Quote
01.386
239:243
LH: ehm. á jaký byl názor vaší ee vaší maminky ná na film a na kina?
podporovala vás třeba, nebo vám to ňák rozmlouvala?
BH: ne. nerozmlouvala mně to, naopak (..) ne že by mě podporovala,
ale hm prostě neměla námitek.
01.386
630:640
LS: hm dobře, to nevadí teda, přeskočíme ty otázky, které se týkají
té zkušenosti dětské, a jenom bych se zeptal, tady v tom věku, jaký
byl názor vašich rodičů na kino.
MH: em tak ee zprvu žádný, oni do kina nechodili, vůbec, a
nezakazovali, prostě už sem byla velká, už sem si vydělávala, takže,
LS: hm
MH: ee prostě mohla sem jít, kam sem chtěla. ale mě ee em bylo
starosti za války moc. jo? no takže ee absolutně...
01.386
226:237
SM: mhm mhm dobře, a kdy pro vás skončilo takové to pravidelné
navštěvování kina?
LS: no (.) myslím že, tak pravidelné tehdy když děti už byly větší a
začaly chodit do kina samy. kdy jsem to ale dlouho sme chodili
spolu, já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly,
takže sme chodili na pohádky a,
SM: mhm
LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně
pravidelně, protože televize nebyla,
01.386
295:305
LS: no my sme bydleli v Maloměřicích a kino bylo v Hhusovicích,
takže sice to nebylo daleko, protože tam naše ulice byla vlastně na
začátku Maloměřic, tam kde se dneska otáčí tramvaj za mostem,
maloměřickým, a chodila sem do toho kina eh většinou se svými
synovci, eh protože protože moje matka mi na kino nedávala peníze
nebo nějaké kapesné sem vůbec nedostávala, no a protože teta mi dala
korunu na kino, ale musíš si vzít kluky sebou. no a děti byly malé,
jim byly třeba tři čtyři roky, tak sem si kluky posadila na na
kolena a když už sem byla moc unavená, tak sem je posadila na židli
a sama sem si šla stoupnout vedle lavic, když začli zlobit, no tak
sem si je zas musela vzít, ale přece jen to bylo nějaké kino,
01.386
337:342
SM: mhm mhm eh a před tím než ste začala chodit s těmi svými
synovci, tak ste do kina nechodila?
LS: no, tak si vzpomínám, že sem někdy šla s maminkou. s tou
maminkou co si mě adoptovala ještě, jenže to sem byla dost malá,
takže si z toho moc nepamatuji.
01.386
379:382
SM: mhm mhm a jaký byl názor rodičů na film a na kina?
LS: no naši také chodili, ale velmi málo. velmi málo, spíš do
divadla,
01.386
471:476
LS: méně často no méně často no to i někdy ve všední den, když
dávali nějaký ten film co, ale s rodiči, ne to to byla výjimka,
SM: mhm
LS: nebo navečer sme většinou nechodili.
01.386
652:665
SM: mhm. ehm a chodila jste někdy do kina bez placení?
LS: ne. no, chodila sem do kina bez placení, ale až po válce, kdy v
královopolským kině ((Besední dům nebo Union – později Morava)))
moje dě- moje jedna teta, byla biletářka,
SM: mhm
LS: no a tak moje děti i mě tam jakoby propašovala až už se hrálo,
tak se objevila někde, anebo nám přistavila židle, protože do kina
se chodilo dost, no a děti třeba viděly všechny ty indiánské díly s
old četrhendem ((Old Shatterhand)) a vinetúem ((Vinnetou)) tak to
byly úplně zamilované do toho, tak já někdy sem se šla také podívat
s nimi ale jinak.
01.386
753:761
LS: i když to pro mě byl takový útěk z domova, protože nevlastní
matka mě neustále honila do práce a pracovala sem na zahradě a
prostě sem toho volného času jako jako dítě neměla, ale mm takže to
byl můj útěk z toho domova dost (.) ale byla sem často zklamaná,
když sem šla teda na něco co sem myslela že je pěkné a,
SM: mhm
LS: výsledek nebyl.
01.386
317:337
LG: <no, mají na to studenty, kteří jim s tím pomáhají> a s kým ste
chodil do kina, v tom věku dětském,
FR: no s bratrem.
LG: s bratrem?
FR: no (.)
LG: a hm chodila s vama třeba někdy maminka?
FR: ee matka e ta když tak chodila e večer do kina, (protože my sme
chodili to bylo) do těch
LG: [mhm]
FR: [šesti,] ale to to už sme se pohybo- pohybovali svobodně jako
LG: mhm
FR: sice sme nevy- nevyváděli takový lumpárny jako dnešní děti