Celý rozhovor:
Rozhovor vedl Jiří Vraspír
Rozhovor přepsal Jan Trnka
Datum a místo: 4. 3. 2009, Brno
Rok narození: 1925
Bydliště do roku 1945: Údolní (Staré Brno). V srpnu 1939 se
narátorka přestěhovala do Otrokovic.
Povolání: Narátorka v 15 letech odešla pracovat do Otrokovic do
Baťových továren, tam začínala jako textilní přadlena a končila na
pozici mzdové účetní, když se v roce 1952 stěhovala zpět do Brna.
V Brně pak opět pracovala v textilu, v roce 1954 změnila povolání a
nastoupila do výzkumném ústavu textilního na Václavské ulici, poté
přešla k poštám a vykonávala povolání administrativní pracovnice.
Povolání rodičů: otec zřízenec, matka v domácnosti
Sourozenci: 4 – 2 bratři, 2 sestry, všichni strašní, nejstarší: nar.
1918, bratr
JV: takže dneska, je čtvrtého března dva tisíce osm
XX: devět
ŽH: devět
JV: ee devět ((smích))
JV: tak dobře to začíná. á máme tady paní Žofii H.
ŽH: [ano]
JV: [naro]zenou v roce ee [dvacet pět]
ŽH: [dvacet pět]
JV: ee vy ste vlastně, v Brně chodila na ee měšťanku
ŽH: na měšťanku.
JV: a v patnácti letech ste
ŽH: sem odešla
JV: odešla do Zlína.
ŽH: do Zlína.
JV: odešla ste do Zlína, s rodiči ste se přestě[hovali]
ŽH: [ne, sama sem]
JV: [sama ste]
ŽH: došla do firmy Baťa [pracovat].
JV: [k Baťovi] pracovat. to právě já sem nevěděl, takže [sem]
ŽH: [ano]
JV: to potřeboval teď si upřesnit na začátek. á, vlastně em vaši
rodiče byli zaměstnáni [v čem?]
ŽH: [tatínek] byl zřízencem na Lékařské fakultě.
JV: mhm a maminka?
ŽH: maminka byla v domácnosti, [nás bylo]
JV: [v domácnosti]
ŽH: pět dětí.
JV: takže ste měla eště štyry sourozence.
ŽH: sourozence.
JV: a vy ste byla nejstarší nebo
ŽH: nejmladší.
JV: nejmladší. a jak, v jakém ste byli em rozpětí časovém od sebe?
[věkovém?]
ŽH: [nejstarší] bratr byl o dvanáct roků starší
JV: mhm
ŽH: a po dvou nebo po štyřech letech byli další sourozenci.
JV: á to byli teda, nejstarší byl bratr pak ee
ŽH: pak byl druhý bratr
JV: mhm
ŽH: pak byla sestra, další sestra a pak já.
JV: takže (.) dvě sestry a dva bratři se [dá tak]
ŽH: [oni byli] tři, tři kluci, jenomže ten třetí umřel hned po
porodu.
JV: mhm. dobře á vy ste teda vlastně ee dosáhla ee vzdělání
ŽH: jenom os- osm tříd
JV: [osm tříd]
ŽH: [a u Bati]
JV: [mhm]
ŽH: [sem] si dělala tříletou ee
ŽH: Baťovu školu práce,
JV: mhm
ŽH: která mně pak byla uznána jako střední odborné vzdělání.
JV: to ste dělala po večerech.
ŽH: po večerech, my sme osm roků
JV: mhm
ŽH: e-e osm hodin pracovali a tři hodiny večer sme měli vyučování.
JV: á, vlastně potom ste pracovala ee dále u toho Bati ještě, nebo
em
ŽH: v roce padesát dva sem se vdala a,
JV: mhm
ŽH: protože tam nebyly byty, tak sem se přestěhovala zase sem do
Brna [s manželem].
JV: [do Brna] mhm a teda em když si projdeme ee to vaše zaměstnání,
tak jaká jaká povolání ste vystřídala, nebo co [všechno ste]
ŽH: [vyučila] sem se tam textilní em přadlenou a em zvyšovala sem si
tam kvalifikaci a končila sem jako mzdová účetní, každý dva roky sem
měla postup, tam to bylo ohromný, protože oni si všímali, jak kdo je
zdatnej a přičinlivej a vopravdu, já sem, mně bylo šestnáct roků a
já sem měla takovou mzdu, jako můj tatínek, státní zaměstnanec, tady
v Brně.
JV: á em vlastně pak ste se vrátila do Brna [v roce]
ŽH: [do Brna]
JV: padesát dva, ste říkala
ŽH: ano
JV: á pracovala ste em ee v podobném em sektoru nebo ee
ŽH: začala sem taky, ano zase sem šla do textilu
JV: mhm
ŽH: a potom sem asi em jo s- zase sem pó několika, asi po dvou
letech sem šla na výzkumný ústav textilní na Václavskou a pak sem
přišla k poštám jako administrativní pracovnice a tam sem pracovala
až do důchodu.
JV: do důchodu. dobře. takže sme z toho teď prošli <(jen)> máme to,
máme to všechno pěkně uspořádané. ee vlastně em můžete říct, kdy ste
začala chodit do kina? [( )]
ŽH: [do kina, no tak snad v těch]
JV: [v kolika letech]
ŽH: třiná- třinácti letech sem ee sem chodila do té, do toho kina
Jalta, sme říkali, že se to menuje alf- Alfa [Jalta]
JV: [(alf-)] v Alfa pasáži myslíte, [nebo]
ŽH: [ano] v Alfa pasáži Jalta, je to tam na, pod Novou radnicí [ta
pasáž]
XX: [(no mo- Moderna bývalá)]
JV: [ano to je myslím že jo], v té pasáži Jalta
ŽH: no
XX: [bývalá Moderna]
JV: [ta pasáž je] jak je vlastně
ŽH: no alf- v Alfě ((Alfa)) ne, tam v té pasáži Jalta, to sem měla
kousek domů. vím, že sme chodily se sestrou a měly sme legitimace a
byly sme, ale řikám, to trvalo tak půl roku, protože já sem vlastně
em v těch patnácti vodešla do toho ee v v srpnu třicet devět sem
odešla do Zlína.
JV: á em [do]
ŽH: [tak]že těch brněnskejch kin sem moc nenavštěvovala.
JV: do kolika let ste chodila tak pravidelně do kina, vzpomenete
si?
ŽH: no v tom v tady v Brně už bohužel ne, jedině tam
JV: a em
ŽH: v tom Zlíně, tam sme chodili (.) jednou týdně určitě
JV: určitě a po [návratu]
ŽH: [totiž ve]
JV: do Brna
ŽH: ve Zlíně já sem ee [byla]
XX: [( )]
ŽH: v Otrokovicích [přesnějc řečeno]
JV: [mhm mhm]
ŽH: to je dvanáct kilometrů od Zlína a je to taky ee Baťův ee to byl
em Baťovy továrny. tady v Brně až sem se vrátila, až sem měla v roce
padesát dva ee syna, takže sem potom moc kina nenavštěvovala, snad
až po těch ee roku (.) co já vim, šedesátym
JV: mhm
ŽH: sem tam do kina na tom sta- na Starém Brně bylo jedno kino, na
Hybešové ulici bylo kino ((Mír)), kde sem taky byla
XX: na Starém Brně tomu říkali blechárna ((smích))
ŽH: no ano na Starém Brně tomu říkali blechárna (.) ale to už sem
moc do kin n- nechodila.
JV: takže vlastně jak em po tom roce šedesát dva ste ještě občas
zašla, ale pak už teda
ŽH: to nebylo pravidelně
JV: mhm mhm mhm, a to bylo, protože ste teda byla vytížená ee
v domácnosti, nebo že ste se musela starat o dítě a
ŽH: ano
JV: hm (..) dobře (.) tak em my sme teda teď em skončili tady ten
obecný úvod a přešli bysme ee k prvnímu okruhu otázek, který vlastně
em se snaží zmapovat ee dětskou zkušenost. to znamená teda asi do
toho věku třeba deseti patnácti let, takové ty e rané vzpomínky
opravdu, á em vzpomenete si na vaši první návštěvu kina?
ŽH: no to možná byla zrovna ta šerlej templejová ((Shirley Temple))
a ee (.) jinak ee sme chodili do toho divadla na Veveří. na
kašpárka, v neděli.
JV: ee že tam byly projekce v tom ee divadle [myslím]
ŽH: [v divad]le nebyly proj[ekce]
JV: [ne, ne, ne]
ŽH: to bylo divadlo
JV: mhm
ŽH: ale do toho kina právě já moc vzpomínek nemám než na tu ee na tu
Jaltu ((Jalta)), v tom mládí.
JV: mhm
ŽH: takže bohužel k tomu Brnu, vám toho moc (těch)
JV: do těch deseti let ste chodila? ee
ŽH: určitě né, prot[ože]
JV: [ne]
ŽH: rodiče, s náma, neměli čas chodit, no a sama, v deseti letech,
nevzpomínám si.
JV: jo, takže takže do do ukončení té obecné školy ste ne, příliš
často nechodila, nebo nepamatujete [si na ňákou]
ŽH: [ne nepamatuju se]
JV: vzpomínku, mhm. e a říkala ste, že rodiče teda měli hodně práce
a neměli teda e vlastně čas
ŽH: no, tatínek te- tan ten byl zatíženej od rána do večera, jako
zřízenec na té fakultě.
JV: á em co vaši vaši sourozenci em vy říkala ste, že ste byla
nejmladší
ŽH: no sourozenci, nevzpomenu si, že bych mohla říct. hráli
ochotnický divadlo, tady taky na blízko vás, Nový domov na
falknštajnerové ((Falkensteiner)) ulici to bylo hodně známý divadlo,
tehdy, ale o kině bych si nevzpomněla, že by chodili do kina. že sme
chodili na výlety, pěší túry ale o kině bych vám toho o nich moc
nemohla říct, nevzpomínám si.
