Quote
03.358
356:362
PD: začínalo to reklamou, potom byl kulturní film, někdy žurnál,
PSz: hm
PD: a potom hlavní film.
PSz: hm
PD: a potom byla přestávka.
PSz: hm
PD: v tom filmu. (to člověk) zase šel ven, moh si koupit cukroví,
03.358
369:381
PSz: a pamatujete si jestli ty reklamy obsahovaly i reklamy na filmy?
ve smyslu foršpanu? to znamená těch krátkých [filmů, to ne?]
PD: [ne, ne,] ty obsahovaly obchodní detaily, kde koupit to nebo ono.
PSz: čili statické, to byly jenom s- [slajdy.] ((slide))
PD: [to byly] projek- projekce,
PSz: hm
PD: statické.
PSz: hm
PD: určitě jo.
PSz: a nebo ještě možná gramofonové desky se pouštěly? nevybavujete si?
PD: no jo k těm projekcím,
PSz: k těm projekcím.
PD: k těm projekcím.
03.358
382:388
PSz: hm a vzpomínáte si na to že by tam ňákou roli hrály živé prvky? to
znamená em komentátor ještě v těch dvacátých letech, živá hudba, nebo
PD: ne
PSz: i ňáké prology ve smyslu divadelních čísel před těmi
PD: ne, ne.
PSz: filmy nic takového.
PD: ani v jednom divadle se nepamatuju na to.
03.358
399:408
PSz: čili vy si z těch dvacátých let hudbu živou nepamatujete, vy ste
PD: vůbec ne.
PSz: ona byla v těch kinech, takže si,
PD: [jo jo, ale nepamatuju se.]
PSz: [to ste nevnímal natolik abyste si] to zapamatoval.
PD: možná dvacátá léta, vy myslíte tak dvaadvacet třiadvacet.
PSz: ne ne, to bylo i koncem dvacátých [let.]
PD: [koncem.]
PSz: hm
PD: to si vůbec nepamatuju.
03.358
674:676
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
03.358
1729:1777
JV: a vzpomněla byste si, z čeho se skládalo představení, jaký tam
všechny části byly, jestli se...
BK: no tak tam byl týdeník
JV: aha
BK: snad snad tam možná sem tam nějaká reklama byla, ale to, co se
dnes děje, tak to
JV: nevzpomínáte si třeba na nějakou reklamu
BK: na Alpal
JV: [na Alpu?]
BK: tak to byly takový jenom reklamy, žárovka nějaká
JV: třeba ještě nějaké jiné, nějaký krátký film předfilm před tím
hlavním večerním filmem (..)
BK: pamatuju si jenom na ty večerníky
JV: nějaké živé vystoupení nebo takzvaný foršpan, což byly reklamní
ukázky z filmů (..)
BK: [(nepamatuju si)]
JV: [nepamatujete si]
BK: to bych vám neřekla
JV: bývaly přestávky?
BK: (.) podle toho, jestli to byl nějaký velký film, dlouhý.
JV: mhm
BK: jak dlouhý, tak možná přestávka byla, no.
JV: a třeba že byste šla na jakoby dvojprogram, [že by byly jako
film a pak ještě jeden a mezi tím přestávka,]
BK: [to byl býval taky, to možná] možná býval, to bývaly hlavně ve
městě.
JV: [ve městě v těch velkých...]
BK: [ve městě,] ano ano
03.358
1784:1805
JV: nějaká živá hudba třeba nebyla reprodukována?
BK: nevim, ale to už sme to sme zase chodili na živou hudbu do
kaváren, jo, to byl zase ten
JV: ale k tomu filmu víte jestli ne- nebyl nějakej třeba piano a
nehrál někdo v doprovodu
BK: no to snad byl jedině v tom, když byl ještě ten němý
JV: mhm
BK: tak tam to tam to asi bylo
JV: [ale to si už osobně nevybavíte]
BK: [ale to už si nepamatuju,] to si pamatuju z toho, že už to měl
[nějaký filmu ukazovali]
JV: [mhm jasně, rozumím, no]
BK: to už se těžko pamatuje.
03.358
569:572
MM: zajímavý je, že sem si vzpomněla, teď nedávno, už mi to úplně
zapadlo, že v kinech vždycky bývala přestávka. zřejmě proto, že z
těch technických důvodu, jo tam ňák to museli na jiný kotouč nebo
přetočit,
03.358
1480:1511
MM: ne, ne, to sem neviděla. ale, ale bývaly v té Lucerně
((Lucerna)) kdysi za mého nejranějšího mládí, tam opravdu ještě,
sice se mluvilo, ale někdy tam býval ještě stával bokem klavír a ten
na to něco hrál, jako doprovod k tomu.
JV: takže ten film byl zvukový.
MM: ten film byl zvukový ale ještě
JV: ale zároveň,
MM: ano.
JV: zároveň [tam byla ta produkce]
MM: [ano, protože] protože to, tak jak dneska máte ty filmy
podbarvený tou hudbou prakticky pořád, tak tam, tam to nebylo tak,
jo, čili tam jako třeba před tím filmem a předtím, to bylo vlastně
tam jenom mluvilo, ale ten zvukový doprovod nebyl. tak on tam
opravdu, taky sem si až teď na to vzpomněla, bývalo to tam, jo,
klavír,
JV: to trvalo tak do kdy, jak dlouho si to ještě pamatujete?
MM: no tak to bývalo jenom, já nevím tak, do těch deseti let mých,
potom už ne.
JV: to znamená do roku třicet pět.
MM: třicet pět.
JV: pak už ne.
03.358
1881:1935
JV: ještě teď, když se dostanu k tomu samotnému představení,
pamatujete si, kromě přestávky ((smích)) ještě nějaké další jiné
věci, které byly na programu? třeba týdenník, reklama, ňáký kratší
film, předfilm.
MM: a víte že já si vůbec nevzpomínám, jestli ňáký týdeníky tehdy
byly ((smích)) [když sem byla jako dítě]
JV: [ty byly až za války] teda.
MM: no tak to nebylo nic, to se rovnou začal promítat ten film.
JV: když ste chodila s tou babičkou v těch třicátých letech.
MM: ano, to se rovnou začal promítat film.
JV: a když ste mluvila vo těch přestávkách, tak ty byly, že ten film
se uprostřed přerušil,
MM: ano
JV: byla pauza,
MM: ano
JV: nevím jak dlouhá, pět deset minut?
MM: ano
JV: a pak se to dopromítalo.
MM: běželo to dál, ano.
JV: a to bylo pravidelně nebo jenom občas.
MM: no, ze začátku to bylo pravidelně. já si myslím, že to bylo z
nějakých technických důvodů.
JV: a pak už to teda ten film byl celý, pak už se nepřerušovalo.
MM: celý, ano.
JV: a to bylo tak zhruba od jaké doby? v jakých letech?
MM: hm, to nedovedu vodhadnout.
JV: takhle, chodila ste už na gymnázium nebo třeba ještě na obecnou
školu.
MM: no
JV: bylo to pozdějc?
MM: no, ne ne ne, to určitě když sem chodila na gymnázium, tak už to
nebylo.