Quote
01.386
556:564
V: hm a co vlastně říkali vaši rodiče na kino. líbilo se jim?
LH: no tak moje matka, ta nechodila nikam, ta nemilovala, ona milovala
divadlo, až jako byla starší, a chodila s mými dětmi jako do divadla,
ale na filmy nechodila.
PV: hm á
LH: a otec neměl čas, protože byl potom taxikář, tak už on neměl čas.
01.386
1744:1747
dyž máte peníze, můžete všechno. a když sme neměli, řikám, my sme
neměli žádné kapesné. my, když sme poprosili doma, tak sme třeba na ten
film dostali, něco, no ale jinak řekla ee prostě a všichni sme tak
byli, protože tam nebylo těch boháčů, mimo těch milionářů.
01.386
1751:1752
ale tak jako obyčejní lidé, anebo bylo víc děcek, někteří ani
nedostali na ten film, rodiče je nepustili, protože to sou peníze.
01.386
566:577
PV: hm a bavili ste se třeba doma o filmech, nebo...
LH: né, vůbec né.
PV: hm
LH: maminku to nezajímalo, otec byl pořád pryč.
PV: hm a třeba s dalšíma děckama, nebo se [spolužákama?]
LH: [no tak s] dalšíma děckama, to víte, že sme všechno prožívali
prostě,
01.386
556:561
JC: no už sem se, a já nevím, s kým sem šla, ale s maminkou ani ne,
ta měla chuděra vždycky moc práce, tak jaksi,
JV: hm
JC: ta moc do toho kina, nebo s te- měla sem dvě tety,
01.386
589:596
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let
mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti.
JV: [to ste říkala.]
JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a
tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho, a já si pamatuju, ty
první řady, já sem vám to už možná tam do toho telefonu říkala,
01.386
739:752
JV: a vzpomenete si do těch deseti let, to ste chodila s maminkou?
do kina?
JC: ne, právě vám říkám, že s maminkou ne.
JV: s [maminkou ne.]
JC: [ta měla,] ta vlastně byla pořád zaměstnaná, tak tu sobotu
nedělu,
JV: takže s tatínkem?
JC: sme, ale kdepak tatínek, můj tatínek, to, to bohužel takový je,
von rád chodil do té hospody a hrál karty.
01.386
855:863
JV: a vzpomněla byste si, jaký třeba byl postoj vašich rodičů?
k chození do kina, vadilo jim to ňák nebo zakazovali vám to [anebo
jim to bylo jedno, nebo vás v tom naopak podporovali,]
JC: [né, to vůbec ne. maminka,] ona byla taková hodná, ona měla
akorát té práce dost, protože měla v tom tejdnu pracovala, a pak ta
neděle, sobota, to bylo na úklid zas, a na praní, a tak, a tak taky
možná někdy šla, nebo měla sem dvě tety, co tam bydlely v tom malým
domečku, tak sem s nima taky někdy byla, jo,
01.386
1035:1037
JC: to, to spíš sem, spíš jako když si vzpomínám, říkáte to, když
sem začla, tak to si nevzpomínám s kým chodila, ale s maminkou
určitě ne,
01.386
303:309
LČ: a jak často ste se k tomu třeba dostali k tomu, [že ste]
MS: [málo.]
LČ: málo.
MS: málo. tatínek (..) nebyly peníze. (.) nebyly peníze.