžu takovou práci dělat, že já musím
jít do výroby. zase zjistili e ž- e dycky zjistili kde je otec, že
MB: mhm
LM: a já sem řekla že nevím. jak to, že nevíte. no on je
v koncentračním táboře. (no copak) já sem věděla, oni je strkali
každou chvílu někde jinde
MB: hm
LM: tak že půjdu, že musím do Kuřima. no tak sem, chodila do Kuřima,
to už sem byla vdaná, to sem se v té době provdala v tom štyry a
štyrycátém roku a to sem, to bylo kruté, protože se dělaly
dvanáctihodinové směny. dvanáct ve dne, od šesti do šesti a noční od
šesti do šesti noc. a v tom byla enom čtvrthodinová přestávka,
představte si a teďka, no tak mladé holky, že, dvacetileté co, o, dá
se říct o hladu, protože ty příděly, které byly tenkrát na lístky,
Češi co měli Němci měli větší příděly.