JV: á em dobře a takže s- říkala ste, že ste nejčastěji navštěvovala
Jaltu ((Jalta))
ŽH: Jaltu ((Jalta)), ale potom, teď si vzpomínám, po tom
dvaapadesátém roce, když už ee sem měla i to dítě, tak sestra
bydlela na Hybešové, tak sme občas ho dali a na Hybešové ulici bylo
taky kino Mír myslím, že se menovalo, dneska je to
XX: dneska tam je nějakej podnik.
ŽH: ee Ponrepo nebo co je tam něj[akého]
XX: [né] dnes to už néni
ŽH: né
XX: dneska tam je ňákej podnik, to už neni kino.
ŽH: to neni kino, ano, je to ňáká ka- já nevim co to je za podnik
Ponrepo. co [tam se]
JV: [(tam se)]
ŽH: pořádají výstavy taky ňáká, ale já sem dovnitř nevešla nikdy,
tak tam sme taky chodili [potom]
JV: [tam ste taky] chodili. do toho roku třicet devět, než ste
odešla ee do Zlína [(ste teda)] ee ještě chodila někam jinam?
vzpomenete si kromě tý Jalty ((Jalta))? [ne]
ŽH: [rozh]odně ne.
JV: ne ne ne mhm. a ta Jalta teda em že těch kin tady bylo
samozřejmě víc, že, takže ta Jalta, proč ste si vybrala právě tu
Jaltu, nebo měla [ste k tomu ňáký specifický, (to kino)]
ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy
JV: samy
ŽH: samy se sestrou
JV: mhm
ŽH: ano
JV: bez doprovodu rodičů
ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch]
JV: [em dospělé, dospělýho, člověka]
ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu.
JV: (.) á ee jaký byl váš em názor vašich rodičů na chození do kina
nebo na kino obecně, jak jak se od k tomu stavěli, co na to [říkali]
ŽH: [moji rodiče] byli náboženský, hlavně maminka, založený a em že
by je nějak, [(rozhodně) nechodili] do kina
JV: takže em
ŽH: a
JV: šlo to spíš tak mimo ně [nějak]
ŽH: [mimo ně] ano
JV: mhm
ŽH: neomezovali nás, ale
JV: neodrazovali vás.
ŽH: neodrazovali, protože to sme nechodili na ňáký zakázaný <filmy,
že jo>.
JV: jasně a na na druhou stranu asi vás tam ani ňák nehnali příliš
ŽH: ne ne ne [určitě ne]
JV: [že by říkali], tady [máš]
ŽH: [ne]
JV: pět korun [(běž)]
ŽH: [no to] právě nás asi financoval nejstarší bratr
JV: jo
ŽH: kterej už pracoval, protože si pamatuju, že mi v neděli dával
stříbrnou pětikorunu
JV: mhm
ŽH: anebo na té Lékařské fakultě sou kurty a my sme si tam sbíráním
míčků taky vy- vysbírali ňákou tu pětikorunu.
JV: tak jo, takže rodiče vám moc ee na zábavu nebo na kino teda
ne[dávali peníze].
ŽH: [nedávali pení]ze.
JV: em a vlastně vy ste teda chodila v tom období do školy, že, do
na obecnou školu
ŽH: ano, (jenom tu)
JV: á em třeba jaký byl [postoj] školy jako instituce? chození
chození dětí nebo žáků ee do do kina
ŽH: vůbec si nevzpomínám, že bych [na todle téma]
JV: [nemáte vzpomínky, ne]
ŽH: s náma někdy někdo hovořil.
JV: a třeba učitelé nikdy jako
ŽH: my sme do kina nechodili tak jak dneska chodí školy do kin a do
divadel.
JV: a jestli třeba [učitelé]
ŽH: [společně]
JV: ve výuce [ve výuce]
ŽH: [ne, nevzpomínám si, že by nás ňák]
JV: [se nějak nevyjádřili jako ee]
ŽH: ne
JV: na co to chodíte dneska
ŽH: no
JV: nebo představte si, co to dneska hrají,
ŽH: ne, [opravdu]
JV: [nechoďte <tam>]
ŽH: nevzpomínám si, ani v té měšťanské škole potom, že by se něco,
že by nás ňák se dotazovali nebo posílali někam nebo doporučovali
něco, na to si vůbec nevzpomínám.
JV: em vlastně co to pro vás em v tomhle raném nebo mladém věku ee
dětském znamenalo, kino.
ŽH: protože sem obdivovala tu male- malou širlejku ((Shirley
Temple)), jak vona byla em čiperná, zpívala, stepovala, tancovala.
JV: takže vy ste vlastně byla její velká fanynka.
ŽH: ano byla to pro mě zábava a přitom sem ji obdivovala, no.
JV: takže ste si vybírala filmy em především em [podle toho]
ŽH: [s dětskou] tematikou jedině
JV: jestli tam hrála širly ((Shirley Temple))
ŽH: no
JV: nebo em
ŽH: ano
JV: ne.
XX: ta právě dělala, v os- osem- koncem osmdesátých a začátkem
devadesátých americkou velvyslankyni u nás. ((smích))
JV: (vim) vo tom. diplomatka.
XX: eště říkala, že díky sportovní vobuvi, když byla na Václaváku
((Václavské náměstí)) a byly tam zátahy, takže přeskakovala ty
<překážky>. ((smích))
JV: a em třeba vzpomenete si, jestli ste se o tom bavili
s kamarádkami s kamarádami em jestli jestli oni taky chodili.
ŽH: tenkrát v mládí určitě ne, potom v té době ee v těch, to už já
nevím, jestli vás to zajímá ty léta potom
JV: určitě, to to se k tomu vztahuje, takže určitě
ŽH: po těch
JV: povídejte
ŽH: v tom šedesátým roce, když už sme chodili tady na tu, si
vzpomínám, sem si vzpomněla teda na tu Hybešovu ulici do toho kina
Mír, myslím že se to menovalo, tak to už potom sme chodili výhradně
na český filmy, já sem
JV: mhm
ŽH: e vzpomínám si, že byly hudební filmy d- Durbinová ((Deanna
Durbin)) nebo já nevim, jak se menovaly, právě ta kamarádka, ta bude
sdílnější k tomu (.) ale na český, výhradně na český filmy sme
chodili.
JV: ale jestli třeba em víte, když ste chodila na ty dětské filmy,
které em svojí tématikou zaměřením a ňákým tim stylem em by měly
nebo em em jak bych to řekl, měly by evokovat ňáké ee fantasie, nebo
sou zaměřené na to na to na toho dětského diváka, na tu jeho duši,
tak jestli ste třeba em napodobovali ty herce [nebo hráli ste ňáké
hry]
ŽH: [ne to ne]
JV: nebo něco
ŽH: jó hráli sme si tam na té fakultě mezi těma dětma, páč tam bylo
rodin spoustu těch zřízenců, tak sme hrávali si tam divadlo, ale ee
vzpomínám si, že zřejmě v ňákým tom týdeníku sem uviděla právě, ze
Zlína první máj, kde byli ti Zlíňáci v těch stejnokrojích, já nevim,
jestli ste o tom slyšel, že ty první máje oni měli krásný kroje a to
mě tak zaujalo, že sem si napsala žádost do toho Zlína o přijetí a
taky sem se tam dostala, protože se dělávaly psychotechnický
zkoušky,
JV: mhm
ŽH: který trvaly dva dny a hned tak každej se tam nedostal.
JV: hm
ŽH: takže pro mě to bylo a možná že tady ten film, no říkám, no ten
film mě podpořil, že sem to viděla v tom Zlíně a ta širlej templ
((Shirley Temple)) že že žila takovej no, já sem jí to nezáviděla, i
když sem byla z chudobné rodiny, ale tam sme viděli ten přepych a
to, ale to sem mě nijak neovlivnilo.
JV: takový ideální svět byl to pro vás.
ŽH: jo.
JV: pěkný no (.) a dobře. (.) a em ta vaše kamarádka ee jak ee ta
bohužel dneska nemohla přijít, ee ona taky jako em byla ee v v klubu
nebo taky byla obdivovatelka širly templové ((Shirley Temple))
ŽH: [to ne to ne]
JV: [ne ne]
ŽH: ty my sme se tehdy neznaly
JV: jo
ŽH: my se známe deset let, teď na stáří.
JV: mhm
ŽH: ale ona e-e vám zřejmě, bude moct víc povědět, protože ona
chodila, říká dvakrát týdně chodila do kina.
JV: a vlastně ten klub ee em fungoval na jakém principu, že byste se
ŽH: my sme měli ňáký la- legitimace a [mám dojem,]
JV: [kartičky]
ŽH: že sme na ty její ((Shirley Temple))filmy měli slevy, že sme
platili tři koruny jenom vstupný, místo pěti.
JV: místo obvyklých pěti korun.
ŽH: ano.
JV: hm. á em ňá- ňáké ňáké třeba stanovy nebo požadavky na členy
něco [takového]
ŽH: [ne, vůbec nic]
JV: [ne ne nemáte v paměti]
ŽH: [ne ne ne ne]
JV: vůbec. ee a setkávali ste se s těmi ostatními? členy? nebo znala
ste je
ŽH: ne vůbec
JV: neviděla [ste je nikdy mhm]
ŽH: [ne, my se sestrou] jenom a
JV: mhm mhm takže to bylo spíš takové anonymní, [že tam vlastně]
ŽH: [ano, ne]
JV: jako ste byla sice v klubu, ale neznala ste [už]
ŽH: [ano]
JV: ty další členy. á em ještě vlastně, jak ste se do toho klubu
dostala, to ste někde četla třeba v novinách? nebo nebo [(v )]
ŽH: [to už si,] to vám si nevzpomenu už
JV: ne ne ne
ŽH: možná že při tom prvním představení
JV: mhm
ŽH: že tam ňáká agitace byla, [ale nemůžu si]
JV: [v tom kině]
ŽH: vzpomenout.
JV: v Jaltě ((Jalta)) přímo, že by tam někdo [(třeba byl)]
ŽH: [určitě vím, že] sme měli takovou ňákou knížečku s její
fotografií, ale na víc ňáký detajly ((detaily)) (.) si nevzpomínám.
