Quote

Rozhovor vedl/a: Pavel Skopal, Petr Szczepanik, Jiří Voráč
Rozhovor přepsala: Jana Volková
Datum a místo: 17.10.2008, FAV

Rok narození: 1922

Národnost rodičů: Matka z německé židovské rodiny, vychována česky.
Otec z ladýnské rodiny (Jižní Tyrolsko), vychován německy.

Bydliště do roku 1945: Narátor se narodil v Praze. Asi v roce 1926 se
jeho rodina přestěhovala z Prahy do Brna, nejprve na Lerchovu ulici
(Masarykova čtvrť, Brno-střed), následně se přestěhovali na jinou
ulici, na jejíž jménu už si narátor nevzpomíná. Poté bydleli v bytě na
Úvoze (městská čtvrť Veveří, Brno-sřed). V roce 1938 nebo 1939 se
narátor přestěhoval do Prahy, roku 1949 emigroval do USA.
Povolání: vysokoškolský učitel
Povolání rodičů: otec ředitel divadla, matka v domácnosti
Sourozenci: xxx

PSk: dovolil bych si teda takový jako krátký úvod, em takový situování
toho rozhovoru. my bychom, nás zajímá především ta brněnská oblast,
PD: ano, [jistě.]
PSk: [a chtěli] bychom em vlastně ten em rozhovor vést skrze vaší
osobní zkušenost em s návštěvou kina, jako takové východisko. em vy ste
vlastně bydlel v Brně do kterého roku.
PD: do Mnichova. to znamená do třicátého osmého, třicátého devat-
devátého roku.
PSk: a potom po válce ste se nevrátil do Brna.
PD: ne. [potom sem]
PSk: [ste byl pak v Praze.]
PD: sem, sme šli do do Prahy, a roku osuma- devětaštyrycet sem utek do
Ameriky.
PSk: hm
PD: no a od tý doby sem tady byl několikrát, taky sem učil na katedře,
na katedře germanistiky a to je vše.
PSk: takže bychom em začali tím raným obdobím vašich vzpomínek, em vy
ste ročník devatenácet dvacet dva, takže předpokládám, že ta, ty vaše
první zkušenosti diváka kina budou někdy z druhé poloviny dvacátých
let, mohl byste zavzpomínat em na to vlastně první dětské období, a
období rano-školní em návštěvy, do kterých kin ste chodil? a s kým?
PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující
inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla
do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna,
((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie,
Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky
několik najednou. a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že
existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo
Pole.
PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo]
PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou.
PSz: no, od roku dvacet dva už.
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu
odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický,
tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem,
a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona
si myslela že to na mě působí. já sem spíš ty americký komedie,
PSz: hm
PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem
zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul.
Silniční)).
PSk: a vy ste bydleli kde?
PD: my sme bydleli na Úvoze, tenkrát, nejdřív v Lerchový, ((Lerchová))
na Masarykově čtvrti, to nevim kde sme bydleli, to sem zapomněl, ale
potom sme bydleli na Úvoze číslo jednadvacet, to vím, tam sem se
podíval nedávno, tam se moc toho nezměnilo. jenom že tam byla cihelna
ta tam není.
JV: a vy ste přišel kdy teda do Brna z em z, vy ste se tady nenarodil
že jo, [vy ste se narodil v Praze a v kterém no]
PD: [né, já sem se narodil v Praze,] tak sem byl prvních pět let v
Praze, nebo šest let,
JV: jo
PD: nebo pět. a potom s rodinou s otcem a s matkou sem do tý Lerchový a
do, [na Úvoz]
JV: [takže někdy] v roce dvacet sedum ste přišel do Brna, zhruba.
PD: já myslím dvacet šest.
JV: jo.
PD: ale nevím přesně, tak nějak.
PSk: hm [tak]
PD: [spíš] dvacet šest myslím, no.
PSk: takže ta první zkušenost byla určovaná vlastně výběrem em [té
slečny která se o vás starala.]
PD: [no výběrem slečny (Thotový),] kerá byla ze Starého Brna, vodila mě
taky na plovárnu na Starým Brně, ((Staré Brno)) to byla moje první, a
vedle někde bylo grand kino ((Grand - ul. Silniční)), to vim.
PSk: hm
PD: a potom Bio Sibiř. no a potom sem jako do školy a potom začal, já
vím že sem do biásků chodil velmi často, poněvadž existovalo něco jako
soutěž. kdo pude nejvíc do biásků. a já sem měl malej kalendář, takovej
červenej, a tam sem si zaznamenal bio- biografy a filmy, a taky
kolegové někteří to měli, a kdo měl víc, ten to měl dobrý. a já sem
toho měl dycky nejvíc. ((smích))
PSz: takže to byla vaše soutěž jako kamarádů,
PD: [jo jo]
PSz: [né nějaká] jako reklamní akce.
PD: ne ne, to byla soutěž kamarádská, více méně, žádný ceny nebyly.
PSz: hm
PD: leda cena kdo unik rodině spíš, že jo.
PSz: hm
PD: no
PSz: a takže vy vy pamatujete němý film vlastně ještě tím pádem.
PD: no němý ale taky mluvenej, to,
PSz: no
PD: já si pamatuju něco co je důležitý pro dějiny biografu, a to je na
školní cestě z, z Úvozu přes Údolní, k německému gymnáziu ((Masarykovo
německé státní gymnázium)) kde sem tenkrát byl, to je teďka ňáká
akademie, že, tam na půl cesty visely takový ty skříňky, kde oznamovali
programy biografů,
PSz: hm
PD: a programy, ňáká vysoká škola lidová tam byla.
PSz: hm
PD: taky. tak já vím že najednou vidím plakát mlu- první mluvenej film
v Brně, sany boj. ((Sonny Boy))
PSz: hm
PD: nikdy sem to neviděl ale vím že, taky vím z literatury že to muselo
být roku osumadvacet,
PSz: hm
PD: takže sem to prožil aspoň na školní cestě. a potom v těch soutěžích
sme to brali všelijak. em já sem byl často v Universu, Universum, to
bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice))
PSz: hm
PD: Lidická dnes,
PSz: hm
PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne?
PSz: hm
PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót.
((Show Boat – Loď komediantů))
PSz: hm
PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi
((Mississippi))
PSz: hm
PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v
Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý
film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole,
mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý,
každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště
oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze.
pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře.
PSz: hm
PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.
PSz: a to byl vůbec první zvukový film, který přišel dó do
Československa [tehdy, v Praze no,]
PD: [(vážně?) já nevim, no]
PSz: v kině Lucerna.
PD: hm
PSz: a vy si pama- pamatujete co to pro vás znamenalo ten přechod od
toho němého filmu ke zvukovému? jestli to ňák [změnilo]
PD: [vůbec] ne. já sem to bral úplně jako,
PSz: úplně jako...
PD: přirozená tehc- technolo- přirozený technologický vývoj. to pro mě
znamenal převrat vlastně.
PSz: hm
PD: jenom se na to koukat to znamenal pře- to byl převrat.
PSz. hm
PSk: kdybych se vrátil k té vaší vlastně rodinné situaci a motivaci, em
rodiče vám ňák zasahovali, nebo chodil ste i s rodiči do kina? určovali
nějak [ten]
PD: [málo,] to vám řeknu, tos to to moje rodina byla divadelní. můj
otec byl dramaturg, ne v Praze, a tady ředitelem německýho divadla,
moje matka dělala kostýmy často, a to bylo všecko, no, všecko, ten
zorný úhel byl dramaticko divadelní. a o kinech málo věděli. a já
myslím že to byla z části moje opozice, proti rodinným, rodinnému
pohledu na na umění. že to bylo divadlo a nic než divadlo.
PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny,
ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec,
nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro
[německé publikum?]
PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není
správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla
česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních
otázkách byla velmi tele- tolerantní. to nebylo důležitý vůbec, k tomu
musím dodat, že můj otec byl z rodiny ladýnské, to vám musím vysvětlit
asi co to je, to je menšina v jižních Tyrolích, dneska má asi čtyřicet
tisíc lidí, kerý mluví ladýnským jazykem, kerý je, jako stará
provensálština, románský jazyk, a tam žili prostě v tom Valdygardeno,
do roku osumnácet šedesát, to byla monarchie stará, potom to byla, no
rolnická fam- em rodina, neměli co jíst, poněvadž těch lidí bylo mo-
moc, tak se nejdřív vodstěhovali do do Lince, tam se taky neuživili,
potom se odstěhovali do Prahy, do Týnského dvora, a můj děda prodával
tyrolské řezbařské práce. ale orientovaný tenkrát už na němčinu, páč
ta, to souvisí s tou ladýnskou situací, v jižním Tyrolsku, který dnes
je italské, že tenkrát se orientovali na němčinu, né na italštinu. i
dneska já mám tam příbuzný, kerý sou trilingváni. ladýnsky, německy,
italsky. tím chci říci, že pro mýho otce národnostní otázka de fakto
((de facto)) neexistovala. to byl, jemu to bylo je- jedno. on sice byl
vychován německy, dělal do německýho dramatu, ale babička v Praze ještě
mluvila ladýnsky, a modlila se ladyn- ladýnsky. takže, neby- nebylo to
jako kdyby byl pocházel z Ústí nad Labem nebo,
PSz: hm jasně
PD: nebo z Liberce, jako, to byl velkej rozdíl.
PSz: ale vy ste stejně asi ty národnostní otázky vnímal trošku
citlivěji, než [em]
PD: [no jo] dycky ten, páč sem je vnímal kriticky, že jo.
PSz: no a právě z toho hlediska, všiml ste si toho že ta em otázka
vztahu mezi Němci, Čechy, případně ještě Židi tady v Brně, pokud de o
kina, hraje ňákou roli? to znamená že původně byli vlastníky kin
především Němci, nebo židovští Němci,
PD: židovští Němci [no,]
PSz: [a po] roce devatenácet devatenáct začaly přecházet ty licence
PD: jo
PSz: do rukou českých spolků, ale pořád tam byli ti němečtí majitelé
[vlastně, a a my z literatury víme že to ňák ( )]
PD: [jo, no jo to bylo tak vzdálený.]
PSz: hm
PD: já sem byl kluk,
PSz: [jasně.]
PD: [já sem] o tom nevěděl.
PSz: hm a nevšiml ste si toho že em například Němci reagujou jinak na
em filmy třeba české, nebo německé s českými titulky, než Češi, nebo
naopak, že Češi reagujou jinak na německé filmy kde je špatný em špatný
překlad,
PD: to já nevim. abych se, já myslím že, já sem viděl filmy české, já
sem viděl filmy filmy německé, francouzské byly,
PSz: hm
PD: někeré italské, hlavně francouzské v tý době. ale neviděl sem
velkej rozdíl. a em já mluvim vo vo Brnu před rokem třicet šest,
PSz: hm
PD: to je před henlajnem, ((Henlein))
PSz: hm
PD: kde ty věci nebyly tak rázně definovaný ještě.
PSz: hm
PD: to se všechno motalo všelijak, že, ovšem byly byly raný nacisti, to
vám ještě vyložím, a byli čeští nacionalisté, ale mezi tím bylo sto
tisíc lidí kerý prostě žili.
PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.]
PD: [jo, tam sem musel.]
PSz: to [to,bylo hm]
PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou,
PSz: hm
PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), tam tam sem viděl
jeden film, který mi zůstal v paměti, Dunaj, Donau.
((neidentifikováno)) no to brali vod začátku až do Černýho moře.
PSz: hm
PD: na to sem myslel když padesát let později klaudio magres, ((Claudio
Magris)) italskej autor z Terstu, napsal knížku Danubia, ((Danube)) kde
dělal totéž. a díval se na ten tok a na kulturní dějiny, a států a
regiónů kerý se Dunaj, ke- kerejma Dunaj proplaval jako.
PSz: protože z literatury vy- vyplývá že to bylo asi jediné německé
kino v Brně, to Jugendkino aspoň aspoň původně,
PD: no, von ten Jugendkino podle mý paměti byl umístěn v takzvaném
léringshajmu ((Lehringsheim)). to znamená tam byli učni němečtí, že,
PSz: hm
PD: takže to byla německá instituce. ale když se podíváte na program
jiných kin například Central,
PSz: hm
PD: nebo Kapitol,
PSz: hm
PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to
je úplně jasný.
PSz: hm
PD: a jenomže, já si pamatuju na Central, kde bylo hodně německých
filmů, tam taky promítali Brechtův ((Bertolt Brecht)) drajgrošnoper
((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká opera)) takže rozlišovat mezi českým
filmem a německým filmem před třiatřicet, em je trochu, no zkrácená
perspektiva, páč mezi těmi německými filmy byly taky důležitý jako em
Brecht, ((Bertolt Brecht)) drajgrošnop ((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká
opera)) hudba, hudbu dělal jeho, já už si teď nepamatuju kdo, dvorní
kapelník hrál foster ((Rudolf Forster)) a tak dále, to byla úžasná
událost.
PSz: hm
PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste
tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní
PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala.
PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?]
PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju,
PSk: hm
PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy.
JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy,
PD: jo jo.
JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.]
PD: [sem přešel] do [českého gym-]
JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé
školy.]
PD: [to je fáze německá,] jo,
JV: to je důležitý.
PD: jo. no to zřejmě ten já sem se díval do novin, to je dnes Art kino,
ne?
PSz: ano ano.
PD: eště sem, se tam musím podívat jak to vypadá [uvnitř jako.]
PSz: [ulice celá] hm
PSk: zajímavá byla ta vzpomínka em s těmi kamarády, takže vy ste
chodili, vy ste měli krou- em jako skupinu kamarádů,
PD: no
PSk: kte- em to bylo v kterém, kolik vám asi bylo.
PD: no, no bylo nám jedenáct dvanáct myslím. dvaatřicet třiatřicet
čtyřiatřicet tak ňák.
PSk: takže vy ste se předháněli vlastně kdo chodí častěji do kina.
PD: jo jo. a kde nás pustí, poněvadž to bylo důležitý. páč pod
šestnácti lety zákonem sme tam nesměli. jenomže, když sem tam šel v půl
třetí, nebo v půl čtvrtý, nebyl velkej prodej, tak nás ty biletérky
pustily. hlavně v oraniem kino. ((Orania)) ((smích)) to byl ráj
mládeže. každej film kerej byl <zakázanej, do šestnácti let,> v půl
třetí ste tam klidně mohl.
PSk: takže to mělo pověst kina, kam chodila mládež protože se tam
snadněji dostala.
PD: jo. já si pamatuju, to bylo věhlasný, hráli nějakej německej film
((neidentifikováno)) s albersem, ((Hans Albers)) a s francouzskou
herečkou ((neidentifikováno)), a chvíli bylo vidět jak obnaží levý prs.
to se rozneslo po gymnáziu, velmi rychle.
PSz: hm a vy ste s těmi kamarády mluvili německy?
PD: s těmi jo, no.
PSz: hm a pamatujete si jestli třeba zaměstnanci kina mluvili em
německy nebo česky, lišilo se to?
PD: já myslím zaměstnanci dycky mluvili česky.
PSz: mluvili česky spíš.
PD: jo jo.
PSk: a čím to bylo že teda toto kino mělo takovou jako liberálnější
nebo em atmosféru nebo že na to míň dohlíželo.
PD: no já nevim,
PSk: [netušíte?]
PD: [bylo to] malý kino, ne- neprodali dost vstupenek, tak tam pustili
kde koho.
PSk: hm
PD: i mládež pod třináct nebo čtrnáct. a to se rozneslo ovšem po
školách, no, že tam...
PSk: takže to byl vlastně pro vás mezi em kamarády jedno z kritérií
takového jako vítězství klukovského a potom ještě záleželo i na typu
filmů na které ste vybírali? měli ňáký jako mezi vámi větší jako,
PD: no jo no,
PSk: lepší [pověst]
PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v
biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v Český
ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě
dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám
nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl
přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh
ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako.
PSz: a dokážete si vybavit jak vypadalo to filmové představení? kromě
toho že tam byl film, pokud jde o uvaděče, přestávku, reklamy krátké
