Quote
10.377
458:474
a moc ee tam taky moc letěly ty
valčíky štrausovy ((Johann Strauss))
LR: mhm
VP: a třeba byl takovej nějakej film se štrausem ((Johann Strauss))
a ty valčíky třeba některý a tak to třeba aj když se hrál Na krásné
modré dunaji der blaun donau šénem donau ((An der schönen blauen
Donau Donau)), tak se lidi vstali
LR: mhm
VP: to bylo jako taková jejich jakoby hymna takovej začátek, jo
LR: mhm
VP: to se mi dycky strašně líbilo
10.377
1023:1050
LR: mhm dobře. a bavila ste se během toho filmu s diváky?
VP: né
LR: ne. a reagovala ste vy nebo ostatní diváci nějak hlasitě na ten
film?
VP: hm to myslím, že sme nereagovali
LR: mhm
VP: to myslim, že ne. to nebyly takový filmy snad aby člověk na to
nějak ee eee (...) se e zúčastnil tak přímo
LR: mhm a během filmu nebo po něm, ozýval se potlesk někdy,
pamatujete si, že by se někdy tleskalo během filmu nebo po filmu?
VP: (...) na filmu možná ne, ale třeba na tom Voskovci a Wérichu
((Jiří Voskovec a Jan Werich)) to sme ve- v divadle
LR: v divadle ale [né na]
VP: [v divadle]
LR: né ve filmu
VP: no a na filmu myslím, že sme ne- že to sem se, ne, takhle
nezúčastňovala.
10.377
1737:1749
LR: mhm (.) a jak se v- v době protektorátu diváci chovali v kině,
pamatujete si nějaké rozdíly, že by tam byly?
VP: kdo tam chodil?
LR: kdo tam chodil, nebo třeba, já nevím, že by třeba hučeli během
týdeníku nebo (..)
VP: já sem to nesledovala.
LR: mhm mhm
VP: to mě celkem nezajímalo.
10.377
1764:1779
LR: mhm a lidé se chovali jinak v době toho protektorátu, když se
dívali na film?
VP: tak to myslím že [ne].
LR: [ne].
VP: to já si [nepamatuju]
LR: [mhm]
VP: nic takovýho
LR: nepamatujete si, že by třeba hajlovali během promítání
VP: jo, tak to [ne].
10.377
362:377
LČ: a reagovali ste třeba sami nebo i jiní diváci hlasitě při
promítání nějak na ten film samotný? [že by]
LT: [no tak] já sem chodila do takové společnosti, kde se to jako
(.) takhle neprojevovalo
LČ: a vzpomněla byste si, jestli se jestli se ozýval třeba potlesk
(.) při po představení (.) nebo?
LT: no to ano
LČ: u některých konkrétních [filmů]?
LT: [u něk-] jo tak to vám neřeknu, ale skutečně u některých s tou
lídou bárovou ((Lída Baarová)) a takhle, tam se i ten potlesk někdy
ozýval.
10.377
870:875
LČ: a třeba chování diváků se nějak změnilo v té době? (že) byste
vnímala, že by se diváci v tom kině třeba i při těch žurnálech
chovali jinak než dřív (.) právě pro...
LT: ne, to (.) diváci byli vždycky ukáznění (.) pokud nebyli, tak by
vypadli.
10.377
967:982
LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už
nevzpomenu.
LČ: a byly to teda hrané filmy nebo...
LT: ano
LČ: nějaké dokumentární, to ne?
LT: a strašně sem to neměla ráda.
LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním?
LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání
společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to
vzpomínám.
10.377
989:1017
LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik
tříd najednou?
LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala
LČ: dobře.
LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný
LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly
jinak než...
LT: no byly podstatně hlučnější.
LČ: (hlučnější)
LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly
hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že.
LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami,
tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo?
LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky
tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo
hodně.
LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil.
LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu>
10.377
1019:1023
LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete?
jako ee kde přímo budete sedět?
LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď
(.) no jinak byly číslovaný sedadla.
10.377
536:608
IK: ty filmy tak nějak víc zaujaly, nebo já nevim, my sme je víc
vnímali jako, takže obyčejně trošku rušno bylo když byly ty žurnály, to
začínalo, a hlavně za války když bylo samý Němci že vítězí a podobně,
tak to eště se dost lidi courali do kina.
LČ: hm
IK: ale jak bylo po žurnále, tak se kino zavřelo, a byl klid.
LČ: hm
IK: a nepamatuju si, že by někdo tam dělal...
LČ: a třeba že by se lidé bavili?
IK: ne, nepamatuju.
LČ: a při tom žurnále se teda bavili, to se nějak komentovalo?
IK: no to se ještě dost courali lidi,
LČ: jo takhle.
IK: protože to sme vlastně tak jako provokovali je, že je nechceme.
LČ: že to nechcete vidět.
IK: ano, ano. chodilo se i po žurnále, že jo.
LČ: aha.
IK: protože to byla provokace Němcům.
LČ: a myslíte, že ňák obecenstvo třeba ňák hlasitěji reagovalo na ty
promítané filmy jakýmikoliv reakcemi, třeba ňákým pískáním, hvízdáním
nebo i hlasitým smíchem?
IK: no tak, když tam byl grosby ((Bing Crosby)), nebo šaplin ((Charlie
Chaplin)), no tak to se kino řehtalo docela nahlas, že, protože to to
opravdu byly veselohry, který přinášely lidem v těch těžkých dobách
toho protektorátu takový takový únik, že, z té skutečnosti, ve které
sme žili. ale em no tak zamilovaný filmy, že, no tak mladí, to sme se
rozplývali, když tam byl šárl boajé ((Charles Boyer)), nebo zarach
leandrová ((Zarah Leander)) nebo já nevim, ty americký herečky, to sme
potom ještě cestou zpátky prožívali celý, ale že by tak přímo, prostě
já teď už do kina nechodím, ale vím, že prostě, já nevim, to tak lidi
respektovali druhý, a myslím si, že kdyby někdo třeba šustil nebo tak,
že ho aj
LČ: aha
IK: klidně napomenuli, víte?
LČ: hm
IK: že prostě tak byli ohleduplnější jeden k druhým. on tam šel každej
že chtěl ten film vidět, chtěl ho prožít, a nechtěl být rušen. ale
respektoval třeba souseda, tak možná že tam někdo usnul, že, nebo mladí
že se tam políbili. ale tak, aby nerušili.
LČ: hm
IK: tak aby každý z toho měl, to se mi zdá, že bylo takový
ohleduplnější.
LČ: a vzpomněla byste si, že by se třeba po filmu tleskalo? jestli
taková tradice byla nebo nebyla?
IK: ne. to si [nepamatuju.]
LČ: [to si] nevzpomínáte. hm
IK: to si nevzpomínám, no jo.