Quote
2.351
641:644
LR: [a vdala ste se], vdala ste se v jakém roce?
HH: v roce e padesát sedum,
2.351
280:282
(..) no mezi- my sme e eště sem chtěl říct že sme se
z toho makabi přestěhovali (.) že e prostě v osumatřicátým už když
bylo obsazený rakousko (.)
2.351
1186:1187
[maminka] byla Slovenka, tatínek z Prostějova, my my sme taková,
sousedy sme měli Němce, jak z jedné strany tak z druhé strany,
2.351
971:973
a dcerka se narodila až v devětačtyřicátým roce, to bylo vlastně
po šesti letech, když to tak spočítáte, od prosince v dubnu to bylo
šest let.
2.351
294:312
ale e už v osumatřicátým
jak říkám, tak ee za prvé e z nás ee z páté třídy obecné, to se
vracím ještě zpět, tak sme museli tu budovu opustit, a (.) tady,
teda ještě naše budova, tady tato, existovala, tak první poschodí
(.) udělali obec- ee [třídy]
LČ: [mhm]
AM: obecné školy, pět tříd (.) udělali, takže, jeden rok sem tady
chodila, do devětatřicátého do páté třídy, no a tady nás přepadli
němci.
LČ: mhm
AM: v devětatřicátým patnáctého března. (.) no a celou tu dobu už ty
ee fašisti všechno proti nám vystupovali, tak my sme e se museli
z toho makabi taky, ee (..) eště, to patřilo eště židovské obci, ale
už se tam prostě nálada, a samozřejmě ta radost už nebyla z e toho,
ee života tam, a prostě to utiskování ze všech stran, ee by- ee tak,
bylo tak silný, že ee (.) to krásný, to sportování, ten život, a to
všechno, ee už nebylo samozřejmě tak rozvinutý, a naopak se tam ee
soustřeďovaly ee od ee ňáký krátký pobyty ee většinou mladých lidí,
kteří chtěli tehdy jít ještě do palestiny.
2.351
50:75
do roku čtyřicet pět jsem bydlela, já jsem se narodila (.) na
Starém Brně a tam (.) jak je ten nový hotel postavený za vodou,
SM: hm
VB: ten německý hotel. tam jsem bydlela do mých devíti let.
SM: a ee nepamatujete si přímo ulici?
VB: Pod Červeným kopcem, se to menovalo tenkrát, a teď se to menuje
(.) na ňákým, ňákým nábřeží. ne Bakalovo, ale (.) nevím jaké je to
nábřeží, neznám. ((Táborského nábřeží))
SM: no to nevadí. a potom teda ste se přestěhovala v těch devíti
letech?
VB: v těch devíti letech, protože tatínek umřel
SM: [mhm]
VB: [tak sme] se stěhovali a maminka byla Slovenka, k ní do rodného
města k její mamince. ale tam maminka nemohla být, protože tam
nevydělala, tam by nás neuživila, tak sme se vrátili do Brna. a
bydlela jsem potom až do mého, než jsem se vdala, tak jsem bydlela
na Křížové padesát pět. a potom jsme bydleli jako u maminky
manželové, a to bylo zase Polní, ne Polní ulice (.) tady je ta
Švancarova nebo Reneská ((Renneská)) jak se to teď menuje,
Dvorského.
SM: mhm
VB: Dvorského ulice. tak tam jsem bydlela. no a pak po převratě
v pět- pětačtyřicátým roce sme dostali byt na lajtnerové
((Leitnerová)). a na lajtnerové ((Leitnerová)) jsem bydlela až do
roku dva tisíce jedna, než jsem se přestěhovala sem. a tady v tom
domově bydlím jako o těch osum let.
2.351
42:107
em já bych začala rozhovor em rekapitulací
několika osobních údajů, em takže první bych se zeptala na vaše
bydliště do roku čtyrycet pět.
CN: ano, to bylo vlastně Brno centrum, Tučkova ulice.
JV: hm, em potom jaké bylo povolání vašich rodičů?
CN: ano, byli to pojišťovací úředníci, otec s obchodní akademií, matka
s obchodní školou, takzvanou,
JV: hm, a
CN: v Brně, taky v (hasičský) pojišťovně,
JV: a měl ste nějaké sourozence?
CN: ne.
JV: neměl. a ještě, ve kterém roce jste se narodil?
CN: jednatřicet.
JV: hm a teďka jakého vzdělání ste dosáhl.
CN: no tak magisterskýho teologie.
JV: hm
CN: evangelického.
JV: dobře. a ještě jaké školy jste navštěvoval a kde, předtím.
CN: počínaje vod té obecné, že jo,
JV: hm
CN: to byla Sušilova ulice, tam byly čtyři třídy, místo páté třídy nám
naordinovali tehdy úřady první měšťanku, to byl takovej zvláštní, dva
roky trvající teda vyjímečnej postup, a po této první měšťance sem
nastoupil jako primán do gymnázia Antonínská ((Státní reálné Gymnázium
na Starém Brně)),
JV: hm
CN: který samozřejmě jako všecky gymply bylo úplně jinde než na
Antonínské, páč tam zase byli vojáci a tak. takže tam sem uďál těch
vosum tříd, a maturoval v padesátým roce.
