Quote

RM: ale moje maminka zažila razie (.) v kině, jo, že hledali (.) a
hlavně (.) kontrolovali, jestli mají obč- e jestli mají průkaz
nějakej, jo?

LG: mhm

RM: a e hlavně to bylo kvůli tomu (.) že hledali třeba (.) nežádoucí
osoby (.) Židi nebo něco takovýho

LG: mhm

RM: který měly zák- e zákaz že (.) chodit j- za války (.) takže ty
razie bývaly (.) že to se (.) uprostřed filmu rožlo všechno (.)
přestalo se hrát (.) vtrhli tam (.) ti gestapáci a (..) a vyváděli

LG: ee (..) byly ty razie jako (.) časté (.) v tom kině?

RM: no tak to nevim jestli byly častý, ale byly

LG: a viděla maminka teda i když někoho třeba vyvedli nebo tak?

RM: no určitě

LG: [jo]?

RM: [určitě] (..) vyvedli

RM: my sme měli přátele

LG: mhm

RM: my sme měli (.) a ona byla oni utíkali v osumatřicátým roce celá
rodina utíkali z Vídně sem před Hitlerem

LG: mhm

RM: no a tady je to potom (.) zasáhlo, že a ona byla potom (.) tuším
v tom třiaštyřicátým roce zavřená do toho do (.) Terezína a (.) taky
chodili hodně do kina a to právě tenkrát při té razii (..) od té
doby potom už nešli (.) protože ee to bylo (.) velký štěstí velký
štěstí (.) nevím jakým způsobem se jim podařilo (.) teda vyklouznout
ven (.) v tom návalu nějak a ona teda proklouzla s ní aji s manželem
jejím (.) a on byl (.) odvedený do (.) pracovního tábora do Norska

a to ta ee ta ee paní Nojová ta (.) už nechodila
nikde (.) ale potom byla zavřená [že potom šla]...

LG: [to byla ta] to byla ta maminka toho...?

RM: to by- toho chlapce, no

LG: toho chlapce (.) mhm

RM: no no (...) [ten]

LG: [a] (.) oni se oni se jako nebáli po- porušovat ten zákaz (.)
to- toho choz- z- z- zení do kina?

RM: no tak s- pořád měli štěstí, že, tak

LG: mhm

RM: ale potom už to jako (.) pak už nešli (.)

PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny,
ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec,
nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro
[německé publikum?]
PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není
správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla
česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních
otázkách byla velmi tele- tolerantní. to nebylo důležitý vůbec, k tomu
musím dodat, že můj otec byl z rodiny ladýnské, to vám musím vysvětlit
asi co to je, to je menšina v jižních Tyrolích, dneska má asi čtyřicet
tisíc lidí, kerý mluví ladýnským jazykem, kerý je, jako stará
provensálština, románský jazyk, a tam žili prostě v tom Valdygardeno,
do roku osumnácet šedesát, to byla monarchie stará, potom to byla, no
rolnická fam- em rodina, neměli co jíst, poněvadž těch lidí bylo mo-
moc, tak se nejdřív vodstěhovali do do Lince, tam se taky neuživili,
potom se odstěhovali do Prahy, do Týnského dvora, a můj děda prodával
tyrolské řezbařské práce. ale orientovaný tenkrát už na němčinu, páč
ta, to souvisí s tou ladýnskou situací, v jižním Tyrolsku, který dnes
je italské, že tenkrát se orientovali na němčinu, né na italštinu. i
dneska já mám tam příbuzný, kerý sou trilingváni. ladýnsky, německy,
italsky. tím chci říci, že pro mýho otce národnostní otázka de fakto
((de facto)) neexistovala. to byl, jemu to bylo je- jedno. on sice byl
vychován německy, dělal do německýho dramatu, ale babička v Praze ještě
mluvila ladýnsky, a modlila se ladyn- ladýnsky. takže, neby- nebylo to
jako kdyby byl pocházel z Ústí nad Labem nebo,
PSz: hm jasně
PD: nebo z Liberce, jako, to byl velkej rozdíl.

do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]

