Quote

LG: (...) a když ste si potom vybírala ty filmy, třeba i po válce,
jakou roli hrálo to že ste e jakoby pocházela (.) z části teda vy
ste teda říkala že že maminka tu víru ňák nejvíc nepraktikovala a že
tatínek
AB: maminka e říkám, e prak- praktikovala víru ale
LG: ne-
AB: nebyla [ortodoxní]
LG: [jo]
AB: že by jako víte e se všechno přísně,
LG: [mhm]
AB: [dodržovalo] tak jak e by se to mělo dodržovat.
LG: a mělo to teda e to vaše vychování ňáký vliv na výběr těch
filmů, nebo kin?
AB: ne, ne, absolutně ne.

MB: mhm, mhm. a vybavujete si nějak třeba postoj školy vůči kinu,
jestli se škola to ňák reflektovala, jestli třeba učitelé se k tomu
ňák vyjadřovali, kino film a tady ty věci.

LM: ne

MB: ne

LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte
eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke
vzdělání žen. českých žen.

MB: mhm

LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo
hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly
symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna
((Sokol Brno I.))

LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich
čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý
týden chodila.

MB: né, teď sem myslela [ee]

LM: [nebo jak ste to myslela]

MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte
právě]

LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo
doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e
z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a
řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to.

MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili].

LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co.

MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm]

LM: [ano, ano] ano a tady pokud se týká e tady návštěva kin potom e
z učitelského stavu, tak, jak vám říkám, to ani se nedá říct jako ee
to kino, spíš to bylo to divadlo, ty koncerty.

LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to
sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak
v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu
hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas
sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no.

MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a
i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste]

LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak
ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom
co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba
v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo.

LM: ano, no tak ano, to se to už se dycky mezi e ve společnosti nebo
v mezi děvčatama ve škole řekly, ty, to je úžasné, tam sem byla. tak
tak takhle. takže to už nám takové, nebo já sem zas natrefila na
někoho a říkala sem, holky, běžte na to, to je úžasné a takhle.

MB: eee takže takže se na začátku zeptám vlastně ee jak ste nějak
vnímala ty změny, třeba po tom roce třicet devět nějaká ta opatření

LM: strašně

MB: ee jak to v, ve vztahu k těm kinům a tak

LM: ee bylo, protože najednou přišly přišly německé filmy. na ty sme
zásadně nechodili. opravdu, opravdu em prostě tak založení teda
z domova, že, co bylo německé, to bylo proti. no potom otec, když
byl zavřený, tak to už vůbec, takže

LG: jo. (..) a třeba ve škole vyjadřovali se ňák učitelé k těm
filmům nebo ke kinům,
AB: no tak, tehdy víte to bylo za války (.) a to ani e že v osnovách
to nebylo vůbec, a že by po nás chtěl nějaké jako děje z ňákých
filmů, nebo [něco]
LG: [mhm]
AB: ne, to ne, to nebylo.
LG: a e m- myslím třeba i takové vyjadřování jako, filmy sou špatné,
filmy sou dobré, nebo něco takového,
AB: no to, to za mých školních let
LG: [mhm]
AB: [se] neprobíralo (moc) takovýho.

MJ: no to je tedy špatný já si nevzpomínám, že by se nám nějakej
nelíbil nebo že by nám, že bychom tam museli chodit. se školou se
chodilo na filmy, ale em to byly potom propagační za války a
podobně, to už sme teda rozlišovali, to už člověk byl dospělej, že
jo. ((smích))

JV: mhm dobře. takže vy ste teda chodili se školou za války do kina.
mhm dobře.

MJ: prosím?

JV: vy ste teda za války chodil se školou do kina?

MJ: no ee sám taky.

JV: já vim, ale se školou taky, ano?

MJ: no když se šla celá škola, tak samozřejmě.

JV: a jak to bylo často asi, že ste chodili se školou do kina.

MJ: já nevim, třikrát štyrykrát za rok.

JV: mhm dobře. á e teda vy ste chodil se školou do kina až za války
a v tom dětském věku ste nechodili se školou do kina? na té obecné
škole třeba.

MJ: na obecné ne.

JV: mhm

MJ: na obecné ne, to sme chodili nanejvýš na na loutkový divadlo,
loutkovýho nebo tak.