JV: dobře. takže bysme trošku přešli dál ee tady to dětství bysme
asi uzavřeli em (.) á vy ste tedy vlastně skončila obecnou školu a
pak ste na základě toho filmu pravděpodobně
ŽH: ano určitě to bylo
JV: em byla zaujatá em tím Zlínem
ŽH: tím systémem ano tím Zlínem
JV: v tom filmu, který ste viděla em ste říkala, tam byli lidé
v krojích
ŽH: to byl ňákej žurnál
JV: ňáký žurnál
ŽH: a byl tam, první máj ve Zlíně a oni dělali on e my sme nosili
stejnokroje, já i když sem chodila do školy
JV: mhm
ŽH: tak sme měli museli mít stejnokroje, nosit stejnokroje, kde sme
měli taky primky, první ročník, druhej, třetí.
JV: a v tom filmu teda byl zobrazen ee ten Baťův Zlín i po tý
stránce ee i po té stránce technologické, nebo co se týče em té
průmyslové výroby
ŽH: jistě tam bylo něco taky částečně o tom.
JV: to vás třeba taky [zaujalo]
ŽH: [to mě taky] zaujalo [poněvadž sem věděla], že sou tam dobré
výdělky.
JV: mhm
XX: to byly největší výdělky, Baťa a Zbrojovka.
JV: hm
XX: ty měly po po po válce měly (popředí) za první republiky měly
přes dva tisíce.
ŽH: opravdu, můj tatínek měl tisíc dvě stě korun a já sem je měla
v těch šestnácti letech.
JV: takže ste na sebe byla asi pyšná [a předpokládám]
ŽH: [pyšná určitě]
JV: že oni oni na vás taky rodiče
ŽH: rodiče taky, no, protože em my sme museli být dostatečně
vyzbrojený prádlem než sme tam šli
JV: mhm
ŽH: takže to stálo rodiče taky dost peněz, tak mě tatínek
upozorňoval, rozmysli si to, ne aby ses za štrnáct dní vrátila. mně
nevadil, tam byl takovej vojenskej dril trošku
JV: mhm
ŽH: uklízeli sme si sami, a že osm hodin pracovat a pak jít do školy
jako patnáctiletá, vono to bylo náročný, ale my sme tam dělali ze
za- začátku lehkou práci, že nás to tak neunavovalo.
JV: ste se zaučovali nebo
ŽH: ale zaučovali, jistě, no.
JV: ste bydlela někde tam v [byla ňáká ubytovna]
ŽH: [v internátě] sme měli
JV: internát
ŽH: ano, internáty (.) dvoulůžkové pokoje dvoulůžkový dvou e he
jedno e em na takové ty vojenské postele nad sebou
JV: palandy
ŽH: palandy ty palandy, ano bylo nás tam asi osm deset.
JV: a teď je tady eště ee em se trochu vrátím zpátky em vlastně em
od těch deseti let ee to znamená, což ste co ste vychodila ee školu
ee to byl teda rok třicet pět, takže od toho roku třicet pět do toho
roku třicet devět než ste odešla, tady v tom mezičase ty štyři roky
ee em změnilo se to nějak, ty vaše návyky třeba po té po té obecné
škole, co se týče [chození, chození do kina ano ano ano ano]
ŽH: [myslíte chození do kina teď si vzpomínám,] eště než sem odešla
do toho Zlína, že sem viděla ten e disnejův ((Disney)) sedm
trpaslíků
JV: [Sněhurku a sedm trpaslíků]
ŽH: [na to sem taky] Sněhurku a sedm tro- trpaslíků, na to sem
nemohla zapomenout, to se mi taky krásn- strašně moc líbilo. a nebo
byl em to byly filmy s tim Pepkem ňákým námořníkem [takový kreslený]
JV: [Pepek námořník mhm]
ŽH: filmy, tak to taky eště sem navštěvovala několikrát, no ale
JV: a ty byly asi kratší ty ee ty byly asi před tím samotným
[celovečerním filmem]
XX: [(před hlavním)]
ŽH: [to je teď je] to možný, že jo, já už [si nevzpomínám]
XX: [to byl miky maus ((Mickey Mouse)), Kačer Donald]
ŽH: [jedině ta] s- e trpaslí- ty těch sedm trpaslíků, [to byl
celovečerní]
XX: [to byl celovečerní]
ŽH: film, ale jinak to možná byly krá-
JV: to vám teda utkvělo hod- [úplně]
ŽH: [strašně,] no
JV: silně v paměti tady
ŽH: ano
JV: ten snímek mhm
ŽH: to bylo nádherný.
JV: já si dokonce myslim, že to ee říkala podobně i ta vaše ee em
[kamarádka z klubu]
ŽH: [tam v tom klubu někde?] ano
JV: že ta zkušenost
ŽH: no
JV: že ta zkušenost byla podobná s tímhle filmem
ŽH: ano
JV: v tom dětství, že všichni na to vzpomínají velmi barvitě
ŽH: ano
JV: a že to pro ně byl vlastně taky zážitek.
ŽH: to byl krásnej film.
XX: no a pěkná hudba, písničky. to byl hudební film taky jako
JV: taky na to vzpomínáte, pamatujete si
XX: no
JV: hm. a teda e ta četnost toho chození do kina tak odhadem, kdyby
ste měla em říct od od těch deseti let, do toho odchodu do Zlína em
ŽH: jednou týdně
JV: [jednou týdně]
ŽH: [rozhodně rozhodně ne víc]
JV: [mhm mhm mhm]
ŽH: protože sem na to neměla prostředky.
JV: á takže vlastně i i i tady v tomto čase, tu dobu třicet devět
pořád tam byla ta Jalta ee em nevzpomonete si, [že byste]
ŽH: [no tydle ty] filmy nebyly v Jaltě ((Jalta)), to vám si
nevzpomenu, kde to bylo ty
JV: nebyly v Jaltě
ŽH: ten ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to nebylo
v Jaltě, to bylo někde jinde, ale já si rozhodně nevzpomenu kde,
[kde sem to viděla].
JV: [ee já bych vám] mohl ((smích)) napovědět
ŽH: <jo>
JV: protože já tady mám ty názvy těch dobových kin á em ee
ŽH: [to bylo pěkný kino ta Jalta]
JV: [bylo tam bylo na sv-] na náměstí Svobody bylo kino centrál
((Central))
XX: centrál ((Central)) ano, za války Ufa ((Ufa-Central))
ŽH: jo to, nebyl to kino Čas?
XX: ne [ten byl u nádraží]
ŽH: [nebo to se menovala] (Candra?)
XX: ten byl u nádraží
ŽH: jo tam sem potom chodila se svým ee dítětem, <no a to byly>
takový em nekonečný filmy.
XX: neustálej provoz
ŽH: tam se mohlo přijít kdy chtělo a vodejít [kdy chtělo]
XX: [za za] války se to menovalo OP, one pauze ((Ohne Pause))
((smích))
ŽH: tak to nevím, to nemůžu říct, to sem, ale jo [tak tam sem taky
taky chodila]
XX: [a tam to bylo mám dojem někde]
ŽH: na to náměstí Svobody [teď si] ((Úderka))
XX: [ňáké do]
ŽH: uvědomuju.
JV: e před tím rokem třicet devět ještě
ŽH: to bylo ještě před tím třicet devět
JV: jo
ŽH: asi
JV: mhm
ŽH: určitě.
JV: em bylo em na Cihlářské e vlastně jak je dneska kino Art, tak
bylo [jurdge-] ((Jugendkino))
XX: [Studio]
JV: jurdgent ((Jugendkino)) kino tenkrát
ŽH: tam ne
JV: nevzpomínáte si
ŽH: já ne určitě, tam sem nechodila
JV: to už možná bylo [trošku z vašeho dosahu]
ŽH: [to bylo dost daleko] do bydliště
JV: á
ŽH: a rodiče s náma rozhodně nechodili, neměli čas [na to]
JV: [vy ste] vlastně bydlela tenkrát
ŽH: na Údolní.
JV: na Údolní že ste říkala mhm.
ŽH: roh Úv[ozu] ((Úvoz))
JV: [a na], no, na ulici ee Kounicově mě napadá, bylo kino Stadion
XX: Stadion ano.
JV: ne nevz[pomínáte si].
ŽH: [taky ne].
XX: ten po osmaštyrycátým zabral rozhlas.
JV: hm a tedy ee to kino Centrál ((Central)) můžete potvrdit, že ste
tam občas byla.
ŽH: ano.
JV: jo, vzpomněla ste si. tak ono to vlastně bylo kousek, [že]
ŽH: [ano]
JV: od té od té pasáže Jalta je to pár [kroků].
ŽH: [ano]
JV: a em takže ee vlastně ste žádné jakoby oblíbené kino em
ŽH: ne
JV: které by vám nějak em vás ňák zaujalo neměla, protože ste
chodila [vyloženě]
ŽH: [v tej Jaltě ((Jalta))] mám dojem, že tam i dopoledne, nevím,
jestli to bylo už před tím rokem třicet devět
JV: hm
ŽH: pak tam byl i dopoledne ee Strýček Jedlička, ale to už myslím
bylo až v v pozdějších letech,
JV: mhm
ŽH: že tam byla taková představení dopoledne pro děti. ale
nevzpomínám si, v kterým to bylo roce, to bylo stále v té Jaltě
((Jalta))
XX: to to muselo být po až po válce, protože Strýček Jedlička hrál
Madla zpívá Evropě
ŽH: možná no
XX: a to bylo to bylo ňák ve štyrycátým roce [natočené]
ŽH: [to já už si]
XX: a to byl ještě malej kluk.
ŽH: moc nevzpomínám, no.
JV: hm a občas ste tam teda asi zašla ee ste říkala se sestrou
ŽH: se sestrou jedině, protože rodiče s náma absolutně ne-
[nechodili]
JV: [a s bratry] ne
ŽH: ne a sourozenci ne, ty už, to už byli starší a pracovali a
sestra chodila do školy starší, ta nejstarší a
JV: [a ee]
ŽH: [z z]
JV: ňáká kamarádka třeba ze školy nebo
ŽH: ze školy sem měla kamarádky, ale ee do kina sme spolu nechodily,
ne, určitě ne.
