Quote
379.38582
1769:1794
JC: no muselo tam vo něco jít tak jako, no ňákej problém a to, a
tak. to sme si aj poplakali, že, třeba voni třeba byly ty časopisy,
za války byla Moravanka, Hvězda, List paní a dívek, a ve hv- teďka
ty romány vycházely a byly zfilmovaný, jo? tak to bylo, ty Umlčené
rty, to vám, to bylo takovej film, to muselo být za války eště,
JV: hm
JC: protože vona ee nějak měla ňákou nehodu a ztratila paměť, dceru
si vzala bohatá rodina, a vona u ní sloužila. to sme proplakali
všecko, to se, [to se plakalo, jo.]
JV: [že se vás to tak dotklo.]
JC: Umlčené rty se to, a vona pak si měla brát někoho bohatšího,
protože byla z bohaté rodiny, to tak vlastně v těch filmech bylo,
že?
JV: hm
JC: to buďto ta chudobná tak taky se dostala,
JV: takže ste to [prožívala ( )]
JC: [jó, a ty Umlčené rty,] v tom vám hrála ta Anna Letenská, a voni
ju popravili.
379.38582
1799:1803
ale vona
nebyla ňáká veliká herečka ta let- ((Anna Letenská)) ona byla
herečka taková, takový no tak ta, no tam hrála právě v těch
Umlčených rtech ((Umlčené rty)) nebo Srdce v soumraku, jo? to taky.
a to bylo hodně, že v tom časopisu to šlo,
379.38582
2498:2501
nebo ty ty Umlčené rty, že vona vlastně to
dítě vidí, svý, už se jí zase měla ňákou buďto příhodu, že se jí ta
paměť vrátila, a teď vona si bere bohatého, a tak nechce se přiznat,
že je matka, tak to sme prožívali, to se plakalo [v kinech.]
379.44536
874:888
JC: no se školou sme chodili jednou za čas. byla byli sme na ňákým
filmu, a to mám dojem, že byl, bylo tam ten Trafalgar, to náměstí
Trafalgar. jestli to nebylo vo tom Nelsonovi ((Horatio Nelson)), že,
a to byla pak, taky byl hezkej film, ale to bylo ještě za války, ta
lejdy hamiltonová ((Lady Hamiltonová)), jo,
JV: hm
JC: von vlastně si ju nevzal, von byl jenom s ní tak jako...
JV: tak to už teda nemohlo být se školou, když to bylo za války.
nebo, [ste říkala že ste se školou chodili.]
JC: [za vál- no za války to sme šli se] školou, to na toho
Trafalgara,
379.38906
1357:1374
MJ: ale ví- vím, že sem některé viděl víckrát.
JV: a vzpo[menul]
MJ: [a s ]chutí
JV: vzpomněl byste si třeba, které to byly? jaké filmy?
MJ: no všechny Burianovy ((Vlasta Burian)), všechny Voskovce a
Werich- cha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) o těch ee š- Škola,
základ života a Študáci a kantoři, to byly ty filmy, to bych se
díval furt.
JV: mhm á proč myslíte, že vás právě tyto filmy zaujaly? proč si
myslíte že
MJ: to bylo něco zvláštního. to měly to (...) no protože e e to byl
e opravdu uměleckej výkon,
379.38906
1385:1403
JV: mhm a takže myslíte, že třeba na vás ty studentské filmy
působily právě kvůli tomu, nebo
MJ: a- atmosférou aj myšlenkou.
JV: mhm
MJ: dyť ten ten závěr je jednoznačný. jak ten profesor ee nakonec
řekne em ti š- ti študenti mají svou duši.
JV: mhm
MJ: a to prokazuje celým, napřed je nepochopil, ale nakonec řekl,
oni mají (jít) svou duši, že jo. on rozuměl té mládeži, to člověk
zná nazpaměť pomalu, ale rád se na to dívám, protože to je hodnota.
jako rád poslouchám hudbu nebo básně, čtu jednu báseň pořád až ee
pořád v ní hledám ně- ee nacházím něco hezkýho, v opakování, to je,
podle mě kvalita hraje jedině ee roli tím, že si to člověk může
stále poslouchat nebo číst a nebo se na to dívat.
379.53337
942:953
LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.
IK: ano, ano, v mnohém.
LČ: a bylo to [časté?]
IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo.