Pohanská píseň lásky

Pohanská píseň lásky.
Van Dyck, významný filmový režisér, jenž dobyl si veliké popularity zvukovým filmem >>Bílé stíny<< , natočil patrně při této příležitosti současně také nový zvukový film >>Pohanská píseň lásky<<, neboť některé přírodní scény tohoto posledního filmu mají až příliš nápadnou podobnost s předešlým. Jsou tu místa velmi krásná a působící, erotické scény dýchají čistým lyrismem a jsou promítnuty se vzácným cítěním a decentností. Také tendence filmu, hrubé vykořisťování přírodního bohatství a důvěřivosti barevných národů bílou civilisací, je shodná s tendencí Bílých stínů. Avšak ani po stránce dějové, ani po stránce filmového vytěžení exotického materiálu, krajinářské scenérie, zvukomalby, nemůže se mu rovnati. Filmově nepřináší také nových překvapení. Míšence Henryho, jenž zápasí o schovanku bílého vykořisťovatele, Titu, hraje Ramon Novarro, jenž má tu daleko větší možnost uplatnění se, než v Letecké eskadře.