Quote
06.373
.
LG: [mhm jo] (.) a hm (.) konzumovali ste tam jídlo nebo pili ste
tam nápoje během toho [filmu?]
FR: [ne] to neexistovalo, (.) jo, potom, (to) zavedlo jednou, když
byly e večerní [programy]
LG: [mhm]
FR: (.) tak chodili a prodávali prostě jak je dneš- dnešní le- le- e
Ledňáček,
LG: [jo]
FR: [a to byla] prostě zmrzlá voda e a to se lízalo,
LG: jo. mhm. a to bylo u těch večerních projekcí [jenom?]
FR: [e u u] pouze u těch večerních.
LG: mhm. a (.) to fungovalo jak, to (jakoby) přímo před tím filmem
[tam přišla ňáká slečna]
FR: [moment e před] filmem ee e to obcházely
06.373
616:628
LG: <jo> tak jo. tak byl ste jako dítě někdy na na nepřístupném
filmu?
FR: (.) to sme se nedostali, (protože) ti uvaděči to hlídali do-
doopravdy dobře
LG: <a zkoušeli ste to?>
FR: no, snažili sme se,
LG: ((smích))
FR: <jenže oni nás vyhodili> ((smích))
06.373
630:637
LG: a hm třeba ňákým vašim kamarádům povedlo se to? chlubili se nebo
tak ňák? [věděli ste o tom?]
FR: [ne ne] e nezdařilo se, (protože) ti uvaděči z- nás znali,
LG: <jo> ((smích)) jo, a byl ste někdy v kině bez placení?
FR: <tak to sme se nedostali> ((smích))
06.373
267:272
LG: [jestli] bylo, jestli bylo běžné třeba (.) cumlat tam bonbóny,
jíst tam ňáké jídlo, pít tam a tak,
AB: no tak, (.) bonbóny jsme mě- mívali ale málokdy,
LG: mhm
AB: to až po válce, (.) ale, jídlo ňáké že bychom si brali s sebou
nebo něco to ne.
06.373
283:297
LG: (...) jo. (.) byla ste někdy jako dítě na nepřístupném filmu?
AB: (...) to nevím, protože ee myslím si spíš ne,
LG: mhm
AB: protože nepamatuji si že by to tenkrát bylo ňák jako víte
označeno,
LG: jo,
AB: nějak pro děti a dospělé, já možná to bylo,
LG: [mhm]
AB: [já] si to [nepamatuji ale]
LG: [ale jakoby] nevnímala ste to [nějak, mhm]
AB: [ne, nijak jsem to] nevnímala, nijak jsme jako nechodili na nic
LG: [mhm]
AB: [takového]
LG: (.) a byla ste někdy v kině bez placení?
AB: <ne, ne>
06.373
261:279
JU: když mě dědeček vzal to já nevim dědeček vzal říkam von byl
strašnej kinař,
LG: mhm
JU: von chodil rád do kina dycky řikal poď chlapče jedeme dědeček
byl takovej športmajstr on jel do města tramvají a (byvo) utíkej na
náměstí Svobody na mě počkáš
LG: ((smích))
JU: a já ze Starýho Brna pěšo sem běžel páč von to tra- tramvaj
tenkrát stála korunu, to bylo hodně peněz
LG: mhm
JU: tak já sem běžel pěšky na náměstí Svobody a za nějakou
štvrthodinku půlhodinku jako kluk já sem běžel jak blesk, přijel
dědeček a šli sme do kina no
06.373
317:319
JU: se tomu říkalo, jo a vedle byly lázně starobrněnský a byly tam
dvě škole, jak byla ta jedna a ta druhá no a tak tam tam sme tam sme
tam sme my jako jako kluci maminka nám dala (peníze) m- maminka...
06.373
390:393
LG: á ehm podporovali jako nějak to vaše chození do kina myslim jako
před válkou nebo během války
JU: no vždycky mi dali na to kino
06.373
712:769
LG: a jako dítě byl ste někdy na nepřístupném filmu?
JU: no to sme to sme to sme to sme měli takový jako všelijaký kartky
že že se třeba v Sokole tak sme přepisovali to datum aby nás tam
pustili
LG: ((smích))
JU: jo to sme dělali to sme dělali
LG: a tam ste teda chodil s těma se spolužáky na ty nepřístupné
filmy
JU: no s těma staršíma
LG: [jo s těma staršíma]
JU: [ti to nepotřebovali] a ty jak se starej úkol klepl tož se to
tady ze sportovního klubu to sme si napsali ročník že sme starší to
byl českej film my sme na to všeci chtěli jít ten vám něco řekne
poněvadž to je klasika Noční motýl
LG: mhm jo to znám
JU: to hrála ta Hana Vítová a Svatopluk Beneš víte a no a tam byl
taková ee no von jako ju znásilnil no taková jako nic tam nebylo
vidno že by nějak toto ale ale bylo to takový mládež mládež jako
nepustili to všecko ta hudba kolem toho Nočního motýla ((Noční
motýl)) to byl všecko štraus ((Johann Strauss)) noční motýl v lásce
znamená že je marná že je ztracená ((zpívá)) že no a tak to jako to
jako byla.
LG: á eh vědělo se třeba o nějakých kinech že je tam lehčí dostat se
na ten nepřípustný film, nebo měli ste to takhle nějak pojištěné?
JU: no voni když viděli jako když caparty co my sme byli tak tomu
nechtěli věřit ale bylo jim to jedno
LG: bylo jim to jedno?
JU: no
LG: mhm a měl ste radost nebo jakej ste měl pocit když ste se dostal
na ten nepřístupný film?
JU: no tak to víte že sem byl rád, no
LG: á šel ste někdy do kina bez placení?
JU: jak?
LG: jestli ste někdy třeba proklouzl do kina bez placení
JU: né to né bez placení tam stál furt ten tak co
LG: mhm
JU: vodtrhoval ty lístky to se asi nepodařilo
06.373
238:257
JB: ale když sem byl malé, tak sem chodil s babičkou, já sem měl
strašně hodnou babičku, to byl anděl takové, tak vona byla chytrá
všechno, ale neuměla číst a psát,
LG: mhm
JB: ale jináč byla chytrá a ráda chodila do kina. a my sme chodili
právě tady do toho kina Lípa, jo, na tu Marxovu ulici, a vona tam
měla známýho jednoho, které tam trhal ty lístky které pouštěl tam a
vona mu vždycky prže sem byl malej, to bylo zakázaný do patnácti let
anebo co, chodily kontrole, jo esi tam není nejaké mladé, to svítili
takhle, svítili baterkama a to já sem se dycky schovával takhle, no
a vona tá babička dycky vona mu dycky řekla jako počkejte až se to
setmí a toto tak nás tam pustil, no. no jenomže vona neuměla číst a
já sem jí to četl ty titulky, jo.
LG: mhm
JB: no to víte to jak lidi byli nadšení no že sem jí to četl,
((smích))