Citát
03.395
1276:1280
LČ: ani třeba potom za protektorátu, když ty týdeníky byly...
LŠ: no tak za protektorátu ukazovali jako válku, že, ty vojáky a tam
kde se válčilo a tak ukazovali že, nálety a to, no tak to se nedalo
nic dělat, no.
03.395
1282:1291
LČ: a byla ste někdy přítomna, k tomu se můžem pak eště vrátit, k
těm týdeníkům za protektorátu, ale teď by mě ještě zajímalo, jestli
ste se někdy zúčastnila promítání filmu v domácnosti, že by někdo
měl promítačku?
LŠ: ne, to sem se nezúčastnila.
LČ: ne nepamatujete si, že by někdo měl promítačku.
LŠ: to nikdo neměl můj známej.
03.395
1293:1405
LČ: a já bych teďka bysme se vlastně zaměřili více na ten
protektorát, teďka by se vás zeptal tady kolega, ee co jak se třeba
změnila vaše zkušenost, de nám o to, že abyste si trošku uvědomila,
jestli ste vnímala tu situaci jinak, vlastně za protektorátu než
předtím.
LŠ: no víte, tak to už tak takový ty film, to bylo hodně českejch
filmů. to bylo hodně českejch filmů se hrálo a hodně německejch.
německejch.
LJ: a bylo v těch českých filmem i třeba německé titulky? nebo se to
kombinovalo?
LŠ: ty americký filmy už jaksi nebyly.
LJ: mhm
LŠ: ne
LJ: a vy teda zaregistrovala ste nějaký větší nárůst
LŠ: a ty tu- ruský taky ne.
LJ: větší nárůst těch německých filmů?
LŠ: bylo to, ano, ano.
LJ: a bylo to nějaký český program nebo české titulky u těch
německejch?
LŠ: voni měli taky hezký filmy ty Němci, no.
LJ: mhm a spíš ta jazyková stránka toho filmu, že to bylo jenom
německy? pro německé obyvatele a vy ste teda musela...
LŠ: no, voni no voni dávali titulky český, to sme museli si číst.
LJ: a v českých filmech? bylo něco?
LŠ: ne českej film byl českej film, jo.
LJ: v českých byly jenom české.
LŠ: jo.
LJ: a chodila ste víc nebo míň v tom protektorátu?
LŠ: ne, chodili sme pořád stejně ((smích)).
LJ: a d- zapůsobilo to na vás, že byste si třeba vybírala míň ty s
válečnou tématikou nebo víc?
LŠ: my sme se aj na to rádi dívali, víte, co se děje jak se a to tak
LJ: takže to na vás nijak zvlášť nezapůsobilo, že byste si najednou
vybírala víc komedie v té době?
LŠ: ne komedie já nemám moc ráda ((smích)).
LJ: a ke konci války, byla ste pořád kinařka?
LŠ: jo, pořád jo.
LJ: nějak zvlášť vás to neomezovalo.
LČ: ta situace vás vůbec v chození kina nijak neovlivnila?
LŠ: ech, já špatně slyším.
LJ: chodila ste pořád stejně často do kina i ve válku i ve válce.
LŠ: často pořád kino jsem pořád milovala.
LČ: takže se vůbec se nezměnila ta četnost?
LŠ: ne ne.
LČ: ne.
LJ: a za toho protektorátu v těch kinech, změnilo se nějak chování
těch diváků? že by třeba skandovali u těch některých filmech nebo
LŠ: ne ne ne.
LJ: pořád stejně.
LŠ: pořád to, já myslím, že spíš byli ty mladí a všecko, já nechcu
nejsou všichni stejní, že, ale přece to bylo inačí.
LJ: mhm
LČ: že byli pokornější nebo tišší a ...
LŠ: no
LJ: říkala ste, že ste si brali bonbóny do kina, i za toho
protektorátu byl takový přístup?
LŠ: to nebylo k dostání už bonbóny.
LJ: mhm
LŠ: to to sme na příděl brali je jenom to co vám bylo takové sladké
jako med to bylo, a bonbóny, já nevím že bysme brali na lístky.
LČ: ale když teda ste měli jako větší nouzi, tak to neznamenalo, že
byste si míň užívali, toho kina teda.
LŠ: peněz sme měli dost za protektorátu,
LČ: mhm
LŠ: no peníze byly, protože byla taky práca, že, tak
03.395
1420:1474
LŠ: ale do kina sme chodili furt ((smích)).
LČ: a v té době ste měli také jiné druhy zábavy? krom toho kina?
LŠ: ne, to nebylo nic. to bylo zatemnění večer, nesmělo se tančit,
že, brzo se zavíraly ty restaurace a všecko, protože, byla tma.
LČ: ale to kino zůstalo teda?