JV: (.) em
ŽH: já sem věděla, že vám toho m- moc [neřeknu o těch kinech]
JV: [ne ne ne to] ee todle určitě nás ee zajímalo, vše- všechno nás
zajímá, tady není jako špatná odpověď <(tady)> důležitá je, ňáká
odpověď, dozvědět se aspoň jakoukoliv informaci ee to, jestli ste
chodila s rodiči nebo s kamarádkami, to zas em to to to není špatně
nebo dobře, pro nás je to zajímavé, to i to. dobře takže ee třeba
eště k tomu chození do kina a em návštěvě těch diva- e filmových
představení, vzpomenete si, jak ste, když ste teda byla po většinou
se sestrou v kině, jak ste se chovaly? komentovaly ste to třeba nebo
ee pily ste u toho nápoje ee
ŽH: ne, [nekupovaly sme si tak ne nikdy žádné sladkosti nebo]
JV: [ne ne ne, nekoupily ste si něco sladkého třeba nebo ne]
ŽH: jak se ee ne, to si nevzpomínám.
JV: a bavily ste se třeba s ňákými jinými diváky, nebo že tam bylo
něco vtipného, tak jestli ste to nějak okomentovaly [(s dalšími
dětmi)]
ŽH: [nevzpomínám si,] že bychom vedly ňáký hovory, rozhodně ne, my
sme byly opravdu celej život, já sem byla
JV: hm
ŽH: ee ňák ee docela sme si vystačili jako rodina.
JV: hm
ŽH: měla sem ve škole kamarádky a, ale že bychom chodily... chodily
sme cvičit, pravidelně. ale jinak po zábavách.
JV: hm
ŽH: v sobotu a v neděli se nám věnovali rodiče, ani ne tak v sobotu,
jako v neděli. to sme chodili s rodičema.
JV: a vzpomenete si třeba ee em když ste byly na tom dětském, na té
dětské projekci, na tom představení, jak jak reagovaly ostatní děti,
jako byl byly to třeba hlasité reakce nebo [nebo jako]
ŽH: [no určitě]
JV: <zlobily> nebo prostě smály se nahlas nebo [mluvily nahlas]
ŽH: [určitě] určitě, o mluvení ne ale s- smích a dokonce třeba i
tleskot při při při
JV: takže hlasitá reakce tam byla ee
ŽH: určitě
JV: z publika mhm. a vzpomenete si, jestli ste třeba potkala někdy
své známé bezděčně, na to, že byste se teda domluvili třeba ňáké
spolužáky, jestli [taky občas ee]
ŽH: [v tom v tom kině]
JV: v tom věku, no v tom kině.
ŽH: určitě ne
JV: ne
ŽH: nevzpomínám si.
JV: nepotkali ste se.
ŽH: my sme byli zafixovaný tak na sebe.
JV: hm, ale j- já sem myslel, že s- jako ne, že by ste se
domlouvali, že ste říkala, že ste v- vopravdu chodily s tou
sestřičkou, tak jestli ste třeba potkaly náhodou čistě někoho, [ne
ne ne ne]
ŽH: [nevzpomínám si,] ne
JV: takže ste šly do kina ee
ŽH: a zase [z kina]
JV: [na film] a zase ste šly zpátky.
ŽH: a zas sme šly domů.
JV: nezdržovaly ste se tam [ňák nebo ne- nekonverzovaly]
ŽH: [ne ne ne]
JV: (.) tak ee, teď přejdeme k takové části, další em tady mě bude
zajímat, no zajímá nás vlastně ee proč ste si vybírala filmy ee film
konkrétní ee u vás tam ta preference byla jasná, tam hrála hlavní
roli [ta vaše]
ŽH: [ta širlej ((Shirley Temple))]
JV: oblíbená herečka širly templová ((Shirley Temple)). em ále em
určitě ste chodila i na filmy, kdy nehrála širly templová ((Shirley
Temple)), protože těch filmů [běželo hodně]
ŽH: [řikám ano,] ale to bylo až v té pozdější době
JV: hm
ŽH: třeba v tom Zlíně, a to sem si vybírala české filmy naše,
nedušínskou ((Antonie Nedošinská))
JV: české filmy.
ŽH: Ferbasovou ((Věra Ferbasová)), ty známý herce.
JV: a před tim rokem třicet devět, ještě od těch deseti do těch
štrnácti patnácti let třeba em ste si vybírala ňák jako spe- ee měla
ste
ŽH: já si vůbec [nevzpomínám, že bych ňák moc chodila právě]
JV: [ňáký ( nepamatujete si) hm hm]
ŽH: to mě zaujalo, že vy máte jenom takovej ňákej úsek ee pro vás je
důležitej a já sem vlastně v tom období moc do toho kina nechodila,
protože v tom Zlíně, pokud sem chodila do té školy, tak na to nebyl
čas
JV: mhm
ŽH: jedině v n- v [sobotu] anebo v neděli.
JV: a třeba em jak ste získávala informace o jednotlivých
představeních, nebo o konkrétních filmech.
ŽH: to byly ee reklamní plakáty tak jako přímo na tom kině, kolem
kterýho sem stále chodila.
JV: kolem Jalty ((Jalta)) myslíte teď.
ŽH: no.
JV: a třeba v novinách nebo v časopisech
ŽH: ne to [n u já si ani si]
JV: [ne ne ne ne]
ŽH: nevzpomínám, jestli by se u nás braly ňáký noviny
JV: mhm
ŽH: v tý době.
JV: takže spíš v těch veřejných prostor, kde byly [ňáký plakáty
vyvěšený]
ŽH: [ano, kde byly plakáty] tak jako to je dnes.
JV: mhm, a tam teda pravděpodobně ee ta informační hodnota em byla
daná jenom tim obr[ázkem, názvem ee]
ŽH: [obrázkem ano] a těmi herci, [kdo tam hraje]
JV: [herci a zemí] původu, že jo
ŽH: ano
JV: tam vy ste vlastně nevěděla jakoby nic víc, protože [tam]
ŽH: [ne]
JV: žádný text nebyl, nebo ňáká anotace nebo synopse, o [čem e to se
tam]
ŽH: [ne, zrovna moc toho tam] nebylo, ano.
JV: hm, takže ste spíš dá se říct, <chodila> [naslepo, pokud by]
ŽH: [na ty herce, naslepo]
JV: ste neznala ty konkrétní herce.
ŽH: ano.
JV: a kromě tý širly templové ((Shirley Temple)) měla ste ještě ňáké
další třeba oblíbence?
ŽH: tehdy v mládí právě ne.
JV: ne ne eště ne. ňáké další dětské herce, protože ta širly
templová ((Shirley Temple)) byla taková asi fakt nejvýraznější.
ŽH: vono to tehdy bylo nějak takový bum, to to bylo
JV: hm
ŽH: a řikám, že tady netrvalo dlouho, protože ee em sme asi nesměli
chodit do kina nebo nemohli nebo nebyly dětský filmy specielně
dětský, a v tý době, no když ta širlej ((Shirley Temple)) se
promítala, tak a to údobí nebylo tak velký, protože já sem hned šla
do toho Zlína, jak sem s- skončila školu.
JV: že teď mluvíme tady vo těch letech třicet pět třicet šest asi.
(.) mhm (.) a vzpomenula byste si takle z hlavy třeba na ňáký
konkrétní filmy s tou širly templovou ((Shirley Temple)), který ee
vám se třeba [zapsaly do paměti]
ŽH: [j- já právě názvy] si vůbec nev[zpomínám]
JV: [ne ne]
ŽH: to bohužel
JV: hm
ŽH: a ňáký doklady vo tom, já sem o všechno na konci války přišla
JV: mhm
ŽH: mně zůstalo to, co sem měla na sobě, já sem byla, já sem se ze
Zlína přestěhovala k rodičům na vesnici tady u Brna,
JV: mhm
ŽH: konkrétně Šitbořice se to menovalo a četla sem pak v knize,
poslední pevnost před Brnem dobyta. v těch Šitbořicích to byly kopce
před Brnem
JV: mhm
ŽH: kde se dostřelovalo až sem
JV: mhm
ŽH: tam se štyřikrát měnili Němci, Rusové, Němci, my sme o všechno
přišli
JV: hm
ŽH: oni ee zapalovali domy, my sme byli týden ve sklepích vo hladu,
a opravdu, já sem do Zlína, já sem si všechno dovezla ze Zlína a
jela sem tam v tom, co sem měla na sobě, já sem neměla naprosto nic
a rodiče vykradenej byt a vyhořelej a
JV: takže ňáké materiální vzpomínky e-e
ŽH: nemám nic, žádný doklady, [já sem]
JV: [všechno]
ŽH: o všechno [přišla, oni to naházeli do]
JV: [všechno ste ztratila hm]
ŽH: studně nebo n- na hnojiště.
JV: hm hm
ŽH: určitě sem měla ňáký fotografie a tu legitimaci a to všechno,
ale já sem neměla naprosto nic.
JV: a a když ste třeba teď šla kolem toho kina Jalta, viděla ste tam
ten plakát, tak ee vlastně em ten film ste si vybrala em podle třeba
i země původu? nebo
ŽH: to ne [tehdy tehdy asi]
JV: [ne ne ne ne] upřednostňovala ste [třeba]
ŽH: [ne]
JV: ňákou
ŽH: ne ne ne [rozhodně ne]
JV: [ne ne] nebo nebo toho podle toho, jestli byl barevný nebo
černobílý to
ŽH: zro- vůbec vám neřeknu, věříte, jestli byl barevný nebo
černobílý
JV: němý zvukový ne ((smích))
ŽH: ne ((smích)), doma sme měli rádio, to se poslouchalo pořád, ale
ee vo těch filmech, zřejmě byly černobílý, já si nevz- ačkoliv ta
Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) byla barevná
JV: ta byla barevná
ŽH: ta byla barevná, to si vzpomínám
XX: ( ) ta byla kolorovaná
ŽH: kolorovaná
XX: ještě neměli barevnej film. ((smích))
JV: ano ano ((smích)) a eště třeba na ňáký jiný barevný film?
protože ty barevný [filmy ( )]
ŽH: [v té době rozhodně ne]
JV: ne ne ne ne
ŽH: asi to byly černobílý filmy. nevzpomínám si.
