Quote
03.395
1205:1211
LG: (...) jo a ještě e já sem zapomněla (.) během toho protektorátu
(.) když se (.) promítaly ty filmy, to vlastně (.) jakoby celé vaše
dětství skoro (.) byly v těch filmech povinné třeba německé titulky
(.) nebo tak?
RM: no (.) byly (..) když byl českej film (.) tak byly německý
titulky (.) ale když byl německej film, tak myslím že titulky nebyly
03.395
1311:1313
(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že
03.395
1402:1417
RM: my sme měli přátele
LG: mhm
RM: my sme měli (.) a ona byla oni utíkali v osumatřicátým roce celá
rodina utíkali z Vídně sem před Hitlerem
LG: mhm
RM: no a tady je to potom (.) zasáhlo, že a ona byla potom (.) tuším
v tom třiaštyřicátým roce zavřená do toho do (.) Terezína a (.) taky
chodili hodně do kina a to právě tenkrát při té razii (..) od té
doby potom už nešli (.) protože ee to bylo (.) velký štěstí velký
štěstí (.) nevím jakým způsobem se jim podařilo (.) teda vyklouznout
ven (.) v tom návalu nějak a ona teda proklouzla s ní aji s manželem
jejím (.) a on byl (.) odvedený do (.) pracovního tábora do Norska
03.395
1470:1513
LG: a vy ste říkala, že (.) myslím že vaši maminku při té razii
jednou že že [(neměla)]...
RM: [vyvedli] vyvedli
LG: [mhm]
RM: [protože] neměla (.) doklady, jenomže to byli právě na
Bratislavské v kině
LG: mhm
RM: a my sme na té Bratislavské byli ((kino Orania))
LG: jo
RM: tak s ní jeden ten (.) důstojník nebo co to bylo (.) ti vojáci
co byli (.) tu razii dělali (..) šel s ní k nám domů (.) ona se
prokázala tím (.) a bylo to v pořádku
LG: mhm
RM: protože ona říkala, že to zapomněla doma, že tady bydlí kousek
(.) takže (..) bylo to (.) to bylo vždycky to štěstí nějaký (.) co
člověk měl (..) a to ta ee ta ee paní Nojová ta (.) už nechodila
nikde (.) ale potom byla zavřená [že potom šla]...
LG: [to byla ta] to byla ta maminka toho...?
RM: to by- toho chlapce, no
LG: toho chlapce (.) mhm
RM: no no (...) [ten]
LG: [a] (.) oni se oni se jako nebáli po- porušovat ten zákaz (.)
to- toho choz- z- z- zení do kina?
RM: no tak s- pořád měli štěstí, že, tak
LG: mhm
RM: ale potom už to jako (.) pak už nešli (.) no maminka mohla,
protože měla doklady
03.395
1643:1660
RM: no jistě když se mně ten film (.) líbil nějakej, tak s- se o tom
mluvilo (.) to bylo bezvadný jak to a e každej film takovej co byl
dobrej (.) tak se prožíval ešče doma
LG: a když ste byli třeba e děti (.) hráli ste si na ty filmy (.)
nebo zpívali ste si písničky?
RM: ne ne ne ne to ne to sme si nepamatovali písničky
LG: mhm
RM: ale (.) hráli sme si na tu postavu třeba
LG: jo
RM: když tam byla nějaká princezna nebo něco (.) tak sme si hráli na
tu princeznu a na toho prince, jo takový (.) tak to ano (.) to sme
tak nějak prožívali (.) ale
03.395
1668:1672
(..) a tak jó byli byli aj nějaký blbý filmy ee sem
říkala no že sem na ně vůbec lezla (.) ale málokdy (.) jinak se mi
ty filmy skoro všecky líbily (.) některé víc, některé míň (.) když
byl třeba takovej ten Carův kurýr (.) to byl myslím dvoudílnej
dokonce film (.) no to to byl film jak (..) to už (.) no tak tak
03.395
259:262
no a pak sem chodila hlavně do té jako Studio se to jmenovalo,
ten kino Art, no a tam už sem viděla, to bylo za války i německé
filmy marika rek, marika rek ((Marika Rökk)), všelijaký takový ty
ee, prostě už si to nepamatuju, ale krásný filmy to byly.
