Quote

ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až
v Praze.
PSk: hm
PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí
člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou
dívkou, vona taky,

PSz: já bych se ještě vrátil k jedný věci o které ste mluvil, to je to
jídlo, jídlo a pití v kině. em vy ste říkal, že si vzpomínáte na
konkrétní výrobky, které ste si tam kupoval, konkrétní em
[(laskominky,)]
PD: [no to byla,] to bylo v to bylo v době už pražský.
PSz: to už bylo, jasně.
PD: to v Juliši ((Juliš)) vim, to bylo tenkrát snad nejelegantní to byl
nej- nejelegantnější biograf, když sem měl dívku a rande, a když sem ji
pozval tak ona chtěla do Juliše ((Juliš)), a tam biletérky prodávaly
eskimo brik, ((Eskimo brück))
PSz: hm
PD: takovou zmrzlinu.

PD: no jo to sem byl čas- to sem byl půl roku v lágru, tak filmy
nebyly. ale o protektorátních filmech, to sem chodil hodně do biásků,
nic jinýho nebylo celkem, takže, a hlavně byl českej film, takže sem to
sledoval dost podrobně, taky sem o tom napsal v tý knize.
PSz: hm
PD: a o Praze jako.
PSz: a vy, vy ste tehdy měl pocit že nemáte jiné kulturní vyžití, a
proto chodíte do kina? nebo...
PD: no ne, byla literatura a bylo divadlo, ale já sem tíhnul zase k
filmu.
PSz: ale divadla pak už nebyla v provozu že jo, později že jo, za
[první republiky.]
PD: [no jo, vod] prvního září štyrycet štyry nebyl. ale protektorát
trval vod devětatřicátého roku, že, takže toho bylo dost jako.
PSz: hm
PSk: a ten vlastně pocit té ideologičnosti to si sp- to si spojujete
tedy vlastně spíš s tou českou tvorbou pozdější,
PD: pozdější, [já]
PSk: [ale] do toho roku štyrycet osum už tehdy ste měl pocit nějakého
ovlivňování, ideologického působení, levicové tendence, nebo
prosovětské,
PD: no levicová tendence jako taková by mně nebyla vadila. stranická by
mně vadila.
PSk: hm
PD: pokud to bylo levičácké, takový všeobecný, tak s tím sme vyrostli
více méně, no, na to, ale em stranická disciplína ta se nám nehodila.
PSz: hm
PSk: vono vlastně už po tom roce čtyrycet pět existovala dohoda se
Sovětským svazem o nákupu filmu, takže tam byla velmi silná tendence
prosovětská,
PD: no jo no.
PSk: vedení filmu a (nevim) nakolik to bylo vlastně patrné na diváka,
to si myslím že asi [( )]
PD: [no divák] moc toho neviděl, páč tam nešel.
PSk: takže vy ste moc nechodil po...
PD: no já sem chodil když byl náhodou českej film, nebo, nebo
připustili eště americkej ňákej, nebo francouzskej, ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.

PSz: a když ste přešel teda z Brna do Prahy, taky em uvědomoval ste si
ňáké rozdíly v době kdy ste ještě chodil teda do kina za té druhé
světové války? jestli em je něco jiného jít na václavák ((Václavské
náměstí)) do premiérového kina než jít do dopsu ((Dopz)) nebo [do
Kapitolu ((Kapitol))]
PD: [no jo no,] když sem se stěhoval do Prahy, tak sem dosáhl věku snad
sedumnáct osumnáct let,
PSz: hm
PD: předmaturitního, a tenkrát rande bylo velmi důležitý, to byl
rituál.
PSz: hm
PD: a dívky se nemohly brát do Bajkalu ((Bajkal)) v Dejvicích, to voni,
tím netrpěly, páč za tím byli taky rodiče kerý kontrolovali holku, a
holka řekla, brodvej ((Broadway)), Světozor, Koruna, sk- em Juliš,
Juliš číslo jedna. jinak by to nešlo, tak člověk tam seděl a platil. a
eště kafe o přestávce nebo sodovku.
PSz: čili celkově to bylo dražší, byla to spíš příležitost rande než s
kamarády? je to tak?
PD: no to bylo rande, to bylo rituál, <rituální rande.>
PSz: hm
PD: to je jiná kapitola, to by, to patří před, do kapitolu, jak se
randilo,
PSz: hm
PD: v Praze. v protektorátu to bylo ovšem.

