Quote
08.365
995:1006
LČ: a třeba že byste se ee ocitla někdy při tom, že by někdo
promítal filmy v domácnosti, že by někdo měl promítačku vlastní?
JH: ne takový sem [neměla].
LČ: [to ste ( )]
JH: známý
LČ: hm [dobře tak]
JH: [to byl přepych]
08.365
966:974
LH: teď mám tady takovou, eh poslední otázku, tady z této ee sekce,
byl ste někdy ee přítomen promítání v domácnosti?
BH: (..) ne.
LH: nevzpomínáte si, že by třeba někdo z vašich známých, blízkých,
měl projektor a [tím vám promítal?]
BH: [ne, ne, ne, ne], ne, ne.
08.365
1844:1851
LS: hm tak a teď je tu poslední otázka z té části, em jestli ste
někdy byla em přítomna promítání filmů v domácnosti.
MH: ne.
LS: ne.
MH: nikdy.
08.365
217:234
MJ: jak je Kuřim, Tišnov na vysočinu tam měla prababička dům a do
dneska tam je se schází naše rodina na zahradě a tak. <a tam> bylo
jednou přijeli provazolezci ňák- na náměstí, jo, nebo e cirkus nebo
něco takovýho
JV: mhm
MJ: a potom tam najednou dávali kino, no venku, plachtu a to bylo
něco úžasnýho, pamatuju, že to to sem tehdy ani skoro nespal, jako
děcko sem viděl najednou že se pohybujou auta a lidi to e my si to,
vy už si to nedovedete představit, ale pro nás to, to sme nikde
neviděli, v divadlech, ovšem to byli skutečný herci, ale aby někde
byl obrázek a lidi se hejbali, to to bylo něco em nepochopitelnýho,
pro všechny. tak opravdu <aby> že tam byla ňáká honička s autem a to
jelo po takové stráni a padaly kameny, oni ho chtěli shodit a já sem
trnul celej, sem to prožíval, jako kdyby to bylo e dy- kdybych tam
byl sám u toho, že jo, pak sem na to nemohl zapomenout. to byl němej
film samozřejmě, to byly němé.
08.365
1688:1755
JV: mhm dobře. ee byl ste někdy přítomný promítání filmu
v domácnosti? třeba [že]
MJ: [jo]
JV: ano?
MJ: ale e to měl strýc. e jeden měl, dokonce nás filmoval, a to byla
osmička samozřejmě toto a tam dával aj titulky, takže o ee to byly
rodinný filmy to ee to bylo pro nás bezvadný, ale filmy půjčený
z půjčovny takový doma? ne.
JV: ne, takže ste měli vlastní filmy. ste si i sami
MJ: no to sme si, to dělal strýc osmičku, to bylo půle na šestnáctky
byla víc, ale to sem nikdy neměl a neviděl,
JV: mhm
MJ: doma teda.
JV: mhm [dobře].
MJ: [a ty] půjčován- půjčený jako e teďka sou ty pučíte si de- devět
(tejch) no to cédéčka ((CD)), to nebylo přece, to nebyla ani
televize, nic, doma.
JV: mhm
MJ: to se muselo napnout plátno a pak pustit ten, film. že jo, to,
na elektriku to vrčelo a (na to) sme se dívali, no.
JV: á při jaké příležitosti ste si ty filmy pouštěli? e ty [ty]
MJ: [ja]ko doma?
JV: ano.
MJ: no tak když e se s e sme se sešli a strýc přišel s promítačkou a
řekl e bude se promítat. tak sme se, s radostí dívali. bylo to pár
filmů, moc né a to sme se dívali furt dokola.
JV: á [jak]
MJ: [no] kdy- kdybyste viděla vy, jak ste jako malý děcko batolila
teďka, taky se budete dívat ráda, ne? na sebe.
JV: mhm
MJ: on fil-, dokonce můj, náš strýc, on dlouho neměli děcka, takže
filmoval nás, když sme dělali v e ti- Tišnovské zahradě všelijaký,
stavěli stany a jezdili byste na maťá- ee na ma- e na maňáscích e
ve- vedle (struhy) a tak takže, naše hry a to je do dneska se na to
rádi díváme.
JV: mhm ee dobře. a jak často st- jak často to asi tak bylo to
promítání v domácnosti. jak často ste se na ty filmy koukali?
MJ: no tak dvakrát za rok, nebo jednou málo.
JV: a to bylo teda jenom v rámci rodiny, nebo to bylo mezi přáteli,
nebo
MJ: no přátele to nezajímalo ( )
JV: hm
MJ: jenom rodinný, no.
08.365
996:1002
LČ: a byl ste v té době, teďka o něčem úplně jiném, vlastně někdy
přítomný u promítání filmů doma? že by někdo měl promítačku, to ne?