JV: ( ) já (myslim) kolorované hlavně opravdu. ((smích)) třeba ee
šla ste na ňáký film, vzpomínáte si jako víckrát za sebou, dvakrát
třeba? [ne ne ne]
ŽH: [ne, to rozhodně ne]
JV: vždycky jenom
ŽH: říkám, [to my sme byli omezení]
JV: [(určitě) jednou]
ŽH: fi- financí, [protože]
JV: [to chápu]
ŽH: ee nás bylo pět, mzdy nebyly velký a ee naši stavěli,
v maminčině rodišti, odkud se odstěhovali sem do Brna na fakultu,
tak tam stavěli, takže
JV: po tom roce
ŽH: šetřili a stavělo se.
JV: po tom roce třicet devět, jak ste byla ve Zlíně, tam už vlastně
ste si polepšila, ste říkala, měla [ste]
ŽH: [určitě]
JV: stejný plat jako váš otec, á tam ste třeba už jakoby [chodila?
víckrát? no]
ŽH: [tam s- tam s- chodila do kina ano]
JV: a chodila ste třeba i častěji, [nebo teda ee em]
ŽH: [no jenom jenom] jednou týdně, protože když byla škola, tak s na
to absolutně nezbyl čas, a to se dělávalo i v sobotu
JV: takže už to jakoby ta situace se změnila, že prostředky ste teď
měla, [ale neměla ste zase čas].
ŽH: [měla, ale] ne zase, zas nebyl čas a a vybírala sem si výhradně
české filmy. výhradně ne, protože si vzpomínám, že byly ňáký ty
hudební filmy
JV: mhm
ŽH: soňa hemin ((Sonja Henie)) bruslení a ta diane durbinová
((Deanna Durbin)) nebo jak se menovala, já to ne- nevím [už sem]
XX: [a za války] marika rik ((Marika Rökk))
ŽH: marika reková ((Marika Rökk)), no
XX: Žena mých snů
ŽH: to byly filmy, tak to ano, tam už sem chodila určitě jednou
týdně.
JV: mhm a třeba šla ste i v to už teda v tom Zlíně i víckrát na
jeden film, kterej se vám velmi líbil, [ne ne ne ne]
ŽH: [to ne to ne], tak zase sem zaujatá nebyla.
JV: (.) em a taková otázka em jestli si vůbec jako vzpomenete, co
vlastně tenkrát v tomhle věku raném pro vás ee znamenalo, pro vás
znamenal dobrý film ee em jestli můžete to ňák tak popsat
ŽH: určitě si vzpomínám, že byly filmy, Svědomí se to menovalo
JV: mhm
ŽH: jak e to byl náš český film, ale já už tu paměť mi taky
vynechává, em to to vím, že mě to dlouho, ee em sem měla v paměti,
že on on vlastně jeho hryzalo svědomí, protože tam v tom filmu
[zabil dítě]
XX: [ne, ten byl natočenej v devěta] devětašedesát- devětaštyrycátým
tak.
JV: mhm
ŽH: je to možný, no. že [zabil dítě a]
XX: [po (osnácté-), zabil dítě]
ŽH: tajil to, protože byl někde s milenkou na záletech, tak to mně
utkvělo, no. tehdy už potom v té době, když sem byla starší, tak mě
ovlivňovaly filmy a chodila sem taky ee na to, co by mě asi
zajímalo, podle těch herců, a i podle národnosti, jak tady pán
vzpomínal na tu mariku rekovou ((Marika Rökk)) nebo tak, tak to už
jo.
JV: takže vás tam em zaujalo em na těch filmech em
ŽH: děj
JV: to téma
ŽH: ano téma
JV: mhm (.) a co se týče týče třeba žánru, tak e-e spíš jakoby ňáký
dramata nebo r- e romance ee nebo spíš jako hudební ee filmy,
komedie, [veselohry]
ŽH: [hudební] a komedie, a i tady ta tragedie, řikám, no to různě.
JV: takže ste nebyla třeba em vyloženě ňak em zaměřená na [jeden
žánr]
ŽH: [na ňákej] určitej ne
JV: ne ne ne spíš to bylo o tom tématu
ŽH: ano všeobecně. do dne- dodnes nemusím vidět americký filmy
JV: mhm
ŽH: e takový ty drsný, ňáký
JV: akční
ŽH: akční
JV: krvavý
ŽH: krvavý
JV: to moje babička taky ne, no.
ŽH: po desáté hodině absolutně už na cizí film se nedívám, to už se
nehodí.
JV: a ještě třeba v vlastně v té době ste říkala, že ste chodila i
do divadla občas ee na toho [kašpárka]
ŽH: [ano]
JV: na to divadelní loutkové představení, bylo to loutkové
představení?
ŽH: bylo bylo bylo to
XX: tam byl ten kašpárek
ŽH: ale kašpárek byl živej
XX: (mertenc ne)
ŽH: (toma) my sme vzpomínali myslím já už nevím dokonce i hegr
((Karel Höger)), hrával tam kašpárka, ale já ho osobně neviděla.
JV: karel hégr ((Karel Höger))
ŽH: karel hégr ((Karel Höger))
JV: mhm mhm
ŽH: na to na té Veveří.
JV: a ještě teda ňáké ty další druhy zábavy, jak ste se vlastně
třeba bavila, když ste byla em v tom věku
ŽH: v tom Zlíně v tom Zlíně ee potom ee jezdili tam ee teda v těch
Otrokovicích, jezdila tam ee, zpěváci tady z brněnské opery
JV: mhm
ŽH: nebo si pamatuju Alexandrovci ve Zlíně, to byl [to byla]
JV: [(to byli)]
ŽH: senzace
JV: jo
ŽH: Alexandrovci, to bylo něco, no ee Gustav Brom, Zlín.
JV: takže
ŽH: protože to je
JV: povídejte, já sem vás nechtěl přerušit, jestli ste něco chtěla
říct
ŽH: že to bylo, no různě no em na koncerty, s mým chlapcem, to byl
ee kterej pak se stal mým manželem, on hrál na hudební nástroje,
hrál v kapele takže, zpívat sme jezdili se svazákama, bohužel v té
době sme museli být taky tak, ale že sme ee milovali zpěv a zpívali
sme, tak sme s těma souborama jezdili taky
JV: že ste ee em cejtim z toho, že ste byla hodně na tu hudbu
zaměřená .
ŽH: ano.
JV: á e ještě teda před tím Zlínem em když ste byla em malá, tak ee
ten čas ste trávila třeba jak, hrá- hráli ste si venku s ostatními
ee [dětmi]
ŽH: [hráli sme] tenis
JV: hm
ŽH: tam byly kurty na fakultě
JV: mhm
ŽH: ee bruslili sme, plavat sme chodili, [cvičit]
JV: [(ee rozhlas)], poslouchala ste třeba rozhlas?
ŽH: ee rozhlas ee no ani moc né, protože až jedině když, možná
večer, když rodiče ho měli puštěné, ale přes den, my sme se tam
vyžili, ta fakulta, to sou vlastně t- k- ty štyři ulice a uvnitř sme
měli úžasnou zábavu.
JV: takže ste sportovali a ee
ŽH: sportovali sme.
JV: hm hm. á třeba ňáké em pěší výlety nebo turistika
ŽH: určitě
JV: ee chodili ste
ŽH: sme [chodili tehdy do]
JV: [na procházku (na túry)]
ŽH: Orla poněvač říkám, rodiče byli, Orel byl na Starym Brně u
kostela pak to byla sokolovna, dnes je to znovu orlovna, my sme od
štyřech let, vím, že sem chodila
JV: cvičit.
ŽH: cvičit. no a nebo sme ee v neděli neni nepatří to do tohodle
ale, po kostele sme šli ná ee celodenní výlety.
JV: v neděli.
ŽH: v neděli.
JV: hm
ŽH: (.) na pěší výlety
JV: a taneční zábavy, to teda už e asi [když ste byla starší]
ŽH: [t- já sem byla jednou,] než sem do toho Zlína jela, tak sem
jednou jedinkrát byla [tady na]
JV: [v Brně]
ŽH: taneční zábavě v Brně
JV: a pak ste chodila [(tři sestry, jo)]
ŽH: [a pak už sme] tam chodili do tanečních a (.) a ten Brom
((Gustav Brno)) tam jezdil a já nevím k- Vlach ((Karel Vlach)), to
byly (.) známé orchestry, tak když tam přijely, tak hrávaly i
v neděli k obědu. v restauraci.
JV: jako živá hudba.
ŽH: živá hudba.
JV: hm hm hm. takže ste třeba upřednostnila, nebo neměla ste problém
upřednostnit ee i jiný druh zábavy před kinem ee.
ŽH: určitě. koncerty a divadla
JV: mhm
ŽH: ee toho sem vždycky využívala, [pokud to tam bylo]
JV: [ne nebylo to pro] vás teda to kino rozhodně n- nejdůleži[tější
(jako) v té škále]
ŽH: [ne nebylo to to kino] ne, zábavy.
JV: (...) tady je em teď vlastně už ee zase přejdeme trošičku dál ee
k předposlední části, ee která se týká kin a těch představení jako
takových. em, otázka je, jaké byly rozdíly v místních kinech, ale
((smích)) jelikož ste mi řekla, že ste vlastně chodila do tý Jalty
((Jalta)) nejvíc e a mo- vobčas ste asi byla em na tom náměstí
Svobody ((Úderka)), tak asi mi nemůžete ee teď ee říct, jak se
různá kina od sebe lišila.
