Quote
03.385
349:392
LG: jo. a v tom dětském věku jakoby rozlišoval ste to jestli to sou
jako čeští kamarádi, němečtí, židovští a tak
FR: moment, e no tak ee (..) hm já to řeknu
LG: mhm
FR: hm podle Marxová, Marxová (byla) ryze dělnická čtvrť,
LG: mhm
FR: Marxová (byla) Císařská, Francouzská, Přadlácká, to bylo vesměs
dělnická čtvrť, ti cigáni se tam nastěhovali teprve
LG: jo,
FR: <teprve teď>
LG: <tak o tom mluví každý to je v pořádku>
FR: (.) jo? teprve teď. a to ee (.) díky jednomu že e pan Husák
zaplatil cigánům na Slovensku a e dal jim peníze aby byli tady,
LG: mhm
FR: zůstalo to tady všechno, dělat dělat nebudou.
LG: to je jasný. (.) no a jakoby tam tam byly teda děti těch e těch
dělníků,
FR: tam chodi- e prostě chodily, e prostě děti byly děti, nebyly
[nebyly to ňáký]
LG: [jo jasný] jakože to chápu,
FR: e rozdíl tam nebyl jestli je to Němec nebo Čech,
LG: mhm
FR: převážně to mluvilo česky
LG: mhm
FR: jo? takže ( ) problémy nebyly,
03.385
1804:1806
FR: [no tak] e ty vztahy mezi Němci a Čechy byly takový zvláštní,
ale prostě e my děcka sme si hrály, [takže]
03.385
344:344
protože to, to ne-, tak ňák na ty kavárny, to sme nebyli, a...
03.385
620:633
ale tam, tam teda dovopravdy sme chodívali, takže sme vodpoledne
šli do toho lesa, jak sem vám říkala, na ty Říčky, a to, a večer do
kina, to bylo, tak sme každej tejden třeba byli v kině, jo?
JV: jo
JC: ale vono nic jinýho, a my sme se tam scházívali, na tom
Dělnickým domě, a i sme tak tancovali, jako na zapřenou, vono to,
alkohol nebyl, takže my sme mohli být třeba lepší mládež než ty, co
zas přišli po nás, že.
JV: a to pořád mluvíme o válce.
JC: o válce.
03.385
640:656
JV: právě jako ee jiné dámy, se kterými sem vedl rozhovor, říkaly,
že, když sem se ptal, jak trávily volný čas, tak říkaly, že právě za
protektorátu bylo zakázáno tančit, nebo [respektive]
JC: [nó, né]
JV: že ty zábavy byly zakázány. [taneční.]
JC: [a my sme] tam na zapřenou tančili, ee...
JV: jako potajmu.
JC: potajmu,
JV: hm
JC: a tam dovopravdy, a tam se hrálo divadlo, víte,
03.385
672:677
JC: a tenkrát, tam bylo moc divadlo dobrý. a to divadlo, to bylo
v tom Dělnickým domě,
JV: a vy ste sama hrála? třeba [ochotnicky]
JC: [taky] taky sem chvilku hrála
03.385
692:699
. a tak tam se hrávalo teda divadlo,
JV: hm
JC: a to hrálo napřed u těch Slezáků, to je nahoře v Líšni u starýho
hřbitova, a ti pak se to přešlo do toho Dělnickýho domu, takže tak,
tak to sem taky navštěvovala, to divadlo, hodně. a to pak taky nějak
přestalo, ale teď tam, teď to ho vopravili,
03.385
707:713
JC: no, no a do Skautu sme chodili, a to ty to nás furt, furt sme
byli zrušený, <za Německa a pak za, po tom> osumaštyrycátým, no,
vždycky sme se vobnovili a zas to bylo takový, no.
JV: takže ještě před válkou ste jakoby to stihla, jo?
JC: no no no, [to ještě, to ještě sme byli]
03.385
1010:1013
no tak já sem pak taky
hodně četla, to je pravda, tak taky některý ty knihy, že, musim
říct, ale ten film dovopravdy zapůsobil, ten měl veliký, bych
řekla...
03.385
1044:1050
a pak sme zas ee pak teda nastoupila televize, to už sem
byla zaměstnaná, tak sme to vždycky všecko probírali, že, třeba ty
ee to byl ten seriál sága rodu ((Sága rodu Forsytů)), jéžiš já si na
to pamatuju, to sme probrali vod toho a toho, sme toho somse
((Soames)) sme neměli rádi a pak, pak se nám zdál hodnej, jo.
JV: to už byla jako padesáté a [šedesáté léta.]