Quote
379.33388
527:546
tak jestli sem viděla prvně Na Svatém Kopečku,
JV: hm
JC: a to si pamatuju, to tenkrát byl ten ee voni von v rádiu aj
vtipy vykládal, ten Šindler ((Valentin Šindler)), von byl aj zpěvák,
ale byl to Stréček Křópal z Břochovan.
JV: ((směje se))
JC: a von hrál tam v tom filmu. a hrála v tom filmu Světla
Svozilová, to si pamatuju, Láďa Pešek ((Ladislav Pešek)), a vo- von
byl menší než vona, vona byla vysoká. jo, a pak tam hrála ta, tu
hlavní roli hráli jiřina štajmarová ((Jiřina Steimarová)), to ještě,
JV: takže Na Svatém Kopečku,
JC: to ještě byla taková oblíbená jo? a to je vlastně dcera toho
jiřího štajmara ((Jiří Steimar)), toho herce, to sem četla vo nich
ty knihy a teď sem četla vo [Kodetový,]
379.33388
1811:1814
JV: [a šla] ste třeba na ňáký film víckrát?
JC: jo, to na tom <na tom kopečku ((Na Svatém Kopečku)) sem musela>
vidět mockrát. no na tom svatým kopečku ((Na Svatém Kopečku)).
379.33388
556:598
SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em ale nebyla to jediná em
potom ((smích)) byl takzvanej strejček Křópal ((stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) to vám, jestli ste to už neslyšel od někte[ré pamětnice]
LS: [ne ne ne ne ne]
SM: ne?
LS: ne.
SM: to (ty) se e to byli dva herci brněnskýho divadla, menovali se
Šindler valneti- byli to bratři, Valentýn ((Valentýn Šindler)) a a
Josef Šindler
LS: mhm mhm
SM: a e ti e hráli v brněnským divadle a hráli komický postavy strejčka
Křópala a jeho e jeho synovce.
LS: mhm
SM: ale pak se dokonce aj vobjevila tetička Křópalová a e to bylo hodně
ee to vysílalo rádio tehdy tehdy nebyla televize, tak si pamatuju, že
když to mělo být, tak tatínek už to věděl a všichni tři sme si lehli do
postele, protože byly sluchátka na uši a poslóchali sme to všichni tři,
každý měl svoje sluchátka a toto sme poslouchali a ono to pak bylo
nějak zfilmovaný
LS: aha.
SM: a objevilo se to, ve filmu
LS: no.
((rozhovor krátce přerušen jinými osobami))
SM: e no eh je počkejte tak to sem řekla že e že e
LS: že to bylo zfilmováno [ste skončila]
SM: [že to bylo] zfilmováno a tak to sme zase šli celá rodina, páč
tatínek to strašně obdivoval, no. ((smích))
379.44594
1247:1257
JV: bylo naopak třeba ňáké kino, které ste neměla ráda? z ňákého
důvodu? kde se vám to příliš nelíbilo?
JC: no taky sme byli párkrát, ale to bylo už po válce, nó v tom, tam
dávali ty starý filmy. Mír, ne? na Hybešce ((Hybešova)).
JV: hm
JC: starý filmy tam dávali, sme tam jednou byli na tom kdo se bojí
virdžínie wolfové, ((Kdo se bojí Virginie Woolfové)) <ježišmarja
voni se furt,> ale to je divadelní hra,
379.61029
883:901
MB: no tak ee pak eh jako sem ech se mně hrozně líbil jeden film,
ale to byl nějaký cizí a menoval se... (...) Pastorální symfonie, na
tom sem byla taky víckrát a ten se mně hrozně líbil.
LH: co vás na tomto filmu (.) zaujalo, že ste na něj šla častěji,
nebo víckrát tedy?
MB: nó ten se mně líbil (.) to bylo o takové jako dívce, která byla
slepá a která em našel ten pastor a pak vlastně se eh ju nechal
operovat, aby viděla a zamiloval s- von ju miloval a ee i ten jeho
syn ju miloval a tak takový to tak asi to bylo.
LH: takže spíš to bylo kvůli tomu, že to byl zamilovaný film...
MB: [no taky.]
LH: [s takovýmhle] příběhem.
MB: no.
379.63850
348:357
BH: ano. (.) ano nebylo to tak často, (.) nebylo to tak často, ale
(.) byly prostě v tom štyrycé- v tom roce čtyrycet dva prakticky už
byla t t jiná série filmů, jiný filmy. (..) už tady byly prostě
německý.
LH: ehm.
BH: jo. hlavně teda, (..) německý, (.) že, a (..) vzpomínám si, že
sme byli, to byly, jeden pěknej německej film byl Zasněžená romance.
(.) to byl hudební film. (..) že.
379.63850
713:727
LH: á chodili ste ná filmy ee nebo chodil ste na filmy některých
těchto herců opakovaně?
BH: ano.
LH: které které to byly? nebo [kdo byl ten...]
BH: [no no hlavně] hlavně to to byla Zasněžená romance.
LH: ehm.
BH: jo. a potom mm později, později prostě to byly tady ty hudební
filmy, teď si momentálně nevzpomenu na (..) kde (...) písně, který
byly v té v té v těch filmech se hrají i dodnes, že. takže to hlavně
tady ty tyhlety (...).
379.63850
807:814
LH: ehm. a to právě tady mám další otázku, jestli ste šel na ňáký
film vícekrát? vy už ste zmiňoval tu ee Zasněženou romanci.
BH: ano, [ano.]
LH: [tu ste] viděl kolikrát, vzpomenete si?
BH: nevzpomenu, myslím dvakrát třikrát.
379.63850
1166:1174
em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po
válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v
roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka
pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance.
JV: hm
CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním
teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))
379.63850
1977:2012
JV: a ještě bych se zeptala, jestli si vzpomínáte na své první návštěvy
kina po osvobození.
CN: ano, tak co si z toho vzpomínám, to byl právě ten, ten film em ta
em zamilovaná romance ((Zasněžená romance)) se to menovalo, teďka si
to, Zasněžená romance, jo.
JV: hm
CN: jo, ano, tak to jestli to byl ovšem úplně první film po osvobození,
to asi ne. asi ne, já myslím, že to dorazilo sem někdy až tak ňák ke
konci pětaštyrycátýho roku, možná v šestačtyřicátým. ale em jaksi ta
úžasně svobodná atmosféra toho džezovýho ((jazz)) prostředí, to bylo
něco zcela epochálního teda to sme, to nám otevřelo teda úplně jiný
rozměry, toho prožitku. a na to se dalo jít mnohokrát teda.
JV: hm takže to bylo myslíte kvůli té hudbě? nebo...
CN: právě kvůli tomu, že to byla hudba džezová ((jazz)), kde teda
nebyla ta ta úžasná spoutanost do toho řádu, a formy, ale kde to teda
naznačovalo, že to je úžasná improvizace a taková spontaneita,
JV: hm
CN: a zároveň taky nesentimentální taková radostnost i těch vztahů
lásky, a kolektivu, a tak, takže přineslo to něco teda z takovýho
ducha, toho nejlepšího, co sme v Americe teda mohli nalézt pro sebe.
JV: hm
CN: otevření velice svěžího vzduchu, okny proudícího najednou,
JV: hm
CN: do této ustrnulé země. ale tak to nevím přesně, to možná opravdu
bylo až v roce čtyrycet pět, čtyrycet šest.