PD: [no myslím] že to byla, že to bylo spíš politický, že člověk věděl
že německý filmy ( ) ne,
Psz: hm
PD: že UFA je politická, a že prostě ty filmy který se dostaly sem,
často byly velmi ideologický, jako ung ríbn ((neidentifikováno)) nebo
tak. to nebyly hraný filmy, ovšem, byly až do protektorátu taky německý
mus- musikály ((muzikály)). a em sem byl dost jako nepatriotický a sem
tam byl.
PSz: hm
PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje.
PSz: hm
PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět
mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta,
to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak
rozdílný od, od ideologických filmů.
PSz: no to je, to je právě zajímavé co říkáte, protože tady ty hudební
německé filmy podle toho co em vyplývá ze statistik, tak patřily vůbec
k těm nejpopulárnějším třeba cvaj hercn in drajfírl takt, ((Zwei Herzen
im Dreiviertel-Takt – Dvě srdce ve tříčtvrtečním taktu)) nebo em dý
draj fon de [tanknštele] ((Die Drei von der Tankstelle – Tři mládenci
od benzinu))
PD: [tankštele,] ((Tankstelle)) ale ovšem to je starý, draj fon de
PSz: [to] už bylo starší, že, [takže vy mluvíte spíš]
PD: [to je prehitlerovský.]
PSz: vy mluvíte [spíš o ( )]
PD: [ale já už mluvím] o muzikálech který dělal gebls. ((Goebbels))
PSz: hm
PD: nebo kde on byl už ministrem,
PSz: hm
PD: a natáčelo se vesele s marikou rekovou ((Marika Rökk)) a s margot
hilšer ((Margot Hielscher)) a tak dále.
PSz: takže vy si pamatujete spíš ty pozdější muzikály [než ty]
PD: [no páč sem] byl starší jako. draj fon de tanknštele ((Drei von der
Tankstelle – Tři mládenci od benzinu)) sem viděl později jako
antikvární vzpomínku už.
PSz: hm
PSk: vzpomínáte si že by na ty muzikály em na ty filmy s marikou rek
((Marika Rökk)) chodily i děti? jestli bylo...
PD: ne, děti tam nebyly, ne
PSk: já sem totiž narazil na to, že ve vzpomínkách žáků škol, který,
kteří byli narození kolem roku třicet sedum třicet osum,
PD: no
PSk: tak oni uváděli že v roce čtyrycet sedum, jako jednu ze svých
oblíbených hvězd mariku rek. ((Marika Rökk))
PD: ((smích)) no jo, možný to je, možný to je, já sem tam seděl,
PSz: hm
PD: ale mně bylo, já byl starší.
PSz: a ty písničky který tam zněly ste si potom zpívali?
PD: (ne)
PSz: nebo em pamatovali [ste]
PD: [sme] pamatovali, pískali, ale nezpívali, sme (to tak) neznali.
PSz: hm
PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.
PSz: hm čili vy ste paradoxně tady ty už nacistické filmy vnímal jako
prostředek moderní em kterým k vám přicházela moderní hudba vlastně.
PD: no tak moderní ten džez ((jazz)) nebyl,
PSZ: no ( )
PD: ale džez, ((jazz)) to byl, em moderní to nebyl páč přece jenom v
Praze ste mohl slyšet moderní džez, ((jazz)) když ste věděl že kdo
hraje v kavárně Vltava nebo tak, tam ste slyšel moderní džez ((jazz)).
PSz: hm
PD: v Praze až do roku čtyrycet čtyry, to byl ráj džezu ((jazz)), ku
srovnání s jinými městy jako, možná Paříž, já sem v Paříži nebyl, ale
tam prý to taky fungovalo.

a (.) potom když byly filmy jak český tak německý,
který byly (.) přístupný dětem (.) tak (.) tam sem chodila (.) a
nejvíc sem chodila do kina e na Bratislavské, tam bylo kino to se
menovalo tenkrát Oranio ((Orania)) (..) a tak tam bylo t- byl to (.)
roh Körnerové a roh Bratislavské (..) a teď je tam e to divadýlko
Radost pro děti

LG: mhm

RM: to v těch místech (...) [a potom]

LG: [a]

RM: hodně teda eště sme chodili do (.) e kino Radio, to bylo na (.)
na (.) Cejlu (.) na Cejlu naproti věznici (.) bejvalé (.) a teď je
tam nějakej ten (.) skvoš ((squash)) nebo něco takovýho se tam (.)
je to taková samostatná budova

LG: mhm

RM: před plynárnou vlastně (.) a do Lido bia ((Lido bio)) na
Marxovou (.) (dnes) (.) potom to byla Lípa (.) po válce

LG: (...) a e jak často ste teda (.) v (.) do těch deseti let (.) [
(tak) chodila do kina]?