LŠ: ale kino bylo.
LJ: a změnily se nějak vaše návyky, jako s kým ste chodila do toho
kina za protektorátu?
LŠ: no tak já sem chodila s bratrem, no, tak potom sem začala chodit
s manželem, za protektorátu sme se vzali, to bylo ve dvaaštyrycátým
roku sem se vdávala.
LJ: a když ste teda měla dost peněz, zvala ste někdy někoho do kina?
ste někoho pozvala...
LŠ: jo, chodili sme do kina pořád.
LJ: že byste někoho vzala sebou a zaplatila za něj.
LŠ: ale jo, jo, kolikrát sem zaplatila. já jsem měla kamarádku taky,
bydlela naproti mně, byli to Židi, víte, a tak ty na tom dost
špatně. ale vona měla hvězdu nosila, já sem s ňou chodila. byla to
má kamarádka předtím tak sem ju neopustila až do té doby než ju teda
celou rodinu zebrali do koncentráku. a nevrátila se.
LČ: a spolu ste chodily tedy i do kina?
LŠ: chodily sme spolu hodně do kina.
LČ: a na jaké filmy spolu ste chodily s touhle kamarádkou?
LŠ: no co hráli, vona uměla německy taky že tak.
LČ: a jí to nevadilo chodit na německé filmy?
LŠ: no nevadilo jí to, no. potom aj bylo tam vstup Židům zakázán do
kin.
LČ: mhm. a to už ste pak nemohla.
LŠ: to už sme pak nechodily, protože byly aj ty nálety a to.
LJ: když ste říkala, že už žádná jiná zábava nebyla, všimla ste si
že by narostla návštěvnost kin třeba, že víc lidí chodilo do toho
kina?
LŠ: já si myslím, že jo, no no nebylo nic, nebyla televiza, že. to
já myslím, že to hodně udělala ta televiza, že se málo chodí do kina
teď.
03.395
1647:1653
LČ: a tak vzpomněla byste si ještě na něco, o čem sme do teď
nemluvili? co by vás na nějakou konkrétní vzpomínku z kina třeba ee
ohledně toho přetrhávání pásu nebo cokoli.
LŠ: ale nic to nás tak ne ne nevadilo, víte, to sme brali jak
samozřejmost. tak vono to nebylo pokaždý, že, to nebylo pokaždý. ale
(.) byly to hezký filmy všecko.
03.395
350:409
JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když
sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky
JV: mhm
JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny
ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho
JV: aha
JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do <druhýho>
JV: [a to ste to ste]
JJ: [tak bylo to] mládí, že
JV: to bylo za války ještě?
JJ: no to bylo za války
JV: mhm a to ste pracovala tenkrát kde, v tom květinářství?
JJ: ee na Masarykové, teď to tam už není (.) jak je (..) je
květinářská a tak byl na rohu Popr a vedle na té Masarykové bylo
[květinářství]
JV: [tudíž ste vlastně] šly do jakého kina (.) ne- (nejbliž)?
JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody
že
JV: mhm
JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži
((kino Alfa))
JV: mhm
JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě
((Jalta)) ne
JV: mhm
JJ: tak sme zas honem utikaly <tam do kina>
JV: [(šly ste) ( )]
JJ: [na na dalši] tohle, to nam tak akorát vyšlo, jo
JV: mhm
JJ: no tak podle toho, jak co kde dávali, no (.) tak
JV: jo
JJ: pač tenkrát se za války nehodilo nikam do kavárny
JV: mhm
JJ: nebo někde (.) zábavy nebyly (.)
03.395
.
JV: [s kamarádkama] nebo (.) s kamarády?
JJ: no až potom s- sem byla větší, že (už tohle) tak už sem s těma
kamarádkama
JV: mhm
JJ: šla taklec
03.395
582:583
až potom sme byli starší v tom učení
no tak pak sme chodili teda jako tam do toho kina hodně jako
03.395
618:637
ž potom větší už
s kamarádkami, tak spíš už
JV: mhm
JJ: ten se nám líbil nebo to se nám líbilo, jo, to už prostě jako
víc taklec (.) aji sme měli všelijaký brali sme si tenkrát byli
JV: mhm
JJ: ten (.) nevim jak se to jmenovalo (.) Kinorevue
JV: mhm
JJ: nebo tak něco, tak sme si to kupovali
JV: kupovali (ste si)?
JJ: jo a tak, tak sme ee jako (..) to už potom bylo že (.) (člověk)
byl větší, to už vlastně bylo (.) bych řekla (.) za války (.
03.395
665:670
JJ: tak tenkrát vlastně (.) za války když to vezmete, co byla ta
mládež taková (.) tak kam měli jít?
JV: mhm
JJ: (jedině) do kina, že,