Citát

ale mám dojem, že to
bylo poprvně když sme byli v první měšťance

JV: mhm

JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti
((Výstaviště))

JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči?

JJ: to sme byli ze školou

JV: ze školou

JJ: tam jako

JV: mhm

JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo
nějaký (.) něco tam prostě

JV: mhm

JJ: bylo (.) [no a tak]

ale za války ste neměl
[kam]

JV: [mhm] a vzpomněla byste si ee z čeho všeho se skládala ta
projekce, to představení? jestli tam byly ještě nějaké (.) jiné ee
věci, než hlavní večerní film, třeba (.) týdeník?

JJ: tak voni týdeníky byly u všeho

JV: mhm (.) [(před každým) filmem]?

JJ: [to ste] kolikrát sme (.) brblali, že byl dobrej film, ale kdyby
nebylo toho týdeníku (.) jo

JV: že vám to scházelo

JJ: to ((smích)) to muselo být při každým filmu, jo (.) to muselo
být při každý... a to sme kolikrát brblali

JV: mhm a takže vás ty [týdeníky (třeba nezajímaly]?

JJ: [protože ty týdeníky] to tam bylo všechno to vám tam
(předváděli) celou tu jak (.) bojujó ti a ti a to (.) nás nějak
tenkrát moc netáhlo

JV: mhm

JJ: to sme vo to moc zájem neměli (..) [takže]...

JV: [a hlavně] to bylo asi hodně tendenční (.) pro- proněmecké

JJ: no to bylo hodně právě

JV: mhm

JJ: tohle no tak (.) napřed se Němci (.) (tasej) jak vyhrávají a
všechno

JV: hm

JJ: ne a to (.) a tos- to byl (kolikrát) ten týdeník byl delší, jak
ten film

JV: opravdu?

JJ: potom ten film ee (.) to nějak s- kolikrát sme brblali, že to
<zkrátili>, že to není možný

JV: a ty týdeníky opravdu trvaly tak dlouho? já sem myslel, že byly
kratší

JJ: no, ty týdeníky byly (.) to sme vím, že to sme brblali vždycky
na ten týdeník

JV: hm

JJ: a někteří vím (.) že dokonce vím, že hodně chodili lidi až po
tom týdeníku

JV: mhm

JJ: to ste slyšel, že teprve se to vlastně (.) tam jdou lidi

JV: hm

JJ: až vijou, že už bude po týdeníku

JV: to mohlo trvat třeba jak dlouho ten týdeník?

JJ: hm?

JV: jak dlouho to třeba mohlo trvat ten týdeník?

JJ: no tak (.) zabral dost dlouho

JV: hm

JJ: (tam) dycky zabral dost dlouho ten týdeník

JV: například [ještě]...

JJ: [a to sme] neměli moc [v lásce]

JV: [hm]

JJ: ty týdeníky

JV: vzpomněla byste si, jesi třeba byly i reklamy (..) v kinech?

JJ: to si nevzpomenu (.) já vím, že za války byly ty týdeníky byly
ale tak ty reklamy nevím

JV: a nějaké reklamní ukázky z filmů, ty takzvané foršpany?

JJ: ton- to si nevzpomínám

až potom sme byli starší v tom učení
no tak pak sme chodili teda jako tam do toho kina hodně jako

JV: a pak ste tam už přestala chodit?

JJ: no poněvač pro mě to bylo z ruky

JV: hm

JJ: jo, pro mě to bylo z ruky taklec chodit do města do kina (.) to
sme chodili akorát kdyžtak když něco dávali v té sokolovně u nás v
Jundrově ((kino Vesmír))

JV: hm

JJ: se promítaly filmy v te sokolovně (.) tak sme (řekneme) jako
děcka třeba šly

JV: [hm]

JJ: [do te] sokolovny, jo

JV: takže ste občas šla i s kamarády?

JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme
byli větší

JV: mhm

JJ: že, to bylo už jako ve válce

JV: a šla ste třeba na ňáký filmy víckrát?

JG: no na tu mariku rek ((Marika Rökk)) určitě.

JV: na tu mariku ((Marika Rökk)), jo? ((smích))

JG: sem ju viděla v tom kině, pak sem šla tam, tam sem viděla to
stejný,

JV: ale jednalo se pořád o jeden film.

JG: o jeden film. ano.

JV: ((smích))

JG: ona byla fakt výborná,

JV: hm

JG: a potom taky byly ty filmy s ní dělaný tak jako dost jako i
legračně, jo?

JV: hm

JG: že ste, jo, že to bylo takový vzdušnější, ne pořád takový...