RM: [no tak] (.) to nevím jak často jako do desíti let, no ale (.)
chodili sme do kina ale (.) protože to sem byla děcko (..) takže to
(.) vám neřeknu jak často (..) ale jak něco bylo tak sme tam šli no
a ee jako z těch dětských let z těch dětských let si nevzpomínám na
všecko (.) já <si hrozně moc pamatuju> že sme byli (.) na
Pepině rejhal- e Rajholcové nebo Rejholcové ((Pepina Rejholcová))

LG: mhm

RM: se to menovalo (.)

já si pamatuju potom
už až po té válce (.) jak sme chodily s děvčatama už do těch kin
nebo tak nějak tak to už jo (.)

ale za té za tu válku to nebylo zase
tak často, chodili sme ale (.) vyloženě na nějaký dětský filmy nebo
tak

LG: (..) mhm a s kým ste chodila během toho dětství do kina?

RM: no z e buďto s- sem šla (.) s dětima co sme se kamarádili v domě

LG: mhm

RM: a (.) nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů
(.) ale (..) to j- s- nemůžu si vzpomenout jako (.) na ty dětský
filmy si vzpomenout nemožu (.)

LG: a e teda během těch ee školních let ste ty kina navštěvovala s
kamarádkama? myslím ještě jakoby během války

RM: [no]

LG: [to] byli to byli němečtí přátelé?

RM: ne ne ne ne to sme byly jak český [děcka]

LG: [mhm]

RM: sme byly [děcka]

LG: [jo jasně]

RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.) protože e to bylo e taky tím (.) že můj tatínek
byl zavřený (.) tak (.) i když sem chodila do německé školy, tak sem
těch k- (.) kamarádek měla ale víc sem měla těch (.) českejch v domě
(.) co byly v domě a (.) já sem se těm německým jako ne (.) že bych
stranila (.) ráda bych byla s nima, ale (.) rodiče těch dětí (.) e
mě tak nějak e (.) třeba sem směla k jedné kamarádce chodit (.)
jedině když nebyl doma její otec (.) jo?

LG: [mhm]

RM: [takže] sem byla tak nějak (.) odstrkovaná víc

LG: jo

RM: to bylo daný právě tím... i když (.) se to nějak tajilo (.) ale
(.) i ve škole to věděl učitel (.) že otec je zavřený (.) a byl to
slušnej člověk (.) že ten (.) mně to nedaval nikdy znat (.) neměla
sem problémy (.) a (.) maminka totiž za ním šla a řekla mu (.) že
prostě je otec zavřený (.) a on (.) i když měl (.) hákovej kříž ten
odznak té nacistické strany (.) tak byl takový že řekl do školy se
toto nebude zatahovat (.) a takže sem ty problémy v té škole neměla,
ale byla sem (.) děcko dost dostrašený, jo

LG: mhm

RM: protože sem přece jenom (.) věděla pořád že (.) musím (.) (no)
musím se držet stranou, no

LG: a jaký byl názor e rodičů nebo (.) e školy na film? na
navštěvování kin a podobně?

RM: to oni vůbec o to se nikdo nezajímal ve škole nikdo se nezajímal
o to

LG: a e během teda těch školních let byl pro vás ten film důležitý
(.) navštěvování toho kina?

RM: no ano, byla to taková pěkná zábava že pro děcka, že (.) (že) my
sme chodili ješče e do do toho divadla do Typosu do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]

LG: [mhm]

RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli
(..) a bylo to dobrý až do toho pětaštyrycátýho roku (.) a až prostě
(.) bylo konec války (.) tak se aj (.) ty český rodiny k nám
postavily tak nějak (.) zádama (.) a (.) jako tatínek jak se vrátil
z toho koncentraku, tak sme se z té (.) Bratislavské odstěhovali na
Merhautovou (.) do úplně novýho prostředí (.) a tak tam sem to... i
když to lidi věděli, protože moje maminka neuměla dobře česky (.)
tak e (.) se k nám chovali slušně