Quote

JH: ne. žádnej barevnej film si nepamatuju, že bych. jestli z těch
německých revoálních filmů ((revue))? a víte že jo, nějaký ten němec- ty
německý filmy, že byly, teď si říkám, já si vzpomínám vždycky na ten
film Lili Marleen, to byl jednak to byla teda píseň, která šla celým
světem, že jo, a jednak teda úžasně zahraný, já nevím, kdo tam tehdy
hrál, ale to byl barevnej, a vím, že byl hodně drahej. to bylo v tom
Světozoru ((Světozor)), určitě. ale snad, na ten si tak nějaká, ale mám
dojem, že i některé německé ty revoální filmy ((revue)), že byly, z
našich českejch si nepamatuju, že by byl nějakej.

JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců,
dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no
a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně,
popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách,
jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i...

LČ: Světozor.

JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)).

LČ: mhm

JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl
vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru
((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si
nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky
středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát))
tištěnej, barevnej.

LČ: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen?

JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v
restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.

LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější
pro vás to kino.

JN: no to Studio.

LS: a proč bylo zrovna oblíbený.

JN: protože je laciný.

LS: protože bylo nejlacinější, jiný...

JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co
sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo.

LS: mhm.

JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili
do Krpole nebo tak.

LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo
vevnitř, nebo...

JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte.

LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil
spoustu...

JN: jó.

LS: tak kdybyste měl [porovnat]

JN: [tak velký rozdíly] nebyly.

LS: ne?

JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.

LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna,
tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady
navštěvoval?

JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to
laciný,

LS: mhm. (...) já bych se přeci jenom ještě zeptal v tom Světozoru ((Světozor)) jak ste pracoval jako ten údržbář toho stroje, tak tam jste byl asi jak dlouho zaměstnaný takto?

OH: no, tam jsem byl krátkou dobu. já nevím, jestli (.) čtyři nebo pět měsíců sem tam byl,

LS: mhm mhm

OH: to on pak zkrachoval ten Vozihnoj (..) no ale toho údržbáře jsem možná dělal jen tak (.) dva měsíce možná jen,

LS: aha aha, protože my vlastně jakoby máme ještě projekt, který se týká zaměstnanců brněnských kin a tam v podstatě sháníme lidi, kteří dělali uvaděče, uvaděčky, pokladní, promítače...

OH: aha

LS: nebo i ty údržbáře

OH: aha

LS: takže možná že i k tomuto byste nám mohl něco říct?

OH: no tak to já tak ňák bych nikoho tak neznal (.) em-em

LS: mhm, a vzpomenete si třeba že by tam docházelo k častým poruchám v při tom promítání těch filmů v tom kině

OH: no právě že ee to to v tom Světozoru ((Světozor)) tam ta promítačka byla ňáká taková staršího typu, takže to bylo tak dost poruchový, takže proto von mě tam porád posílal, abych mu to prostě když to to to třeba kleslo, tak sem to honem musel podložit, čili ten ta konstrukce ee byla ještě taková zastaralá a a tak taky podle toho to vypadalo že to porád potřebovalo prostě, držet v chodu.

LS: mhm. a známé ste si tam třeba mohl vodit, když ste takhle tam [měl sám přístup]

OH: [ne ne]

LS: ne,

OH: ne ne to nepadalo v úvahu.

LS: aha, a vy ste teda říkal, že to bylo v roce kolikátém, když ste byl v tom Světozoru ((Světozor))?

OH: no počkejte, kolik mně bylo roků? (..) to mně se zdá do čtrnácti do patnácti let jsem byl ve škole, šestnáct, tak v šestatřicátým roce myslím.

LS: mhm mhm. a vy ste se tam dostal teda přes tu firmu, u které ste pracoval, tak ta vás vyslala aby ste [šel do kina dělat toho]

OH: [ano ano] no ten, no to byl ten živnostník vlastně, kovo měl ee údržbářskou firmu na opravy těch ee promítacích přístrojů, kino kino promítacích přístrojů.

LS: mhm. a vy ste teda zmiňoval, že ste ee do toho ee kina Světozor docházel jako

OH: no takovej jako údržbář.

LS: údržbář.

OH: [v podstatě]

LS: [a] takže tam ste chodil vlastně bez placení, [na ty projekce]

OH: [no ovšem to páč] to sem to sem ee jako no tak říkám, já sem potom ten film viděl několikrát. no a to už člověka jako tak nebavilo že, no ale byl jsem tam jako <údržbář>

LS: a vy ste ty filmy sledoval z té kabiny promítací a nebo ste šel potom si sednout do publika dolů,

OH: no ne z kabiny ne, to sem byl ee to sem byl ee na (nějakým) volným sedadle vevnitř, v tom sále.

a dycky mně dala
vědět protože já sem učil její dceru a ee nějak vona byla nějak z té
rodiny Švábovi kteří měli ale tři kina eee tam Excelsior a já nevím
co ee Richard Šváb

PS: mhm

RS: von chodil se mnou do do školy a vona řekla jo jo to to já sem
ju poznal hned

na Kolišti tam ňákej ee pan Vozihnoj to byl a von opravoval ty normální přístroje do těch normálních kin jo, tak mě tam vzal jako do u- do učení. no a (.) ee von měl patronaci to kino (.) v Židenicích Světozor jsem si tady napsal sem si vzpomněl Světozor v Židenicích (.) a (..) když byla neděle a sobota (ňákej) sedlák to byl <majitel> toho kina tak von dycky si (to) mnul ručičky když pršelo, aby chodili lidi jako do kina jo, tak mě tam vyslal pan Vozihnoj že bych (.) no seznámil mě s s s možností té poruchy (páč) vono to to začalo to škrkat jo a to tak tam byla taková fotocela fotobuňka

LS: mhm

OH: která musela být přesně ten paprsek když na ňu šel, tak to muselo být přesně proti, tak von mně ee vysvětlil že když tak tak abych to tam ňákým kolíčkem podložil, aby se to zvedlo a tím sem to dal do pořádku, tak sedlák dycky byl celej šťastnej, že už to zase hrálo,

LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina,

OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.

já nevim jestli to byl právě ten baron
Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) nebo ňákej jinej film, kdy
ještě za protektorátu sme právě v tom kině Studio dostali takový
brejličky, s dvojí barvou, a viděli sme teda plasticky.

JV: hm

CN: ňákej barevnej film. ale kterej to byl, to nevim. možná že se třeba
dopídíte, že to byl ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila))
anebo ňáká eště jiná německá....

JV: a nevíte, v kterým roce to třeba bylo? zhruba?

CN: no tak muselo to být, počkejme, abych si to úplně teďka neplet. hm
ne, raději nebudu dělat pokus, to bych si, to bych si asi jenom
vyplňoval prázdné místo ňákou svou fantazií. nedovedu říct.

JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle,
viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo
kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel]

CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to
je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em
vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to
hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda
hlavní,

JV: hm

CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým
filmu. a volba byla snadná, páč žádnej jinej takovej film nebyl, takže
nešlo si volit mezi několika stejně, stejně teda jakoby lákavýma
technickýma možnostma.