Quote
3.354
954:994
LČ: mhm. a měl ste teda o ty týdeníky zájem? co vás na nich zajímalo
nebo?
JH: no tak celkem, vlastně až sem chodil sám jo, tak potom. tak,
rozhodně tady byly ty vojenské týdeníky a tak dále, prostě mě to
zajímalo ta situace, jak to vypadá všecko a tak dále, protože to je
člověk tehdy bral naprosto jinak, jo, čili když Němci jako útočili někde
a tak dále, no tak to člověk jako sledoval, kde vlastně, co vlastně se
děje, protože jiná informace jednak v rádiu, bylo jenom, nějaké zprávy a
tady v tom to člověk viděl jako na vlastní oči, ty boje třeba tam někde
u Kurska ((Kursk)) nebo něco takovýho. ovšem bylo to tendenční
samozřejmě, že jo, jako vždycky wermacht ((Wehrmacht)) vyhrával, že.
LČ: a to se pak změnilo ne, když začali ustupovat tak?
JH: ne. to se nezměnilo vůbec až do konce pořád vyhrávali v těch
týdenících. to je dovopravdy jako tak. oni prostě takticky, třeba
ustoupili kousek, aby, mohli nabrat další síly a podobně ale, nikdy to
prostě v žádným žurnále nebylo, že by nějakou bitvu prohráli. to
neexistovalo.
LČ: a vy ste věděli, jak to bylo ve skutečnosti?
JH: no tak všelijaký byly zprávy. my sme to jako neměli možnost Londýn
poslouchat nebo něco, no ale, to víte v holičství, tam se promele teda
všecko. ten příde s tím a ten příde s tím a ten příde s tím, něco je
pravda, něco není pravda, že, tak to člověk prostě, a já sem bych ani
nemohl tak nějak říct, eh že bych v té době nějak přemýšlel, já nevím,
že by ta válka měla skončit, že by to prostě mělo být nějak jinak a
podobně, to člověk fakticky jako tehdy nechápal nebo nerozuměl nebo
prostě neměl možnost to nějakým způsobem konfrontovat nebo něco
takovýho, že.
LČ: a jak ste to teda vnímal, když ste věděl, že to není tak úplně
pravda, co se v těch dokumentech ukazuje?
JH: no tak, jak se říká...
LČ: že to je tendenční jako...
JH: to jako člověk si to prostě přebral ve skutečnosti to jako.
3.354
1025:1037
LČ: a takže vám ty titulky v němčině nepřišly nějak špatné, nebo
nevadilo vám to?
JH: ne, ne. člověk to bral jako samozřejmost, no tak oni tam chodili v
Židenicích bylo spousta Němců,
LČ: mhm
JH: my, co sme chodili, bydleli v takovém v takovém usedlosti menší, že,
a ty majitelé byli Němci, a tam sme měli dva jednopokojové byty a tak
sme tam byly dvě české rodiny a jinak to bylo velikánské hospodářství a
to byli Němci, oni chodili normálně do kina taky, že, ale většinou teda
chodili asi do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)).
3.354
434:461
LG: mhm (.) dobře. (.) tak. (.) jo vy ste říkal, že ste přestal
navštěvovat kina poté co ste hm (.) se oženil
FR: ee to
LG: a
FR: to to sem bydlel potom
LG: mhm
FR: když sem se oženil, tak sem bydlel ee opět (.) na té Marxové
těsně vedle kina. to sme e e protože (..) dítko sem měl hodně brzy e
LG: mhm
FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to
nejde ale]
LG: [mhm] mhm
FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto
ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne. a
mimo jiné, musel člověk se snažit aby tu rodinu uživil,
LG: [mhm]
FR: [protože] (doopravdy) těch peněz nikdy nebylo dosť.
3.354
921:1004
LG: (..) mhm (..) hm (..) tak teda pro vás bylo jakoby
nejdůležitější, abyste se při tom filmu pobavil,
FR: pobavil.
LG: jo.
FR: podívejte se, dneska e (.) byl sem (teď) nedávno na tym Avatar,
mně to nic [neříká]
LG: [jejda] <vy ste v- já sem to ještě neviděla a ani to nechci
vidět>
FR: e moment, to je to dé trojka ((3D)) [jo?]
LG: [jo jo jo]
FR: ale, podívejte se ee doopravdy,
LG: mhm
FR: to e oni to mají tak hlasitě puštěný, že vám to utrhne uši,
LG: no mně to trochu vadí v těch multiplexech.
FR: no, jeden velmi krásnej film, na ten se běžte podívat, je
Králova řeč.
LG: to sem viděla, to bylo nejlepší. tam hraje můj oblíbený herec,
já sem se nejvíc těšila na to, (.) to bylo fakt <bylo to úplně
super, ta Králova řeč.>
FR: to bylo slyšet e e (.) jehlu spadnout, [jak ( )]
LG: [to bylo] nejlepší,
FR: on hraje velmi dobře,
LG: [<jo, ten konec je super>]
FR: [jeho paní ta] jeho paní ee
LG: mhm
FR: prostě to e e (.) on nastoupil v době v začátku války
LG: [mhm]
FR: [kdy] doopravdy musel být, a von ten člověk kterej učil, tu řeč,
jak nakonec [víte]
LG: [mhm]
FR: nebyl žádnej profesor, žádnej [doktor]
LG: [jo jo jo]
FR: [a] naučil ho to.
LG: mhm
FR: je to doopravdy e krásnej film. e s tou dámou, tou co sem vám
ukazoval,
LG: mhm
FR: občas deme spolu ee do kina,
LG: [mhm]
FR: [a tak] spolu sme byli na tym (.) na té Králově řeči, e a
doopravdy sme e odcházeli velmi spokojeni,
LG: [mhm]
FR: [(protože)] doopravdy herecký výkony všechno co tam to nemá
chybu. teď sem zvědavý chce- chceme se podívat na ten na Lidice co
[z toho]
LG: [mhm]
FR: udělali nebo neudělali
LG: na to sem taky celkem zvědavá,
3.354
128:143
LS: dobře, to uplně stačí, teď bych se vás zeptal, kdy pro vás
skončilo pravidelné navštěvování kina.
JN: kdy skončilo? (..) no to sem...
LS: zkuste tak přibližně tipnout rok.
JN: no to, to bylo snad v pětaštyrycátým roce.
LS: v pětaštyrycátým rocem, potom už jste...
JN: pak už sem neměl žádný zájem ani čas, jo.
LS: hm, hm.
JN: chodil sem do kina, já jenom čím dál to bylo míň, jo,
3.354
1694:1706
LS: hm a potom těsně po roce štyrycet pět po osvobození, vzpomínáte
si na atmosféru v těch kinech, nebo na vaše zážitky první po tom
osvobození.
JN: no tak snažili sme se, pamatuju si, že sme se snažili, abysme
sehnali nějaký filmy ty ty novější třeba z války a no tak stávalo se
třeba, že třeba tam někdo vystoupil a řekl k tomu, jo, em em k tomu
průběhu konce tý války a podobně a že jako tam bo- bojovali třeba
naši letci a nějaký takový...
LS: jo.
JN: zmínky, to byly spíš takový dobrovolný vystoupení
3.354
98:102
LČ: a jak jaké, vlastně o tom jsme se bavili, o těch povoláních, a kdy
ste přestal vůbec chodit do kina? jako ve svém životě?
JH: kdy sem přestal chodit do kina? no chodím pořád, chodil sem, dokuď
mohu chodit, teď už nechodím teda, ale až do stáří.