Quote
03.358
356:362
PD: začínalo to reklamou, potom byl kulturní film, někdy žurnál,
PSz: hm
PD: a potom hlavní film.
PSz: hm
PD: a potom byla přestávka.
PSz: hm
PD: v tom filmu. (to člověk) zase šel ven, moh si koupit cukroví,
03.358
369:381
PSz: a pamatujete si jestli ty reklamy obsahovaly i reklamy na filmy?
ve smyslu foršpanu? to znamená těch krátkých [filmů, to ne?]
PD: [ne, ne,] ty obsahovaly obchodní detaily, kde koupit to nebo ono.
PSz: čili statické, to byly jenom s- [slajdy.] ((slide))
PD: [to byly] projek- projekce,
PSz: hm
PD: statické.
PSz: hm
PD: určitě jo.
PSz: a nebo ještě možná gramofonové desky se pouštěly? nevybavujete si?
PD: no jo k těm projekcím,
PSz: k těm projekcím.
PD: k těm projekcím.
03.358
382:388
PSz: hm a vzpomínáte si na to že by tam ňákou roli hrály živé prvky? to
znamená em komentátor ještě v těch dvacátých letech, živá hudba, nebo
PD: ne
PSz: i ňáké prology ve smyslu divadelních čísel před těmi
PD: ne, ne.
PSz: filmy nic takového.
PD: ani v jednom divadle se nepamatuju na to.
03.358
399:408
PSz: čili vy si z těch dvacátých let hudbu živou nepamatujete, vy ste
PD: vůbec ne.
PSz: ona byla v těch kinech, takže si,
PD: [jo jo, ale nepamatuju se.]
PSz: [to ste nevnímal natolik abyste si] to zapamatoval.
PD: možná dvacátá léta, vy myslíte tak dvaadvacet třiadvacet.
PSz: ne ne, to bylo i koncem dvacátých [let.]
PD: [koncem.]
PSz: hm
PD: to si vůbec nepamatuju.
03.358
674:676
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
03.358
1729:1777
JV: a vzpomněla byste si, z čeho se skládalo představení, jaký tam
všechny části byly, jestli se...
BK: no tak tam byl týdeník
JV: aha
BK: snad snad tam možná sem tam nějaká reklama byla, ale to, co se
dnes děje, tak to
JV: nevzpomínáte si třeba na nějakou reklamu
BK: na Alpal
JV: [na Alpu?]
BK: tak to byly takový jenom reklamy, žárovka nějaká
JV: třeba ještě nějaké jiné, nějaký krátký film předfilm před tím
hlavním večerním filmem (..)
BK: pamatuju si jenom na ty večerníky
JV: nějaké živé vystoupení nebo takzvaný foršpan, což byly reklamní
ukázky z filmů (..)
BK: [(nepamatuju si)]
JV: [nepamatujete si]
BK: to bych vám neřekla
JV: bývaly přestávky?
BK: (.) podle toho, jestli to byl nějaký velký film, dlouhý.
JV: mhm
BK: jak dlouhý, tak možná přestávka byla, no.
JV: a třeba že byste šla na jakoby dvojprogram, [že by byly jako
film a pak ještě jeden a mezi tím přestávka,]
BK: [to byl býval taky, to možná] možná býval, to bývaly hlavně ve
městě.
JV: [ve městě v těch velkých...]
BK: [ve městě,] ano ano
03.358
1784:1805
JV: nějaká živá hudba třeba nebyla reprodukována?
BK: nevim, ale to už sme to sme zase chodili na živou hudbu do
kaváren, jo, to byl zase ten
JV: ale k tomu filmu víte jestli ne- nebyl nějakej třeba piano a
nehrál někdo v doprovodu
BK: no to snad byl jedině v tom, když byl ještě ten němý
JV: mhm
BK: tak tam to tam to asi bylo
JV: [ale to si už osobně nevybavíte]
BK: [ale to už si nepamatuju,] to si pamatuju z toho, že už to měl
[nějaký filmu ukazovali]
JV: [mhm jasně, rozumím, no]
BK: to už se těžko pamatuje.
03.358
470:479
ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to
zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP – Ohne Pause)),
LR: hm
ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch,
jo, a a tam byly jednak tam byly ty, ty jejich německý ten zvukovej
týdeník, ale to se ignorovalo, když tam byli Češi, tak dost často
vzdychali, při promítání. ale my sme tam jako dítka sme tam chodili,
protože tam se promítaly německý trikový kreslený filmy. barevný.
03.358
1124:1177
LR: hm a z čeho se skládal obvykle program té projekce.
ML: no, takhle, začalo to reklamama.
LR: hm
ML: jó, anebo prostě ňákejma takovejma em no zkrátka a dobře aby se
vyplnil ten čas, od co tam pustili lidi,
LR: hm
ML: jo, do toho vlastního promítání. tak konkrétně tady vím, že na
Stadioně ((Stadion)) tam dycky, tam, pouštěli tam ňáký ty reklamy a
zpívaly Sestry Skovajsovy ((smích)) to si pamatuju eště teď, jo?
LR: přímo byly jako...
ML: ne ne ne, to bylo jako...
LR: jo, to...
ML: pozadí, zvukový.
LR: aha aha.
ML: jo, potom se pustil zvukovej týdeník,
LR: hm
ML: jo, potom byla krátká přestávka prostě pro ty, co přišli pozdě,
páč když se promítal zvukový týdeník, tak nepouštěli nikoho,
LR: hm
ML: no a tak potom přišli a potom běžel ten, potom běžel ten, ten
vlastně film.
LR: hm a zajímaly vás tyto doprovodné části, reklama, týdeník,
chodil ste na ně?
ML: tak ta reklama mě tak moc ne, no protože vono tenkrát no, vono
když to člověk srovnává s dnešní reklamou, tak tenkrát to byla
ubohost. jo, to byl obraz bídy a utrpení, no ale byla to reklama,
kerá odpovídala,
LR: hm
ML: něco podle hesla pamatuj, že má Jína za patrona Antonína, jo, a
Baťovy ((sích)) boty, a Koudelkovy losy, velké výhry nosí <a takový
ty, jo> to si pamatuju ještě dnes, jo.
LR: ty byly jako hrané nebo jenom statické [obrazy.]
ML: [né, to] byly jenom vobrazy.
2.357
832:843
JV: hm a když třeba ještě tady budeme u toho věku té ee u ee
měšťanky ee tak vzpomněla byste si třeba na těch školních
představeních nebo i když ste třeba byla s tatínkem, potažmo pak
s kamarády, tak jak ste třeba jaké byly reakce diváků, jak se lidé e
v kině chovali, jestli třeba tleskali nebo e komentovali ten film
BK: ne ne
JV: ani jako děti?
BK: ne, no samozřejmě když to bylo dětský představení, tak možná ty
děti určitě