Quote

LS: dobře. a teď tady mám otázku, jestli ste v tom kině potkávala
své známé.

ES: ano.

LS: hm. a hovořili ste spolu v tom kině nebo cestou z toho kina?

ES: cestou z toho kina.

LS: mhm. a o čem ste hovořili?

ES: no o tom filmu.

LS: o tom filmu.

ES: o tom filmu, samozřejmě. jak se to líbilo. (...) jaká byla
spokojenost.

LS: takže se vám opravdu často stávalo, že ste v tom kině potkávala?

ES: známé, ano. spolužačky nebo spolužáky.

LS: takže i třeba s tatínkem když ste šla z toho kina, tak?

ES: tak sem se pozdravila prostě se známýma a zůstala sem chvilenku.
ne dlouho, ale chvilečku, protože tatínek mi to toleroval.

LS: a i s tatínkem ste potom hovořila o tom, co v tom kině bylo?

ES: ano, ano, ano. to vždycky byla debata.

ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se
podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal.

LS: hm, hm. takže ste?

ES: takže sem nemohla prostě projevit, třeba se jí, mně se straně
líbila Hana Vítová, filmy s Hanou Vítovou, to sem nemohla. musela
sem jít na ten film, kterej mně byl prostě ne doporučen.

LS: musela ste se-

ES: podřídit.

ES: tak já myslím, že většinou ti bratranci už byli starší.

LS: ehm.

ES: takže oni brali třebas ten časopis. tenkrát, já nevím, jak se
to, kinoreví ((Kinorevue)).

LS: no, to byl časopis, [ho znám].

ES: takže asi si to vybírali už podle těch informací těch kritiků.

a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..)
z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili
takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam
byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee,

LS: hm.

ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné,

LS: depresivní

ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly
mrtvoly.

LS: mhm

ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy.

LS: teď by mě zajímalo, které filmy ste měla ráda a které ne. co pro
vás dělalo film dobrým filmem.

ES: tak kde zvítězilo dobro. (...) tak třebas ee (...) i teďka jsou
ty filmy, kde třebas on má masku a teďka hájí to dobro, tu čest a
nakonec zvítězí. tak vždycky film, ve kterým zvítězilo dobro.

LS: takže to pro vás bylo zásadní?

ES: tak.

LS: to byl pro vás dobrý film?

ES: ano.

LS: aby to mělo šťastný konec.

ES: ano, ano.

ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.

LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?

ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.

LS: mhm.

ES: a když teda sme se doslechli, že třebas je to ee závažný v tom
německým, tak sme šli na ten německej film.

LS: mhm.

ES: dyž byla kritika jako třebas,

IK: no tak, když tam byl grosby ((Bing Crosby)), nebo šaplin ((Charlie
Chaplin)), no tak to se kino řehtalo docela nahlas, že, protože to to
opravdu byly veselohry, který přinášely lidem v těch těžkých dobách
toho protektorátu takový takový únik, že, z té skutečnosti, ve které
sme žili. ale em no tak zamilovaný filmy, že, no tak mladí, to sme se
rozplývali, když tam byl šárl boajé ((Charles Boyer)), nebo zarach
leandrová ((Zarah Leander)) nebo já nevim, ty americký herečky, to sme
potom ještě cestou zpátky prožívali celý,

IK: em já myslím, že spíš hráli hlavní roli ti představitelé, ti herci.

LČ: hm

IK: jinak nám to bylo jedno, jestli je to italský nebo jiný film, my
sme měli své určité idoly, že, a na ty sme chodili.

LČ: pak zhodnotila tom, co ste považovala za dobrý film teda potom.

IK: byly mělký filmy, který měly takový stereotyp, že jo, em taky em
bylo, neměli sme rádi válečný filmy pochopitelně, protože sme ve válce
žili a válku sme nenáviděli, že, pak propagační filmy, kde se mluvilo
jak armáda postupuje a tak dále, že, ale říkám, měli sme rádi filmy,
který dobře dopadly, byly zamilovaný, ale em byly také kvalitní, mělo
to určitou náplň. ovšem em jiné obecenstvo sledovalo ty filmy s takovým
tím mělkým námětem, kdežto když my sme byli z gymnázia, no tak sme
přeci jenom od toho něco čekali, že jo.

po té válce, přišly americký filmy em takový ty
filmy, kerý propagovaly teda účast ve válce Američanů, že, to bylo
těch sedum salivenů ((Pět Sullivanů)) co sem vzpomínal, který je tam
napsaný, Bílé útesy doverské a já nevím takový prostě em filmy,
který propagovaly prostě aby lidi šli do války nebo aby byli šli do
armády.

JV: ehm, a jak to na vás působilo ten film, těch sedum salivenů
((Pět Sullivanů))?

ZP: ohromně.

JV: ono to bylo teda pět salivenů ((Pět Sullivanů)), se to menovalo.

ZP: pět?

JV: pět, ano.

ZP: vidíte, já sem myslel, že sedum. pět salivenů ((Pět Sullivanů)).
to byl to velmi jaksi em em takovej em silnej film, kde tam matka
ztratí všech těch pět salivenů ((Sullivan)), nakonec i bylo vidět,
jak všichni vodcházejí jako do nebe. tak pět salivenů ((Pět
Sullivanů)), promiňte, <já sem myslel že sedum>.