JV: a třeba tenkrát ta před tou válkou, během války, em ee daly se
koupit třeba i jídlo sebou em konzumovat, nebo pít nápoje během
představení.

JG: né, ne. to ještě vzpomínám, chodili zase em s s tou vůní, víte,
jak vyšplichovali.

JV: že

JG: sme seděli, jo, tak jako aby změnili vzduch, páč to,

JV: jo

JG: co takový malý kino,

JV: hm

JG: dyť to bylo raz dva vydýchaný, že. tak to ste viděl jak šel, tak
jako když stříkáte stromky, a takovým způsobem, no.

JV: a to se ďálo třeba po em každém představení? nebo před
představením, nebo během [přestávky?]

JG: [né, během,] během během té em

JV: [během projekce]

JG: [tak asi v polovině] toho.

JV: jo.

JG: no. protože em přestávka nebývala tak ani.

JV: vzpomenete si na tu vůni třeba, co vám to [evokovalo?]

JG: [no, taková jako] lesní,

JV: lesní.

JG: něco takovýho. no ale to bylo raz dva pryč.

JV: hm

JG: to jenom jak sedlo na ty lidi, tak to byl konec.

JV: a vybírala ste si pak třeba film i podle toho, v jaké zemi
vznikl? jestli byl britský, francouzský, americký, český,

JG: ale to sem nechodilo. když byla druhá světová [válka, tak to sem
nechodilo.]

JV: [ale před druhou světovou] válkou ještě.

JG: no tak to.

JV: rok třicet osum, třicet devět.

JG: no, to. možný je, <že sem ňákej viděla,>

JV: hm

JG: fakt nevím.

JV: jasně.

JG: to nemá smysl,

JV: a vzpomněla byste si, jaký byl třeba názor rodičů na chození do
kina? vyjadřovali se k tomu nějak?

JJ: tak ee nějak (.) nebyli proti tomu

JV: hm

JJ: nějak

JV: a škola třeba? mluvilo se o tom ve škole?

JJ: no tak ve školách se nějak zvlášť moc bych řekla (pokuď) sme
chodili do školy, tak se nějak tak moc vo těch kinách nemluvilo
jako, jo (.) to nebylo tenkrát to nebylo tak propagovaný

JV: hm

JJ: jak je to třeba dneska, jo

JV: em vzpomněla byste si, jestli ee vlastně tenkrát byl pro vás
film důležitý nebo považovala ste ho za něco důležitého? mluvila ste
třeba o něm, o o nějakých těch hercích nebo

JJ: [no tak]...

JV: [různých] scénách třeba s kamarádkami nebo se spolužačkami,
které vlastně, vy ste ten film viděly společně, [(že)]

JJ: [(tak)] my sme tenkrát jako děcka (.) vlastně to sme byly jako
děcka

JV: mhm

JJ: že (.) tak sme nějak tak ee tohle (.)

JV: a vzpomněla byste si, jestli ste třeba tenkrát viděla barevný
film ještě za války (.) kolorovaný respektive?

JJ: to vám nepovim

JV: ne (.) anebo viděla ste třeba do roku štyřicet pět v kině
barevný film?

JJ: já mám dojem že před válkou

JV: [ne]

JJ: [težko] a ve válce taky težko (.) to byly jenom až po válce to
potom [nějak]...

JV: a za druhý světový války, jak se třeba změnilo to vaše chození
do kina, chodila ste em [méně častěji?]

JG: [to sem zase] chodila stejně.

JV: chodila ste stejně.

JG: protože já jenom tady do těch,

JV: hm

JG: a to většinou, a vždycky tak kačka se sehnala, [(zas to stálo
málo)]

JV: [takže žádnej zásadní rozdíl] tam nebyl třeba.

JG: tam jako ani, ani řikám ne, ale, ale em věděla sem, že,

JV: hm

JG: anebo sme věděli aj od toho, co u nás bydlel, řekl na to běžte,
to je dobrý, to se bude, tak sme šli.

JV: [na doporučení.]

JG: [i když to byl,] i když to byl německej film,

JV: hm

JG: ale rozhodně ne ňáký zfanatizovaný filmy.

JV: a třeba vzpomenete si, už se blížil konec války, rok čtyrycet
pět, květen, osvobození, em změnilo se nějak em to chování? tady v
tý době, jako vlastně už už ste jako věděli, že fronta se blíží, že
jo, takže jestli ste už jako vůbec nechodili, [nebo ste se báli,]

JG: [no tak,] to se už nechodilo,

JV: ne

JG: protože byl vopravdu strach,

JV: hm

JG: páč to ste z dálky slyšel,