Quote

JV: takže to pro vás byla nějaká událost [nějaký svátek]

BK: [ano ano] ano ano

JV: jít do kina nebylo každo- né každodenní [ale rutinní záležitost]
BK: [ne ne ne] no ano ano

JV: ale vždycky ste se třeba na to nějak eee

BK: ano třeba

JV: oblékla nebo [strojila ste]

BK: [no tak]

JV: když ste šla do kina

BK: no chodívali sme hezky oblíkaní všichni to ne- to neexistovalo,
aby někdo šel škaredě oblečený (..) obzvlášť samozřejmě děvčata, že

JV: a vzpomněla byste si třeba jestli se v tom kině konzumovaly
nápoje a nebo nějaké jídlo, jestli si [diváci brali]

BK: [ne ne ne] ne ne to sme si nanejvýš to sme si koupili nějaký
bonbóny, ale

JV: bonbóny

BK: nikdy nikdy vůbec neexistovalo pití.

JV: mhm

BK: nanejvýš o přestávce tam byl bufet,

JV: mhm

BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.

JV: mhm

BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]

JV: vzpomněla byste si, jestli ste třeba jako dítě někdy viděla
nepřístupný film? asi ne, že, protože vy ste říkala, že [ee na to
jako tenkrát se u vás dbalo docela, abyste nic takového neviděla]

BK: [((smích)) ne ne ne ne no]

JV: a myslíte, že byla tenkrát možnost se jako dítě dostat na nějaký
nepřístupný film?

BK: no víte, když jednou, já nevím, to bylo ten film si pamatuji, že
to se hr- hraběnka ostrovinova ((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo
tak nějak, ale to bylo nepřístupné a tam bylo jenom prostě že se
objali a políbili ((smích)), takže to bylo nepřístupný pro mládež

JV: mhm

BK: a to sem tenkrát viděla, ale ani sem to nechápala.

JV: to ste viděla?

BK: to sem to sem viděla, to už sem možná měla, jo, ten věk na to,
jo, že už můžu to vidět, ale nic mně to neříkalo.

JV: nevzpomněla byste si, co to mohlo být konkrétně

BK: no říkám, to bylo nějak hraběnka ostrovinová ((Jindra, hraběnka
Ostrovínová))

JV: aha

BK: ale ale ještě něco k tomu, jestli život hraběnky ostrovinové
((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo tak nějak.

JV: to si najdeme už kdyžtak

BK: jo jo ně- něco takovýho to bylo, ale a byl to český film, ne
ale...

JV: hm ale já sem přeslechl to kino ste říkala že...

BK: to bylo to bylo tady to bylo vybombardované na sokolovně

JV: tady na sokolovně?

BK: no no na židenické sokolovně ((kino Hvězda))

JV: na židenické a šla ste třeba někdy do kina bez placení?

BK: ne to ne to bylo za korunu nebo takhle.

JV: jako třeba z recese jako s děckama.

BK: no tak možná že že ti naši kluci, že to jednou udělali, to vím,
že se potom až sme šli z kina, tak se chlubili

JV: mhm

BK: že měli ty lístky od minule a že že že [prošli]

JV: [a prošli,] ale vy ste nikdy teda to nezkusila?

BK: to né ne to nikdy

JV: nelákalo vás to.

BK: ne ne ne

JV: dobrodružství

BK: já sem byla tak vedená od toho mýho tatínka policajta, že to
bylo všechno

JV: že ste to brala jako něco špatného

BK: no ano, určitě a samozřejmě v náboženství

JV: hm

BK: taky se věřilo, no, že se musí chodit chovat vzorně, že.

jak... to sem chodila na
tu Merhautovu (.) tak to už sme chodili na filmy i co byly mládeži
nepřístupné (.) tak to sme se vždycky tak snažili vymódit, abysme
byli (.) trošinku starší (.) a měli sme štěstí, dostali sme se na
všecko co sme chtěli, no (.)

RM: a obyčejně sme seděli vpředu, že (.) no takže (..) (no) tak

LG: a vy ste teda e před tím představením navště- e navštěvovali ty
ty bifé jako dyc- dycky (ste si tam nakoupila)?

RM: no koupili sme si nějaký ty bonbónky, že (.) a (.) dycky sme
dostali nějakou tu korunku (.) doma a (.) mohli sme si něco koupit
no ale (.) nebylo to tak nějak strašně moc, že (.) sem tam (.)
(protože) ke konci války vůbec už sme nechodili (.)

LG: hm (..) jak... chodila... byla ste někdy na nepřístupném filmu,
když ste byla jako hodně malé dítě? (.) [( )]

RM: [ne ne] ne ne

LG: a potom později?

RM: no později už jako děvčata, že

LG: mhm

RM: už když nám bylo těch patnáct roků (.) a tak to sme už (.) se
snažily vlezt (.) všude možně (.) <to sme už> se tajně namalovaly,
abysme vypadaly dospělý (.) ale my sme byly takový holky, že už (.)
( ) (na tom) nerozhodovalo (.) j- vzpomínám si, že sme byly to bylo
po válce (.) a to byl Fantóm opery ((Fantom opery)) (.) a to bylo od
osmnácti let mládeži (.) nepřístupný (.) tak to sme se teda už
namódily to nám bylo těch šestnáct nebo kolik (.) to už sme byly
namóděný a už sme se snažily (.) a <eště vím že> jednou dokonce (.)
sme se chtěly dostat na osmou do kina (.) tak to sme si vzaly aj
klobouky od maminek, no abysme jako takový abysme vypadaly jak
dospělý slečny, no

LG: a jaký ste měla potom pocit, když ste se když se vám to jako
podařilo dostat se na ten nepřístupný film?

RM: <no ohromnej (.) ohromnej, my sme se cítily jako dospělý> a už
sme se těšily až bude něco zase (.) takovýho

LG: mhm

RM: (protože) to bylo... některý filmy byly od osmnácti nepřístupný
(.) některý vod šestnácti (.) podle toho jak to byl... <ale tam
nebylo nic (.) proti dnešním filmům> (.) že by tam (.) děcka nemohly
jít (.) jedině (.) třeba strašidelný nebo tak nějak ale (...) to vím
že na tom Fantómu opery ((Fantom opery)) (.) sem seděla a už sem
chtěla křičet (.) nechoď tam ((předvádí)) <chtěla sem napovídat tomu
filmu aj, jo?> ((smích))

LG: ((smích))

RM: tak sme se do toho tak vžívali