Quote
02.384
453:457
ON: no jó, tenkrát pak peníze nebyly, to víte, to, my sme měli,
matka musela splácet dluh na barák, jo to em hm pač dyš otec umřel,
tak sme neměli tolik úspor a em teďka dcera chodila do školy v Brně,
brácha chodil na chemii v Praze, pak dyš zavřeli školy, tak teda em
sme slyšeli jak se flákal po různejch podnikách, byl ve Zlíně a tak.
02.384
601:607
LS: ehm ehm a em jaký byl váš názor rodičů na kino?
JN: no em já sem otce neměl, teda už, jo, vod toho třiatřicátýho
roku, no matka ta mně nebránila v ničem, protože viděla, že to
stejně neni nic platný a to byla venkovská žena, mírná a teda
snažila se mě chudák vychovávat v katolický víře a nepovedlo se jí
to to...
02.384
362:372
LG: a jaký byl názor rodičů na filmy a na kina obecně?
JB: no tak voni měli rádi strašně naše ty filmy, jo, no to se tam
byly všelijaký ty písničky v tech filmech a to se zpívalo, a hrálo,
že zpívali lidi a pískali si ty ty melodie, že. ty filmy s
Nedošínskou Antonií ((Antonie Nedošinská)) že, znáte to ne? ty
LG: jo jo
JB: e e s Burijánem ((Vlasta Burian)) že a takový. takže to jako, se
řiká to letělo, to byly takový hity, no.
02.384
579:594
LG:a změnila se ta četnost toho vašeho navštěvování kina po tom jak
ste uzavřel sňatek nebo přestěhoval se?
JB: no v třiapadesátým roce sem se oženil,
LG: mhm
JB: a z manželkou sme bydleli s rodičama společně, prtže sme měli
velký byt tři a půl pokojové, teď v něm bydlí dcera starší v tom
bytě, takže sme chodívali dost často do kina,
LG: jo?
JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko,
hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme
šli,