Quote
382.23971
878:916
LG: a pamatujete si na první barevný film, který ste viděla?
LV: prosím?
LG: jestli si pamatujete na první barevný film který ste viděla,
LV: ne,
LG: ne?
LV: ne ne [ne ne]
LG: [tak to nevadí] (.) a bylo důležité, jestli šlo teda o film
[němý nebo zvukový?]
LV: [ale byl to německej] film.
LG: německý?
LV: byl to [německý film]
LG: [<vy si určitě] vzpomenete>
LV: jo, byl to německej film. a teď vám nevím, teď že si vzpomínám,
LG: ((smích))
LV: že to nebylo s tím hansem albrsem ((Hans Albers)) a jestli to
fakt nebylo ta ta jeho cesta na ten mars?
LG: (...) to neznám.
LV: (...) no a já si akorát pamatuju ee z toho filmu si pamatuju
jedno, že tam je jenom hrabal a e ten hans albrs ((Hans Albers)) se
tak nakloní a e ee ee tak galantně říká, že je jako je ee je pěkná a
ona ee říká že já nevím, že je (dva) nebo tři tisíce let stará a on
teda elegantně říká že ne, že si myslí jenom a teď řekl (ani) sto
let nebo něco, a to mám dojem že to byl barevnej. ale nemůžu vám to
teda jako ((snímek Dobrodružství barona Prášila))
382.37956
2329:2330
Svět patří nám, to byl ten, Voskovec ((Jiří
Voskovec)) s Werichem ((Jan Werich)), že?
382.37956
2342:2352
JC: ti dycky, ňáký kalhoty šili, ten, <tím parním válcem si žehlili
kalhoty.>
JV: myslíte Svět patří nám.
JC: já nevim, v kerým to bylo, ale to tam,
JV: ale myslíte Wericha ((Jan Werich)) ee [s Voskovcem ((Jiří
Voskovec))]
JC: [jo jo, s Voskovcem ((Jiří Voskovec)),]
382.37956
44:46
VP: a na koho si ještě tak vzpomínám z těch mužskejch, no to byla
taková trojice no a taky Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich))
382.37956
427:429
pak se chodilo na jo a v- pak sem
byla na ty Voskovce a Werichu, Wérich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)), ale to nebylo ve Frýdlantě, to už muselo bejt v Brně
382.37956
276:288
hlavně prostě mě zajímaly hudební
filmy.
LH: ehm.
BH: á tak ty mě jako (..) víc (.) víc prostě přitahovaly. bylo jich
sice hodně málo...
LH: ehm.
BH: ale byly, že, (takže) prostě ( ) řekl třeba em (.) s Voskovcem
a s Werichem ((Jiří Voskovec Jan Werich)) (...) ano, Hej – rup! (..)
a prostě tady tyhle ty.
382.37956
309:323
LH: vy ste říkal, že ste měl rád hudební filmy. zpívali ste třeba
filmové písničky?
BH: [ano.]
LH: [nebo] vy sám ste si [zpíval?]
BH: [ano] velice rád. [a dodnes.]
LH: [vy ste zmiňoval (to)] Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)) hlavně tedy myslíte?
BH: no tak to ne, to nebyli jenom Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec
a Jan Werich)), to byla tedy prostě hudba (..) (prakticky) džezová
((jazzová)) (..), (džez) ((jazz)) z kterej mě, kterej mě zajímál.
382.37956
1175:1187
LH: proč ee právě tyto filmy, nebo proč ee patřily k těm oblíbeným
ty, které ste menoval teď?
BH: no ts tu oblíbenost dělali herci.
LH: herci, takže tady to byl hlavně, když [to tak vezmu Vlasta
Burian...]
BH: [uď to byl Oldřich Nový], Vlasta Burian.
LH: hm.
BH: áno, nebo Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)).
382.37956
662:672
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se
nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně
kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a
hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),
LS: hm
MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i
rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten
Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to
bylo velice aktuelní.
382.37956
286:287
já to už, e české filmy pak sme, jo,
chodili rádi na Voskovce a Wericha ((Jiří Voskovec a Jan Werich)),