JH: ne ne ne, ani diáčky ((diapozitivy)) tehdy sem neviděl nebo něco
takovýho, to bylo, pro nás bylo prostě sme měli takovou ten starej
Telefunken jo, takový to rádio, ale to sme chytli já nevím ale dvě
stanice nějaký a to bylo všecko co teda jako, informace jakákoliv jiná.
08.365
2111:2160
JV: tak ono totiž ee na tom přelomu ee let dvacet devět, třicet,
třicet jedna, už právě ee nastoupil ten zvukový film, což je právě
ten věk, kdy vám bylo kolem těch pěti šesti let, takže ee [vlastně
ste asi]
ŽH: [no to sem d- do kina nechodila]
JV: začala tenkrát teprve
ŽH: no
JV: nebo později
ŽH: no
JV: ještě ee em do kina chodit, takže ste si tohle ani nemohla [ee
e]
ŽH: [možná že] moji sourozenci chodili, ale nevzpomenu si, že by nám
něco takovýho vyprávěli.
JV: hm dobře. em a ještě otázka právě docela důležitá ee em byla ste
někdy přítomna ee tomu ee že byste byli v něčí domácnosti a
účastnili se em domácí projekce?
ŽH: určitě ne
JV: že by měl někdo projektor z rodičů,
ŽH: ne
JV: třeba
ŽH: ne
JV: z vašich kamarádů,
ŽH: určitě ne.
JV: ani ste jako neslyšela třeba o někom, že by měl ze školy
[(ňákou)],
ŽH: [ne]
JV: jeho rodiče.
ŽH: taky ne. (..) pamatuju si, že byly i ty rádia bylo o- omezený,
to byly krystalky a já nevim co, ňák se to taky ee ručně <vyráběl>
někdo si, ale my sme měli rádio, to si pamatuju, vodjakživa doma,
ale, filmy, že by nám někdo promítal, to určitě ne.
08.365
1078:1082
LČ: a měla ste třeba zkušenost s tím, že by někdo měl promítačku doma?
že byste byla účastna toho, že by se promítalo v domácnosti? ne v kině?
ne.
IK: to si nepamatuju.
08.365
1834:1882
JV: mhm eee byla ste někdy třeba na promítání filmu v domácnosti
třeba u některého z vašich kamarádů rodiče, že by měli doma
projektor.
BK: ne, měli sme to sme měli, ale jenom pohádky, jo, to
JV: no
BK: se posunovalo, pohádky.
JV: já slyším, no
BK: takový film takhle a tam byly zase [jenom posunovačky]
JV: [a to ste] viděla kde?
BK: to sme měli doma
JV: přímo doma, ale to nebyl projektor,
BK: ne ne ne.
JV: to byly jako diapozitivy.
BK: diapozitivy.
JV: a nepamatujete si...
BK: to ještě ne- nezapomínejte, že já vlastně tos- to teprve nebylo
ani rádio, to se teprve, jo, to bylo něco, to sme obdivovali, když
když Tristárky začly.
JV: takže takže třeba ani nikdo z vašich známých nebo příbuzných
tímhle nedisponoval, tou promítačkou?
BK: ne ne ne to to to nebylo tenkrát ne opravdu ne, to potom náhle
všechno přišlo, jak vývoj těch rádií, tak potom ty tele- taky
televizory, to všechno potom strašně fotoaparáta sme měli fotoaparát
takovej maličkej to bylo...
JV: to byl jaký rok, kdy ste měli ten fotoaparát, tak ze zajímavosti
BK: [to už byly] ano to už to už fotoaparáty byly, to měl takovej
JV: ale jaký rok byste si vzpomněla
BK: no to bylo tak (..) možná možná těch dvacet roků, když mně bylo,
to už ne ne ne to už sme se fotili i na svatbě ale (mých)
fotoaparáty už měli taky
08.365
1260:1295
LR: hm a ještě by mě zajímalo, jestli ste byl někdy přítomen v této
době před tím rokem čtyřicet pět promítání filmu, ale doma.
ML: ne.
LR: nikdo z přátel nebo [neměl někdo promítačku]
ML: [no to nebylo]
LR: [no a]
ML: [to] nebyly promítačky, to...
LR: někteří jako měli, ale právě je to velice nepravděpodobné, bylo
to spíš v takových těch bohatších, mnohem bohatších [rodinách.]
ML: [já nevim,] protože já sem se pohyboval taky prostě v těch
bohatších vrstvách,
LR: hm
ML: tam, no protože sme bydleli tady, na té Jana Uhra, tam bydlela
dá se říct smetánka,
LR: hm
ML: ale nevím vo nikom,
LR: ne
ML: že by měli doma promítačku.
LR: hm
ML: a to tam teda bydleli ty, to tam bydleli dá se říct, no,
buržoazie.