LČ: dobře a ee teďka vlastně bysme se podívali ee vlastně na to, jak
ste chodila (.) už trošku starší, ne úplně jako to nejmenší dítě,
když ste si třeba už začala chodit na tu obchodní akademii, to přece
jenom bylo v centru, ne?
JH: no (.) bylo no, začli sme chodit do tanečních, tam si namluvíte
nějakýho kluka, jo, a chodíte do kina, protože v protektorátě
nesměly být zábavy, němečtí vojáci umílali umírali na frontě, takže
nesměli sme se bavit nijak, všechny zábavy zakázaný, takže bylo pro
nás jenom kino (.) jenom kino a taneční a ty taneční, to vite, to je
vod podzimka do [toho]
LČ: [mhm]
JH: kousek chvílu a tak to bylo naše tančení a to nám teda Němci
povolili ee byl tam mistr e e Burian vedl a potom mistr Kadlec, jo,
no a tak to byla naše zábava.
LČ: a když vám teda bylo těch patnáct, chodila ste třeba častěji,
když ee do kina nebo pořád stejně?
JH: patnáct, jo, to už sem chodila víc a to si pamatuju ee to ještě
sem nechodila ( ) chodila na obchodní akademii? myslím v šestnácti
až, [no].
LČ: [no tak] to nevadí [(tak prostě)]
JH: [to je jedno], tak v té době jo tak do toho si pamatuju že v tom
Sibiři ((Sibiř)) tam sem párkrát byla a tam ee nám sem posílali
německý filmy hodně, jo, a ty český, co teda znáte asi, ne ty starý
český filmy, [že]?
LČ: [mhm]
LG: mhm
JH: no to já tam všechno mám a ee tak hodně německý filmy sem
chodily, takže v těch německých filmech z těch hereček to sem měla
ráda to taky (mi) bylo myslím <tak patnáct, šestnáct> let tu mariku
rekovu ((Marika Rökk))
LČ: mhm
JH: která teda to byla vysoká blondýna, že, hezká z- měla štíhlý
nohy stepovala krásně a a zpívala, to byl ee to byly filmy její
takový ee muzikální, jo, ty filmy (.) tu sem teda měla hrozně ráda
(ještě) si pamatuju ee zpívala ich brauche kaine milionen ich
brauche kaine luxusvagn ich brauche nor musik musik musik <to
zpívala>
LG: <((smích))>
JH: ((smích)) to si [pamatuju].
LČ: [a] a jak často ste teda chodila, když ste chodila [trošku
častějc?]
JH: [no často taky ne,] (vono) nebylo peněz, já vám řikám, (.)