ŽH: no ta Jalta byla honosnější, líp vybavená něž ee
JV: ale když teda se zaměříme jen na tu Jaltu ((Jalta)), tak ee em
jak to na vás teda působilo, bylo to [ňáký]
ŽH: [mohu]tnější a a řikám, ta- takový prostornější a líp lep- líp
vybavený než takový te ty kina tady na Hybešové ((kino Mír)) nebo ee
na ty e-e jak se e-e na tom Starym Brně ještě, j- jak se to tam
menovalo to kino vy ste vzpomínal, tak to byly [takový]
XX: [(meteo- ((míněno Meteor)), no)]
ŽH: jenom ž- jenom židle a víc nic. kdežto ta Jalta, tam se
odehrávaly zřejmě i jiná představení nějaká, buď em divadla, protože
tam bylo jeviště velký, kdežto v těhlentěch malých kinech, tam byla
jenom ta to plátno a víc nic, já si nevzpomínám že byl, a bylo to
taky cenově potom dostupný
JV: mhm
ŽH: Jalta byla d- dražší rozhodně, tak jak dneska sou ty kina různě
[cenově přístupný]
JV: [takže jal- Jalta] v té době bylo takové jakoby kino em už
ŽH: lepší trošku
JV: lepší
ŽH: ano rozhodně
JV: hm. [a co třeba, povídejte]
ŽH: [aspoň mně tak připadalo]
JV: ee přístup zaměstnanců em vzpomenete si, uvad[ěči (uvaděčky)]
ŽH: [uvaděči] uvaděči tam byli, ale
JV: pokladní
ŽH: my sme byli odjakživa ukáznění, dobře vychovaný [rodinou, takže
sme]
JV: [takže ste neměli problém]
ŽH: nevybočovali z nějak, nebyli sme divoký ani n- neukázněný.
JV: a třeba vzpomněla byste si, jestli tam n- někoho museli
umravňovat nebo
ŽH: určitě ne, já ne
JV. ne ne ne
ŽH: já nemám takový vzpomínky.
JV: em á takže takže to nebylo tak, že by ee vlastně ste tu Jaltu
((Jalta)) preferovala kvůli tomu interiéru, ale bylo to opravdu
jenom kvůli [té dostupnosti]
ŽH: [jenom kvůli té] širlej ((Shirley Temple)) ano a kvůli tomu, že
sem to měla blízko
JV: mhm
ŽH: a no že sem mohla chodit sama. že sme mohly chodit samy se
sestrou
JV: že jinam by vás třeba nepustili o samotě, kdybyste musely ee k-
kdybyste chtěly do jiného kina asi
ŽH: no ani sn- n- ne nepustili, no
JV: že by to třeba [už bylo dál]
ŽH: [my sme ani]
JV: ee z ruky, že byste musely ee delší dobu e [cestovat]
ŽH: [prostě] to Staré Brno a em a Úvoz a a ta Jalta, to nebylo, to
byl takovej okruh
JV: hm
ŽH: nejbližší nám, tak snad kvůli té dostupnosti
JV: mhm
ŽH: že sme tam došly pěšky, nemusely sme jet tramvají
JV: takže neměla ste potřebu třeba jako vyzkoušet ňáké ee
ŽH: jiné [kino určitě ne, netoužila sem po tom, nelákalo mě to, no]
JV: [cizí kino jako nelákalo vás to ne ne, byla ste spokojená]
s tím, se širly ((Shirley Temple)).
ŽH: ano.
JV: mě právě zajímalo, jestli tu širly ((Shirley Temple)) hráli
třeba i v jiných kinech tak [(a tak pravděpodobně )]
ŽH: [to nevím, to si nevzpomenu]
JV: aha. to teda nemůžu to takle určitě jakoby sme to podle programu
mohli identifikovat [v kerým kině]
ŽH: [nevzpomenu si]
JV: ale já takle
ŽH: no
JV: taky vám to nemůžu říct.
XX: před válkou nevim, ale po válce dali třebas jen v jednom kině,
pak ho dali do druhýho kina a
JV: hm hm hm to určitě, no. em a ee ten samotný ee program té
projekce ee probíhal vlastně ee em vy ste říkala, že si pamatujete
na toho e Kačera Donalda ((Kačer Donald)) nebo em [ná- ee Pepka
námořníka ((Pepek námořník)) ee]
ŽH: [to možná byly před tim něco, já už nevim, jestli to byly]
JV: nepamatujete si, jak to bylo strukturovaný nebo jakej byl ten
harmonogram, jestli ee s- před tím byl ňákej em em em jak se mu
týdeník říká, že jo, nebo ňáký [reportáže]
ŽH: [ano] by- byly ty týdeníky
JV: mhm, mhm
ŽH: takže nevím, jestli todle nebylo, ale myslím, že ee toho Pepka
námořníka ((Pepek námořník)) a to že sem viděla právě v těch kinech
kde, na tom náměstí Svobody ((Úderka)), kde hráli ee jako
nepřetržitě, že jo, to se ee tam hráli několik krátkých filmů
JV: ano tam bylo takové cy- takový cyklus
ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u
nádraží takový kino Čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila
až potom se svým dítětem.
JV: mhm. do těch ostatních kin teď právě si sem si uvědomil, že když
sme zmínili ten interiér a vy ste mi říkala, že Jalta byla taková
honosná, kdežto ty ostatní kina už třeba ne, byly obyčejnější
ošuntělejší, tak ee to vlastně ee tady ta vaše zkušenost se vztahuje
až ee po tom Zlínu? [až potom, co ste byla starší, ještě k tomu
dětskýmu věku.]
ŽH: [ne ne i i předtím, protože sem ee] rozhodně taky byla i
předtím, ale nevzpomenu si na čem,
JV: hm
ŽH: na té ee já nevím na kte- na tom Starym Brně, to kino to
blechárna, jak ste říkal [na které to bylo?]
XX: [(Meteor) nebyl to Meteor?]
ŽH: na které to bylo ulici si nevzpomenete?
XX: to bylo někde tam směrem k [(výstavišti)]
ŽH: [to bylo] Hlinky nebo tam někde.
XX: tam někde. to poměrně brzo zbourali, po osmaštyrycátým.
ŽH: ano. buď to bylo v Hlinkách, Hlinky se to myslim menovalo
((ulice Hlinky – kino Meteor)).
JV: já tady bohužel <teda nemám> [ulice]
ŽH: [protože já s-]
JV: ale, mně se to tady nevytisklo em takže já sem teď takový jako
bezradný, ale mohl bych vám přečíst [názvy]
ŽH: [kino] Mír (nom-)
JV: ee bylo kino Grand Bio, které pak vlastně změnilo název na
Orient, ale ono už pak nefungovalo, totiž to je to.
XX: tak to ani neznám.
ŽH: taky.
JV: kino ee kino Grand
XX: počkat Grand v Husovicích
JV: Grand [kino Grand]
XX: [v Husovicích] nebylo
ŽH: vy tam nemáte ulice u toho, ne, [no]
JV: [ee no] todle ale todle sou kina ee určitě který [byla ve]
ŽH: [ve středu mě-]
JV: středu, i když já teď čtu kočovná, takže kino Grand vlastně bylo
od roku třicet devět do roku štyrycet pět ee kino Urania e Oránia
((Orania)), to je ee [(rok třicet)]
XX: [na Bratislavské]
JV: no je to možné, no. a teď ty stálá kina. tak bylo Brněnské
varieté, které pak mělo eště i název České varieté.
ŽH: (to bylo kino, to ne)
JV: ee nebo Bajkal, nebo Rádio ((Radio))
ŽH: [ahá no]
XX: [Bajkal jo]. (roajal) ((The Royal Bio Co.)) na Cejlu.
JV: rojal ((The Royal Bio Co.)) byl, nebo taky elit elit ((Elite)).
XX: to neznám.
JV: kino Kapitol
ŽH: [Kapitol ten je]
JV: [Kapitol jo]
ŽH: dodnes asi, ne?
XX: ne, ten [už zrušili].
ŽH: [no tak von] e von se nějak [menu- menuje nebo není ale]
JV: [už, teď už není tam, teď už tam (kino ne, ale)] ňáký klub.
ŽH: to mě ano.
XX: zrušili.
JV: á takže tam ste třeba byla? vzpomínáte si, nebo ne ne [( )]
ŽH: [v té době, v tom] mládí asi ne.
JV: em Brněnské biografické divadlo, nebo Edison také
XX: Edison, ten byl
JV: nebo viktórie ((Viktoria))
XX: na Dornychu, jo viktória ((Viktoria)) a ten v listopadovým
bombardování byl rozbořenej.
JV: hm
XX: v štyryaštyrycátým.
JV: vy si paní ee nepamatujete.
ŽH: e-e
JV: bio amerika ((Bio American)), ee kino Urania, nebo Uranie,
Starobrněnské kino ((pozdější název: Grand, Meteor))
ŽH: to je vono, to bude to Starobrněnské kino.
JV: Starobrněnské kino.
ŽH: no
JV: e to mělo totiž tenhle název ee mezi lety dvacet šest a dvacet
sedm a později se menovalo Grand,
ŽH: jo tak to ne, to [to to mi nic neříká]
JV: [do roku třicet pět] a pak se menovalo od roku štyrycet jedna
Meteor.
XX: Meteor, no, to sem říkal.
JV: takže jestli je to ta blechárna?
XX: ano
ŽH: tak to je možný [to je možný]
JV: [(jo) myslíte]
ŽH: vono. já si právě už nevzpomínám.
JV: že ty názvy se často docela měnily, jo¨
ŽH: mhm
JV: právě že em né každý rok, ale někdy teda i každý rok se ten
název změnil, skoro, ee pak bylo kino Vitagraf, které mělo eště i
název ilusion ((Illusion)) a (nektar) a nebo Květen, no. ee pak byly
nový biografy, nové bio, ee cinema sinema elektrik ((Cinema
Elektrique)) nebo Union
ŽH: ee ee
JV: Grand Bio Austria, nebo Bio Sibiř, dvacátá léta
ŽH: to bylo taky na okraji někde ta Sibiř.
XX: Sibiř, ten, ta byla v Husovicích.
JV: no teď už se dostáváme na periférii poněkud. em kino Aladin to
vlastně je Lucerna, že jo.
ŽH: Lucerna
XX: to je v Žabinách ((Žabovřesky)), pak byly v Židenicích dva kino
grafy Sport a ten druhej si nevzpomenu.
ŽH: taky
XX: v Komárově byl Atlantik
ŽH: ano a ve Slatině je [taky kino bylo ve Slatině ale]
JV: [ee sem to tady měl]
ŽH: to sem byla až po válce.
