Quote

měla ste v tom věku
potom od těch deseti let dál své oblíbené kino, které ste
navštěvovala úplně nejraději?

ES: tak (...) myslím, že to byl ten Union.

LS: a co se vám na něm tak líbilo?

ES: že sem tam mohla tu paní pokladní vždycky obalamutit. ((smích))

LS: a třeba, když byste měla říct, co se týče třeba toho interiéru
toho kina nebo přístupu personálu k tomu, tak i z tohodle důvodu
třeba se vám to líbilo nebo?

ES: tak.

LS: zkuste to nějak rozvést.

ES: ty kina byly velice skromné.

LS: mhm.

ES: Besední dům, který byl ovšem ee lepší jako mm jako zařízený tak
(..) moderněji, kdežto (.) kino Union, to bylo opravdu pro takový
chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř
padesáti.

LS: hm, hm. aa takže vlastně to zůstávalo potom tím vaším oblíbeným
kinem, když ste se přestěhovali do té Krpole ((Královo Pole)).

ES: ano, do Krpole ((Královo Pole)), tak ten Union.

LS: a předtím, když ste bydleli ještě v tom Tivoli, tak tam bylo
které vaše nejoblíbenější? z toho kruhu, co ste zmiňovala?

ES: tak myslím, že to bylo (...) Alfa.

LS: a proč Alfa zrovna?

ES: protože tam byla pasáž, byly tam výlohy a ee taky člověka ten
upoutal ten interiér.

LS: a co se vám líbilo v tom interiéru? pamatujete si třeba na
nějaké detaily z toho interiéru, z toho kina?

ES: tam byly myslím i balkony.

LS: hm.

ES: takže (...) v málokterém kině byly ty balkóny, takže to člověka
jako to děcko, to upoutá, ten balkon.

LS: takže to vás zaujalo?

ES: ano.

MB: mhm mhm mhm dobře. (..) tak bylo ňáký ňáké ee z těch kin vaše
jakoby oblíbené? dalo by se to tak říct.

LM: no historické. historické filmy sem měla ráda.

MB: ee kino myslím.

LM: a jo kino kino jako prostředí

MB: ano.

LM: [myslíte]

MB: [no no no]

LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté
ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady
ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře
udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to
kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké
to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a
takhle, no tak.

MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta
kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo
pěkné prostředí]

LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo
to bylo čisté.

SM: dobře a měla ste nějaké své oblíbené kino?

LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký
takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli
dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře.

SM: mhm a-

LS: ale jinak nevím kde.

SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř))
teda líbilo?

LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že
tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě,
a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu
názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové
komornější prostředí tam bylo. nevím i jako později, po válce také
sem tam chodila raději do toho Sibiře. ne neumím to dneska ani moc
zdůvodnit určitě, to mělo nějaký důvod.

S: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina,

OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.

LS: mhm

OH: to bylo tady tak nejblíž. vod vocuď, sme tady vlastně (.) [nevím]

LS: [a měl ste svoje] oblíbené kino? kam ste chodil úplně nejradši?

OH: hm (.) to bych ani nemohl <říct>

LS: ne, a naopak třeba sem se chtěl zeptat, jestli v Brně bylo ňáké kino, kam ste zásadně nechodil,

OH: no jo, tady bylo víc těch kin, no tak to bylo daleko dycky takže tam sme nechodili, no,

LS: mhm

OH: pochopitelně páč to by musel člověk jet tramvají a to s- to by přišlo jako (a my) sme si nemohli tak ňák dovolit (.) hazardovat třeba korunu dvěma dvouma korunama, to byla úplně jiná doba jako dneska (když) někdo řekne dvě koruny to nic neznamená, že,