Quote
09.376
1701:1716
JV: a takže teďka bych se zeptala, vlastně to už sme taky o tom
hovořili, jestli ste chodil i na nepřístupné filmy, takže to ste
chodil, od těch třinácti let ste se pokoušel...
ZP: á, um tak snažili sme se dostat, jak řikám, někdy nás někdy nás
ten biletář vodhalil a nepustil nás, ale většinou sme se nějak
dostali. brácha byl vo ty tři roky starší, tak ten tam už mohl, ale
tam mě vždycky nějakým způsobem protáhl a sme šli vobá dvá.
JV: em takže ste chodil em se svým bratrem...
ZP: jo.
JV: na ty nepřístupné filmy.
ZP: jo, jo, jo.
09.376
2165:2172
JV: no že jestli ste se třeba o těchto filmech bavil s kamarády
nějak víc, když vás takhle zaujaly? nebo to, že ste rozebírali že
sou americké?
ZP: ano. ne, ne ne ne, skutečně. jak říkám, dyš sme šli třeba z toho
kina s bráchou, anebo potom sme se setkali s těmi ostatními přáteli,
tak sme si třeba na ty filmy vzpomínali, že sme se třeba o nich
bavili, em co se tam dělo, no.
09.376
2505:2507
ZP: em s bráchou s- s bratrem, ani s těma kamarádama, s bratrem sem
chodil. možná s těma kamarádama někdy, ale em to si nevzpomínám.
spíš sme chodili s bratrem.
09.376
202:210
prvním filmem, který jsem ve svém raném věku viděl,
em, bylo to začátkem třicátých let, em byl ještě němý film Jánošík.
moc si z něj nepamatuji, bylo mně sotva pět let. em, takže to byl
rok třicet dva?
ZP: tak asi.
JV: třicet dva. em, ještě jsem nechodil do školy. doprovázela mě
naše slečna vychovatelka.
09.376
228:241
JV: ehm, dobře. a vy ste tedy chodil tam, nebo byl ste v tom kině
poprvé s tou svojí slečnou vychovatelkou.
ZP: ano.
JV: a bratr tam s váma byl taky, nebo...
ZP: asi ano, ale nepamatuji se na to ((smích)).
JV: dobře, a em, proč s váma chodila vychovatelka?
ZP: tak, em, to víte, rodiče žili takovým dost společenským životem,
em, čili na nás moc čas neměli, pořád byli někde na cestách, tak sme
měli s- jak se řikalo teda slečnu k dětem, jo.
09.376
259:266
JV: ehm, dobře. a rodiče teda chodili do kina, vaši?
ZP: moc ne.
JV: moc ne.
ZP: to se moc tehdá jaksi nenosilo, em, jak řikám, žili dost takovým
společenským životem. já vim, vzpomínám si pořád, že u nás byli
nějací hosté.
09.376
287:310
JV: hm, dobře, tak tady bych měla ještě dotaz k té slečně
vychovatelce.
ZP: ano.
JV: em, jestli vybírala filmy ona, nebo kdo vybíral ty filmy, na
který jste šli.
ZP: to bylo akorát, já si vzpomínám akorát ten jeden film, a to asi
vybrala ona. na víc filmů si nevzpomínám, myslím, že to byl Jánošík,
ale dobře už si nepamatuju, bysme se museli podívat někde jestli,
byl to němej film eště.
JV: hm, a dál s váma teda už nechodila do kina, potom v tom Brně?
ZP: v Brně ne, vona zůstala v tom Zbýšově, tam se provdala, my sme
se přestěhovali do Brna, zůstali sme tady jako sami, bydleli sme
v domě, kde matka měla svoji sestru, čili naše, moje teda tam byd-
bydlela, tak sme se stýkali s ní, vona měla jednu dceru, my sme byli
dva kluci. ale ona s náma moc nechodila, vona byla vo sedum roků
starší než my, tak už byla to taková slečna, tak s náma klukama
mladšíma už se moc nebavila, tak sme chodívali my s bratrem sme
chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na
Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
09.376
373:376
v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s
bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení
pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici,
kde se později nacházelo kino Dukla. em.
09.376
43:45
byla v těch, na tom filmu kin kong, ((King Kong)) a to mně mohlo
být tak (.) jedenáct dvanáct let. a to sem byla v Lucerně
((Lucerna)) s maminkou.
09.376
99:102
KH: to ste chodila s tou kamarádkou?
EB: s tou kamarádkou. to sem, já sem měla, to my sme byly velký
kamarádky a to vydrželo dosti dlouho.