Quote

LG: (..) mhm a s kým ste chodila během toho dětství do kina?

RM: no z e buďto s- sem šla (.) s dětima co sme se kamarádili v domě

LG: mhm

RM: a (.) nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů
(.) ale (..) to j- s- nemůžu si vzpomenout jako (.) na ty dětský
filmy si vzpomenout nemožu (.)

LG: a e teda během těch ee školních let ste ty kina navštěvovala s
kamarádkama? myslím ještě jakoby během války

RM: [no]

LG: [to] byli to byli němečtí přátelé?

RM: ne ne ne ne to sme byly jak český [děcka]

LG: [mhm]

RM: sme byly [děcka]

LG: [jo jasně]

RM: sme byly že no (.) to byly já sem (.) dost kamarádila víc s těma
českejma děckama (.)

RM: to sme chodili pořád do kina (..) manžel byl taky strašnej kinař
(.) to sme (.) lítali z kina do kina (..) (no)

pár let, no tak to byla televize no a potom... no ale hlavně to
bylo za války, to sme byly v kině s holkama každý týden

LR: ne, vůbec. a jaké sou vaše nejstarší vzpomínky vůbec na kino,
jestli si vzpomínáte?
DB: no, ty nejsou moc dobrý. byla sem s tatínkem ee v Kapitolu
((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))

LR: [dobře]. a s kým ste chodila do kina?
DB: no s ko- s děckama.
LR: s kamarády?
DB: s kamarádkama

tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom
foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po
sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].

LR: [a s rodiči] ste chodila jenom jako malá
DB: no úplně [malá] no

LR: [takže vlastně rodiče pak byli už rádi], že ste [šla s
kamarádkami a]
DB: [no, my sme my sme] měly takový, to byla Milena, Naďa, naše milá
sestřenice a to sme byly čtyři pět a to sme vždycky šly

LR: [blízko]. a, tamta třeba jak ste říkala skala ((Scala)), tak do
těch [ste chodili]
DB: [no tak] do těch sem chodila ne s s to ne s děvčatama, to sem
nechodila
LR: [mhm]
DB: [to] ne. to už bylo pozdějc
LR: to už bylo později, no, [dobře]
DB: [to] už bylo za války
LR: [to už]
DB: [a to] už sme se ňák rozdělily,