JV: v Komárově bylo Elektrické divadlo v Komárově, nebo taky
Komárovské kino, nebo taky Lidové kino v Komárově, ale to teda bylo
do roku devatenáct set osmnáct nebo devatenáct tak možná zaniklo,
takže to už
XX: ne, to já sem eště na něm byl eště
JV: pamatujete si
XX: před (mostem), menovalo se to Atlantik a ten zrušili nebo
zbořili, já nevím, jestli se stavěli potom no, (ty to)
JV: kino Republika mám taky (třeba)
XX: potom v tom to bylo
JV: Elektra,
XX: Elektra bylo v tom [Králově Poli v Králově Poli Besední dům]
JV: [(sem jenom chtěl evokovat, jestli by vám pomohlo ňák)]
ŽH: [ne ne ne ne ne ne]
XX: Morávia ((Moravia)) ta byla tady na začátku Lidické hned po levé
straně
ŽH: Staré Brno nebo ta
JV: ne ne
ŽH: tam ty dvě
JV: em a teda
ŽH: Jalta
JV: v té ee dobře a ta, říkáte, že ste si vlastně ee že si
pamatujete, že byly třeba ošoupanější ty kina em teď nechme názvy
stranou, to není tak důležité em tam vlastně ste se dostala ee jak?
protože ste říkala, že vlastně ste neměla potřebu jako chodit do
jiných kin ee která, ty nezná- ani eště mimo teda tu Jaltu ((Jalta))
a to náměstí Svobody ((Úderka))
ŽH: asi mně někdo řekl, že se tam něco hraje em co bych mohla
[zhlédnout]
JV: [jo takže už]
ŽH: c- co nebylo nepřístup- [nepřístupný]
JV: [to byly ty vaše divá]cké návyky byly poměrně takové jakoby
jasné, že jo,
ŽH: no
JV: nebo vy ste vlastně k tomu měla em poměrně vyhraněné, na tu
[Jaltu ((Jalta)) omezené].
ŽH: [ano já sem] já sem
JV: takže mě zajímalo jako jestli třeba si vzpomenete, jak ste se
dostala do jinýho kina, úplně, jestli vám ňáký kamarád třeba
doporučil, tam mají zajímavý film, nebo jestli to bylo třeba ee
z vaší vlastní zvědavosti, že ste si řekla, tak a teď zkusím
ŽH: ne kvůli kinu ne, ale kvůli filmu [určitě sem tam šla]
JV: [takže spíš kvůli filmu] hm hm
ŽH: s- ee spíš kvůli filmu.
JV: a ještě teda k té Jaltě ((Jalta)), kde ste chodila nejčastěji
v té době ee v těch třicátých letech, ee tam teda si nevybavíte,
jestli em byl- la před kinem ňáká ukázka, ňáký krátký film, já nevim
ňáký ee
XX: byly reklamy
JV: reklamy
XX: reklamy
JV: [no už to]
XX: [pak byl] týdeník, pak byl krátké film a pak byl vlastní film. a
když sem začaly chodit americký filmy, od še- koncem
šestaštyrycátýho, tak dávali eště ukázky z následujícího filmu.
JV: mhm, a v té Jaltě ((Jalta)) to bylo taky tak, paní H., [ne
ne nemůžete si vzpomenout hm hm]
ŽH: [to si už nevzpomenu, to už si nevzpomenu].
JV: třeba jestli byly přestávky
ŽH: ne, určitě ne.
JV: ne ne ne ne
ŽH: ty přestávky byly, když se byly ňuká, no oni právě v těch
některých kinech
JV: hm
ŽH: neměli dvě aparatury, aby to navazovalo, tak to přestávka byla,
že se musely měnit ňáký
JV: pamatujete se
ŽH: to si pamatuju, ale při tej širly tempelovej ((Shirley Temple))
si to nepamatuju, že by to bylo. tam asi v té Jaltě ((Jalta)) měli
ee dvě reprodukce, že to hned navazovalo. ž- dvě ee aparatury,
[protože to se]
XX: [promítačky (tam otočili)]
ŽH: nějak že ty ee vo-
JV: ano ano
ŽH: si pam[atuju jak to]
XX: [promítačky]
ŽH: vozili ty kotouče
JV: tam to je, že tam vlastně jakoby je to přichystáno [a běží to a
a hned to přeskočí]
ŽH: [byly a hned hned]
JV: takže to nemusí člověk ee
ŽH: ano
JV: ručně [vyměnit].
ŽH: [přetáčet] ano nebo vyměňovat tak nějak.
JV: je to několik že ee kotoučů [na ten]
ŽH: [ano]
JV: jeden film takže tam vlastně [(se musí hm hm)]
ŽH: [na to si vzpomínám,] že byly někdy př- ale při kterejch
filmech, to už nevim, no ro- jistě [to bylo v té]
JV: [ale v Jaltě ((Jalta)) to nebylo]
ŽH: v starší době.
JV: hm
ŽH: při té (širly) ((Shirley Temple)) si nevzpomínám, určitě ne,
přestávka žádná by nějak
JV: reklama? ňáká při představení
ŽH: to ee to vůbec si nevzpomínám,
JV: a třeba byly živé vystoupení, hudební doprovod?
ŽH: to určitě ne
JV: ne
ŽH: já ne
JV: ne ne ne
ŽH: já už to nepamatuju.
XX: bývalo u němých filmů.
JV: ale právě třeba ee jestli ste ještě ee v tom třicátém roce
nebyla na ňákém němém filmu ee
ŽH: nebyla, [já sem]
JV: [s hudebním] doprovodem, [že by to právě bylo bylo ee před (
) kde ňáký ( ) hm hm]
ŽH: [já určitě ne, já určitě ne, já si to pa- po- pamatuju jenom
z doslechu nebo ee] z filmu nebo z televize možná, ale ee já sem u-
určitě nebyla [přítomná ně- němýho]
JV: [že u- už němý film nepamatujete ne ne]
ŽH: filmu ne.
JV: tak ono totiž ee na tom přelomu ee let dvacet devět, třicet,
třicet jedna, už právě ee nastoupil ten zvukový film, což je právě
ten věk, kdy vám bylo kolem těch pěti šesti let, takže ee [vlastně
ste asi]
ŽH: [no to sem d- do kina nechodila]
JV: začala tenkrát teprve
ŽH: no
JV: nebo později
ŽH: no
JV: ještě ee em do kina chodit, takže ste si tohle ani nemohla [ee
e]
ŽH: [možná že] moji sourozenci chodili, ale nevzpomenu si, že by nám
něco takovýho vyprávěli.
JV: hm dobře. em a ještě otázka právě docela důležitá ee em byla ste
někdy přítomna ee tomu ee že byste byli v něčí domácnosti a
účastnili se em domácí projekce?
ŽH: určitě ne
JV: že by měl někdo projektor z rodičů,
ŽH: ne
JV: třeba
ŽH: ne
JV: z vašich kamarádů,
ŽH: určitě ne.
JV: ani ste jako neslyšela třeba o někom, že by měl ze školy
[(ňákou)],
ŽH: [ne]
JV: jeho rodiče.
ŽH: taky ne. (..) pamatuju si, že byly i ty rádia bylo o- omezený,
to byly krystalky a já nevim co, ňák se to taky ee ručně <vyráběl>
někdo si, ale my sme měli rádio, to si pamatuju, vodjakživa doma,
ale, filmy, že by nám někdo promítal, to určitě ne.
JV: a v tom rádiu třeba byly ňáké dětské ee cykly, nebo pořady na
pokračování
ŽH: já s- já sem si pamatuju, že se četlo z knih
JV: mhm
ŽH: nebo divadelní hry
JV: hm
ŽH: byly ale
JV: a pro děti třeba zaměřené ňáké pohádky nebo něco takového
ŽH: pravděpodobně určitě jo, že se, že
JV: hm
ŽH: se vysílaly ňáký takový pořady, pro děti.
XX: v rádiu dávali ten to strejček měl (hobla) a
ŽH: jo no no [(Křópal) ano ano]
XX: [a (te- ten) strejček (Křópal) ((Stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) a měl a měl (hobla) jo]
ŽH: toho si taky pamatuju. ale filmy rozhodně ne, to sem se k tomu
nedostala v soukromý v domácnostech.
JV: a teď teda už vlastně se dostáváme k závěrečné, k závěrečné
části, a to je právě protektorát, to je období po roku třicet devět,
kdy začaly ee platit ee protektorátní předpisy a právě vy ste v tu
dobu zrovna se dostala do Zlín, a že ste říkala. takže i ten Zlín
vlastně nás teď jako ee zajímá em jak se třeba vlastně ty ee změny
projevily em em můžete říct, že třeba byly vyloženě kina n- německá,
která hrála, hrály německé filmy?
ŽH: taky se hrály [německý filmy]
JV: [jo jo jo]
ŽH: ani nevím, jestli to bylo s titulkama nebo v překladech
XX: to byly všechny ti- titulky. dabing začal až v někdy
v šedesátých letech.
ŽH: tak to si nevzpomenu.
JV: a německé týdeníky?
ŽH: určitě
JV: hm
ŽH: vítězíme, to bylo pořád.
JV: za celou válku.
ŽH: za celou válku, no.
JV: od roku
XX: hm
ŽH: od roku třicet, no jo.
JV: takže tohle vlastně vy v tom z- z- Zlíně, vy ste, [pamatujete
mhm]
ŽH: [všechno prožívala,] ano, jo, to pamatuju.
JV: a když ste em přijela ste asi občas domů, že ee do Brna, [za
rodiči]
ŽH: [jezdila sem] domů, no
JV: a takže během vál- ale to ste pravděpodobně neměla čas zajít do
kina to, [když ste byla v Brně zrovna].
ŽH: [to sem to sem nechodila]. no já sem totiž do Brna jezdila do do
roku štyrycet dva
JV: hm
ŽH: než zavřeli vysoký školy
JV: mhm
ŽH: to tatínek šel do důchodu
JV: mhm
ŽH: a vodstěhovali se na vesnici
JV: ano
ŽH: takže sem pak jezdila tam, vod roku štyrycet dva. a pamatuju si,
to byly krušný doby tady v Brně v tom devětatřicátým roce
JV: mhm
ŽH: než nás zabrali, to si pamatuju.
