Quote
02.384
350:377
RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.) protože e to bylo e taky tím (.) že můj tatínek
byl zavřený (.) tak (.) i když sem chodila do německé školy, tak sem
těch k- (.) kamarádek měla ale víc sem měla těch (.) českejch v domě
(.) co byly v domě a (.) já sem se těm německým jako ne (.) že bych
stranila (.) ráda bych byla s nima, ale (.) rodiče těch dětí (.) e
mě tak nějak e (.) třeba sem směla k jedné kamarádce chodit (.)
jedině když nebyl doma její otec (.) jo?
LG: [mhm]
RM: [takže] sem byla tak nějak (.) odstrkovaná víc
LG: jo
RM: to bylo daný právě tím... i když (.) se to nějak tajilo (.) ale
(.) i ve škole to věděl učitel (.) že otec je zavřený (.) a byl to
slušnej člověk (.) že ten (.) mně to nedaval nikdy znat (.) neměla
sem problémy (.) a (.) maminka totiž za ním šla a řekla mu (.) že
prostě je otec zavřený (.) a on (.) i když měl (.) hákovej kříž ten
odznak té nacistické strany (.) tak byl takový že řekl do školy se
toto nebude zatahovat (.) a takže sem ty problémy v té škole neměla,
ale byla sem (.) děcko dost dostrašený, jo
LG: mhm
RM: protože sem přece jenom (.) věděla pořád že (.) musím (.) (no)
musím se držet stranou, no
02.384
389:409
do ka- na Kašpárka
Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu
rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit]
LG: [mhm]
RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si
společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli
(..) a bylo to dobrý až do toho pětaštyrycátýho roku (.) a až prostě
(.) bylo konec války (.) tak se aj (.) ty český rodiny k nám
postavily tak nějak (.) zádama (.) a (.) jako tatínek jak se vrátil
z toho koncentraku, tak sme se z té (.) Bratislavské odstěhovali na
Merhautovou (.) do úplně novýho prostředí (.) a tak tam sem to... i
když to lidi věděli, protože moje maminka neuměla dobře česky (.)
tak e (.) se k nám chovali slušně
LG: mhm
RM: a tam sem už měla kamarádky ze školy a (.) věděly děcka taky že
sem chodily do česk- e do německé školy a (.) neměla sem já osobně
sem neměla problém
02.384
201:205
LG: (...) a kdybyste mohl říct, kdy jste jakoby přestal navštěvovat
kina, jakoby
FR: no tak do kdy ee (.) to do té doby e než sem se <oženil, jo?>
((smích))
02.384
441:461
FR: to to sem bydlel potom
LG: mhm
FR: když sem se oženil, tak sem bydlel ee opět (.) na té Marxové
těsně vedle kina. to sme e e protože (..) dítko sem měl hodně brzy e
LG: mhm
FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to
nejde ale]
LG: [mhm] mhm
FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto
ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne. a
mimo jiné, musel člověk se snažit aby tu rodinu uživil,
LG: [mhm]
FR: [protože] (doopravdy) těch peněz nikdy nebylo dosť.
02.384
833:840
(.) a tak já sem to vedla, tenkrát se zboží
muselo vozit, nosit, (.) všecko, všecko, od vaření, teď nám vrátili
zahradu, všecko nám vrátili, tam se muselo pracovat, (.) to (už)
samozřejmě nešlo všechno, no tak já (.) (sem nemohla nikam)
LČ: jasně.
AM: takže ale, (..) byl to ((pláče))
LČ: a
AM: (…) ((s pláčem)) vlastně sem zůstala s rodiči
02.384
873:887
AM: ale ee o těch kinech samozřejmě z první republiky a měli asi
takovej život ale, moji rodiče neměli e na zábavu čas, a taky nikdy,
nikdy nešli bez nás, jo?
LČ: mhm
AM: kam mohli vzít děti.
LČ: jasně.
AM: nikdy nás v životě jak teď jedou rodiče na dovolenou třeba i,
některý sami, nebo bez dětí, ee najdou takový (.) e dovolený, kam
nemůžou vzít děti, na moře, nebo někam kde š- ne k moři, to jedou
třeba samozřejmě většinou rodiny, ale když jedou na velký výlety a
(pak tam ) nebo prostě, víc náročný, tak neberou děti, to u mých
rodičů nestalo nikdy.
LČ: [a]
AM: [kam] nemohly děti tam se nešlo, buď se tam šlo nebo nešlo, ale
nebylo, ani jednou v životě se to nestalo, (když) sme byli malí.
02.384
362:372
LG: a jaký byl názor rodičů na filmy a na kina obecně?
JB: no tak voni měli rádi strašně naše ty filmy, jo, no to se tam
byly všelijaký ty písničky v tech filmech a to se zpívalo, a hrálo,
že zpívali lidi a pískali si ty ty melodie, že. ty filmy s
Nedošínskou Antonií ((Antonie Nedošinská)) že, znáte to ne? ty
LG: jo jo
JB: e e s Burijánem ((Vlasta Burian)) že a takový. takže to jako, se
řiká to letělo, to byly takový hity, no.
02.384
579:594
LG:a změnila se ta četnost toho vašeho navštěvování kina po tom jak
ste uzavřel sňatek nebo přestěhoval se?
JB: no v třiapadesátým roce sem se oženil,
LG: mhm
JB: a z manželkou sme bydleli s rodičama společně, prtže sme měli
velký byt tři a půl pokojové, teď v něm bydlí dcera starší v tom
bytě, takže sme chodívali dost často do kina,
LG: jo?
JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko,
hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme
šli,
02.384
843:848
MK: český filmy se hrály taky, ale ale to poslóchéte, potom sem měla
ty děti, tak sem taky neměla čas
LG: jo mhm
MK: chodit tolik do kina
02.384
965:996
LG: mhm, a když už sme u toho protektorátu, jak na vás působily ty
změny po roce devatenácet třicet devět?
MK: poslóchéte, co ste mohli dělat, co můžete dneska dělat
LG: no no nic
MK: nic a tenkrát taky ne
LG: no já nemyslím jakoby co ste dělala ale spíš jakoby prostě jak
to na vás působilo, co ste si na o tom myslela
MK: no j- jak to to na nás mohlo no pro moji rodinu to bylo dobry že
tatínek byl zase zaměstnán
LG: mhm
MK: a měl měl zase měsíční plat, jo, to bylo to jediný
LG: mhm
MK: že sme pak neměli takový starosti ee co bude a a jak a jaké je
obchod jaké výdělek je
LG: jo
MK: t- to je velké to ví každej obchodník jak to je je velké rozdíl
když máte měsíční plat nebo když žijete z jednyho dna na druhé
LG: mhm
MK: ten kdo má obchod, ten ví co to je