LS: do některého dalšího kina, ste chodila?
SM: no zrovna teď sem si vzpomněla, že tam v tom ee v těch, ale ee do
těch deseti roků ne rozhodně, jedině s těma rodičema na tu Sněhurku
((Sněhurka a sedm trpaslíků)). ovšem nevím em
LS: a ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) se promítala kde?
SM: no já říkám, [jeli sme na Dornych]
LS: [to ste říkala na (tom) Dornychu]
SM: na Dornych, [ale jaký tam bylo]
LS: [na tom Dornychu].
SM: kino, to si vůbec už nepamatuju.
LS: počkejte, já se můžu zkusit tady podívat,
SM: no
LS: podle ulice, že bychom to dohledali.
SM: (...) protože to zřejmě
LS: em, kino Edison? Edison?
SM: ano. [ano ano].
LS: [kino edizon ((Edison))]. tam [bylo kino edizon ((Edison))].
SM: [bylo to kino ed-]. tak tam tam teda, ale pak teda si vzpomínám, že
em rodiče občas taky chodili do té ávie ((Avia)).
LS: taky.
SM: protože to měli kousek že na naší ulici to bylo, takže chodívali
tam.
LS: dobře. teď bych se ještě zeptal na otázku, jestli v tomhle dětském
věku byl pro vás film důležitý? a pokud ano tak proč a jak se to
projevovalo třeba ve vašem chování, zvycích e rozhovorech s kamarády a
tak dále. takže byl pro vás důležitý film v tomto dětském věku?
SM: em no tak e ((smích)) to se nedá říct, jestli důležitý, ale e
rozhodně sme se bavívali,
LS: mhm
SM: o tom obsahu toho filmu. a na hlavně teda na o výkonech herečky,
protože dříve sme ještě na na tych mužský role sme tak nebyly zvědavý
jako na tu třeba tu golovou nataš- ((Nataša Gollová)), ačkoliv nataša
golová ((Nataša Gollová)) nebyla v úplně dětským věku, ta ještě tehdy
nežila, ale byla Hana Vítová, Zita Kabátová em šajnflugová ((Olga
Scheinpflugová)) em kdo ještě, (mě) ta c- co zemřela ta a ta byla
hodně, to byla zpěvačka, to byla taková šansoniérová zpěvačka a zemřela
asi tak před deseti lety.
LS: před deseti lety?
SM: a eště eště do posledních, zemřela asi v pětavosmdesáti letech,
byla velice agilní, ee předváděla třeba svoje všelijaký roznožky em
[baletní a takhle]
LS: [ahá, to byla ta] Ljuba Hermanová
SM: správně. [Ljuba Hermanová]. ((smích))
LS: [Ljuba Hermanová]. ((smích))
SM: <vy to znáte lepší než já>.
LS: <to určitě ne>.
SM: <protože já, mně už ta paměť tak nes- neslouží, no>. ((smích))
LS: ((smích))
SM: ano, tak ee em ta taky a ona dříve ona nehrávala vždycky takový
role teda e co vlastně ona byla ve skutečnosti skutečně taková spíš
varietní umělkyně, ale em e hrávala i ve f- ve filmech em takový co
bych řekla normální role. ale tak se nám dycky líbívala, že je taková
šikovná, že
LS: ((smích))
SM: dobře cvičí, t[ančí]
LS: [ano].
SM: a to se nám jako líbilo no. ((smích))
LS: takže třeba napodobovala ste nějaké herečky v jejich oblečení nebo
[chování, účesu]?
SM: [no to vůbec né] ne
LS: ne.
SM: to se vůbec nedá říct, protože já sem byla dost přísně
vychováva[ná]