LG: [mhm]

RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli
(..) a bylo to dobrý až do toho pětaštyrycátýho roku (.) a až prostě
(.) bylo konec války (.) tak se aj (.) ty český rodiny k nám
postavily tak nějak (.) zádama (.) a (.) jako tatínek jak se vrátil
z toho koncentraku, tak sme se z té (.) Bratislavské odstěhovali na
Merhautovou (.) do úplně novýho prostředí (.) a tak tam sem to... i
když to lidi věděli, protože moje maminka neuměla dobře česky (.)
tak e (.) se k nám chovali slušně

LG: mhm

RM: a tam sem už měla kamarádky ze školy a (.) věděly děcka taky že
sem chodily do česk- e do německé školy a (.) neměla sem já osobně
sem neměla problém

LG: (...) jo a ještě e já sem zapomněla (.) během toho protektorátu
(.) když se (.) promítaly ty filmy, to vlastně (.) jakoby celé vaše
dětství skoro (.) byly v těch filmech povinné třeba německé titulky
(.) nebo tak?

RM: no (.) byly (..) když byl českej film (.) tak byly německý
titulky (.) ale když byl německej film, tak myslím že titulky nebyly

MK: a to si žádné, víte když v našim e v našim domě bylo dvaadvacet
partaji

LG: mhm

MK: jo a vo těch dvaadvacet partaji bylo bylo osum nebo devět
německých partají, jo, a to je samozřejmý, že ste se vod malička
naučila česky německy

LG: mhm

MK: ne a to neexistovalo ee kdo je co seš ty, co seš až pak děcka
začly chodit do školy, tak sme věděli, no jo, ten chodí tam ten
chodí tam, tak to je Čech a to je Němec

LG: jo

MK: ale jinak to se aji aji Němci se zdravili někdy česky

LG: mhm

MK: ne to vubec nebylo žádny e na to ani žádné nepřišel jak teďka
blbnó

LG: mhm

MK: dovopravdy musim řict

LG: mhm. a teda když ste si vybírala ty filmy a ta kina, tak jakou
roli hrálo to, že ste jakoby pocházela ee z německého jazykového
prostředí nebo jakoby půl českého a půl německého

MK: jak to nerozumím jak to myslite

LG: jako jestli ste si víc vybírala německé filmy anebo české

MK: poslóchéte, když umíte obě řeči,

LG: mhm

MK: tak je vám to jedno

LG: jo

MK: rozumite

LG: jo jo jo rozumim

MK: když to pran- když to perfektně umíte, dyť to vidíte že že to e
[ovládám]

LG: [mhm ano ano]

MK: tak to sem v životě mě nenapadlo e na to nejdu nebo to

MK: no jo no to sem měla moc ((smích))

LG: ((smích))

MK: vy vidíte že já sem na to se nedívala jestli só to Němci nebo
Češi

LG: jo jasně já to vidím jo mhm

MK: já sem chodila do německýho divadla, tam sem měla ze škole sme
měli přece to vite že Němci se nesměli hrát v Mahenovým divadle, jo,
tenkrát se to menovalo je štátteatr ((Stadttheater)) jo tam směli
hrát jen v ponděli a sice jsme měli v německým domě to vite kde ten
byl

LG: a e kdy ste (tak) nějak pravidelně přestala chodit do kina?

RM: pravidelně? no tak (...) jak dlouho no (.) jak- e (.) jakmile
byla televize (.) tak e (.) to nepřerušilo teda <moje kino> (.) ale
už to nebylo tak (.) přece jenom sem tam se něco vidělo a byly e a
už sem byla vdaná, měla sem dítě, že, takže už nebyl ten čas
(takovej) ale (.) dokuď sem byla (.) no já si myslím, že aj eště za
vdana sme chodili hodně do kina (..) to mohlo být tak někdy (.)
určitě do toho (..) pětapadesátýho (.) do toho pětapadesátýho roku
možná i dýl (.) to sem ještě dost sme ještě do toho kina chodili,
ale už to bylo takový omezený (.) ale (.) e do kina potom (.)
normálně (.)