03.395
313:315
ale to se mnou pak už
nechodila, když sem chodila do gymnázia, to sem chodila s
kamarádkama do kina...
03.395
341:417
LN: tak to ne, to sem nechodila co do toho Studia ((Studio)), tak to
už sem chodila pak jako děvče a to už byly takový ty filmy, jako i
český, takový vážný a tak ?jako?
KH: no a když ste pak už vlastně chodila do toho gymnázia, když ste
byla starší, tak jak často ste chodila do kina?
LN: no tak to sem chodila taky tak jednou za čtrnáct dní nebo i za
týden do toho Studia ((Studio)).
KH: hm
LN: to sme měly s kamarádkama a chodily sme. oni hráli ve čtyři, v
šest a osm, tak my sme chodily tak na tu čtvrtou, nebo v létě i na
tu šestou, protože večer už sem musela být vlastně za světla doma,
takže to už sem nesměla chodit.
KH: hm. ?šla ste někdy?
LN: ?á sem večer nikam nesměla chodit?
KH: a šla ste někdy na obě ta představení, že byste šla ve čtyři a
pak hned to stihla v šest?
LN: ne, to nikdy. to sem musela si žádat o tu korunu, že ty rodiče,
to nebylo tak jednoduchý, abych si mohla chodit po svejch nějakejch
zálibách. musela sem vždycky poprosit, a to sem si musela zasloužit,
tu korunu.
KH: hm
LN: pomáhat nádobí, nebo tak něco dělat doma.
KH: hm. a do kterých kin ste teda chodila?
LN: tak já sem chodila, když sem byla jako tak v té,
KH: na tom gymnáziu.
LN: v prvním ročníku na tom gymnáziu, tak hodně sem chodila do toho
Artu ((Art)). no pak sem chodila třeba e do Lucerny ((Lucerna)), to
bylo tam na Horové, na Veveří. Bývala, já nevím, jak se to tam
jmenovalo, v té Lucerně ((Lucerna)). no a pak sem chodila, na tom
Stadionu ((Stadion)) ne, to tam nebylo. do toho Artu, potom do skaly
((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie
((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia,
skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to
bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem
jako chodila
KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla
radši?
LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni
moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi,
takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi
kamarádkami.
KH: jo. a bylo naopak v kině, teda pardon, v Brně kino, které ste
neměla ráda, nebo do kterýho ste nechodila?
LN: ne, tak to mně vůbec, to mně nepřipadlo vůbec.
KH: hm.
LN: já vím, že třeba ta Moravie ((Moravia)), tomu se říkalo
blechárna, jo, ?takže to bylo takový ošuntělý,? tak tam sem moc
třeba nechodila, ale říkalo se tomu blechárna, no.
KH: hm
LN: tak
KH: no a chodila ste tedy i podle toho, kdo s váma šel? nebo šli s
váma i někdy později rodiče nebo sourozenci, váš bratr?
LN: můj bratr ne, nikdy. s bratrem sem nikam nešla.
03.395
420:431
ale potom on už se mnou nechtěl nikam.
on měl svoje kamarády a já jsem třeba by byla ráda, později, když
studoval, třeba, v té oktávě, já v septimě, on měl spoustu kamarádů,
ale nechtěl mě s nimi nikdy vzít, jako. i když mu třeba říkali
kamarádi, potom, jak už sem dorůstala, ať mě vezme s sebou, tak on
mě s sebou nikdy nevzal.
KH: hm, a s kým ste teda chodila do toho kina?
LN: já sem měla spoustu kamarádek. u nás pořád někdo byl, jednak za
tím bratrem kamarádi a jednak já sem měla ze třídy spolužaček, měla
sem dobrou kamarádku.