[filmy]
PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,]
PSz: [foajé] ((foier)) hm
PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím,
PSz: hm
PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej
malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka
obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli,
a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo,
tenkrát.
PSz: a co bylo pak? jak začínalo představení?
PD: začínalo to reklamou, potom byl kulturní film, někdy žurnál,
PSz: hm
PD: a potom hlavní film.
PSz: hm
PD: a potom byla přestávka.
PSz: hm
PD: v tom filmu. (to člověk) zase šel ven, moh si koupit cukroví,
PSz: hm
PD: to pro, potom v Praze bylo velmi důležitý když člověk chodil s
dívkou do biásku aby ji taky koupil,
PSz: hm
PD: kafe nebo sodovku, eskimo brik ((Eskymo Brück)), potom pišudru,
vždycky.
PSz: a pamatujete si jestli ty reklamy obsahovaly i reklamy na filmy?
ve smyslu foršpanu? to znamená těch krátkých [filmů, to ne?]
PD: [ne, ne,] ty obsahovaly obchodní detaily, kde koupit to nebo ono.
PSz: čili statické, to byly jenom s- [slajdy.] ((slide))
PD: [to byly] projek- projekce,
PSz: hm
PD: statické.
PSz: hm
PD: určitě jo.
PSz: a nebo ještě možná gramofonové desky se pouštěly? nevybavujete si?
PD: no jo k těm projekcím,
PSz: k těm projekcím.
PD: k těm projekcím.
PSz: hm a vzpomínáte si na to že by tam ňákou roli hrály živé prvky? to
znamená em komentátor ještě v těch dvacátých letech, živá hudba, nebo
PD: ne
PSz: i ňáké prology ve smyslu divadelních čísel před těmi
PD: ne, ne.
PSz: filmy nic takového.
PD: ani v jednom divadle se nepamatuju na to.
PSz: hm
PD: to až pozdějc pamatuju, snad, no jo, taky v Americe v Berlíně
jednou sem byl na pancerkrojzer potěmkin, ((Panzerkreuzer Potemkin –
Křižník Potěmkin)) na luxembu- Luxemburgu je náměstí, takový pietní,
PSz: hm
PD: trochu demonstrativní představení,
PSz: hm
PD: a tam hráli na piáno jako.
PSz: hm
PD: živě.
PSz: čili vy si z těch dvacátých let hudbu živou nepamatujete, vy ste
PD: vůbec ne.
PSz: ona byla v těch kinech, takže si,
PD: [jo jo, ale nepamatuju se.]
PSz: [to ste nevnímal natolik abyste si] to zapamatoval.
PD: možná dvacátá léta, vy myslíte tak dvaadvacet třiadvacet.
PSz: ne ne, to bylo i koncem dvacátých [let.]
PD: [koncem.]
PSz: hm
PD: to si vůbec nepamatuju.
PSz: hm
PSk: kdy byste řekl, že se pro vás změnila ta em vlastně role té
návštěvy kina. bylo to s tím, že ste třeba začal chodit s přítelkyní,
nebo bylo to změnou š- em ve studiu, nebo [až]
PD: [to se] nezměnilo. já sem na českým gymnáziu sem hodně pracoval,
tak sem měl méně času, taky em byla situace politicky napjatá, každej
četl noviny a diskutoval, tak bi- biásek nebyl tak důležitej, že jo.
ale chodilo se do biásku. ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až
v Praze.
PSk: hm
PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí
člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou
dívkou, vona taky,
PSz: takže tady [v Brně]
PD: [musí]
PSz: ste chodil s kamarády.
PD: prosim?
PSz: tady v Brně ste chodil s kamarády.
PD: v Brně to byli, to, buď sem šel sám, [nebo s kamarády.]
PSz: [úplně sám?]
PD: jo.
PSz: už v těch jedenácti dvanácti letech ste...
PD: jo jo, no dvanácti tři-, dvanácti (až) čtrnácti.
PSz: anebo s tou em [guvernantkou]
PD: [s tou] slečnou.
Psz: hm
PD: kerá si ty filmy ovšem vybírala sama.
PSz: já bych se ještě vrátil k jedný věci o které ste mluvil, to je to
jídlo, jídlo a pití v kině. em vy ste říkal, že si vzpomínáte na
konkrétní výrobky, které ste si tam kupoval, konkrétní em
[(laskominky,)]
PD: [no to byla,] to bylo v to bylo v době už pražský.
PSz: to už bylo, jasně.
PD: to v Juliši ((Juliš)) vim, to bylo tenkrát snad nejelegantní to byl
nej- nejelegantnější biograf, když sem měl dívku a rande, a když sem ji
pozval tak ona chtěla do Juliše ((Juliš)), a tam biletérky prodávaly
eskimo brik, ((Eskimo brück))
PSz: hm
PD: takovou zmrzlinu.
PSz: hm čili tady v Brně ste em si nevybavujete že byste pil nebo jedl
něco v kině.
PD: né, páč sem neměl peníze na úbyt. myslím.
PSz: hm
PD: to <stačilo možná> to stačilo zrovna na vstupenky a už nevim ani
kolik ta vstupenka stála tenkrát.
PSz: tam se to lišilo podle sedadel právě. vy ste říkal že ste si sedal
kam [chtěl ale ono to bylo rozdělený]
PD: [no vodpoledne jo.]
PSz: odpoledne, mohlo to být šedesát halířů a mohlo to být i šest
korun, takže...
PD: no jo, já si vzpo- vzpomínám na dvě koruny padesát, nebo tak nějak.
PSz: hm
PSk: vzpomenete si podle čeho ste vybíral filmy, vy ste už zmiňoval ty
em plakáty, reklamní, vzpomenete si em na to jestli noviny bylo pro vás
rozhodující nebo jestli to byly ňáké zvláštní reklamní akce na některé
filmy, jestli měly ňákou propagaci speciální?
PD: no já sem to měl z novin. anebo sem obcházel prostě město a viděl
sem co hrají. páč byly taky ty vývěsní skříňky.
PSz: hm
PD: po městě. a ty byly pro mě důležitý páč tam visely dycky takzvaný
stils. ((stills)) že jo.
PSz: fotosky.
PD: foto stils, ((photo stills)) tam bylo oznámení titulu a kde to
hraje, ale tam byly taky tři stils, ((stills)) kde ste viděl kdo hraje
například.
PSz: hm
PD: to bylo pro mě snad nejdůležitější.
PSz: a vzpomenete si na konkrétní hvězdy, které pro vás byly důležité
tehdy?
PD: ferbaska. ((Věra Ferbasová))
PSz: hm
PD: ((smích)) já se pamatuju, Věra Ferbasová, jednou du kolem nádraží,
tady v Brně, no a už mně bylo asi šestnáct nebo patnáct. a stál stál
tam hlouček lidí u vchodu, a voni říkali, ferbaska jede, ferbaska de
((Věra Ferbasová)). tak sem se hned přifařil, k tomu hloučku, a
najednou vychází ferbasová ((Věra Ferasová)) s růžema v náručí, lidi
tleskali já taky, a byl sem pyšnej na to že ji vidim.
PSz: hm takže z českých herců ferbasová ((Věra Ferbasová)), a byly i
nějaké zahraniční hvězdy? které vám...
PD: no ještě musím jednu s- story vám musím vyložit. páč to sem hrozně
pochodil v rodině, já sem dycky o Velikonocích jezdil k babičce do
Prahy, a voni mi dali kapesný sebou, aby babička neplatila na (mě.) tak
já sem já nevim já sem měl třicet korun kapesnýho na celý Velikonoce.
když sem byl v tom vlaku, a jelikož sem byl velkej kavalír a džentlmen
tak si říkám, já jdu do jídelního vozu teďka. co dělá džentlmen když
jede rychlíkem do Prahy. tak já tam du, kdo tam sedí hned to sem je
poznal, Antonie Nedošinská a...
JV: pištěk ((Theodor Pištěk st.)).
PD: pištěk starší ((Theodor Pištěk st.)). tam seděli. no tak já koukal,
sedl si, abych to všecko viděl, objednal sem si řízek, a malinovku,
pivo ne, stálo to takřka třicet korun. přijdu k babičce a druhej den
říkám <nemám už kapesný,> tak byl velkej frmol v rodině. ale pro mě je
to důležitý, já sem seděl takřka vedle nedošínský ((Antonie
Nedošinská)).
PSk: a takže vy si nevzpomínáte na to že byste šel s některým z rodičů,
že by vás vzali na určitý třeba film že byl pro ně, považovali ho za
[důležitý]
PD: [já] jak říkám, moje rodiče na film nebyli.
PSk: hm
PD: ty chodili do divadla. každej večer, no otec páč tam musel a matka
taky více méně.
PSz: hm
PD: a já taky chodil do divadla a do, do opery hlavně tady v v pondělí
a v úterý, v divadle v tý opeře hrálo hrála německá opera. a to mě
rodiče vzali sebou, seděl sem v ředitelský lóži, ale jenom do devíti
hodin, potom sem musel domu, tím se stalo že znám všecky opery, ale
jenom první jednání. ((smích)) konec už neznám. to muselo to doháním
celej život jak,
PSz: hm
PD: co se děje v Turandot v třetím jednání.
PSz: hm já bych se ještě jednou vrátil k tomu jak ste si vybíral ty
filmy, takže vy ste nejčastěji viděl em obrázek na ulici, ve [vitríně,]
PD: [no jo, ve]
PSz: a viděl ste tam ňákou hvězdu,
PD: jo.
PSz: která vás zaujala.
PD: no jo.
PSz: takže ste se neřídil tím jestli je to ňáký žánr, který [( )
nebo]
PD: [na žánry se] né, spíš lidi kerý tam hráli.
PSz: hm
PD: a to sem (měl) dost širokej pohled jako.
PSz: a vzpomenete si ještě na někoho kromě té ferbasové ((Věra
Ferbasová))?
PD: no, z protektorátu znám nazpaměť všecky. Adina Mandlová, nejvíc se
mi dycky zamlouvala golová, ((Nataša Gollová))
PSz: hm
PD: taky sem o ní napsal v tý (knížce) že to byla nejinteligentnější
žena vůbec, v českým protektorátním filmu.
PSz: no k těm em nejpopulárnějším hvězdám zahraničním v té době patřila
třeba Greta Garbo, nebo vily frič ((Willy Fritsch)), [ty to]
PD: [no jo no,] no vily frič ((Willy Fritsch)) je rozdíl, páč to vám
musím vyložit, já sem napsal knížku o filmech,
PSz: hm
PD: páč vili frič ((Willy Fritsch)) hraje ve filmu amfitryon
((Amphitryon – Bohové se baví)), od vendi getelíbn
((neidentifikováno)).
PSz: hm
PD: a to je poslední komedie nacistické říše, to je skutečně zajímavej
vtipnej film. tam von hraje, ale blbě. a důležitý je, ten film dělal
ranhojl šincl ((Reinhold Schünzel))
PSz: hm
PD: kerej potom šel do holyvůdu ((Hollywood)) a musel hrát nacisty.
PSz: hm
PD: celej život, jako trest, že šel do (exilu).
PSk: a když ste vybíral ty filmy podle plakátů, hrálo potom ňákou další
roli to v kterém kině se to hraje? řekl [ste si]
PD: [ne]
PSk: to ste [jel kamkoli]
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat.
PSk: hm
PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako,
PSz: hm
PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to
byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem
se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu
((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)).
PSz: hm
PD: a víc, nevim.
PSk: takže okrajová kina už byly mimo váš dosah?
PD: no páč sme bydleli ve městě, tam se vůbec se vo to nezajímal.
PSz: ale rozdíly mezi těmi kiny ste ňák vnímal asi [jako]
PD: [no ale] jenom topograficky.
PSz: ne [v kvalitě]
PD: [ne kvalita-] ne kvalitativně.
PSz: hm
PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no.
PSz: hm
PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo.
PSz: a vzpomínáte si jak ste se chovali s těmi kamarády když ste šli do
kina, jestli jestli ste třeba em v průběhu projekce mluvili nahlas,
nebo jestli ste...
PD: ne, to my byli dě- děsně slušný lidé.
PSz: takže spíš ma- bylo ticho nebo, [ale obecně]
PD: [ale ticho,] abychom byli nenápadný.
PSz: hm
PD: ale tenkrát em školní mládež ještě s kravatou a kalhoty a sako,
PSz: hm
PD: a slušné chování. to sme byli rádi že sme tam byli, to sme nemohli
vyvádět aby nás vyved biletér nebo bi- biletérka že jo.
PSz: hm
PD: to, to na to, zas to nebylo možné.
PSz: takže si nevzpomínáte na žádný druh konfliktů nebo ňákého em ňáké
interakce s jínými diváky nebo něco, to ne?
PD: vůbec ne. každej seděl a čuměl s prominutím.
PSk: a potlesk? ozýval se někdy potlesk po filmu?
PD: to se nepamatuju.
PSz: a co ste dělali o přestávce.
PD: no buď sme seděli nebo sme seděli venku,
PSz: hm
PD: a dívali se na holky kerý tam obcházely, pak sme se vrátili na
sedadlo. nedostatek kapesného asi.
PSz: hm mě by ještě zajímalo, co bylo kolem těch filmů, to znamená
velký, velká prodejnost byla u gramofonových desek s písničkama. hodně
se poslouchaly písničky v rozhlase, byl byl velký prodej filmových
časopisů, vnímal ste tady tu kulturu která byla kolem těch filmů?
PD: málo. já sem čet filmové časopisy, náhodou,
PSz: hm
PD: když sem je viděl, čet sem o filmech v novinách, podle toho lidovky
((Lidové noviny)) nebo prágr tádblag ((Prager Tagblatt))
PSz: takže české i německé ste,
PD: [české i německé.]
PSz: [a deníky spíš než] časo- spíš než divácké časopisy.
PD: deníky jako.
PSz: deníky, hm
PD: tam byla filmová kritika,
PSz: hm
PD: tam se dá ale mě filmová kritika neovlivnila vůbec, páč sem si to
vybral podle toho co sem chtěl,
PSz: hm
PD: ale byl sem rád když to bylo potvrzeno potom ňákým kritikem, že jo.
PSz: hm
PD: ale, na gramofon sem netrpěl, rozhlas sme měli až velmi pozdě. já
si pamatuju, moji rodiče koupili první rádio nějak šestatřicet, páč si
vzpomínám, byla Habešská válka, a první em první věc kerou sem vnímal,
vnímal byla musoliniho ((Mussolini)) řeč v Římě, když porazili
Habešany.
PSz: hm
PD: to muselo bejt šestatřicet. a to byl, to byl to bylo první rádio
keré sme měli.
PSz: hm a pamatujete si že by ty filmy hrály ňákou roli em kromě teda
té soutěže o které ste mluvil, ve vašich dětských hrách nebo
v rozhovorech, že by bylo důležité em třeba imitovat, mluvu nebo
chování herce, nebo [identifikovat se s hercem,]
PD: [to nepamatuju, no.] to, možná identifikovat se s hercem to ano,
ale nevim, já sem to nedělal,
PSz: hm
PD: měl sem svoje oblíbence, jak čeplina, ((Charlie Chaplin)) nebo tak,
ale nikdy sem nezkoušel dělat čeplina. ((Charlie Chaplin))
PSz: hm a v rozhovorech s kamarády to hrálo důležitou roli? ty filmy
zážitky z nich,
PD: to jo. jo. kdo kde co viděl.
PSz: hm
PD: to bylo důležité, pro výchovu, ačkoliv ve škole se vo tom vůbec
nemluvilo. ta škola dělala latinu a češtinu, a to jak německá tak
česká,
PSz: hm
PD: o biografu ani, ani slovo.
PSz: takže ste vnímal že biograf je něco nižšího,
PD: absolutně nesouvisí s kultúrou.
PSz: hm
PD: ač sem seděl v Bílé nemoci a tak dále, to sem věděl, ale ve škole
se o tom nemluvilo.
PSz: a přímo ve škole ste neměli projekce školních filmů?
PD: já se nepamatuju, ne, ne.
PSz: hm
PD: na gymnáziu, to ne.
PSk: a vzpomínáte si že byste zaslechl někde v okruhu vašich známých že
by měli domácí projekci? jako projektor?
PD: no já si pamatuju, já sem měl domácí projektor takovej, a já sem
měl sto nebo dvě stě metrů filmu, kerý sem předváděl,
PSz: hm
PD: sobě samému.
PSz: hm
PD: často. a to byly z amerických filmů ňáký zbytky. ale nebyl- nebylo
to souvislý film ňák, to byly jenom útržky různejch filmů, když přišli
kamarádi nebo, když se slavila, když se slavily narozeniny musely být
atrakce, tak sem to pustil.
PSk: a jinak si nevzpomínáte že by em někdo měl, že by si půjčoval
někdo filmy, protože bylo možné si vlastně půjčovat em
PD: já myslím že nebylo možno si půjčovat, já si nepamatuju že, [že se
někde půjčoval]
PSz: [no to půjčovala firma paté ((Pathé)),] to půjčovala.
PD: že si někdo půjčoval film, jo, jak?
PSz: byly půjčovny paté, ((Pathé)) ale to asi nebylo tak časté aby na
to ( )
PD: paté? ((Pathé)) no já vim co to je, ale doma? pustit vážnej film?
no v Americe jo, v Americe sem se jednou rozhod, že založim em kino,
starých filmů, myslím na narozeniny, to už bylo v Americe snad v
padesátých letech, v šedesátých letech, opatřil jsem si kin kong ((King
Kong)), kerej sem měl moc rád, a pozval sem z koleje pár lidí, pustil
sem to a měl sem z toho <velkej skandál,> páč byla rasová otázka že jo.
PSz: hm
PD: kdežto v kin kongu ((King Kong)) černí sou podlidé, a ovšem jeden z
mých hosti hostů je dnes jeden z nejsla- nejslavnějších černých kritiků
v Americe.
PSz: hm
PD: kerej už se tenkrát ozval, to se nedělá, to se nedělá. no a měl
pravdu, ale tenkrát sem byl naivní.
PSz: hm
PD: taky kin kong ((King Kong)) se mi líbil.
PSz: a kdybyste teď měl zpětně zhodnotit, co pro vás em film znamenal v
tom období dospívání, jakou to mělo hodnotu pro váš em vývoj vlastně?
celkový?
PD: no já myslím že to byla základní škola, určitého druhu umění také.
PSz: hm
PD: já sem, snad proto že rodiče byli tak přísně zamířený na divadlo,
pro mě to byl vlastní svět, o tom moc nevěděli,
PSz: hm
PD: já sem se v tom pohyboval, věděl co to je, a někdy ovšem byly
styčné body, to vám vyložim ještě. em Oldřich Nový. můj otec tady
řiditeloval a znal se dobře s Oldřichem Novým, kerý začal tady jako em
režisér v operetě tenor. já sem si nedávno opatřil jeho rané písně, ty
