Quote
07.364
651:668
LČ: a na čem se tam sedělo? ee v těch v těch Židenicích?
LT: obvykle takový ty sklápěcí židle.
LČ: jo.
LT: křesla teda
LČ: takže to bylo normálně v řadách (.) ty ty židle sklápěcí, ne
třeba obyčejný židle.
LT: ne, židle obyčejný, ne to by hrkalo, to ne.
LČ: a takže se lišil nějakým způsobem třeba ten interiér? [mezi těmi
kiny?]
LT: [no rozhodně,] rozhodně (.) taky tam bylo cenově to ee rozdílný,
že ty vstupenky ve městě byly dražší než v těch Židenicích.
07.364
1064:1070
[a a jak] to vypadalo, třeba v Řečkovicích, když se promítal film
LH: no tak nic, no, tak plátno, a někde to pouštěl, a židle se tam
nanesly, který byly v Řečkovicích, když tam třeba byla ňáká zábava nebo
něco, sál byl dosti velkej, takže málo kdy myslím to bylo plné, abych
řekla, to prostě bylo takové provizorium, aby teda ty Řečkovice taky
nějak žily,
07.364
1373:1381
protože v
těch Řečkovicích museli voddělat židle, tam sme cvičili, a cvičilo se
tam prostě celý týden, že, děcka, em dorostenci, muži, a ženy, chodilo
tam teh- tehdá ee prostě ten Sokol přitáhl velmi mnoho lidí.
PV: hm
LH: takže, ee prostě to se muselo zase židle všechny vyklidit, a to
všechno.
07.364
1437:1448
takže sme brali Řečkovice jako prostě, že tam deme, že se nám to
taky líbilo, ale nebylo to kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), byl byl
to sál em Sokola.
PV: jo.
LH: a ten vypadal jinak, byly tam ee kruhy tam visely, a tak [dále.]
PV: [jo jo jo.]
LH: museli z toho oddělat bradla, a já nevim, co všechno se muselo. a
to se muselo zase zaplatit tomu Sokolu.