JV: hm
CN: er gé ((RG – reálné gymnázium))
JV: jo
CN: čili taková, spíš humanitní orientace.
JV: hm, dobře. a ještě
CN: já potom teda teologická fakulta od roku padesát do padesát pět,
teologická fakulta v Praze.
JV: hm, dobře. a eště bych se zeptala na vaše povolání, jaké jste potom
vykonával?
CN: no v podstatě dá se říct evangelickej farář.
2.351
224:231
eště ten první chlapeček mně ve válce zemřel, vona nebyla von
dostal takovej silnej průjem a nebyla rýže, nebylo nebyla ani nebyl
čaj ani nic no tak tenkrát to mělo strašně moc tech kojenců, tak
zemřel a já jsem potom, to víte, chtěla sem zase hned druhý (.) tak
sem měla v pětaštyrycátém roce, se mně narodil, zase chlapec, ten za
mnou teda chodí tady sem a je moc hodnej a už je taky v důchodě a
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se
narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně,
2.351
93:202
já patnáctého dubna v
osumatřicátým roce sem se od příbuzné dozvěděla, že už má
jedenáctiletku. povidá, proč si něco neuděláš? no tak sem šla tady na
ekonomickou. patnáctého dubna tom- ee byl poslední (už) jako zápis a
nechala sem se zapsat. zkoušky kdy budou přijímací, já neznala ruštinu,
a na z Národního výboru sem měla mět (potvrzení), jestli si tu školu
vůbec zasloužím. protože sem nebyla zaměstnaná. vychovávala sem děti. no
a udě- udělala sem první dva, byla sem přijmutá, z češtiny jedničku, z
matematiky to mě, syn měl dělat maturitu, učil algebru, já pitomák sem
byla, nerozum, tak z toho trojku a z ruštiny pětku.
LČ: takže ste dělala tu ekonomickou školu [dva roky.]
MS: [s (maturitou).] ne ne, já mám pět [já mám zakončený maturitou.]
LČ: [pět let s maturitou.]
MS: ve třiaštyryceti mých roků sem dělala maturitu.
LČ: a ta ško- e ty měšťanské školy potom co ste navštěvovala tady ještě
před válkou, tak e
MS: anó, to bylo za první [republiky].
LČ: [ano. tak] ty byly kde?
MS: v Rosicích.
LČ: v Rosicích. a v Brně už ste pak ee [nechodila.]
MS: [ehm se učila] potom.
LČ: ( ) a to bylo kde?
MS: ee (Židenice), bylo to u pana Handla, Táborská sto devadesát jedna.
LČ: a to bylo učení na ehm na [pro- obch- obchodního příručí. ano.]
MS: [obchodní příručí. tři roky.]
LČ: a ehm
MS: ježiš, ale to koktání teda to ( ) to sem vám mohla říct tak
nanečisto.
LČ: a potom em jaké bylo povolání vašich rodičů v té [době. před za
první] republiky?
MS: [tatínek havíř,] tatínek horník, já sem byla rosicko-oslavanský eh
jak je ta pánev byla uhelná, tak tam. a maminka v domácnosti.
LČ: dobře.
MS: [to neby-]
LČ: [a měla] ste sourozence?
MS: čtyři. nejstarší sem byla já, o dva roky mladší sestra, o šest let
mladší bratr a o deset let další bratr.
LČ: eště bratr poslední?
MS: dva
LČ: [mhm.]
MS: [bratři] a sestra. a mám už jenom sestru.
LČ: takže vy ste za té první republiky, vy ste dosáhla toho učení a pak
ste si ještě dodělala maturitu potom.
MS: ano.
LČ: ve starším [vlastně] věku.
MS: [ano,] ano.
LČ: a vaše povolání bylo teda jaké? [(vlastně)]
MS: [no] obchodní příručí.
LČ: [obchodní příručí].
MS: [to sem dělala pod] ( ) zkoušky. to bylo přísný za první
republiky, to nebylo jak jít do obchodu bez vyučení.
LČ: a kde ste pracovala potom?
MS: ve Včeli. napřed eee napřed ee v cukrárně, jestli něco vám říká
Terezie Hrubá,
LČ: [mhm.]
MS: [Přerov.] tak měli dvě prodejny tady na Lidické [U křížku]
LČ: [aha.]
MS: a repre na České. a já sem byla na [Lidické]
LČ: [aha.]
MS: a potom se ta prodejna z- ve třiaštyrycátym roce zavřela a já sem od
té doby do konce války pracovala ve Včeli. to nebylo nikde jinde
možnost.
LČ: a tam ste měla jakou pozici?
MS: jako [prodavačka].
LČ: [jako prodavačka], mhm.
2.351
901:901
já sem chodila pět let do klášterní školy,