byly hrozný. myslím že to je, je to deska taková malá, cédéčko ((CD)),
Růžové kombiné, ze starýho divadla, snad z dvacátých let, no to je
hrozný. ale, voni se znali v Praze to obnovili, no to je dlouhá story.
taky paní Nová ((Cecílie Nová)) byla z vídeňský židovský rodiny, velmi
talentovaná fotografka, france gruberová ((neidentifikováno)), kerá mě
fotila pro list paní a dívek,
PSz: hm
PD: a tak dále a tak dále. takže pro mě Oldřich Nový byl star číslo
jedna. a taky dodnes věřim, že Dívka v modrém je českej film číslo
jedna v protektorátu. z různejch důvodů který vám rád vyložim. no, tak
Novýho ((Oldřich Nový)) zavřeli na nucený práce, poněvadž manželka, že
jo, tak můj otec za ním jezdil a nosil mu salám. no a vrátil se potom
Novej ((Oldřich Nový)), ne- nem- neměl tak dost místa v tý nový
společnosti, chodil k nám do Příčný ulice ((Příční)), a prej se upil k
smrti, to to nevim už, páč sem tady nebyl. ale bylo to přece jenom
dost, byl to úzkej poměr taky, kvůli rodinám vlastně. a já měl dycky
volňásky do, do novýho divadla ((Nové divadlo)) v Praze. tak sem ho
jako osobně znal. no to je vše,
PSz: hm
PD: o Novým (( Oldřich Nový)) jako.
PSk: teď jestli dovolíte bychom udělali takový střih v čase, a nás by
ještě zajímalo jedno kratší období a to je teda období těsně po válce.
em ty tři roky přibližně než ste odešel.
PD: jo
PSk: z Československa.
PD: no já nevim, no tenkrát ta ten film nehrál tu roli, kerou hrál
dříve za první republiky pro mě. poněvadž, á, sem študoval, bé, sem byl
dvakrát v cizině jednou semestr v Curychu, jednou semestr v em Londýně,
tak to sem hodně toho zmeškal, až na výjimku to vám hned řeknu, a ta em
prostě ty, ty ideologické filmy keré sem viděl se mi moc nelíbily,
poněvadž ta ideologie vládla tím filmem, a bylo jich málo kde, člověk
se radoval z toho filmu, vyjímka číslo jedna, Měsíc nad řekou. to je
pro mě klasickej film. myslím čtyryapadesát tak ňák,
PSk: padesát tři čtyři,
PD: skvělej skvělej film. krška ((Václav Krška)). a taky krška ((Václav
Krška)) dělal už za protektorátu myslím.
PSz: no a ten ste viděl teda později až, em
PD: ten sem viděl až později ano.
PSz: a to období vlastně těsně po když em na konci války, to ste byl v
Praze.
PD: no jo to sem byl čas- to sem byl půl roku v lágru, tak filmy
nebyly. ale o protektorátních filmech, to sem chodil hodně do biásků,
nic jinýho nebylo celkem, takže, a hlavně byl českej film, takže sem to
sledoval dost podrobně, taky sem o tom napsal v tý knize.
PSz: hm
PD: a o Praze jako.
PSz: a vy, vy ste tehdy měl pocit že nemáte jiné kulturní vyžití, a
proto chodíte do kina? nebo...
PD: no ne, byla literatura a bylo divadlo, ale já sem tíhnul zase k
filmu.
PSz: ale divadla pak už nebyla v provozu že jo, později že jo, za
[první republiky.]
PD: [no jo, vod] prvního září štyrycet štyry nebyl. ale protektorát
trval vod devětatřicátého roku, že, takže toho bylo dost jako.
PSz: hm
PSk: a ten vlastně pocit té ideologičnosti to si sp- to si spojujete
tedy vlastně spíš s tou českou tvorbou pozdější,
PD: pozdější, [já]
PSk: [ale] do toho roku štyrycet osum už tehdy ste měl pocit nějakého
ovlivňování, ideologického působení, levicové tendence, nebo
prosovětské,
PD: no levicová tendence jako taková by mně nebyla vadila. stranická by
mně vadila.
PSk: hm
PD: pokud to bylo levičácké, takový všeobecný, tak s tím sme vyrostli
více méně, no, na to, ale em stranická disciplína ta se nám nehodila.
PSz: hm
PSk: vono vlastně už po tom roce čtyrycet pět existovala dohoda se
Sovětským svazem o nákupu filmu, takže tam byla velmi silná tendence
prosovětská,
PD: no jo no.
PSk: vedení filmu a (nevim) nakolik to bylo vlastně patrné na diváka,
to si myslím že asi [( )]
PD: [no divák] moc toho neviděl, páč tam nešel.
PSk: takže vy ste moc nechodil po...
PD: no já sem chodil když byl náhodou českej film, nebo, nebo
připustili eště americkej ňákej, nebo francouzskej, ale na na ty
sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom
taky píšu, teď,
PSk: hm
PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij
Alexandrov)),
PSk: cir-
PD: a jako Cirkus, Volga - Volga,
PSz: Celý svět se směje,
PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten
čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v
pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně
((Moderna)),
PSz: hm
PD: v Brně eště, já nevim proč.
PSz: a když vy teď mluvíte o těch starších filmech, pamatujete si že
byste šel někdy na film, em podruhé? nebo na film který už byl starší?
[do kina?]
PD: [to určitě,] já to mam doma. to pouštim. ((smích))
PSz: já ale myslim ještě em eště v době kdy ste byl v Československu,
buďto v Brně nebo v Praze jestli
PD: no určitě jo.
PSz: jestli [ste šel]
PD: [kdyby to byli] ukazovali tenkrát,
PSz: hm
PD: tak bych tam byl šel, ale ale oni pouštěli jenom ty nejnovější.
PSz: no právě že už byly případy, po válce ale už i ve třicátých
letech, že byly třeba speciální programy starých filmů.
PD: jo.
PSz: ať už to byly staré němé grotesky v době zvukového filmu,
PD: jo jo
PSz: nebo staré české filmy po válce se vracely některé. to se...
PD: já se nepamatuju.
PSz: a to a to opakované sledování téhož filmu, to si pamatujete že
byste šel na film který by se vám tak líbil, že byste na něj šel ještě
jednou?
PD: určitě, jo ale neznám příklad teď.
PSz: hm protože ono se uvádí v literatuře že to moc časté nebylo, takže
PD: no nebylo, ne, ne, to sem objevil až potom po dvaceti letech v
televizi, v sobotu odpoledne, filmy pro em lidi nad osumdesát let. teď
už to není, ale před pěti lety sem to ještě vídával.
PSz: ale nikdy se vám nestalo že by se vám nějaký film líbil natolik,
že byste na něj šel třeba třikrát čtyřikrát, pětkrát,
PD: jo. viva vila. ((Viva Villa!)) ((smích)) woles bíry ((Wallace
Beery)).
PSz: hm
PD: to sem viděl pětkrát.
PSz: hm
PD: a tam (hrajou ( ) v mexikánskym a tak dále, a to se mi moc
líbilo. teď vám prozradim ale také, že sem se potom styděl, páč ten
film se náramně líbil Hitlerovi. ten Hitler přece, vod dvacátých let až
do začátku války, každej večer měl filmový, filmové představení, kde
seděl. a em ten polský historik březniak ((neidentifikováno)) napsal
dějiny německého filmu, kde má statistku, nebo tituly filmů, na který
se Hitler díval, ( ) nejenom leni rýfnštál ((Leni Riefenstahl)), ale
také em woles bíry. ((Wallace Beery))
PSz: hm
PD: nebo viva vila. ((Viva Villa!))
PSz: a pamatujete si ve kterém kině ste na to, chodil ste na to v
jednom kině? nebo to bylo em [v delším časovém úseku.]
PD: [to už si nepamatuju.] no, když to bylo, no v Brně to nemohlo bejt,
no mohlo, já nevim teď datum, ale mohlo, nevim, ne, nemohlo, to už
muselo bejt v Praze.
PSk: a za těch univerzitních studií teda po válce to pro vás nehrálo
roli kino? nechodili ste ste s [kamarády nebo s dívkou]
PD: [málo, málo, poněvadž] sme měli jednak moc práce na univerzitě,
PSk: hm
PD: a jednak pořád kutil člověk politicky diskutoval, to nebyly diskuze
o filmu, to byly diskuze o sociální demokracii, jestli vydrží nebo
nevydrží,
PSz: hm
PD: vo národních socialistech a tak dále a tak dále.
PSz: čili vy ste tehdy považoval kino za něco co už je minulost pro
vás? nebo
PD: to ne, to nemohu říci, ale nebylo to číslo jedna.
PSz: hm
PD: člověk měl starosti politické, jak to dopadne vlastně že jo. a to
na universitě bylo hlavně důležitý, páč, kdo přednášel, kdo byl vyhozen
z fakulty, kdo byl vyhozen ze studentů, a to byly důle- důležitější
otázky tenkrát. a myslím že sou důležitější.
PSk: takže se vám nevybavuje ňáký konkrétní film em nebo událost, nebo
i po únoru, nějaké, nějaká projekce kte- o které by se vedly debaty
nebo která by byla ňák zvláštní.
PD: ne ne, nepamatuju, to bych musel dlouho přemejšlet, ale že mě to
nenapadne hned, to už něco znamená jako myslím.
PSk: ani změna v v atmosféře kin po únoru, ve výzdobě, ve způsobu
reklamy, propagaci sovětských filmů,
PD: no já sem to bral jako s prominutím přirozené, ačkoliv to nebylo
přirozené, ale, programatické, sem se tomu, nikdo se tomu nedivil, když
to, program byl vidět v tisku a (jinde,) a na univerzitách, tak v
kinech taky samozřejmě.
PSz: a když ste přešel teda z Brna do Prahy, taky em uvědomoval ste si
ňáké rozdíly v době kdy ste ještě chodil teda do kina za té druhé
světové války? jestli em je něco jiného jít na václavák ((Václavské
náměstí)) do premiérového kina než jít do dopsu ((Dopz)) nebo [do
Kapitolu ((Kapitol))]
PD: [no jo no,] když sem se stěhoval do Prahy, tak sem dosáhl věku snad
sedumnáct osumnáct let,
PSz: hm
PD: předmaturitního, a tenkrát rande bylo velmi důležitý, to byl
rituál.
PSz: hm
PD: a dívky se nemohly brát do Bajkalu ((Bajkal)) v Dejvicích, to voni,
tím netrpěly, páč za tím byli taky rodiče kerý kontrolovali holku, a
holka řekla, brodvej ((Broadway)), Světozor, Koruna, sk- em Juliš,
Juliš číslo jedna. jinak by to nešlo, tak člověk tam seděl a platil. a
eště kafe o přestávce nebo sodovku.
PSz: čili celkově to bylo dražší, byla to spíš příležitost rande než s
kamarády? je to tak?
PD: no to bylo rande, to bylo rituál, <rituální rande.>
PSz: hm
PD: to je jiná kapitola, to by, to patří před, do kapitolu, jak se
randilo,
PSz: hm
PD: v Praze. v protektorátu to bylo ovšem.
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou.
JV: ale znamená to že asi některá kina byla pociťována jako německá,
případně [německá vyloženě byla] programově,
PD: [no ovšem.]
JV: a jiná byla považována za česká, asi, že jo to už byla trošku [jako
vlastenecká záležitost, ne?]
PD: [no jo, jenom,] jenom český biografy hrály hodně amerických filmů,
takže to vlastenectví bylo, takový volnější, kdežto němeč- neměcký
biografy hrály německý filmy výhradně, a těch bylo hodně, páč ta UFA
tenkrát produkovala o sto šest.
PSz: hm
PD: jo, kdežto...
PSz: a tady tento rozdíl ste si začal uvědomovat někdy až kolem toho
roku [třicet šest?]
PD: [to až] třicet tři, třicet čtyry pět, to byl vývoj velmi pozvolný.
PSz: a myslíte, že v tom hrálo větší roli to, že proběhla nacifikace
filmovýho průmyslu v Německu a změnil se vůbec charakter těch filmů?
nebo vaše osobní zkušenost tady z Brna [spíše.]
PD: [no myslím] že to byla, že to bylo spíš politický, že člověk věděl
že německý filmy ( ) ne,
Psz: hm
PD: že UFA je politická, a že prostě ty filmy který se dostaly sem,
často byly velmi ideologický, jako ung ríbn ((neidentifikováno)) nebo
tak. to nebyly hraný filmy, ovšem, byly až do protektorátu taky německý
mus- musikály ((muzikály)). a em sem byl dost jako nepatriotický a sem
tam byl.
PSz: hm
PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje.
PSz: hm
PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět
mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta,
to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak
rozdílný od, od ideologických filmů.
PSz: no to je, to je právě zajímavé co říkáte, protože tady ty hudební
německé filmy podle toho co em vyplývá ze statistik, tak patřily vůbec
k těm nejpopulárnějším třeba cvaj hercn in drajfírl takt, ((Zwei Herzen
im Dreiviertel-Takt – Dvě srdce ve tříčtvrtečním taktu)) nebo em dý
draj fon de [tanknštele] ((Die Drei von der Tankstelle – Tři mládenci
od benzinu))
PD: [tankštele,] ((Tankstelle)) ale ovšem to je starý, draj fon de
PSz: [to] už bylo starší, že, [takže vy mluvíte spíš]
PD: [to je prehitlerovský.]
PSz: vy mluvíte [spíš o ( )]
PD: [ale já už mluvím] o muzikálech který dělal gebls. ((Goebbels))
PSz: hm
PD: nebo kde on byl už ministrem,
PSz: hm
PD: a natáčelo se vesele s marikou rekovou ((Marika Rökk)) a s margot
hilšer ((Margot Hielscher)) a tak dále.
PSz: takže vy si pamatujete spíš ty pozdější muzikály [než ty]
PD: [no páč sem] byl starší jako. draj fon de tanknštele ((Drei von der
Tankstelle – Tři mládenci od benzinu)) sem viděl později jako
antikvární vzpomínku už.
PSz: hm
PSk: vzpomínáte si že by na ty muzikály em na ty filmy s marikou rek
((Marika Rökk)) chodily i děti? jestli bylo...
PD: ne, děti tam nebyly, ne
PSk: já sem totiž narazil na to, že ve vzpomínkách žáků škol, který,
kteří byli narození kolem roku třicet sedum třicet osum,
PD: no
PSk: tak oni uváděli že v roce čtyrycet sedum, jako jednu ze svých
oblíbených hvězd mariku rek. ((Marika Rökk))
PD: ((smích)) no jo, možný to je, možný to je, já sem tam seděl,
PSz: hm
PD: ale mně bylo, já byl starší.
PSz: a ty písničky který tam zněly ste si potom zpívali?
PD: (ne)
PSz: nebo em pamatovali [ste]
PD: [sme] pamatovali, pískali, ale nezpívali, sme (to tak) neznali.
PSz: hm
PD: natolik jako, ale ten tanec se nám líbil, balet se nám líbil, džez
((jazz)) se nám, ta otázka je taky otázka džezu ((jazz)). a taky hraje
do tý, do, do otázky sovětských muzikálů, páč právě ta veselá parta
((neidentifikováno)) em Cirkus málo, ale Volga - Volga tam je ještě
džez. ((jazz)) a to lidem imponovalo.
PSz: hm čili vy ste paradoxně tady ty už nacistické filmy vnímal jako
prostředek moderní em kterým k vám přicházela moderní hudba vlastně.
PD: no tak moderní ten džez ((jazz)) nebyl,
PSZ: no ( )
PD: ale džez, ((jazz)) to byl, em moderní to nebyl páč přece jenom v
Praze ste mohl slyšet moderní džez, ((jazz)) když ste věděl že kdo
hraje v kavárně Vltava nebo tak, tam ste slyšel moderní džez ((jazz)).
PSz: hm
PD: v Praze až do roku čtyrycet čtyry, to byl ráj džezu ((jazz)), ku
srovnání s jinými městy jako, možná Paříž, já sem v Paříži nebyl, ale
tam prý to taky fungovalo.
JV: em tam ještě em popisujete taky em v jednom rozhovoru rozvádíte že
em Brno je městem tří topografií. české, německé židovské. a em mluvíte
taky o tom, na otázku v jednom rozhovoru, jestli ste ňák pociťoval na
sklonku těch třicátých let nějaké příznaky toho sílícího nacionalizmu.
em tak říkáte že v Praze ne, ale protože byla multikulturní, ale v Brně
ano. čili ve spojení vlastně s těmi třemi topografiemi Brna tato otázka
jak byste, mohl byste to nějak, nějak rozvést? blíž
PD: no,
JV: bylo to jenom dáno tím že Brno je prostě menší, nebo i ňákými
kulturními specifiky.
PD: no já myslím to bylo dáno hlavně tím že Brno je menší. jeden znal
druhýho velmi podrobně jako, v domě nebo v ulici a tak, a tak když
někdo řekl to nebo ono, tak si lidi pamatovali jako, nebo kdo jaký čet
noviny například. a člověk když mluví o tom německým Brně, mám dojem,
já sem poslouchal televizi zrovna, o Mnichovu a tak dále, já myslím že
se podceňoval tak ten německý aktivismus v Brně. páč tady byla velmi
silná sociální demokracie. měli vlastní noviny, měli folksblóter,
((Volksblätter)) ten ministr čech ((Ludwig Czech)), kterej byl německej
sociální demokrat, byl z Brna, seděl ve vládě v Praze, a byly tady
četný německý organizace jako routfaltn ((neidentifikováno)) a em tak
dále, tady vyvíjeli činnost. a měli své vlastní publikace. a Brno se
stalo po třicátým čtvrtým roce to vim, páč můj nevlastní otec byl
sociální demokrat, bylo střediskem emigrace rakouských sociálních
demokratů který utekli z Vídně. a žili tady všelijak až emigrovali bůh
ví kam, já nevim, do Ameriky, do do Švédska a tak dále. ale snad třicet
pět třicet šest, Brno bylo taky městem rakouské a německý emigrace
socialistický.
JV: hm
PD: takže, ta politika byla v užším kruhu jako. ale byla tady, a to
třídění bylo jasný, to jaký noviny ste četl, s kým ste mluvil, a tak
dále a tak dále.
JV: bylo to možná jasné, ale bylo taky podstatné, protože ty, ty živly
se přeci jenom prolínaly, nebo ty topografie nebyly vyhraněné, že jo ty
kultury nebo tak,
PD: topograficky ne, poněvadž,

