Quote
2.351
301:315
no já si myslím, že sme chodili pořád, protože pak sem ee tam
sem se seznámila s manželem, [a to sme]
JV: [v kině?]
JC: no v tom, no von já sem tam přišla v jednaštyřicátým roce a von
ve dvaačtyřicátém. a to tak, no já sem byla slečna úřednice,
JV: [(do zaměstnání.)]
JC: [a von byl] učeň na drogisty.
JV: hm
JC: a tam to bylo tak zavedený, až se pak stal asistentem,
2.351
370:371
[ano, ano.] v padesátým šestým von by povolanej na to Maďarsko,
jo?
2.351
45:51
JV: rozenou devatenácet dvacet šest, a vy ste se narodila v Líšni,
JC: v Líšni, ano.
JV: v Líšni. ee chodila ste do Sokola a...
JC: do Sokola aj do Skautu.
2.351
901:901
já sem chodila pět let do klášterní školy,
2.351
43:96
LČ: a na rok narození?
JH: devatenácet dvacet dva.
LČ: a kde jste bydlel do roku devatenácet čtyřicet pět? kde jste se
narodil a kde jste pak bydlel?
JH: no tak, narodil jsem se na Ukrajině, a bydlel jsem tam na Ukrajině
osum roků, čili v roce devatenácet třicet, to se přestěhovali, otec tam
byl jako zajatec českej, český, a maminka byla rozená polská Ruska. ona
byla totiž tam, no, po třicátejch letech, ve třicátých sme se
přestěhovali do Brna do Bohunic, a tři roky na to sme se přestěhovali do
Židenic, no a tam jsem vlastně byl až do toho pětaštyrycátýho roku.
LČ: mhm.a do jaké, do jakých jste chodil škol tady?
JH: no tak kromě té základní školy, měšťanské školy, pak mám učitelský
ústav, no a potom sem dělal vysokou školu pedagogickou.
LČ: a na ten na ten, hm po té měšťance, to bylo v jakém roce, když jste
skončil měšťanku?
JH: měšťanku? no tak mně bylo patnáct let, to znamená dvaadvacet a
patnáct, třicet sedum let.
LČ: a pak jste nastoupil...
JH: do učitelskýho ústavu v Brně.
LČ: do učitelského ústavu?
JH: tam jsem se učil štyry roky, a ve dvaaštyrycátým roce sem byl
nasazenej do Německa, do pětaštyrycátýho roku.
LČ: a po válce ste začal na vysoké?
JH: po pětaštyrycátém, to já sem až potom později, v pětaštyrycátém roce
sem nastoupil v Mikulově na normální měšťanskou školu jako učitel.
LČ: jako učitel, mhm.
JH: tam jsem učil šest roků, pak jsem byl devět roků v Dolních
Dunajovicích jako ředitel školy. potom pět roků v Opatově jako zástupce
ředitele, no a poslední léta to už jenom v Brně. a mezitím sem teda jako
dálkově studoval na pedagogické fakultě.
LČ: a jaké bylo teda povolání vašich rodičů?
JH: no tak můj tatínek byl holičem, kadeřníkem a maminka byla vyučená
švadlena.
LČ: a měl jste sourozence?
JH: zemřel prostě hned při narození, takže ne.
2.351
43:101
LH: ee narodila ste se v roce?
MB: devatenácet dvacet osum.
LH: osum, á kde ste tedy bydlela do roku čtyřicet pět?
MB: no bydleli sme, ee když sem se narodila, tak sme bydleli na té
Otevřené ulici, to je naproti Lužánkám.
LH: ehm.
MB: (...) a v děvětatřicatém roce ee rodiče koupili v Řečkovicích
domek, a tak sme bydleli tam.
LH: ehm, hm. (..) a kam ste chodila do roku čtyrycet pět do školy?
MB: to sem chodila v Řečkovicích.
LH: v Řečkovicích. (..) ee vzpomenete si, kde to bylo, na které
ulici třeba?
MB: no, no na Terezii Novákový myslím, že to bylo, na konečné jako
ee (.) jak jak byla jako ta konečná za-...
LH: ehm.
MB: stanice, tam byla taková smyčka a u toho byla škola, menovalo se
to Masarykova.
LH: á jaké bylo povolání vašich rodičů?
MB: tatínek byl zřízenec u Dopravního podniku a matka byla v
domácnosti.
LH: ehm. měla ste sourozence? bratra, sestru?
MB: nó bratr mně zemřel. jako měla sem bratra, ale zemřel na
rakovinu a byl taky jakó ee zaměstnanej v tom Dopravním podniku,
jako inženýr byl.
LH: ehm. a bratr byl starší, nebo mladší, než vy?
MB: mm bratr byl o pět roků mladší.
