Quote
06.373
65:75
to
sme měli náhodou zdarma lístky od jednech (.) kamarádky, a tak to
sme chodili do Moderny ((Moderna)) do kina.
KH: mhm, a můžete říct, jak ste k těm lístkům vlastně přišli?
EB: jak sme přišli? nó oni měli restauraci a před restaurací plot, a
na tom plotu byla z té Moderny ((Moderna)) měli vystavený, co budou
hrát. a tím pádem, že ty to tam měli, tak oni jim dali zdarma jako
na d- dva lístky zdarma do kina. no a tak sme s-, ona nám to dávala,
že nemohla a my sme tam chodili.
06.373
107:109
to sem chodila do té Lucerny ((Lucerna)) s tou kamarádkou sme
chodily hodně do f- do kina. to stálo korunku, tak na to vždycky nám
dala babička nebo maminka. a to sme chodívaly.
06.373
321:331
ale to se chodilo většinou jedině na tu, na tu nejbližší na tu
šestou anebo...
KH: jo.
EB: protože ono všechno bylo zatemněný, že, a to večer člověk
nechodil ven.
KH: takže ste chodila o něco dřív a do kina.
EB: ano.
06.373
810:817
ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve-
pořád ta Lucerna je na
LG: [jo jo, mhm.]
EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet
nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet a tak sem
vždycky vod našich dostala a...
06.373
1021:1070
LG: jo, tak chodila ste... byla s- ste někdy jako dítě na ňákém
nepřístupném filmu?
EB: (..) jednou (.) vím že to bylo vod patnácti, teď si vzpomínám
LG: mhm.
EB: sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do
Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti
šestnácti let a <Blanku tam pustili a mě ne>.
LG: <vás ne?>
EB: <vím, že sem přišla, já sem teda byla vychovaná taky u babičky
hodně a že sem brečela> ((smích))
LG: ((smích))
EB: <nepustili mě, ne> ((smích))
LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]?
EB: [to víte], že jo! to vite a <smála se>! ((smích))
LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla
koupit ten lístek a on...
EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že
by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla
LG: jo.
EB: strašně <něšťastná>
LG: jo, takže ( )
EB: a šla sem dom.
LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film?
EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film.
LG: českej.
EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina
Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]
LG: [jo].
EB: a ((smích))...
06.373
1072:1083
LG: a byla ste někdy v kině bez placení?
EB: ne...
LG: ne.
EB: ne, ne ne ne ne, to tenkrát byla trošku jiná... to by si člověk
nedovolil.
LG: tak to byste se...
EB: ani myšlenkou!
06.373
1401:1409
LG: takže, když se vám ten film líbil, tak e ste na něho šla
víckrát.
EB: no tak když byly penízky.
LG: jo.
EB: když maminka dala nebo toto, tak sme šly, já sem spíš dostávala
vod babičky.
06.373
1738:1754
EB: že hodně lidi, to si teď pamatuju, že hodně řekneme chodili do
té Lucerny ((Lucerna)) až po týdeníku.
LG: jo?
EB: že je tam pouštěli, ano ano, to si teď vzpomínám, že na ten
týdeník, ale to muselo být za rajchu (.) to bylo potom za války.
LG: mhm a p- a proč?
EB: no protože nechtěli vidět ten týdeník.
LG: jo jas-
EB: jo že to bylo válečný že vo válce a toto všechno a voni na to
(.) nechtěli to vidět, to to vím že se chodilo a že člověku někdy to
přišlo že ruší a tak no no no chodilo se (.) po týdeníku.
06.373
489:511
AM: (.) a tak dále, no ale my děti sme všechno dobře prožívaly, no a
potom eště sme chodily na to výstaviště, (.) a to už rodiče nesměli
vědět že tam deme, protože to bylo všechno zakázaný, a maminka nám
řekla a tatínek (.) hlavně maminka, děti nechoďte nikam ať se
nedostaneme do neštěstí, většího než máme. (.) takže my sme tam
chodily jako na černo.
LČ: [tajně]
AM: [sme jenom] šly za dětma ale (.) ale šly sme do toho biografu
taky.
LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)]
AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný]
LČ: [mhm] kapesný.
AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu>
LČ: a jak jak bylo
AM: a potom jednoho dne to skončilo, protože my sme si tam sedly a
zhas- e začal film, zhaslo se, začal film, najednou vstala jedna
paní velká fašistka, předstoupili k němcům, a vstala okamžitě
rožněte jsou tady židovský děti. (.) nebo děcka, jo? no a tak (.) ee
prostě ten ee uvaděč tam rožnul, a ona ukázala na nás. (.) a tenkrát
už se nosily hvězdy tak samozřejmě my sme je neměly, nevzaly si
hvězdy nebo sme si je schovaly, musely sme nosit hvězdy. no
samozřejmě my sme šly za dětma a šly sme do biografu tak sme je
neměly, že?
06.373
534:545
LČ: [mhm] mhm takže potom, třeba.
AM: málo. no ale to už ee s- to už sme (.) e říkám, tak do toho kina
(.) ee sme chodily no tak eště e eště už se nosily hvězdy,
LČ: mhm
AM: ale to sme tam byly já vim, já dvakrát a za takových podmínek
sme byly vyho- vy- například vyhnaný z toho kina. tak ten řekl
poďte, no a šly sme, samozřejmě sme to doma neřekly, ale ee ty děti
to řekly doma a ty rodiče, to mamince řekly.
LČ: mhm
AM: ee a hm (.) maminka jenom říkala ať se to tatínek nedozví,
protože on by tam šel a to by byla ještě větší, to by bylo velký
neštěstí.