JV: (..) nějak konkrétně, můžete to třeba rozvést? co vám tak jako
vytane na mysli.
ŽH: to sem byla ee to sme bydleli na té fakultě a na ulici Tvrdého,
JV: hm
ŽH: sou tam dneska koleje a tam byli Němci a ty házeli kameny nám na
fakultu přes zeď na té ulici Tvrdého, tam je ee em no nebylo to nic
[příjemnýho]
JV: [myslíte jako] Němci, kteří tady žili před válkou.
ŽH: ty kteří tady žili a bydli- byli byli na té na těch kolejích on-
tam tam museli bydlet na těch kolejích
JV: mhm
ŽH: s Němci, studenti.
JV: studenti.
ŽH: protože (.) nás vobtěžovali a, přesně si pamatuju den, když,
devátýho byl- bylo to devátýho? nebo kolikátýho března, poletoval
sníh a ráno hlásili, že nás okupujou a, nebylo to příjemný.
JV: a v tom Zlíně ste to prožívala j- e ee jakým způsobem, tam měla
ste [jako přátelé]
ŽH: [tam sme]
JV: nebo ee kamarádky, nebo spolupracovnice, kde asi ste pracovali u
Bati. tak jestli se teda ňáké přátelství tam vytvořilo a vy vlastně
[ste společně ( )]
ŽH: [já sem měla] kamarádky z celé republiky z Čech,
JV: mhm
ŽH: ze Slovenska, z z jižní Moravy,
JV: na kolejích všechno.
ŽH: (on přijímal) ano na těch na těch internátech
JV: internátech
ŽH: on přijímal z celý republiky
JV: hm
ŽH: ty zaměstnance a tam em, jo my sme vlastně měli ee v továrnách
byli Němci, kteří nás hlídali, kteří tam chodili
JV: mhm
ŽH: po továrnách a dělali sme i v noci, noční směny
JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va-
vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste
trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili]
ŽH: [určitě]
JV: i za tou zábavou nebo do toho kina
ŽH: určitě
JV: hm
ŽH: tam bylo velký kamarádství, protože ee tři, říkám, tři roky sme
chodili do školy, to sme byli na internátech, pak sme byli na
svobodárnách, tak jako dneska sou koleje, tak to byly svobodárny a
tam bylo velký přátelství mezi náma.
JV: a ee chodila ste do kina třeba ee už e v tom Zlíně sama nebo ee
ŽH: ne to sme [chodili s kamarádkama]
JV: [chodili ste společ]ně mhm
ŽH: společně
JV: mhm, a chodila ste míň nebo víc nebo [zase jednou týdně, více
více určitě, jo jo jo].
ŽH: [víc víc určitě určitě víc].
JV: takže vy ste [říkala,]
ŽH: [(když)] sem dodělala tu školu
JV: takže třeba dvakrát týdně?
ŽH: určitě
JV: jo
ŽH: to sme mohli, peníze sme na to měli.
JV: ale když ste teda ještě studovala vlastně tu školu v tom Zlíně
při ee zaměstnání, tak to byly ty tři roky, to znamená do roku
třice- e štyrycet dva? ste ee
ŽH: štyřicet dva, třicet devět
JV: ještě měla ten režim takovej em poměrně omezenej, nebo ten čas
ee [ste měla],
ŽH: [čas no] no
JV: omezenej tim vašim studiem, no. em a ten výběr filmů třeba se
nějak změnil po po tom roce třicet devět v tom Zlíně už
ŽH: ne ne já to zas řikám, zas ty v- český filmy a nebo ty hudební,
JV: hm
ŽH: a divadla, co tam jezdily zájezdy, protože em ty Otrokovice sou,
já sem byla v těch Otrokovicích, to je dvanáct kilometrů vod Zlína,
tam to nebylo tak em stálý divadlo tam nebylo
JV: mhm
ŽH: jako j- bylo v tom em Zlíně a je, takže sem navštěvovala em
všechny kulturní podniky, který se tam, který tam přijely.
JV: hm. ee měnilo se nějak e vaše chování ee cho- e ch- a vlastně
chození do kina a divácké chování ee s ee s tím, jak se blížil konec
války? ovlivňovalo to nějak třeba nebo, [ne ne ne]
ŽH: [ne nes- ne ne] nevim, nevzpomínám si, že by mě něco,
JV: hm
ŽH: ovlivnilo, v té době akorát byly ty německý ee žurnály před tím
JV: propagandistické
ŽH: propagandistický jo, vítězili Němci všude, to bylo to s-
JV: ale jestli třeba [ta doba]
ŽH: [ale jinak]
JV: jak začínala být už taková ee dramatická, jestli třeba ee
ŽH: ani ty filmy tam zřejmě ee em nedávaly něco, co by
JV: hm
XX: (k tomu bych chtěl) podotknout, že Němci měli civilní filmy,
vůbec žádná propaganda, žádná válka, nic, to bylo, děj se mohl
odehrát v jakýmkoliv městě v jakýkoliv době.
JV: mhm. ale já sem to myslel tak ee jestli třeba jak už vopravdu em
přicházely ty dny a týdny ee před osvobozením, jestli em vlastně ta
atmosféra se určitě taky měnila, že
ŽH: rozhodně, my sme [sledovali]
JV: [takže]
ŽH: ee zprávy
JV: mhm
ŽH: a jakmile se fronta blížila ee k nám sem, tak ee klidně nám
řekli, v továrně, kdo chcete, můžete odejít domů.
JV: mhm
ŽH: takže až byli někde tady na tom em blížili se ke Slovensku, tak
ee sem jela domů za rodičema.
JV: takže na kulturu v v v té době [u- už asi moc čas nebyl, na to
už ste jako]
ŽH: [no v té době už nebyl], to už nebylo asi
JV: vy ste ještě teda stále byla ee jakoby ve Zlíně
ŽH: ano
JV: ste ještě pracovala, tak to už ste em za tou kulturou (třeba)
ani nechodili, nebo že ta doba byla napjatá
ŽH: určitě zatemnění a,
JV: hm hm
ŽH: nálety
JV: a hrálo se vůbec ee [hrálo se ještě]
ŽH: [hrálo se,] hrálo se.
JV: (..) a em po osvobození? vzpomenete si, teď vlastně, že jo, byla
euforie ee lidi byli šťastní a slavili. tak jak tady v tomhle ee
časovém úseku [ste vy vlastně]
ŽH: [vůbec sme,] vůbec sme to ne- nebyli, snad se ani nehrálo kina
XX: nešel proud nešel proud.
ŽH: a nebo nešel proud, [nebo já vim, že já vim, že]
XX: [nešel proud a tramvaje nejezdily]
ŽH: sem byla dlouho doma
JV: mhm
ŽH: a můj ee mládenec byl z Čech, tak ten si pro mě pěšky a a vlakem
a jak to šlo pro mě přišel, poněvač já sem už se nehodlala vrátit do
toho, já sem chtěla zůstat v Brně.
JV: a taky ste zůstala, vlastně ste říkala
ŽH: ne ne ne, já sem
JV: ne ne to už bylo padesát dva
ŽH: až až do roku padesát dva sem byla ve Zlíně. tím, že on pro mě
přišel, no tak sem se vrátila, protože on tam ee studoval,
JV: hm
ŽH: taky u Bati pracoval a studoval, dělal si tam i vyšší
průmyslovku, takže sem se tam zase vrátila kvůli němu a zůstali sme
tam až do toho dvaapadesátýho roku.
JV: takže vlastně v tom ee v tom Brně ste pobyla jak dlouho zhruba?
po tý válce nebo...
ŽH: tak možná tři měsíce.
JV: tři měsíce. em (.) to ste bydleli někde, jo, že ste říkala, že
ste [(přišla)]
ŽH: [ne to už] sem bydlela od dvaaštyrycátýho roku sem bydlela ee u
rodičů v těch Šitbořicích
JV: mhm mhm mhm, a ee jak ste říkala, že ste o právě o všechno
přišli, tak ee
ŽH: tam v těch Šitbořicích
JV: no no no
ŽH: to je tři- třicet kilometrů od Brna.
JV: takže ty tři měsíce ste strávila v Šitbořicích,
ŽH: v těch Šitbořicích.
JV: v Šitbořicích. a to ste, tedy třeba do toho kina občas i zajela,
nebo to vůbec asi ne
ŽH: vůbec ne vůbec ne, tam ani kino nebylo a to to sem ch- jezdila
domů když tak jednou za štrnáct dní, a to sem, <to se chodilo pěšky>
nejely autobusy, tam se jezdilo do Sokolnic a ze Sokolnic dvanáct
kilometrů pěšky,
JV: hm
ŽH: já sem šla jeden den dvanáct kilometrů domů a druhej den dvanáct
kilometrů na ee na vlak zase.
JV: hm. takže pak asi zase až v tom [Zlíně]
ŽH: [ne, ta kul]tura nebyla, to bylo nějak, já nevím, hodně dlouho
myslím, [(se bylo)]
JV: [vzpomenete si,] jak to dlouho trvalo tady to období ee nebo ee
na to ee ňáký vaše první představení opravdu filmové po
ŽH: po po válce
JV: po válce?
ŽH: ňáký zvláštní ee vzpomínky nemám na to, [nevím ne ne ne ne ne]
JV: [ňáká atmosféra specifická em] něco
ŽH: nemůžu si vzpomenout. (..) to si n- skutečně nevzpomínám.
JV: ale každopádně to byl teda Zlín určitě, protože už ste [tam]
ŽH: [ano]
JV: po těch třech měsících zase nastoupila a
ŽH: ano, já řikám Zlín a oni byly Otrokovice ((smích)), to je
(součást), jo
JV: jo jo jo, dobře, takže já mys[lím, že]
ŽH: [tímto]
JV. asi bych [vám poděkoval, em]
ŽH: [to skončilo], no
JV: myslím si, že to bylo přínosné, doufám že
ŽH: já
konec rozhovoru