Quote

ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.

LR: hm

ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.

LR: hm proč vás nezajímaly?

ML: no to byly německý filmy.

LR: hm

ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.

LR: hm

ML: kde bylo Němců jak dobrejch.

VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho

LR: mhm

VP: podle toho, co tam [hrajou]

LR: [co tam] hráli mhm

VP: jo

LR: dobře

VP: a když to bylo jako zabraný vod Němců nebo nějak tak, tak se tam
nešlo.

VP: no, titulky německý možná byly, ale při čem to

LR: mhm

VP: že by to byl vojenskej film, to myslím si že ne.

LR: mhm

VP: že to byl třeba nějakej takovej s- ee společenskej film, ale že
měl třeba německý titulky, to [to to]

LR: [mhm]

VP: se může stát

LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina
dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a
zase třeba kina česká?

VP: aha, jo to myslim že bylo.

LR: mhm

VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl
ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim,
že to právě

LR: mhm

VP: bylo někde tam (...)

LR: a to kino bylo teda německé?

VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy
než česky

LR: mhm a

VP: ale já si [myslím],

LR: [ano]

VP: že já sem to dost ignorovala

LR: aha

VP: že sem se o to nezajímala

no byly, no potom až přišel
Hitler, tak ee (jéžiš) to bylo hrozný, tak před kinem ee jakýmkoliv
filmem, jo, tak vám dali šmarja, jak se to menovalo? vítězíme na
všech frontách [Evropy].

LČ: [týdeníky]

JH: v ježismarja, [jak se to]

LČ: [týdeníky]

JH: týdeníky, [márjapano].

LČ: [žurnál]

JH: furt sme vítězili, tam tam tam a všechno německy, jo a potom
teprve česky ane- všimnite si na těch starých filmech, jak sou
německý názvy a zase český tak to sou z protektorátu.

LČ: [a když] když ste teda v tom období toho protektorátu
navštěvovala ty kina, tak ee byla tam povinná němčina v titulcích u
těch promítaných filmů?

JH: titulky?

LČ: no.

JH: mně se zdá že jo.

LČ: a em ee na těch plakátech byly třeba německé [názvy]?

JH: [no] musely být, [ano].

LČ: [musely]?

JH: ano

LČ: takže v tom kině ste to ani tak nevnímala, že tam je němčina
[(jako, jo)]?

JH: [ne ne] ne

LČ: a bylo třeba na těch ostatních lidech vidět, že jim to vadí?

JH: to sem si nevšímala.

ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo.

LR: hm

ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly.

LR: hm proč vás nezajímaly?

ML: no to byly německý filmy.

LR: hm

ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě
všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně.

LR: hm

ML: kde bylo Němců jak dobrejch.

LR: hm dobře. em teďkon už k tomu protektorátu o tom už ste mluvil
(několikrát), ale mám tady pár konkrétních dotazů, ee jak na vás
působily ty změny po tom roce třicet devět, když začaly platit ty
protektorátní předpisy. hlavně teď myslím v těch kinech, jak to na
vás působilo.

ML: no podívejte se, nám to ani tak, nám to ani tak nevadilo,
protože tenkrát běžely německý titulky.

LR: hm

ML: jo, i u českejch filmů byly německý titulky, jo, ale my sme to
prostě brali, no jako, tenkrát dítka sme z toho neměli velkej ten,
sme z toho neměli velkej pojem, no zkrátka a dobře, tak tam byly
německý titulky, no. nehledě na to, že my sme byli tady zvyklí s
těma Němcema žít pohromadě. jo, protože to neexistovalo, že by, že
by před tím rokem třicet osum tady byly byla ňáká nevraživost mezi
Čechy a Němci. dyť my sme si normálně hrávali jako dítka sme si
hrávali s Němcama.

LR: takže ste to v těch kinech vám to nijak

ML: no oni ty, oni ty německý titulky nám nevadily, nehledě na to,
že my sme to, my sme tenkrát většina z nás německy znala.