Quote

a potom byly krásný vo těch sem se vám nezmínila e
e ta doba toho e socia- nebo italskýho neorealismu

PS: mhm

JV: nebo tak nějak se tomu říkalo že ee v- Raf Vallone al- Alida Valli,
Není míru pod olivami a takový filmy, jo, tak to bylo to bylo taky
hezký na [to se]

PS: [přišlo v] padesátých [letech]

JV: [no až pozdějc]

když) máte takový ty filmy (..)
ty ang- am- jestli sou americký nebo anglický ja teď nevim (.) (jak)
(.) no americký (.) ten (.) co zemřel (.) ne gery kůpr ((Gary
Cooper)) ne (.) ten druhej ten fešák takovej (.) co hrál taky tu
Milionovou bankovku ((Milionová bankovka)) a Velká země (.) takovej
ten vysokej (.) gregory pek ((Gregory Peck)) jo

LG: [<jo gregory pek ((Gregory Peck)) mhm>]

RM: [jo jo jo] (.) takže (.) to byly vždycky hezký filmy (..) bylo
to takový zkreslený, že (.) vždycky zvítězilo to dobro (.) vždycky
se řeklo (.) no to nemůže skončit špatně přece ten nemůže umřít nebo
<tak nějak jo>?

a to některý byly
taky už potom přístupný, že sme mohli na to, em na to Zdena Baldová,
Glazarová ((pravděpodobně Marie Glázrová)), tak ta většinou hrávala
takový ka- Zita Kabátová, no tak dneska paní Kabátová, no, už stará
paní, no. Štěpničková ((Jiřina Štěpničková)),

a třeba tehdy už potom to bylo pozděj, že když byla Baldová ((Zdeňka Baldová)) někde, a a no prostě a nejvíc sem milovala Rženku Naskovou ((Růžena Nasková)). ona měla tak lahodné hlas, že ju každej musel milovat pro její hlas. ona byla opravdu k obdivu pro, a pro to všecko jako ona em tak krásně všecko podávala. moc pěkně. to byla, no a potom byl, byli jiní a jiní. no, potom.

LH: no my sme to doma potom sme přišli, a my sme to všecko probírali, a říkali to nehrál dobře, nebo hrál, ale já našim hercům velice fandím. všem. takovou Baldovou, ((Zdeňka Baldová)) to je, ona přece nehraje, ta, víte koho myslím.

JV: no.

LH: ta ona nehraje. ona to, jak kdyby to prožívala.

teda, ee byl- víte jakej mám ještě zážitek? ještě
mám jeden <zážitek> ee e už si tolik nepamatuju, kdysi jsem si velmi
pamatovala. ale, za války tak ve čtyři ve dvaačtyřicátým roce, a
myslím, že to dokonce vopakovali tady vonehdy starej film, se hrá-
ale přesně nevím ten název, a hrál se film, hrál tam Plachta
((Jindřich Plachta)) a Marvan ((Jaroslav Marvan)) a dva malí kluci.
dva malí kluci a a bylo to, eh ee prostě už teda nevím, no a na
Stadioně ((Stadion)) potom dělali takovou jako estrádu, to tenkrát
ty estrády ještě nebyly teda v módě, a byli tam ti dva malí
chlapečci a zpívali tam, dokonce vím Nám je to jedno my peníze
nemáme

LG: ((smích))

LV: to si (teda) jako pamatuju, a přijela tam stela májová ((Stella
Májová)). jako mladá herečka, holka, která v tem filmu nehrála, a já
nevím jaktože tam byla, <tak sem si teď vzpomněla na ni,> protože
zemřela [je to tak jo?]

LG: [nedávno, mhm]

LV: tak sem si říkala vidíš holka jako mladá tam byla takově pěkná
taková trošičku jako při těle si ji pamatuju, mám teda jako zážitek
jako z kina, kino bylo teda tenkrát jako plný, protože to byla
válka, že, to nebylo teda jako zájem, no. ale ee film ve škole teda
s holkama se teda prodiskutovával.