JV: hm

PD: ovšem byly takový ostrovy to vim ze školy. em přítel Jiří Fišer,
který šel do exilu do Anglie, vrátil se v tankový armádě, ten byl synem
bohatší židovské rodiny v Pisárkách. tam byla řada vil, kde žili jako z
textilního průmyslu bohatší lidé. to byly židovský rodiny. to bylo to
byl to byla souvis- to byl souvislej ostrov, to sem pocítil na gymnáziu
například. (hás), který šel do Anglie, Fišer který šel do Anglie, sem
viděl, Fišera sem potkal, Jiřího, snad v září čtyrycet pět na Spálený
ulici ((Spálená)) v uniformě prostého vojína tankovýho praporu, s tím
černým baretem, říkám Jiří ty bys měl jako být generál už teďka. on
říkal, no to sem nemoh, já sem uďál chybu, já sem udal jako mateřštinu
němčinu. ((smích)) tak se vrátil coby vojín, a potom študoval tady
zemřel brzo bohužel. ale byly takový takový ostrůvky. a na taky byl
ostrov to sem pociťoval potom ve škole jasně, byla skupina německých
proletářů. to v Praze vůbec neexistovalo. v Praze když byl Němec, tak
byl s em z rodiny buď průmyslový nebo byl to právník a tak dál. to byla
buržoazie. to většinou ( ), málo menšin. kdežto tady, v průběhu em
stěhování textilního průmyslu do do Brna v devatenáctým století, se
nastěhovala kolonie textilních dělníků a barvičů z Německa, a ty žili
někde pod Špilberkem. já už vám nemůžu říct kde, v dost úzkých jako
domech takových, chudých domech. a ty byli taky ve škole, tvořili
součas- em vrstvu. si pamatuju ňákej Lachnid, nebo Valdek, to byli
úplně jiní Němci než sem byl zvyklej. páč byli chudáci. byli dělníci,
to neexistovalo, to bylo zvláště ten, si pamatuju na Špilberku, ten
Valdek za dvacet hale- halířů si stáh kalhoty. <my sme mu dali dvacet
halířů, abychom to viděli.> von z toho měl děsnou radost, páč měl
dvacet halířů navíc. ale to jenom ukázka, jako co se dělo na Špilberku.
to byli chudáci, to byli, to byli skutečně proletáři.
PSz: hm
PD: o těch nikdo už nemluví.
PSz: a pokud jde o židovské děti tak s těma ste byl v kontaktu?
PD: s těma sem byl v kontaktu, jednak s bohatejma, ale jednak taky s
Hrdličkou, kerý byl chudej Žid, sionista, velmi ranej, nevím jestli se
mu podařilo se stěhovat, no a měl sem to taky v rodině, jako
cechndorfovi, kerý se stěhovali do Izraele, a vona mi po válce napsala
pohlednici, že dělá psycholožku v Tel Avivu, se jí to podařilo. ale to
bylo roztroušený, to žili na Úvoze, v Masarykově čtvrti, na Dornychu
spíš chudí Židé.
PSz: hm
PD: žena jednoho mýho kolegy slavného amerického kritika Hartmana, je z
Dornychu. a to sem hned věděl, co je to za rodinu, když řekla já sem z
Dornychu. to bylo, to, to bylo sociologicky uzavřené. no a to se
prolínalo, a žilo to spolu a potom se to najednou rozešlo více méně.
PSz: hm
PD: každej koukal emigrovat někam a tak.
PSz: a vy ste říkal že toto vlastně u těch kin moc velkou roli teda
nehrálo potom [pro vás.]
PD: [nehrálo.]
PSz: to jestli to bylo ve čtvrti kde žili převážně em
PD: vůbec.
PSz: čeští proletáři nebo němečtí, [(tak to kino)]
PD: [no německých] proletářů tolik nebylo.
PSz: hm
PD: ale, no Lido Bio, bylo v Marxově ulici, ne? ale taky hráli různý
programy.
PSz: hm
PD: no většinou česky samozřejmě [ale byly tam]
PSz: [ale pokud de] o publikum, kdybyste odhlédl od programu a vzal si
publikum, dalo se říct že když ste tam přišel, tak ste si byl, mohl ste
cítit že ste mezi Němci třeba? nebo mezi...
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)), tam byli samí socialisti, sociální
demokraté. buď němečtí nebo čeští.
PSz: takže spíš ste vnímal sociální rozdíly než národnostní? u těch
kin?
PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)) jo.
PSz: hm
PD: jinak, jinak to bylo smíšený.
PSz: hm
PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster
((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.)
Češi, Němci, Židi, no, takže,
PSz: hm
PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín,
nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam)
nejezdí nebo]
PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já
myslím když to bylo kino předměstské, v Černých Polích a tak dále, tak
to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě
v dopsu ((Dopz)),
PSk: hm
PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam
šel, no.
PSz: takže vám se nikdy nestalo že by vám rodiče řekli tady do toho
kina em nesmíš protože je to nebezpečný, nebo špinavý, nebo něco
takovýho.
PD: ne.
PSz: hm
PD: taky ty kina neznali.
PSz: hm
PD: ((smích)) takže nemohli diktovat, do kerýho můžu do kerýho nemůžu.
JV: já bych se zeptal ještě na jeden konkrétní detail, vy tam
popisujete em jak ste změnil směr když ste přišel z toho německého na
české gymnázium, jak ste přecházel em přes Lažanského náměstí či
Moravské,
PD: jo
JV: a Koliště, Koliště bylo cítěno jako určitá hranice, že jo. em
PD: no
JV: nebo ne? tehdy ještě ne?
PD: jaká hranice?
JV: no tak toho centra a periferie řekněme, nebo...
PD: a centra a, to sem tak necítil
JV: ne?
PD: ani ne. ne.
JV: a em píšete že to gymnázium bylo v Legionářské [ulici,]
PD: [v Legionářské] ulici.
JV: a to je která ulice? protože já sem ani v historických názvech
brněnských ulic nenašel em Legionářskou,
PD: no bylo gym- První český gymnázium na Legionářské ulici.
JV: no tak to muselo být kapitána ( ) Kapitána Jaroše, ne? asi.
PD: tak to je Kapitána Jaroše,
JV: jo.
PD: když mi ukážete plán, tak vám to snad...
JV: je to když se de dolů jako, jako [(před tím) Kolištěm]
PD: [Koliště.]
JV: první doleva, že jo,
PD: jo, první doleva.
JV: jezdila tam tramvaj
PD: [no jo no]
JV: [ještě za] první republiky, no, tak to je Kapitána Jaroše, aha.
PD: Kapitána Jaroše.
JV: já sem se právě neuměl,
PD: jo jo
JV: zasadit, to je První české gymnázium [em v Brně.]
PD: [a to musím] řict, to sem se dozvěděl až pozděj, tam byl kantor
kerýho sem neměl, ten to byl Artur [Závodský.]
JV: [aha]
PD: ten se zajímal vo divadlo a vo film. a to byla ta vyjímka. ostatní,
já já sem měl báječný kantory taky, Róbrta Konečnýho ((Robert Konečný))
například, nic o filmu nic, literatuře ano, o divadle jo.
PSz: a v těch preferencích, nebo em v kulturních zájmech spolužáků se
něco změnilo? cítil ste ňáký rozdíl při tom přechodu?
PD: no já myslím ta sociologie studentů v českým gymnáziu byla totálně
jiná.
PSz: hm
PD: ta byla, tam byly hodně zastoupeny střední vrstvy, a málo chudých
lidí. takže ty, tam bylo hodně zájmu o kulturu, to je samozřejmý, ale
to kino to bylo přece jenom dost plebejský ještě,
PSz: hm
PD: na tom stupni, to to spíš českej film zajímal páč to byl, bylo
mluveno česky nebo, herečky, české, Rolf Wanka, a tak dále a tak dále,
PSz: hm
PD: ale já mám dojem že to žáci byli takový jako fajnovky. z rodin
slavnejch em právníků brněnskejch a tak dál.
PSz: hm čili to šlo spíš nahoru jakoby sociálně.
PD: to sociálně šlo nahoru.
PSz: hm
PD: a ten film nebyl sociálně,
PSz: hm
PD: dost nahoře ještě, myslím. to ještě páchlo zábavou, to nebylo ještě
umění.
PSz: hm
PD: myslím. ale to sou takový dojmy že jo.
PSk: tak já myslím že můžeme skončit, moc vám děkujeme.

konec rozhovoru

Rozhovor vedla: Lenka Gorecká
Rozhovor přepsal: Matěj Nytra
Datum místo: 7. červen 2011, pracovna FAV

Rok narození: 1932, sourozenci: mladší sestra a bratr – oba
„z druhého manželství“, avšak bratr údajně narozen 1930.
Rodiče: Otec Žid, matka křesťanka. Rodiče se rozvedli, 1942 se matka
znovu vdala za Rakušana. Narátor vychován jako křesťan.
Povolání rodičů: otec obchodní cestující, matka v domácnosti.
Bydliště do roku 1945: Marxova (dnes Spolková - Zábrdovice), poté
Koliště (Brno-střed)
Povolání narátora: Navštěvoval základní školu na Vranovské, poté
školu na Lidické. V letech 1947 – 1950 se vyučil autoklempířem.
Pracoval u dopravních podniků do roku 1955, poté byl řidičem u ČSAD
do roku asi 1957. Pak pracoval v plynárně do roku 1969. Do 1974
řidičem v Jednotě. Pak do 1992 řidičem autobusu u dopravních
podniků.

LG: snad. tak jo, tak já se vás zeptám na vaše jméno a příjmení,

FR: e R. F.,

LG: rok narození,

FR: devatenáct set třicet dva a ee chcete přesný datum?

LG: no, (to) já myslím že stačí rok.

FR: to stačí.

LG: a kde ste bydlel do roku čt- devatenáct set čtyřicet pět, (.)
[kdybyste to mohl zrekapitulovat]

FR: [do roku] devatenáct set čtyřicet pět jsem byl bydlel, kdysi to
byla Marxova, (a) dneska to (je) Spolková,

LG: mhm

FR: a pak sem bydlel e Koliště sedmnáct, jo to je e tam (byla) e tam
barák (teď) nedávno tam zbourali,

LG: mhm (..) a hm které školy ste navštěvoval,

FR: navštěvoval sem ee e základní, na Vranovské, a

LG: mhm

FR: na Vranovské a potom e na dnešní Lidické, byla to Nová ulice, se
to menovalo.

LG: jo a tam tam ch- tam jakoby hm byly převážně jakoby české děti?
nebo jako [( )]

FR: [no tak] e tam se tam to bylo míchaný, protože e třicet devět
oni (si) zabrali všechny školy [tak jako]

LG: [mhm]

FR: ale (ta Vranovská) ta zůstala do dnešního dne česká.

LG: mhm (.) a hm potom ste měl ňáké zaměstnání? [po té škole]

FR: [zaměstnání] vyučil sem se [autoklempířem]

LG: [mhm] a to bylo v kterém roce?

FR: e roku čtyřicet e (..) přesně abych řekl hm (..) moment,

LG: [( jo)]

FR: [abych to] správně řekl,

LG: já počkám.

FR: čtyřicet sedm až padesát,

LG: mhm

FR: vyučený autoklempířem, potom sem dělal e ee děl- u dopravních
podniků do roku padesát pět

LG: mhm

FR: jo (.) pak sem še- šel jezdit jako řidič tam sem byl do (.) roku
čtyřicet sedm to sem (byl u) čé es á dé ((ČSAD)) (.) čtyřicet sedm
pak sem šel (.) do plynárny. hm tam sem byl do roku šedesát devět

LG: mhm

FR: a od roku šedesát devět ee do s- e do roku sedmdesát čtyři sem
byl v Jednotě jako řidič, a e pak sem šel do dopravních podniků
v roce sedmdesát čtyři, tam sem byl do roku devadesát dva.

LG: mhm

FR: řidič autobusu. stačí?

LG: stačí, nejlepší. a jaké bylo povolání vašich rodičů,

FR: e můj otec byl ee obchodním cestujícím, matka ta byla
v domácnosti (.) moje matka měla (.) e b- byla narozená de-
devatenáct set tři

LG: mhm

FR: a měla obchodní školu, jo? to se tenkrát říkalo obchodní škola.
otec ee vy- e vyučenej řezník a v roce čtyřicet dva byl deportovanej
do koncentračního tábora

LG: mhm

FR: přesně můžu říct osmého dubna čtyřicet dva a pravděpodobná smrt
byla září říjen e čtyřicet dva. (.) nevím kde

LG: mhm

FR: vůbec nic.

LG: to je mi líto. a hm vaše maminka, vy ste bydlel potom během
války s maminkou?

FR: s maminkou, ano.

LG: a ona byla hm ona jako nebyla židovského původu?

