Quote
03.395
1398:1403
LR: ne, myslim ee právě po tom roce devatenácet třicet devět, právě
třeba jesi vám vadily ty titulky, nebo ty týdenníky?
HH: ne ne to mně nevadilo. viděli sme tam teda všelijaký ty nálety,
střílení a tak ale, mně to nevadilo. a titulky taky, někdy to šlo moc
rychle, člověk to nemohl ani [přečíst]
03.395
1418:1423
LR: hm. dobře a v tom období protektorátu, chodila ste do kina více
nebo méně, než dříve?
HH: v období protektorátu (.) em to možná bylo tak nastejno, já nevím,
to už to... (..) to bych zase tak, m- má ubohá paměť tak daleko nesahá.
((smích))
03.395
1432:1456
HH: no, no tak byly tam ty budovatelské filmy, že, všelijaký,
LR: mhm
HH: tak na to sem taky chodila no. si všechno eště pamatuju, jak to
tehdy bylo, že. mm (.) totální nasazení a já nevím co, a lidi
pozavírali a nesmělo se vo ničem mluvit, že šel hnedka [do vězení],
LR: [mhm]
HH: a to tak to, a nějaký ty procesy takový zinscenovaný, že ví- nebo
třeba po ee po smrti hajdricha ((Reinhard Hendrich)), že co lidí bylo
zastřeleno a toto všechno sme my viděli i v kinech to bylo no.
LR: mhm a bylo víc těch německých filmů, tak to vám nějak vadilo,
nevadilo...
HH: no pokuď byly pěkný, no, někdy ty filmy ee z válečného prostředí
byly docela fajn,
LR: [mhm]
HH: [třeba], když se jednalo o letcích, že, co všechno letci dělali,
jak útočí, jak prostě se zúčastňují těch bojů, tak mě to baví, i dneska
se dívám na to tam, jak jak prostě ty stíhačky tam [lítají a]
03.395
1467:1479
[mhm]. a pamatujete si, jak se diváci v kině v době protektorátu
chovali? jesi tam byl nějaký rozdíl, když přišel ten protektorát?
HH: hm nebyl, nebyl, lidi nic, že by vykřikovali něco nebo, tak se
chovali, to to ne,
LR: mhm
HH: možná že si to řekli pak venku ale v tom kině,
LR: mhm
HH: byl, bylo ticho, no.
03.395
1245:1249
[a takový] zábavy. jinak nic moc, nic moc teda.
LR: a dávala ste těmto zábavám přednost před kinem?
HH: ne myslim, ne, [ne.]
03.395
297:311
JV: vzpomněla byste si, kdy pro vás končilo pravidelné navštěvování
kina? do do kdy ste tak chodila poměrně často, a pak už vlastně em
ste třeba em chodila volněji, nebo už ste třeba přestávala chodit.
JC: no já si myslím, že sme chodili pořád, protože pak sem ee tam
sem se seznámila s manželem, [a to sme]
JV: [v kině?]
JC: no v tom, no von já sem tam přišla v jednaštyřicátým roce a von
ve dvaačtyřicátém. a to tak, no já sem byla slečna úřednice,
JV: [(do zaměstnání.)]
JC: [a von byl] učeň na drogisty.
03.395
589:610
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let
mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti.
JV: [to ste říkala.]
JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a
tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho, a já si pamatuju, ty
první řady, já sem vám to už možná tam do toho telefonu říkala,
JV: hm
JC: tam byly, tam seděli vždycky ti kluci všelijací, ti ma- menší, a
když byly ty kovbojky, tak to všecko drnčelo, jo, ale tak ňák ni-
JV: ale tak to když to když ste, když říkáte, že ste chodila se svým
bratrem, který teda se [narodil]
JC: [nó]
JV: v roce třicet šest, tak to ste teda chodila až za války.
JC: no to bylo [do té války do toho] pětačtyřicátého.
03.395
614:633
JC: a to pak už sme, pak už sme měli takový, my sme se scházívali
v Dělnickým domě, víte, tam v Líšni, a to byly vlastně, tak jaksi
sem na to, že sem tam chodila, že ti jako kamarádi a to byly jako
popravenejch děti, tak sem vlastně tou členkou do toho káesčé
((KSČ)) to to ňák, nevim. až sem přišla do toho velkoobchodu, tak
sem vlastně přišla do jinýho prostředí a už, už mně to nic neříkalo,
ta. ale tam, tam teda dovopravdy sme chodívali, takže sme vodpoledne
šli do toho lesa, jak sem vám říkala, na ty Říčky, a to, a večer do
kina, to bylo, tak sme každej tejden třeba byli v kině, jo?
JV: jo
JC: ale vono nic jinýho, a my sme se tam scházívali, na tom
Dělnickým domě, a i sme tak tancovali, jako na zapřenou, vono to,
alkohol nebyl, takže my sme mohli být třeba lepší mládež než ty, co
zas přišli po nás, že.
JV: a to pořád mluvíme o válce.
JC: o válce.
03.395
640:656
JV: právě jako ee jiné dámy, se kterými sem vedl rozhovor, říkaly,
že, když sem se ptal, jak trávily volný čas, tak říkaly, že právě za
protektorátu bylo zakázáno tančit, nebo [respektive]
JC: [nó, né]
JV: že ty zábavy byly zakázány. [taneční.]
JC: [a my sme] tam na zapřenou tančili, ee...
JV: jako potajmu.
JC: potajmu,
JV: hm
JC: a tam dovopravdy, a tam se hrálo divadlo, víte,
03.395
672:677
JC: a tenkrát, tam bylo moc divadlo dobrý. a to divadlo, to bylo
v tom Dělnickým domě,
JV: a vy ste sama hrála? třeba [ochotnicky]
JC: [taky] taky sem chvilku hrála