Quote
355.298
827:838
LG: a vy ste myslím říkala ten první barevný film
RM: to byl e a Věčně zpívají lesy
LG: jo
RM: byl můj první barevný film (.) (to) byl rakouskej film (.) a to
ta a to vím že sem viděla v kině (.) tenkrát to byla Radost
LG: Radost
RM: na tom Cejlu
355.298
453:480
LG: em (.) ee měla ste ňáká oblíbená kina?
RM: no oblíbený byly ty naše (.) v tom okolí (.) jo do toho Lido bia
((Lido bio))
LG: mhm
RM: na tu Marxovu a nebo do té (.) e do toho Radia ((Radio)) potom
to byla Radost po válce (.) tak tam tak tam sme chodili to byli jako
ty naše kina (.) a tam dávali taky všecko možný (.) český německý
český německý (.) a (.) my sme hlavně vyhledávali pohádky, kde byly
pohádky nějaký
LG: a ta vaše oblíbená kina e ty měly ty byla jako pro vás
přitažlivá e kvůli té blízkosti nebo jako byla ještě v něčem jako
lepší než ty ostatní?
RM: <no> jako (.) děckám se nám to líbilo, protože (..) to bylo něco
takovýho (.) velikýho, úžasnýho (.) teďka tam byly ty bifé, tam byly
bonbóny <tak to se nám líbilo, že, tady toto>
LG: jo
RM: [no a]
LG: [tak] (.) mhm
RM: a obyčejně sme seděli vpředu, že (.) no takže (..) (no) tak
355.298
1383:1391
LG: em vy už ste o tom trochu mluvil, ale mohl byste nějak e víc
popsat, jaké byly to rozdíly mezi těmi kiny.
JB: no jak řikám byly takové bleš- ačkoliv blechu to chytl všady to
v každym, aj v tom lepšim v kině, vyloženě takový ty blešárny to
byly takový ty, kina na té Marxové ((Lido bio)) na Cejlu ((Radio)),
prtže tam bydlela ta chudina, jo, no a tam chodili většinou takový
chudobnější lidi, který aj tech blech měli víc než ty, než ty
bohatí. ((smích))
355.298
1821:1822
třeba, no ty kina v Husovicích, na Marxové ((Lido
bio)), nebo na tom Cejlu ((kino Radost)), že byly tak asi stejný,
355.26112
308:321
, tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
se menovalo, pak se to předělalo, menovalo se to Dukla, pak z toho
udělali to nahrávací studio rozhlasu a tam se chodívalo, to bylo
nejbližší kino, bylo takový dost moderní, však to sem tam taky psal
myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na
dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě.
JV: ehm.
ZP: a vůbec, ty ceny tehdá těch vstupenek tehdá nebyly vo moc větší,
já si tak vzpomínám byl nejmíň byly dvě kor- nebo štyři koruny, šest
korun, osum korun, to už se chodilo do lóže.
355.298
339:339
jinak, pak sme chodívaly na Cejlu byla kino Radosť ((Radost)),
355.26112
383:384
no a pak sem chodila, na tom
Stadionu ((Stadion)) ne, to tam nebylo.
355.301
1070:1072
[žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila
nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát.
později už potom na té po válce na té Hybešové to ano, tam už ano.
355.26112
321:341
my sme bydleli na Tučkově
ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským
stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové)
začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až
tří kin. em dneska se všecka menujou jinak respektive neexistujou už.
myslím, že nejbližší mně bylo kino Stadion.
JV: hm
CN: nemusim říkat, kde bylo, to asi máte všecko už v tech materiálech.
JV: hm
CN: nejbližší i nejenom místně, ale i takovým jako atmosférou nebo i
zvykem.
JV: hm
CN: toto bylo naše kino prostě. takže ňákej pravidelnější kontakt tam
musel bejt, páč tam sem se cítil prostě vysloveně jako ve vlastním
prostředí.
355.26112
1082:1104
JV: tady ste psal zase o tom kině Stadion, na Kounicově ulici, em
ste psal, že tam byl široký bufet.
ZP: bufet, jo.
JV: em byl tam celkem široký bufet, kde se prodávaly limonády,
housky se šunkou nebo salámem...
ZP: ano.
JV: jedna stála korunu nebo korunu dvacet, podle toho, byla-li se
salámem nebo šunkou, a různé sladkosti prodávané na váhu. ale ne...
ZP: na kusy.
JV: em neprodávané na váhu ale na kusy. em jedno sisi bylo za pět
haléřů.
ZP: víte co je to sisi? takovej ten štvereček, takovej ten skoro
gumovej bombón placatej, já nevim, jestli se to ještě dneska, ještě
se to dneska, taková karamelka to byla, ale nebyla to jako karamel z
cukru, ale bylo to ovocný, tomu se říkalo sisi a to jedno sisi stálo
pět halířů.