FR: ona nebyla židovského původu. to je abych to řek ee

LG: [mhm]

FR: [to vás] možná bude zajím- zajímat, tady ee tady to bylo vesměs
asimilované. protože to byli (.) žena křesťanka on byl žid, nebo žid
židovka, (protože) těch děvčat židovských nebo chlapců nebylo (.)
tolik,

LG: mhm

FR: e když se vám líbí chlapec, tak si vyberete [koho chcete]

LG: [jasně]

FR: <je to tak?>

LG: <jo jo jo> (jakože na tom) je mi jedno jestli je to [křesťan]

FR: [no] nedíváme se na náboženství

LG: [přesně]

FR: [a tak dále] ale jedno, e Židé byli vesměs chytří lidi. vesměs

LG: mhm

FR: dyť si to vemte, e náš bejvalej (.) předseda vlády fišer ((Jan
Fisher)) (jo) taky Žid. tak to by byla jedna věc teď dál, otázku
klaďte.

LG: jo hm měl jste ňáké sourozence?

FR: bratra. bratra, to by- e matka se potom provdala a z druhého
manželství byli bratra a sestra. jo?

LG: mhm

FR: měl jsem bratra, ten je (.) ten žije dneska ve Spojených státech

LG: mhm

FR: e mluví e anglicky e e rozumí mně česky, ale mluví už anglicky,

LG: mhm

FR: je od roku ee vy- vystěhoval se v roce čtyřicet devět původem do
Izrale coby voják Hagany

LG: mhm

FR: jo? to je e izraelská armáda, a potom ve třiapadesátým se
přestěhoval do států.

LG: jo, a narodil se v kterém roce?

FR: bratr ee devatenáctýho září devatenáct set třicet.

LG: (...) a kdybyste mohl říct, kdy jste jakoby přestal navštěvovat
kina, jakoby

FR: no tak do kdy ee (.) to do té doby e než sem se <oženil, jo?>
((smích))

LG: ((smích)) <to říká hodné pamětníků>

FR: no tak ee od toho hm to sme chodili e (protože) sme bydleli na
té Marxové

LG: [mhm]

FR: [té dnešní] Spolkové, tak tam bylo to kino bio ((Lido bio)) a
pak Lípa, tak tam sme chodili. pak sme chodili do kina Radosť
((Radost))

LG: mhm

FR: to je na Cejlu

LG: jo.

FR: jo?

LG: mhm

FR: na Cejlu (..) a tam sme chodili e hm e do první do třetí řady to
bylo za korunu <nebo za dvě koruny.> ((smích))

LG: ((smích)) takže když ste se oženil a to bylo teda v kterém roce?

FR: patnáctého e patnáctého března devatenáct set (.) devatenáct set
e (.) padesát dva.

LG: jo. (.) dobře. tak teď tu mám dycky různé sady otázek a ta první
sada otázek se teda váže k vaší dětské zkušenosti s biografy, to
znamená jakoby do ukončení obecné školy, tak do těch deseti let, já
vím že to je jakoby

FR: [já vim]

LG: [těžké vzpomenout si]

FR: [no tak je to pravda] e e navštěvovali sme e

LG: mhm

FR: to byly ee e (.) f- filmy který byly pro děti,

LG: [mhm]

FR: [nemohli] sme chodit na

LG: jasný

FR: ty staré e ty co nej- nebyly pro nás

LG: mhm

FR: a to to sme chodili e to by- to hrálo kino o půl čtvrté

LG: mhm

FR: o půl šesté a pak o půl deváté, tak nějak, (.) to už si přesně
nepamatuju. ale (to) myslím že si (tak) dost pamatuju eště.

LG: a hm vzpomenete si na svoji první návštěvu kina? aspoň aspoň
trochu,

FR: (.) to už ne.

LG: to už ne? tak nevadí. a jakoby v tom dětském věku jak často ste
chodil do toho kina,

FR: moment, teď abych to řekl [tak]

LG: [mhm]

FR: mohlo se chodit do toho kina pokud byly na to peníze,

LG: jasně, [mhm]

FR: [protože] ee (.) otec e e tenkrát se tolik nevydělávalo aby

LG: mhm

FR: děti mohly chodit do kina. takže do (platby) to sme chodili do
těch desíti to bylo vesměs to kino Radosť ((Radost)) a e (.) Radosť
((Radost)) a (.) e kino Lípa, pak byl na Bratislavské kde je dnešní
ee (.) divadlo Radosť ((Radost)) tak tam byl taky ale už si
nepamatuju název, tak

LG: Orania?

FR: ano ano, to bylo vono

LG: <já to tady mám všechno napsané>

FR: to byste mohla vzít s- e prostě e do archívu a najít toho o
hodně toho víc než než vím já.

LG: no m- naši páni učitelé už toho tolik vyzkoumali, už to mají
mají vytvořenou i takovou mapu,

FR: [ano, kde ji- ty kina byly]

LG: [e ( kde to) mají] zaznačené kde byly jakoby během války a
potom jak se se to mě- [měnilo]

FR: [no]

LG: který rok se se [to přejmenovávalo, a podobně]

FR: [no tak to já vím] to věřím, (protože) na to mají čas,

LG: <no, mají na to studenty, kteří jim s tím pomáhají> a s kým ste
chodil do kina, v tom věku dětském,

FR: no s bratrem.

LG: s bratrem?

FR: no (.)

LG: a hm chodila s vama třeba někdy maminka?

FR: ee matka e ta když tak chodila e večer do kina, (protože my sme
chodili to bylo) do těch

LG: [mhm]

FR: [šesti,] ale to to už sme se pohybo- pohybovali svobodně jako

LG: mhm

FR: sice sme nevy- nevyváděli takový lumpárny jako dnešní děti

LG: mhm (...) a hm chodil ste třeba kromě toho bratra i s přáteli
nebo se spolužáky do toho kina?

FR: no tak e e kamarády sem měl, to se vždycky (sešlo) to se sešla
taková

LG: [mhm]

FR: [banda] ňáká a (.) šli sme do kina.

LG: jo. a v tom dětském věku jakoby rozlišoval ste to jestli to sou
jako čeští kamarádi, němečtí, židovští a tak

FR: moment, e no tak ee (..) hm já to řeknu

LG: mhm

FR: hm podle Marxová, Marxová (byla) ryze dělnická čtvrť,

LG: mhm

FR: Marxová (byla) Císařská, Francouzská, Přadlácká, to bylo vesměs
dělnická čtvrť, ti cigáni se tam nastěhovali teprve

LG: jo,

FR: <teprve teď>

LG: <tak o tom mluví každý to je v pořádku>

FR: (.) jo? teprve teď. a to ee (.) díky jednomu že e pan Husák
zaplatil cigánům na Slovensku a e dal jim peníze aby byli tady,

LG: mhm

FR: zůstalo to tady všechno, dělat dělat nebudou.

LG: to je jasný. (.) no a jakoby tam tam byly teda děti těch e těch
dělníků,

FR: tam chodi- e prostě chodily, e prostě děti byly děti, nebyly
[nebyly to ňáký]

LG: [jo jasný] jakože to chápu,

FR: e rozdíl tam nebyl jestli je to Němec nebo Čech,

LG: mhm

FR: převážně to mluvilo česky

LG: mhm

FR: jo? takže ( ) problémy nebyly,

LG: jo jo jo. a hm (.) vyjadřovali ňák třeba vaši rodiče názor na ty
filmy nebo na kino (a tak?)

FR: no tak rodiče věděli že na co deme do kina.

LG: jo. [takže]

FR: [jo?] takže e nás na to pustili.

LG: mhm (.) a třeba ve škole m- mluvilo se ňák o filmech?

FR: ne, ten-

LG: [(o fil-)]

FR: [tehdy] se o tym nemluvilo jako,

LG: mhm

FR: (protože) to byla obecná škola (tak ) to to ne,

LG: a jak pro vás v tom dětském věku byl ten film důležitý,

FR: no tak my sme e před- buďto pohádky nebo

LG: mhm

FR: dobrodružný filmy, ale ne aby tam byla válka, protože té války
tenkrát nebyl tolik zavedený v té v v těch kinech jako je dneska.

LG: mhm (.) a e já nevím měli ste v tom věku ňáké oblíbené herce
nebo herečky?

FR: tak to ne, to ne, protože my my kluci my sme měli e (tak)
nevyhraněnou e nebyli sme vyhraněný ten nebo ten herec,

LG: jo

FR: bylo to pěkný, tím to končilo.

LG: mhm (.) dobře. (.) tak. (.) jo vy ste říkal, že ste přestal
navštěvovat kina poté co ste hm (.) se oženil

FR: ee to

LG: a

FR: to to sem bydlel potom

LG: mhm

FR: když sem se oženil, tak sem bydlel ee opět (.) na té Marxové
těsně vedle kina. to sme e e protože (..) dítko sem měl hodně brzy e

LG: mhm

FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to
nejde ale]

LG: [mhm] mhm

FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto
ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne. a
mimo jiné, musel člověk se snažit aby tu rodinu uživil,

LG: [mhm]

FR: [protože] (doopravdy) těch peněz nikdy nebylo dosť.

LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch
deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste
navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných]

FR: [no tak] ee

LG: (potom) když ste byl [(starší)]

FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo,
kino Kapitol, skala ((Scala))

LG: mhm

FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde
byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si
nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)),

LG: mhm

FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se
tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední
dům)).

LG: jo.

FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.

LG: (..) a měl ste ňáké oblíbené kino?

FR: (..) ne, to to sem ee podle výběru filmů sme šli [do kina, ne]

LG: [jo] mhm (.) a bylo v Brně nějaké kino jako do které ste jako
vyloženě neměl rád, že ste tam (i) nerad chodil?

FR: hm to ne, to to bylo stejný, pokud tam byl dobrej film

LG: jo,

FR: tak se tam (doopravdy) šlo.

LG: mhm (.) a tak teda v tom případě já tu mám otázku jestli e (.)
jestli ste si třeba vybíral typ kina podle toho s kým ste šel,
jestli ste šel s ňákou slečnou, [nebo s kamarády]

FR: [no tak v té době] e slečny to nebyly,

LG: mhm

FR: (protože doopravdy) ee to byla víc (vícero- méně) ee (.)
chlapecká parta,

LG: [<jo>]

FR: [a tak dále]

LG: mhm (.) a hm jak ste se teda jakoby v tom kině chovali, s tou
partou,

FR: pokud se hrálo kino e tak tak to bylo slušný,

LG: [mhm]

FR: [ee] občas se tam ee ne během filmu, ale (ten) film než se začal
promítat

LG: [mhm]

FR: [tak tam] ňáký ty řečičky byly

LG: [jo]

FR: [ne teda] (.) ňáká ta lumpárna se udělala, [ale]

LG: [mhm jo] (.) a hm (.) konzumovali ste tam jídlo nebo pili ste
tam nápoje během toho [filmu?]

FR: [ne] to neexistovalo, (.) jo, potom, (to) zavedlo jednou, když
byly e večerní [programy]

LG: [mhm]

FR: (.) tak chodili a prodávali prostě jak je dneš- dnešní le- le- e
Ledňáček,

LG: [jo]

FR: [a to byla] prostě zmrzlá voda e a to se lízalo,

LG: jo. mhm. a to bylo u těch večerních projekcí [jenom?]

FR: [e u u] pouze u těch večerních.

LG: mhm. a (.) to fungovalo jak, to (jakoby) přímo před tím filmem
[tam přišla ňáká slečna]

FR: [moment e před] filmem ee e to obcházely

LG: mhm

FR: a prodávali a potom během přestávky, ne během filmu ne.

LG: jo, mhm. (.) a bavili ste se třeba s tou partou těch kluků během
té projekce o tom filmu?

FR: ne.

LG: a zažil ste že by třeba (.) nemyslím ta vaše parta, ale nějací
jiní lidé v tom kině ňák reagovali na ten film hlasitě

FR: to se nedá říct, protože tehdá byly úplně ee úplně jiná ee (.)
jiný filmy, úplně něco jinýho než [je dneska]

LG: [mhm]

FR: jo?

LG: [jo]

FR: [(protože)] doopravdy, e to byly e zábavný potom byly e potom
byly filmy jako kde hrála e Věra Ferbasová,

LG: mhm

FR: ee (.) Hrušinský ((Rudolf Hrušínský)), Korbelář ((Otomar
Korbelář)), (.) e všechny jména už si [nepamatuju]

LG: [mhm] (.) a bývalo běžné, že se po skončení filmu tleskalo?

FR: em-em, prostě, zhaslo se a e

LG: [jo]

FR: [odcházelo] se.

LG: mhm a (.) kromě těch kamarádů třeba se kterýma ste do toho kina
šel, potkával ste tam jiné známé v tom kině?

FR: no tak

LG: [na těch filmech?]

FR: [vesměs] to byl e to byl vesměs ee tam z okolí,

LG: jo,

FR: jinač že by se pře- přesouvalo z jedné čtvrti do druhé to to
neexistovalo.

LG: mhm (.) a třeba potom když ste šli z toho kina, bavili ste se o
těch filmech?

FR: ne, to to sme se rozešli <a šli sme dom>

LG: <jo> tak jo. tak byl ste jako dítě někdy na na nepřístupném
filmu?

FR: (.) to sme se nedostali, (protože) ti uvaděči to hlídali do-
doopravdy dobře

LG: <a zkoušeli ste to?>

FR: no, snažili sme se,

LG: ((smích))

FR: <jenže oni nás vyhodili> ((smích))

LG: a hm třeba ňákým vašim kamarádům povedlo se to? chlubili se nebo
tak ňák? [věděli ste o tom?]

FR: [ne ne] e nezdařilo se, (protože) ti uvaděči z- nás znali,

LG: <jo> ((smích)) jo, a byl ste někdy v kině bez placení?

FR: <tak to sme se nedostali> ((smích))

LG: ((smích)) jo, a (.) já teda nevím, mně vy ste teda byl
vychováván jako křesťan?

FR: ano.

LG: jo.

FR: protože, abych to [řekl tak]

LG: [mhm]

FR: ee (.) ee stalo se mně ee toto, že e teď teda, je to e v nedale-
e v nedale- nedaleké minulosti, mně prostě řekl e to byl jeden ten e
vona byla rabín von byl kazan, no to nevíte co to je že?

LG: nevím,

FR: (.) tak to vám pak vysvětlím [taky]

LG: [dobře]

FR: ten prostě řekl e protože věděl že otec byl Židem, říká, vy
byste měl konvertovat, a já říkám, já v tom e já nevidím v tom
nutnost,

LG: mhm

FR: abych konvertoval, a on on říká, no jo ale, tatínek byl Židem, a
já říkám podívejte se, ee ( hned se) tam posadil a říkám d-
desatero říká, cti otce svého i matku svou, já si svých rodičů vážím

LG: mhm

FR: a vážil (.) a proto já nebudu konvertovat, (protože) rozhodnutí
(.) rodičů bylo tehdá, a ctím to co oni chtěli. ne to co

LG: jo,

FR: to co ee a on říká, no jo ale tenkrát ste byl malej, dneska je
to něco říkám to je blbost to co říkáte, jo to (abych) to řekl to to
byl inženýr ee vystudoval gumárenství konvertoval. jo?

LG: mhm

FR: to je (.) to je nejhorší banda.

LG: jo a (.) teda jako když ste byl malé dítě, tak vaši rodiče se
rozhodli společně že budete vychováván jako křesťan

FR: no jako křesťan

LG: [mhm]

FR: [protože] otec neměl (proti tomu) námitky.

LG: jo, jasně. a e chodíval ste teda do kostela?

FR: no tak e (.) protože jsem navštěvoval e školu, takže sem musel
chodit do do náboženství

LG: [mhm]

FR: [tak] sem chodil sice (jsem měl) problémy s tím ee s katechetem
jak to že nechodíš do kostela a tak dále, je sice pravda že dneska
(.) e du do kostela ale jenom kvůli historickým památkám.

LG: aha

FR: ne

LG: mhm

FR: abych tam šel prostě e (.) toto. jo? protože doopravdy (..) kde
sou historický památky? umělecký, sou v kostelích.

LG: mhm

FR: e e byla ste někdy (v židovské) synagoze?

LG: (.) e e v Praze myslím že sme byli se školou na [výletě]

FR: [ta je] to je úplně (něco) jinčího než tady brněnská, v Brně sme
měli e tři synagogy, jo?

LG: mhm

FR: jedna je na Skořepce, jedna byla jak je (.) naproti tesku
((Tesco)) to ten ta byla vypálená a třetí byla Na Ponávce. z tou
udělali prvně, sklad nábytku, a dneska jak je ten (.) pavilon, Na
Ponávce, jo?

