Quote
03.358
1930:1950
JV: ee vzpomenula byste si, z čeho se skládal program projekce?
jestli em tam byla přestávka například mezi filmem a ňákým
předfilmem?
JC: no bývaly ty týdeníky.
JV: týdeníky.
JC: a můj manžel, ten miloval týdeník, ten když sme měli přijít
pozdě, tak hrozně toho litoval, protože ten týdeník to, a pak ještě
bývaly, nebo kratičký filmy, a to [všecko se pak]
JV: [a reklama?]
JC: no reklama byla pak, byla už nějaká, ale to jako děcko, to
nevim.
JV: a přestávka teda byla třeba?
JC: přestávka já myslím že né. ani né. to nevim, to teda bych vám,
to neřekla, ale...
03.358
119:121
to
byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky
přicházeli,
03.358
461:463
tam bylo zásadně bylo tak
vždycky myslím, že to bylo jasné, že reklamy, že takový ty, dokonce můj
tatínek tam taky měl, že jo,
03.358
463:467
holičství. že jo. to byly
diáčky ((diapozitivy)) takový, že, pak byl vždycky byl žurnál, že,
napřed do okupace to byl náš žurnál, potom byl německočeskej žurnál, že,
a pak teprve bylo kino. takže to vždycky bylo takových nejmíň dvacet,
pětadvacet minut než začal film.
03.358
491:492
JH: protože oni pouštěli prostě reklamy, pak pouštěli ten týdeník, a pak
pouštěli ještě to,
03.358
943:952
LČ: a když se promítaly teda ty reklamy a ty ty týdeníky, byly i nějaké
krátké filmy u toho?
JH: ne. nepamatuju si že, mm někdy potom později k těm k těm obrázkům,
vznikly krátké filmy prostě takové, že řezník nabízí to a to, víte jako,
LČ: jako reklamy.
JH: jako reklamy, jako filmovej šot takovej to to si tak, ale to až
hodně později.