LH: pět roků mladší. á ee jakého vzdělání ste dosáhla?
MB: já sem chodila na obchodní školu.
LH: tady v Brně?
MB: v Brně, no.
LH: hm. a poté, když ste vychodila školu, jaké bylo vaše povolání?
MB: no v administrativě jsem pracovala.
LH: takže úřednice na ňákém [úřadě?]
MB: [ano.]
2.351
1994:1998
JV: [takže] váš život za té války byl poměrně normální? zas tak nic
zásadního se třeba nezměnilo?
JC: no tak ee vám to říkám, z toho mýho příbuzenstva nikdo zavřenej
nebyl, jo?
2.351
208:238
JV: [vy ste] vy ste dosáhla vlastně nejvyššího vzdělání té měšťanky?
[nebo ( )]
JC: [to mě- šty-] štyři třídy měšťanky a pak sem měla ňáký ty kurzy,
no. [jo]
JV: [to] znamená, že ste em vyšla ze školy třicet devět, nebo
čtyřicet?
JC: čtyřicet jedna.
JV: čtyřicet jedna, hm.
JC: a hned čtrnáctýho července sem nastoupila, to se menovalo velko-
Velkoobchod s léčivy. a pak to končilo
JV: [v Brně]
JC: [zdravotnické] zásobování, jo?
JV: hm
JC: tam sem se seznámila s manželem, von tam...
JV: za války.
JC: nó, za války už né. kdy von tam přišel, já nevim.
JV: takže vy ste tam pracovala celou válku?
JC: nó, celou [válku, nó,]
2.351
137:192
JV: a ještě tady se vrátím k tomu povolání těch rodičů, tak vlastně
to, co ste teď uvedla, to do toho roku čtyřicet pět em [to se
neměnilo.]
JC: [nó, no a pak] tatínek šel do (skale), protože tam v Líšni byl
lom,
JV: hm
JC: no a maminka už pak, vona dokonce uklízela na Přírodovědecké
fakultě.
JV: a teď mluvíte ee vo [jaké době?]
JC: [vo mamince.] nó do toho do, vod toho [pětaštyrycátýho]
JV: [vod]
JC: roku, no protože pak už vlastně byly lístky vod
[devětatřicátýho]
JV: [jasně]
JC: roku,
JV: hm [rozumim.]
JC: [to už se] těžko, těžko obchodovalo, víte, to už všecko, a tak
pak aj v mlékárně byla, u kupčíků,
JV: hm
JC: a takže byla vlastně taková, jako dělnice nebo uklízečka, a
tatínek byl jako ee v lomu, jo? Maloměřické cementárny, tak měly,
v Líšni měly,
JV: jasně
JC: ten jeden, jeden ee ten lom, a jeden je jak je nová Líšeň, tak
tam už tomu říkali Habeš, [to je teď]
JV: [měla ste,] měla ste sourozence [bratra, sestru,]
JC: [no mám] sestru,
JV: sestru.
JC: ta byla instrumentářka,
JV: hm
JC: jako zubní, ta je té bylo osumdesát letos, a...
JV: v kterém roce se narodili, takže, asi dvacet devět.
JC: dvacet devět,
2.351
58:96
JV: já bych teď na začátek úplně jako jenom zrekapituloval jenom
nějaké základní údaje em osobní. do roku čtyřicet pět ste teda
bydlela stále...
JC: v Líšni.
JV: v Líšni, ano.
JC: ano.
JV: a vlastně vaši rodiče ee zastávali jaké povolání?
JC: no tak tatínek byl, napřed voni byli ňácí sirotci s tou svou
sestrou, tak přišli k takovým velkoobchod s ovocem, pan Polák,
v Líšni, a voni měli veliký krámek u toho pa- u toho, na Zelným
trhu, jak je ta, ten Parnas, jo, jak je tó,
JV: kašna.
JC: kašna, tak jako děcko si to pamatuju, že tam měli, a von vlastně
u nich vod toho mala byl, než si, než si maminku vzal, tak mamince
bylo jednadvacet, mé, a maminka byla ee no to byl tak, no, to by
bylo jako dřív, pro ten <dřívější režim, jak byla chudobná,> a jak
sko-, a byla ze dvanácti dětí, moje maminka, jo, ale vona tak jako
byla moc pracovitá, a pak si udělala, nebo jako dostala
živnostenskej list na prodej ee jako toho másla třeba, kuřata, husy
a do Masarykové čtvrti chodila,
JV: hm
JC: prodávat. takže vona neměla stánek. on jeden s-, jeden na
Dominikánský býval trh drůbeže.
JV: hm
JC: tak to neměla. ale chodila, chodila na tom Zelným trhu ee tam
bylo ovoce, a tam teda byla drůbež. a tak..
JV: takže dneska bysme řekli, že byli podnikatelé.