LG: mhm

FR: tak tam byla e synagoga. tu zbourali, jo, už za komunistů.

LG: (...) a hm stalo se třeba někdy že ste místo toho abyste šel do
kostela navštívil kino?

FR: no tak dopoledne se nepromítalo.

LG: jo. mhm a tak podle čeho ste si vybíral ten film na který ste
šel do kina,

FR: no tak to sme si dycky vybírali to abysme se pobavili

LG: mhm

FR: abysme se pobavili, ne že bysme spe- něco specielně, to ne.

LG: (...) a hm (.) jak jste získával o těch filmech informace

FR: no podívejte se, ne- e dřív bylo, e byly prostě, u každýho kina
byly prostě obrá-zy film- obrázky filmový

LG: mhm

FR: z toho filmu co tam jako je, to to bylo. dneska když dete do
kina, tak nevíte pomalu (na co) dete.

LG: a třeba v novinách a v časopisech

FR: to bylo prostě (.) byly prostě seznam (.) kin

LG: mhm

FR: jo? a tam byly ten a ten (.) ty filmy.

LG: jo. (.) a hm (.) teda ale nejčastěji jste chodil k těm k těm
kinům číst si to

FR: ty ty co byly

LG: jo,

FR: to bylo na na bejvalým cej- teda dneska je to zas Cejl ((kino
Radio)) a na tu Marxovou ((Lido bio)), jo?

LG: mhm (.) a hm bylo jako při tom výběru toho filmu důležité kdo
tam hrál?

FR: no tak my sme neměli neměli sme vyhraněný názory na herce.

LG: jo, takže jste neměl oblíbené herce [( )]

FR: [ne ne]

LG: mhm

FR: e ty oblíbený her- herce sme měli ee prostě, až e (.) až potom
ve stáří (kdy to byl) e tento, Ladislav Pešek,

LG: mhm

FR: a ta e herecká skupina ta co tady byla,

LG: jo.

FR: jo? Otomar korbe- Korbelář ((Otomar Korbelář)), hm moment, jak
von se menuje, karel hégr ((Karel Höger))

LG: [mhm jo]

FR: [karel hégr] ((Karel Höger)) je původem z Králova Pole,

LG: (..) ale to bylo potom teda až později [jako když ste byl (
)]

FR: [to bylo pozděj] ale v těch filmech oni už hráli.

LG: jo. mhm (.) a pamatujete si na první barevný film, který ste
viděl v kině?

FR: první barevný film, ten byl až (.) po tom e (.) těsně před (.)
to byl Ali Baba a čtyřicet loupežníků ((Ali Baba a 40 loupežníků))

LG: mhm

FR: a a Pán sedmi moří. to byly poslední americký filmy, který se
tady promítaly, pak už se proma- promítaly sovětský filmy a tak
dále.

LG: a to bylo kdy?

FR: to [byl rok]

LG: [(když ste byl]

FR: čtyřicet devět.

LG: mhm

FR: jo?

LG: (.) jo. (.) a hm jakou roli pro vás hrálo to, jestli ten film
byl němý nebo zvukový

FR: no tak němý byl e byl tak e za nás,

LG: mhm

FR: už e ta e ty němý filmy nebyly tolik.

LG: jo.

FR: jo? to byl jedině kdo to byl laurel a hárdy ((Laurel a Hardy))

LG: mhm

FR: jo? to byla ta éra [těch němých]

LG: [jo]

FR: filmů, laurel a hárdy ((Laurel a Hardy)) (.) Frigo na mašině

LG: [jo jo jo]

FR: [no prostě] ty

LG: [jo já vím co myslíte mhm]

FR: [ta je ta ta éra] těch filmů.

LG: (.) a bylo pro vás důležité, z jaké země ten film byl?

FR: to ne to by- to e to nehrálo roli, (protože doopravdy) šli sme
se pobavit

LG: [mhm]

FR: [a nedívali] sme se na to jestli to je Amerika nebo Německo a
tak dále.

LG: jo. (.) a kdybyste měl popsat, co v té době pro vás byl jakoby
dobrý film, jakoby co ten film musel mít, abyste se rozhodl, že na
něj do toho kina pudete,

FR: (.) to (je těžké) můžu e to těžko můžu e toto odpovědět,

LG: [mhm]

FR: [protože] (.) toto (..) mám sice kamaráda, ee e ňáký (.) Petr
Žák, vystudoval historii a e archivnictví, velmi dobrej kamarád e e
jezdím k němu, von je ze Znojma, vystudoval tady (.) tady vystudoval
tu e e akademii

LG: [mhm]

FR: [věd] e akademii jo? a teď žije ve Znojmě má byt, a jezdím
k němu na Vranov.

LG: mhm

FR: občas dělá hm dělává, občas přišli ty ňáký e ty studenti on
s nima dělal e diplomový práce.

LG: mhm

FR: že potřebovali něco tak tak ( ) tak jim radil, (...) tak to
byly to byly takový prostě e s Petrem bylo dobrý, (.) on je velmi
inteligentní (.) velmi inteligentní a on se zajímá o judaistiku,

LG: mhm

FR: přitom (žije) on je křesťanem a to se zajímá,

LG: mhm

FR: jo? společně jedeme teď patnáctýho do Terezína, (.) e byla (ste)
někdy v Terezíně?

LG: em-em

FR: ne. já sem tam byl mockrát. ale o to nejde. a tak e on e jedeme
do divadla

LG: mhm

FR: to je (.) kde se hrálo divadlo, v Terezíně, to bylo na půdě, to
byla e to je velká půda, a tam se hrálo divadlo. tam se taky hrál
Brundibár a tak dále. (.) patnáctého tam jedu, na třetí hodinu
odpoledne a pak se budu vracet dom.

LG: (..) mhm (..) hm (..) tak teda pro vás bylo jakoby
nejdůležitější, abyste se při tom filmu pobavil,

FR: pobavil.

LG: jo.

FR: podívejte se, dneska e (.) byl sem (teď) nedávno na tym Avatar,
mně to nic [neříká]

LG: [jejda] <vy ste v- já sem to ještě neviděla a ani to nechci
vidět>

FR: e moment, to je to dé trojka ((3D)) [jo?]

LG: [jo jo jo]

FR: ale, podívejte se ee doopravdy,

LG: mhm

FR: to e oni to mají tak hlasitě puštěný, že vám to utrhne uši,

LG: no mně to trochu vadí v těch multiplexech.

FR: no, jeden velmi krásnej film, na ten se běžte podívat, je
Králova řeč.

LG: to sem viděla, to bylo nejlepší. tam hraje můj oblíbený herec,
já sem se nejvíc těšila na to, (.) to bylo fakt <bylo to úplně
super, ta Králova řeč.>

FR: to bylo slyšet e e (.) jehlu spadnout, [jak ( )]

LG: [to bylo] nejlepší,

FR: on hraje velmi dobře,

LG: [<jo, ten konec je super>]

FR: [jeho paní ta] jeho paní ee

LG: mhm

FR: prostě to e e (.) on nastoupil v době v začátku války

LG: [mhm]

FR: [kdy] doopravdy musel být, a von ten člověk kterej učil, tu řeč,
jak nakonec [víte]

LG: [mhm]

FR: nebyl žádnej profesor, žádnej [doktor]

LG: [jo jo jo]

FR: [a] naučil ho to.

LG: mhm

FR: je to doopravdy e krásnej film. e s tou dámou, tou co sem vám
ukazoval,

LG: mhm

FR: občas deme spolu ee do kina,

LG: [mhm]

FR: [a tak] spolu sme byli na tym (.) na té Králově řeči, e a
doopravdy sme e odcházeli velmi spokojeni,

LG: [mhm]

FR: [(protože)] doopravdy herecký výkony všechno co tam to nemá
chybu. teď sem zvědavý chce- chceme se podívat na ten na Lidice co
[z toho]

LG: [mhm]

FR: udělali nebo neudělali

LG: na to sem taky celkem zvědavá,

FR: no, takže na to jako sem e na tom sem zvědavý, doopravdy. tu
dobu znám, protože v té době když sem vyrůstal, tak chodili e měli
složku, měli, fotky,

LG: [mhm]

FR: [papír] podepsat jestli sem to neviděl, jo? to kolo, ten plášť

LG: [jo]

FR: [tu] kabelu, to, no prostě všechno to co tam jako našli. (..) to
byl e to je takový zajímavý že do- a doopravdy sem si e nemohl sem
si dovolit e moji rodiče se rozešli v roce třicet devět,

LG: mhm

FR: o- rozvedli se důvod jeden, protože (kdyby byl) otec Židem, jo?

LG: mhm

FR: takže bysme se mohli dostat do koncentráku,

LG: mhm

FR: a (..) tak e se rozešli, ale stýkali sme se jako rodina stále
dál.

LG: mhm (.) takže to bylo jakoby hm

FR: (.) prostě

LG: jako [e formální rozvod]

FR: [e z nouze] z nouze ctnost.

LG: mhm

FR: a to nebylo (jen) jedno manželství který toto e e se rozešlo,
ale v tom okamžiku jakmile se roz- e rozešli (.) otec odcházel
osmého dubna čtyřicet dva (.) e do koncentráku a (.) nejprve do
Terezína a za šest dnů z Terezína odjížděl e e už na východ.
poslední dopis který sem dostal, tak byl z rejověc ((Rejowiec)) to
je okres Lublin (.) tam bylo těch koncetráků moc.

LG: mhm

FR: jo? pravděpodobná smrť Majdanek Sobibor (...) (nechtějte se)
podívat někdy až budete mět čas, jeďte se podívat do toho Osvětima,
Osvětimi jedna. (více- mer-) komerční záležitost ale (.) aušvic
((Auschwitz)) jako, Březinka

LG: mhm

FR: to už je tvrdá re- realita.

LG: já se těmhle věcem já se tomu jakoby strašně vyhýbám, protože
moje sestra tam byla, a ona prostě měsíc potom měla úplně jako
největší noční můry a

FR: [min- mindráky, já to vím]

LG: [kři- křičela] prostě ze spaní a bylo to (fakt) jako strašně
hrozný,

FR: podívejte se, ty obvodový stěny, těch baráků byly takový prkna,

LG: mhm

FR: voni neměli prakticky nic na sobě. jo?

LG: (...) hm a byl ste na ňákém filmu jakoby víckrát?

FR: (..) no tak tehdá to bylo Ali Baba a čtyřicet loupežníků ((Ali
Baba a 40 loupežníků)),

LG: mhm

FR: to byl americkej film, tak na ten na ten sme byli ale to

LG: a to bylo ale až po válce,

FR: [to bylo po válce]

LG: [a během] a během války?

FR: během války (.) to sme moc nechodili.

LG: jo jo.

FR: to byly sice to byly víceméně takový limonádky, jo?

LG: [mhm]

FR: [červená] knihovna bych to řekl,

LG: <mhm>

FR: jo? některý filmy mám doma. e velmi dobrý to byly předválečný
filmy byl hugo hás ((Hugo Haas))

LG: mhm

FR: (.) e některý a von hrál (.) Okénko to hrál tam rasa (.) no
prostě, a jestlipak víte kde bydlel v Brně

LG: to nevim,

FR: (.) Biskupské náměstí ((Biskupská)).

LG: jo?

FR: když jdete e nahoru na Petrov

LG: jo jo jo, já vím [kde to je]

FR: [tak je] tam je takový plácek (zprava) a když tak tam je pamětní
deska, kde oni žili.

LG: jo?

FR: Pavel a p- Pavel a hugo hás ((Hugo Haas)) pavel hás ((Pavel
Haas)) ten zahynu- ten zahynul v koncentráku

LG: mhm

FR: jo, a ten e byl spoluautorem hudby e to vám můžu půjčit knížku
pavel hás ((Pavel Haas))

LG: mhm

FR: u (.) to co jako e to co bylo, jo? a ten zahynul. pak e jednom e
(...) Karel Poláček.

LG: mhm

FR: e z prvního manželství neměl žádnou dceru (.) pak žil s ženou
kde měl dceru,

LG: mhm

FR: Jiřinu. a oni mu řekli před válkou aby odjel, jo? on řekl že ne,
nic se nemůže nic stát, jenomže, dceru dceru poslali do Anglie, ta
tam žije dodneška

LG: mhm

FR: jo? a ta se menuje Jiřina. nevím kde bydlí (nebo) něco takovýho,
ale je pravdou že ta dcera tady je.

LG: (..) mhm

FR: to sem se dozvěděl až dodatečně, protože doopravdy e to sou lidé
e s kterýma ste se tam setkali setkala teda, to sou (vesměs) někteří
to sou Brňáci, někteří ne, ale to to sou vesměs kteří prošli
koncentrákem.

LG: mhm

FR: jo? Terezín, Osvětim, e měl jsem jet e dvanáctýho do e tento
měsíc do (.) h- e Nové Cerekve tam je pěkná synagoga která se uvádí
do do provozu zno- e

LG: mhm

FR: až někdy se tam budete chtět do synagogy, tak vám to zařídím.

LG: dobře.

FR: tam totiž nejsou takoví andílci nebo něco takovýho, [tam to]

LG: [mhm]

FR: ee Židé nemají naprosto nic. když si budou chtět ee ten svůj
šabat, jo? to sou ten oslavy, tak normálně tady dají dvě svíčky on

((nahrávka pokračuje po přerušení))

LG: já to znovu zapnu,

FR: tak můžete.

LG: jo. hm kromě teda, během té války jestli ste měl ňáké (prostě)
ji- záliby, nebo koníčky, nebo tak něco,

FR: podívejte se e (.) e byl- e ee někdy mě titulovali taky že su
Žid a tak dále, (o to nej-) protože věděli že otec byl Žid

LG: mhm

FR: tak mě titulovali taky že sem Žid,

LG: aha

FR: ale, (.) že by e ňák naši lidé (.) naši lidé nej- e prostě byli
horší někdy než ti Němci, protože jak se říká Turek, (.) ee člověk
poturčenej je horší Turka.

LG: jo, rozumím. takže jakoby hm (.) ste

FR: někteří nadávali, někteří ne, e to to bylo e podle podle nálady
to měli, pokud sem se jim líbil nebo nelíbil, tak takovýmto
způsobem.

LG: a já to nechápu, to bylo jakoby běžné že prostě takhle li- lidi
druhým lidem prostě nadávali (já nevím) na ulici

FR: to je běžný, to bylo běžný, to ee když chodili ti hitlerčici

LG: mhm

FR: jo, tak když oni šli ee oni měli bubínky a měli vlajky a jestli
někdo nesundal (.) e čepici a nepozdravil tak šel a

LG: (..) to je hrozný, (fakt)

FR: no, (..) (tady) v té budově (to co) ste byla tam,

LG: mhm

FR: tak tam za války e sídlil Hitlerjugend.

LG: aha, to sem vůbec nevěděla.

FR: to ví málo lidí ( to tam) já sem totiž jak je e tady máte e
Kapitána [Jaroše]

LG: [mhm]

FR: tady máte tramvaj tady bylo Koliště sedmnáct

LG: mhm

FR: tak já sem byl tady, a tady, sídlil Hitlerjugend.

LG: mhm

FR: a tam se centralizovaly ty e transporty prostě (vystěhovali)
nejprve ty,

LG: mhm

FR: stávající nájemníky, pak tam ee nastěhovali do (jednoho) do
jednoho bytu čty- tři až čtyři rodiny a potom ((přerušení: krátké
vyřízení s příchozí)) jo, a tak ty jich tam dávali dycky sebe dycky
jich vystěhovali e centralizovali (teď u nás) ve škole, na
Merhautové, tam je pamětní [deska]

LG: [mhm]

FR: z brn- z Brna bylo deportovaných pomalu jedenáct tisíc (.) Židů,

LG: mhm

FR: jo? a (ty) dycky odvezli na nádraží tramvají a a (.) buďto se
vrátil nebo nevrátil, převážná většina se jich nevrátila. z toho
transportu to co je šel otec (.) se vrátili dva. (.) a tam jich bylo
tisíc.

LG: (.) týjo tak to je hrozné, fakt. (...) no. já sem úplně teď
ztratila

FR: (.) já vím, niť.

LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké
byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší...

FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina]

LG: [mhm]

FR: Kapitol,

LG: jo.

FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina.

LG: jakoby ty premiérový?

FR: co?

LG: [ty premiérový?]

FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry. a pak e předměstí, tak
tam přišly už ty e došly ty filmy kde běžely kde prostě už to
běželo, v těch velkých kni- kinech.

LG: mhm (.) a hm (.) jak to třeba v tom lepším kině vypadalo, jakoby
vevnitř.

FR: podívejte se, ee kdy- (.) v těch normálních kinech,

LG: (no)

FR: byly e dřevěné [lavice]

LG: [mhm]

FR: a tam už to bylo polstrovaný.

LG: jo. (..) a hm z čeho se obvykle jakoby skládal program té
projekce, (jako) kromě toho hlavního filmu,

FR: e byl e byly tyto, (.) byla reklama a potom e byl e týdeník.

LG: jo. a ty reklamy byly byly jakoby jaké, nebo jak ste o o tom [(
)]

FR: [e ty reklamy] byly e (.) ty reklamy byly e tyto, e co se kde
prodává kde se co vyrábí,

LG: mhm

FR: e e zubní pasta a různý věci,

LG: jo.

FR: ale moc toho už e na jídlo nebylo, protože doopravdy

LG: [mhm]

FR: [nemohli] si toto dovolit.

LG: (.) a hm (.) bývaly běžné (.) ňáké třeba jakoby ukázky z jiných
filmů, jakoby třeba příští týden vám promítneme,

FR: ne ne. [nic]

LG: [ne?]

FR: takovýho.

LG: a nebo ňáké krátké filmy? (.) před tím hlavním?

FR: (.) to někdy bylo, někdy ne.

LG: mhm ale nebylo to pravidelné.

FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na
náměstí Svobody ((kino Central))

LG: mhm

FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)).

LG: jo. a to tam probíhalo jak třeba u toho nádraží,

FR: to šlo vod desíti od rána do desíti do večera,

LG: jo.

FR: (furt) se to střídalo.

LG: jo. (..) mhm (.) a hm přitom hlavním filmu byla tam nějaká
přestávka?

FR: hm někdy jo, ee

LG: [jo]

FR: [e kvůli] tomu protože tam neměl dvě pro- e neměl e dva
promítací přístroje, takže aby prostě najel na druhej tak to

LG: (.) jo a o té přestávce se dělo v tom kině jakoby [většinou (
)]

FR: [nic] převážně sedělo se [nebo ee]

LG: [jo jo jo] a čekalo

FR: (..) e děti kecaly a...

LG: mhm

FR: <však to znáte>

LG: <jo jo jo> eště sem se chtěla zeptat na ty rozdíly v těch
kinech, jestli jakoby hm (.) během té války potom byly ňáká kina e
která byla jakoby spíš německá, a některá která byla spíš česká,
protože někteří

FR: [no]

LG: [pamětníci] to jakoby zmi- zmiňovali.

FR: (.) e podívejte se, byly filmy který byly ee kde byly německý
titulky

LG: mhm

FR: potom se dovážely ňáký německý filmy jako řekněme e žid sís
((Žid Süss))

LG: mhm

FR: slyšela ste o tym filmu?

LG: mhm

FR: e musím za Petrem, ten mně ho natočí, von ho má.

LG: mhm

FR: jo? takže doopravdy on má hodně těch filmů, (.) ty který byly,
(.) vždycky se chválili Němci, že ničili všechno na co přišli.

LG: (.) a během té války já sem si teda myslela že (.) jakoby u
všech filmů byly povinné ty německé titulky. tak to to nebylo?

FR: u všech českých filmů ano.

LG: jo.

FR: no,

LG: (.) a

FR: a z německých to za- e to když bylo německy, tak se tam dávaly
český titulky.

LG: jo. mhm a ty e potom během války ty třeba (.) jakoby ty plakáty
k těm filmům (.) ty popisky u těch e kin bylo to německy nebo česky?

FR: bylo to obou- e hm dvoj- dvoujazyčný.

LG: jo, mhm. (.) a když byly ty týdeníky? hm

FR: tak se (vychvalovali) [Němci]

LG: [jo] jasný. tomu rozumím. ale, ee jak se třeba (.) když se třeba
na na plátně objevil Hitler nebo já nevím nějaký důležitý
představitel

FR: lidé byli ticho.

LG: ticho, [takže ani jako]

FR: [protože nikdo] nevěděl jestli tam nejsou agenti, gestapo a tak
[dále]

LG: [mhm]

FR: protože ti (.) ti chodili do kina sledovali lidi (.) a pak e po
případě zabra- sebrali a tak dále.

LG: a a slyšel ste třeba o někom koho takhle sebrali nebo viděl ste

FR: to sem osobně sám neviděl.

LG: neviděl, mhm. (.) a e (.) a nebyli tam třeba na ňákým (německým)
filmu nebo při tom týdeníku německém, nebyli tam třeba lidi, kteří
jakoby projevovali sympatie? jako [k té ideologii?]

FR: [no tak] (.) to se nedá říct, protože lidé e (.) někteří ano,

LG: [mhm]

FR: [někteří] ne.

LG: jo.

FR: to bylo e (.) ne- neobvyklé. ale, aji ti Němci nedávali e ty
filmy válečný nedávali.

LG: [mhm]

FR: [protože] doopravdy museli by dokázat že taky prohrávali.

LG: mhm jasně. a (.) jak na vás jakoby ty doprovodné části toho
programu působily, jako bavilo vás to, nudilo,

FR: no tak e co byly reklamy, tak sme se na to dívali

LG: mhm

FR: a říkali sme si co? potom přišel týdeník e tam sme e viděli
akorát že stále e stále Němci vyhrávali, že

LG: mhm

FR: i když bylo poz- e konec pomalu války, tak

LG: mhm

FR: (.) tak nik- ee (.) oni neřek- nepřiznali pravdu.

LG: jasný (.) mhm. a vy ste a vy ste jakoby vědělo se že třeba to co
se ukazuje v těch v těch týdenících, že to není pravda?

FR: no tak e e ono se to proslýchalo, protože e protože přece jenom
byli lidi, kteří ten zahraniční rozhlas e m- ňákým způsobem získali,

LG: mhm

FR: ňákým, protože oficiálně to byl trest smrti.

LG: [jo]

FR: [to] (ste měla) na (.) rozhlasový přijímač neposlouchat trest
smrti.

LG: [to je hrozný]

FR: [jo, když vás] někdo udal.

LG: mhm (..) a byl ste někdy na ňákém promítání filmů v domácnosti?
nebo...

FR: ne ne ne.

LG: takže [ste]

FR: [tak] to ne

LG: neznal nikoho [kdo měl]

FR: [ne]

LG: třeba promítačku

FR: ne ne ne, to sem neznal.

LG: jo. (..) mhm (..) jo, a teď tu mám (..) on (..) pan učitel mně
tady napsal, že jakoby e Židům se ten ee se zakázalo chodit [do
kina]

FR: [moment] e

LG: někde mezi

FR: je jedno bylo by dobře aby ste do- nevím jestli by se to sehnalo
ale e pou- e zvlášť e po tom devětatřicátým roku,

LG: jo,

FR: Židé nesměli psát, nesměli (mět) telefon (.) nesměli e se dívat
do ulice, prostě

LG: mhm

FR: navštěvovat kina, nesměli do di- do do parku, koupaliště, to
bylo všechno zakázaný, to je e to byste (.) nevím jestli bych to
sehnal a nebo tak tak že e že ty e zákony e

LG: mhm

FR: protižidovský byly tak tvrdý.

LG: já tu mám totiž napsané, že hm tady mně pan učitel přepsal ten
jeden protektorátní předpis, že (se) v tom srpnu v roce třicet devět
byla ta policejní vyhláška kte- která jakoby zakazovala Židům tyhle
věci, a a u kin to bylo tak že mohli do toho [kina jen pokud to bylo
na tom podniku vyznačené]

FR: [ne ne ne ne ne ne ne ne] no tak, to si nepamatuju že by něco
tak u n- e tam u těch kinech co sem chodil že by

LG: [mhm]

FR: [něco] takovýho [bylo]

LG: [mhm] on to tady píše, že to asi žádné kino nevyvěsilo, že [se
jako]

FR: [ne] to [neexistovalo]

LG: [jo] mhm

FR: prostě, e tam přišli e zákony

LG: jo,

FR: který byly e který schvaloval géring ((Hermann Goering)) v roce
třicet pět, že nesměl (.) to ono a tak dále

LG: mhm

FR: nesměli (mět) papouška, nesměli mět e rybičky, nic nesměl mít,

LG: mhm

FR: a e navštěvovali Židé v Brně to vám řeknu to nevíte kde je, (ů)
e ka- byla kavárna Esplanade

LG: (.) to vůbec nevím, to mně možná potom asi napíšete na papírek (
)

FR: podívejte se, e jak e jak je za státním divadlem, za Janáčkovým,

LG: mhm

FR: tam byly dřív e bytovky,

LG: mhm

FR: tam byla kavárna Esplanade, tam se stalo jedno, že ti e Židé,
voni to obsadili Němci, nosili lyže, no prostě to co to co nesměli
tak museli odevzdat.

LG: jo.

FR: jo? a tam taky e když to bylo sebraný, tak jednou seděli tam e
dá- to eště si dávali kávu přijeli es es ((SS)) a všechny sebrali a
odvezli.

LG: mhm (...) a (...) jakoby (.) věděl ste o někom, kdo měl ten
židovský původ, kdo jakoby e nedodržoval to nařízení co se týče těch
kin [protože]

FR: [ne]

LG: jedna pamětnice mně to vyprávěla, že že jakoby znala paní, která
e o které takhle věděla že (přesto) že to měla zaká- zakázaný, tak
to kino navštěvovala.

FR: no tak to znamenalo že muse- že musela sundat hvězdu,

LG: mhm

FR: a musela (jít) tam kde prostě

LG: [( ) neznali]

FR: [nevěděli] vo ní

LG: jasně,

FR: že je Židovka.

LG: mhm ale vy e znal ste takhle někoho?

FR: ne.

LG: (..) a potom e když už jakoby ti Židi museli nosi- nosit ty
hvězdy hm (.) ta vaše parta těch kamarádů, se kterou ste chodil do
kina, jakoby měl ste ňáké přátele [kteří]

FR: [já osobně] sem žádnou hvězdu nenosil, [jo?]

LG: [jo, já vim] já vim mhm

FR: já sem hvězdu nenosil, jo?

LG: mhm [jo]

FR: [to] sem nenosil, jo? ale (.) tam se to snažili vyhý- prostě e
ti Židé se snažili (.) musí do práce z práce e nikde se e voni měli
e příkaz kdy směli nakupovat,

LG: aha,

FR: oni směli vod e čtyř do pěti odpoledne, to vám můžu říct že (.)
kojenec, (.) dostal šestnáctinku litra mlíka na den.

LG: to je strašně málo,

FR: to je málo, že jo?

LG: to je to je straně málo.

FR: to je málo. pokud měl e měla ta rodina, někoho známýho že jim
pomáhali, protože oni to e e ty e (.) potraviny

LG: mhm

FR: potravinový lístky, ty byly už stavěný jako pro Židy.

LG: mhm jojo.

FR: (.) a to nebylo ee mlí- ee mlíko jako to tři a půl procentní to
bylo odstředěný mlíko, to byla to je voda.

LG: mhm (...) jo, a já tu mám teď otáz- jo, jestli si vzpomínáte na
první návštěvu kina po osvobození.

FR: (...) to už to už tak dalece ne protože to (.) to přijel jeden
můj e příbuzný

LG: mhm

FR: příbuzný ten byl v Terezíně.

LG: [mhm]

FR: [ale] to bylo e smíšený manželství. on měl dvě děti e jednu
dceru a syna (.) ta žena tady zůstala on musel jít. [jo?]

LG: [mhm]

FR: (.) a tak, ee (.) v roce čtyřicet devět patnáctýho června (.)
říkáte že si pamatuju dost, že jo? čtyřicet devět se vystěhovali do
Izraele, jo?

LG: mhm

FR: (..) se vystěhovali do Izraele. a (...) ten hoch,

LG: mhm

FR: na brněnské přehradě se bál že se utopí,

LG: mhm

FR: topím se topím se. a dotáhl to na námořního kapitána. v Izraeli.

LG: to je vtipné.

FR: (.) e on pracoval v Haifě, byl třicet roků na na moři, takže
doopravdy (.) toto, Haifa je nádherné město.

LG: jo?

FR: no. (..) můžete mluvit dál.

LG: jo, tak e já nevím jestli byste mohl popsat tu (.) atmos- vy ste
jakoby bě- během té války už věděli že jakoby váš tatínek je jakoby
že ten [prostě]

FR: [( )] to sem nevěděl vůbec nic,

LG: [(nevěděl)]

FR: [my sme] dostali poslední dopis a tím to končilo, víc už sme
(nedostali) Němci nám nesdělili

LG: mhm

FR: e úmrtí nebo něco takovýho, to (byl) e tím se nezabývali,

LG: jo,

FR: jo, (.) to vůbec, e to nemělo vůbec žádné e to vám řeknu
perličku když sem potřeboval ee od soudu ne- úmrtní list, po mně
žádali naš- ee e naše úřady, a já sem šel na úřad prosím vás (.)
potřeboval bych úmrtní list svého otce, dolo- doložil sem e doklad o
tym že se nevrátil,

LG: mhm

FR: z koncentráku (.) a to to byla první e problém s <paní
právničkou> s advokátkou, (ona) říká za rok vám to udělám, a já
říkám, prosím vás tady to máte jasně,

LG: mhm

FR: že se nevrátil, (.) že se nevrátil (.) a vona (.) já vám to
nemůžu dat a tak dále, a to už mě zdvihalo, já sem vcelku
mírumilovnej člověk,

LG: [mhm]

FR: [a to] už sem zvýšil tón a ona prvně chtěl pět tisíc korun
pokuty že sem byl vůči ní agresivní. ne že bych ju byl ještě to ne,
pak sem tu žádost kterou sem jí dal vzal do ruky a říkám, podívejte
se, urychleně vraťte váš diplom, protože ste blbá. <jo?>

LG: (...) a jaká byla teda ta atmosféra po tom osvobození,

FR: podívejte se, lidé byli rozjaření, český národ pokud je e je pod
(.) knutou, je hodnej.

LG: (.) mhm

FR: (jakmile) uvolníte, vidíte tady výsledky, to to co je dneska.

LG: (...) mhm

FR: ří- říkám to kriticky, doopravdy jinač se to nedá říct,

LG: jo, v pořádku.

FR: no.

LG: a teda na tu první návštěvu toho kina po tom osvobození si už
nevzpomenete asi,

FR: to ne už.

LG: to nevadí. jo, vy ste říkal, že ste bydlel v té dělnické čtvrti,

FR: to byla dělnická čtvrť ryze dělnická čtvrť,

LG: a

FR: tam,

LG: teda tam bydleli Češi,

FR: [Češi]

LG: [Němci]

FR: [Němci] e bez bez [problému]

LG: [jo] prostě tam, vztahy tam byly

FR: ano,

LG: i během války to tam bylo jakoby [v pohodě]

FR: [no tak] e ty vztahy mezi Němci a Čechy byly takový zvláštní,
ale prostě e my děcka sme si hrály, [takže]

LG: [jo]

FR: doopravdy [to]

LG: [jo jo] (.) mhm

FR: akorát ti e co byly ty německý rodiny a ty děcka co šly do toho
Hitlerjugendu, tak ty prakticky my sme a tak dál, protože oni
(chodili) v těch košilích a tak dále.

LG: mhm (..) jo a třeba před tou válkou, bylo nějaké kino, do
kterého (.) spíš jako chodili Židé? jakoby třeba v ňáké čtvrti kde
víc jako (bydleli) židovští [obyvatelé? jestli o tom]

FR: [ee Židé] navštěvovali víceméně divadla a tak dále,

LG: jo, [mhm]

FR: [kina] ani tak ne, protože to ee Židé, i když se říká e e sou
kulturní národ.

LG: mhm

FR: (.) ee jak von se menuje ten ee režisér (..) natočil ty to,
básníky,

LG: ee jejda. <já si vzpomenu> (.) klajn ((Dušan Klein)) (.) ne, já
nevim,

FR: (.) von je tak- asi tak e malej jako já,

LG: já vím ale koho myslíte,

FR: m- co?

LG: že vím koho myslíte, [ale já si ne-]

FR: [no] a e (.) velmi dobrej herec je tomáš tepfr ((Tomáš Töpfer))

LG: mhm

FR: (.) e známe se spolu dobře e byl sem tam na ně- až někdy budete
mět možnost, (.) buďto v Brně, tady to hraje e Zdeněk Junák a
v Praze to hraje tomáš tepfr ((Tomáš Töpfer)) hraje toho e v tym
divadelní hře (.) Šumař na střeše.

LG: mhm

FR: doopravdy pěkný, je to divadlo (..) někde sem někomu sem pučil
prostě ty písničky který se tam hrají e (.) a tam hraj- hraje
s Eliškou Balzerovou ((Eliška Balzerová))

LG: mhm

FR: e (.) sme přátelé, jo? a jeho rodiče

LG: mhm

FR: oba dva byli v Terezíně.

LG: jo.

FR: on je totiž Žid.

LG: [mhm]

FR: [(jo)] maminka jeho taky, jeho bratr e ten vede restauraci a on
vede vede divadlo s Eliškou Balzarovou e Na Fidlovačce.

LG: mhm

FR: (...) když e to když prostě e měl oni ho navrhovali na
primátora, a (já) říkám, Tomáši, prosím tě, ty chceš dělat
primátora? a on říká seš blbej, <takže takový vztahy zn- spolu znám>
ee máme spolu.

LG: mhm

FR: prosím, můžete dál klidně.

LG: jo, teď tu mám otázku, jestli ste byl členem nějaké organizace,
já nevím dětské, mládežnické, [a tak]

FR: [no tak] e (.) jako kluk ne, pro- e po válce (.) až e to taky
ne, ale š- když sem šel do učení, tak mě e navrhli e do byl sem
v ČSM a byl sem dokonce funkcionářem, funkcionářem v dě- e dělnickým
referendem, mě poslali do e (.) na měsíční školení ká es čé ((KSČ))

LG: <a jaké to tam bylo?>

FR: (.) e no tak e lili do nás toho hodně,

LG: ((smích))

FR: jo? ale ee v jednom s- e on říká, že prostě že to bude všechno
v pořádku, že nebude závist, a já říkám, podívejte se, nemáte
pravdu, (.) budu mět čtyři děti, do každého rohu dám jedno dítě dám
mu hračku

LG: mhm

FR: (.) a jedno druhýmu si tu hračku bude brat.

LG: no tak to je jasný.

FR: ((pousmání)) [(no takže)]

LG: [<já mám dvě] sestry, my sme si nejvíc braly hračky>

FR: ((smích)) <takže to znáte [co to je>]

LG: [<jo jo jo>]

FR: takže doopravdy a on říká, to není pravda, to všechno přestane,
<říkám, není pravda>

LG: ((smích))

FR: (.) (takže) e do ká es čé ((KSČ)) (si mě) nemohli vzít protože,
bratr ten byl v Izraeli původně

LG: mhm

FR: strýc Rakousko, (.) teta západní Německo.

LG: mhm

FR: takže doopravdy ((pousmání))

LG: jo, jasně

FR: <sem nebyl dosti či- e čistej>

LG: <neměl ste dobrej profil>

FR: no.

LG: jo, a hm jaký byl osud vaší rodiny na konci války,

FR: matka se e provdala a (.) takže doopravdy si svoje užila,
protože e to byl e z- e z vesnice kde ona bydlela

LG: mhm

FR: a kde tak to byl ňákej známej, ale e on protože to byly
Pohořelice zabraný území, musel narukovat do německé armády.

LG: aha

FR: jo? takže ona (.) e prošla ten pochod smrtí z Brna do Pohořelic.
jo? já e to byl ten e divokej odsun.

LG: jo, o tom sem slyšela už. ale já to [já to nějak nechápu]

FR: [nevěděla ste] vůbec nic, [že jo]

LG: [já to ale] nechápu jakoby pro- ona kvůli tomu že ten její
manžel

FR: byl Němec, on byl německým vojákem tak

LG: jo,

FR: prostě musel jít.

LG: aha

FR: a že že sme tam žili my sme dostali jí- e <potravinový lístky>

LG: [mhm]

FR: [že] nás považovali jako Němce, to máte e z majetkama tady, e
existujou domy,

LG: [mhm]

FR: [vily] který sou v Pisárkách

LG: mhm

FR: to byly židovský vily (.) e (.) a e potom se tam nastěhovali
Němci

LG: mhm

FR: po válce, to už nebyl židovský majetek, ale byl to německý
majetek. takže se to zabavilo. vykradlo se co se dalo. protože e (.)
Židé dosti mluvili německy,

LG: [mhm]

FR: [jo?] a oni ma- e všimněte si e moje méno taky není čistý český,
čistě český,

LG: mhm

FR: to vám můžu říct co znamená R.

LG: [co znamená?]

FR: [v němčině] co?

LG: co to znamená?

FR: spravedlivý, čestný,

LG: ((smích))

FR: <jo?> to je ee Sylva by vám to řekla, protože ta to zná dobře.
vona e vona tady vona je docentkou, jo?

LG: mhm

FR: Sylva (S.)

LG: mhm

FR: my se známe vcelku dobře takže (protože) ona bydlí tady kousek
[taky]

LG: [mhm]

FR: (takže) s tou to bylo, (.) deba- a e byly sme prostě deba- e
něco sem tam zařizoval v domě a setkali sme se, a já sem vešel do
jejího bytu a kde byl regál knih. a říkám, dovolíte? (no tak) e
člověk se ptá,

LG: mhm

FR: prosím, a stejně to nebudete umět číst. otevřel sem knížku a
četl sem, protože já umím německy.

LG: mhm

FR: (..) proto když jedu do Rakouska mluvím německy, nikdo za mnou
nechodí,

LG: mhm

FR: aby neřekli, Češi nekraďte.

LG: no. teď máme takovou nejlepší pověst. po světě.

FR: (nojo)

LG: a já sem si totiž ale myslela, že díky tomu, že vlastně váš
tatínek byl Žid,

FR: ano,

LG: že jakoby že že ste kvůli tomu měli třeba jako během války
nějaké problémy,

FR: e díky tomu že se matka vdala, my sme [byli ti co]

LG: [a ona se bra-] ona se vdala v kterém roce jakoby znova,

FR: e e ve dvaačtyřicátým už

LG: mhm [jo]

FR: [to už] e o otci sme nevěděli nic [tak]

LG: [mhm]

FR: (toto) tak se vzali,

LG: [jo]

FR: [protože] matka byla rozvedená, takže se [vzali]

LG: [jo]

FR: a (.) můj bratříček e e vystudoval, matematiku fyziku, loňského
roku zemřel (.) jo? sestra ta bydlí v Rosicích, hrozně držkatá
ženská, (.) <je to ženská>

LG: (...) a teda potom potom co se vaše maminka znovu provdala, tak
e

FR: e tak to bylo, protože potom ten e ona zemřela v roce šedesát
osum.

LG: mhm

FR: jo? ten o- e ten nevlastní otec kte- (kterého) sem měl tak rád
jak prase kudlu, promiňte že to tak řeknu

LG: mhm

FR: sem ho neměl taky rád,

LG: mhm

FR: bratr když (jel) e osmého dubna čtyřicet devět z Mikulova, býval
( ) už e českýma zbraněma když jel do Izraele.

LG: mhm

FR: (.) Izrael je krásná vě- e krásná zem, nedomluvíte se tam
německy, rusky se domluvíte, anglicky (..) tady studujou totiž hm e
izraelští studenti, studujou medicínu a veterinu,

LG: mhm

FR: ten jeden e e velmi inteligentní ten s- e (.) na podzim skládal
státnice z medicíny, menoval se šaj rá nevím (.) (no byl) prostě
domluvili sme se.

LG: mhm

FR: z hebrejštiny znám akorát dvě slova, (.) ano a ne.

LG: (.) jo. a teď tu mám seznam filmů, od roku dvacet devět do roku
čtyřicet pět, které byly ee dycky v těch kinech

FR: [ano]

LG: [brněnských] jakoby nejúspěšnější, tak se vás vždycky zeptám,
jestli ste ten film viděl

FR: [ano]

LG: [ale] jakoby během války ne třeba potom v televizi, [protože]

FR: [dobrý, já vim]

LG: [jo, jo] dobře. tak první tu mám singing fúl ((The Singing
Fool)) to je ňáký americký film.

FR: tak to nevím, to ne.

LG: Zpívající klaun se to menuje [česky]

FR: [em-em]

LG: pak tu mám Pražské švadlenky, to je český němý film,

FR: to sem neviděl,

LG: neviděl, cé a ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)),

FR: ano, to sem viděl,

LG: v kině,

FR: v kině,

LG: mhm

FR: dokonce vám ho můžu (dat) já ho mám natočenej.

LG: ((smích)) a Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu

((nahrávka pokračuje po přerušení))

FR: a to sem tam byl loni.

LG: jo?

FR: nepoznala byste to. (..) prosím, můžete dál.

LG: jo, tak Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu to je ňáký [německý
film]

FR: [to to to je] jo to to byl e cvaj hercn im e drajfírtl takt
((Zwei Herzen im Dreiviertel-Takt)) [jo?]

LG: [jo], přesně

FR: a to sem neviděl, to bylo to bylo vesměs e to to limonády, [jo?]

LG: [jo] mhm tak, e To neznáte Hadimršku,

FR: ano, to to byl českej film, vcelku hezkej

LG: [mhm]

FR: [jo] tak ten sem viděl, protože to na to sme mohli.

LG: jo. Kouzlo valčíku.

FR: [to sem neviděl]

LG: [od lubiče ((Ernst Lubitsch)) Lelíček ve službách šarloka holmse
((Lelíček ve službách Sherlocka Holmese))

FR: to byl to byl e tento hm (.) (ten) ten náš nejlepší komik, jo
(.) Vlasta Burian.

LG: mhm takže to ste v kině viděl?

FR: ano.

LG: pak tu mám ňáký asi německý film kvik ((Quick)) z roku třicet
dva

FR: (...) e nebyl to kv- e nehrál tam náhodou

LG: třicet dva, já se podívám já já bych to tady měla mít napsané,
třicet dva, koho myslíte, já to tady mám tady toho

FR: já vím (...) t- ten sem neviděl, doopravdy ne.

LG: mhm tak pak tu mám Pobočník Jeho Výsosti, jo, to vidíte,

FR: to ne, já vidím [dobře zatím ještě]

LG: [jo jo]

FR: ne [ten sem taky neviděl]

LG: [tak pak tu mám] Šest žen Jindřicha osmého ((Šest žen Jindřicha
VIII.))

FR: ne.

LG: Zlatá Kateřina,

FR: taky ne.

LG: jo, pak tu mám z roku třicet čtyři, já neumím německy, když to
možná otočíte, jo tady pod tou Zlatou Kateřinou tady tenhle film,

FR: moment, Zlatá Kateřina a to (.) to je moment, to na- to byl
českej film a hrála tam Antonie Nedošinská e s tímto moment e (.)
lída bárová ((Lída Baarová)) (.) a pak tam byl e Jindřich Plachta,
(.) to (.) voni spolu hráli e hodně, moment, já se podívám tady,
(...) ne, to ne, tak to sem neviděl doopravdy.

LG: jo, [a ten]

FR: [( )]

LG: film pod tím?

FR: síbí ee e síbí frac ((Csibi, der Fratz)) je to spratek, [česky]

LG: [jo jo]

FR: je to tak?

LG: asi jo, já bych řekla že jo.

FR: a je to z roku třicet čtyři, tak to sem já neviděl.

LG: jo, a pak tu [(mám)]

FR: [Mata Hari] to sem taky neviděl, protože to byly vesměs filmy e
už v roce třicet pět, to sem byl e takovej malinkej.

LG: mhm jo, pak tu mám Cácorku ((Cácorka)),

FR: (...) no, to hm to ne, to sem taky neviděl, to so filmy který
sem neviděl.

LG: a tu Moderní dobu ((Moderní doba))?

FR: taky ne.

LG: (..) pak sou tam ti Tři muži ve sněhu,

FR: (.) e to hrál, (..) hugo ház ((Hugo Haas)) (.) e Jindřich
Plachta a (.) Jaroslav Marvan.

LG: (...) jo. já [sem ( )]

FR: [a byl to] velmi srandovní film kde kde hrál hugo ház ((Hugo
Haas)) ten hotel chtěl koupit a von mu patřil, ale, to mám taky doma
natočený, [na]

LG: [a viděl] ste to v kině?

FR: (.) to ne.

LG: ne,

FR: [ale]

LG: [mhm]

FR: potom sem to [natočil]

LG: jo jo jo

FR: toto.

LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),

FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?

LG: jo jo jo.

FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.

LG: (.) jo a pak je tu americký film Dobrá země,

FR: ne

LG: em-em

FR: to sem neviděl.

LG: pak je tu Sněhurka a sedm trpaslíků, od diznyho ((Disney))

FR: (.) tak ten sem viděl, jo? to už je to už sem začal to byl
prostě ten film než se dostal do do normá- prostě e přes všechny ty
kina,

LG: [mhm]

FR: [tak] to trvalo rok, dva.

LG: jo. mhm takže ale viděl ste (ho) v kině,

FR: ano.

LG: jo. a Ducháček to zařídí,

FR: to ano.

LG: jo. Tři děvčátka pokračují, americký [film]

FR: [to ne]

LG: U pokladny stál,

FR: to sem viděl, mhm

LG: To byl český muzikant.

FR: to byl Otomar Korbelář a e

LG: [mhm]

FR: [hraje] tohoto e

LG: Kmocha ((František Kmoch))

FR: Kmocha.

LG: (.) jo, takže to ste viděl?

FR: to ano.

LG: Město ztracených, ňáký americký [film]

FR: [to sem] neviděl,

LG: (.) e Opereta,

FR: ne.

LG: Roztomilý člověk, (.) od Friče ((Martin Frič))

FR: e to byl Oldřich Nový,

LG: mhm (.) jo. Vídeňská krev,

FR: Vídeňská krev, to sem neviděl, to b- e to byl film, ale e e
viděl sem potom Vídeňskou krev ale originál v němčině. ale
v televizi.

LG: jo, mhm (.) pak je tu film Muži nestárnou,

FR: no jo, to je ee hugo ház ((Hugo Haas)) kde hraje e takovýho
puritána

LG: (.) mhm

FR: puritána celou rodinu terorizuje a tak dále, (.) a kdy potom u-
odhalí ee viděla ste to?

LG: em-em myslím že ne.

FR: kdy (odhadnou) jeho sochu e ne že se jako (jeho socha) von má
totiž e (.) je ženatej, všude z- e ňáký ty ty plastiky, zakrytý, a
von má ale e dceru,

LG: mhm

FR: a která přijede, a ona si ee to hraje lída ferbasová ((Věra
Ferbasová, film Mravnost nade vše)),

LG: mhm

FR: je to tam?

LG: já se kouknu, hm to je to Muži nestárnou, tady nahoře,

FR: no,

LG: od [Slavinského] ((Vladimír Slavínský))

FR: [Zita] Kabátová ((Zita Kabátová)) (.) jo, (...) ji- moment, tak
to je něco jinýho. on totiž e

LG: mhm

FR: (nejprve) se ee zajímá o s- o star- star- jako mladá to byla,
potom [se]

LG: [mhm]

FR: zajímá o její dceru, [a]

LG: [jo]

FR: e ona řekne, prosím vás (ať si ji) radši vezme ať už mi dá
pokoj, ((smích))

LG: ((smích)) (.) a ty, Dobrodružství barona Prášila?

FR: to sem neviděl, ne.

LG: tu Tanečnici ((Tanečnice))?

FR. ne.

LG: e La Paloma?

FR: taky ne.

LG: Neviděli jste Bobíka?

FR: jo, tak to je e to byl e byl byla to veselohra, kde prostě
kšeftovali se psem.

LG: jo. (.) teriér.

FR: teriér. <a barvili ho> ((smích))

LG: <jo? já sem e sem to neviděla, oni ho tam barvili?>

FR: a to byl e on byl vybarvenej, prostě (určitá) voni ho hlídali,
von sem jim ztratil,

LG: aha

FR: tak e že dostanou odměnu a tak dále, no tak e (.) viděli fotku
jak vypadá ten pes,

LG: mhm

FR: tak to sehnali podobnýho psa a namalovali ty barvy <který ten
pes měl mít>

LG: ((smích))

FR: ale jenomže ta e panička toho psa prostě (.) pes za ní nešel.

LG: <jo, jasně> (.) a pak tu mám poslední dva filmy, Její oběť,

FR: to ne, to sem neviděl [vůbec]

LG: [a] v Sobotu ((Sobota)),

FR: taky ne.

LG: jo. tak, (tak to sme) dokončili dotazník, a ještě, jestli nemáte
třeba ňákou já nevím, dětskou historku z kina, nebo, tady pořád ty
auta, nebo něco takhle o filmech [o čem sme nemluvili]

FR: [to ne] ne ne, to nic.

LG: tak jo, tak v tom případě vám děkuju, za [rozhovor]

FR: [za málo]

LG: (já to) vypnu.

konec rozhovoru.