Quote

IK: no tak, když tam byl grosby ((Bing Crosby)), nebo šaplin ((Charlie
Chaplin)), no tak to se kino řehtalo docela nahlas, že, protože to to
opravdu byly veselohry, který přinášely lidem v těch těžkých dobách
toho protektorátu takový takový únik, že, z té skutečnosti, ve které
sme žili. ale em no tak zamilovaný filmy, že, no tak mladí, to sme se
rozplývali, když tam byl šárl boajé ((Charles Boyer)), nebo zarach
leandrová ((Zarah Leander)) nebo já nevim, ty americký herečky, to sme
potom ještě cestou zpátky prožívali celý,

IK: em já myslím, že spíš hráli hlavní roli ti představitelé, ti herci.

LČ: hm

IK: jinak nám to bylo jedno, jestli je to italský nebo jiný film, my
sme měli své určité idoly, že, a na ty sme chodili.

LČ: pak zhodnotila tom, co ste považovala za dobrý film teda potom.

IK: byly mělký filmy, který měly takový stereotyp, že jo, em taky em
bylo, neměli sme rádi válečný filmy pochopitelně, protože sme ve válce
žili a válku sme nenáviděli, že, pak propagační filmy, kde se mluvilo
jak armáda postupuje a tak dále, že, ale říkám, měli sme rádi filmy,
který dobře dopadly, byly zamilovaný, ale em byly také kvalitní, mělo
to určitou náplň. ovšem em jiné obecenstvo sledovalo ty filmy s takovým
tím mělkým námětem, kdežto když my sme byli z gymnázia, no tak sme
přeci jenom od toho něco čekali, že jo.

po té válce, přišly americký filmy em takový ty
filmy, kerý propagovaly teda účast ve válce Američanů, že, to bylo
těch sedum salivenů ((Pět Sullivanů)) co sem vzpomínal, který je tam
napsaný, Bílé útesy doverské a já nevím takový prostě em filmy,
který propagovaly prostě aby lidi šli do války nebo aby byli šli do
armády.

JV: ehm, a jak to na vás působilo ten film, těch sedum salivenů
((Pět Sullivanů))?

ZP: ohromně.

JV: ono to bylo teda pět salivenů ((Pět Sullivanů)), se to menovalo.

ZP: pět?

JV: pět, ano.

ZP: vidíte, já sem myslel, že sedum. pět salivenů ((Pět Sullivanů)).
to byl to velmi jaksi em em takovej em silnej film, kde tam matka
ztratí všech těch pět salivenů ((Sullivan)), nakonec i bylo vidět,
jak všichni vodcházejí jako do nebe. tak pět salivenů ((Pět
Sullivanů)), promiňte, <já sem myslel že sedum>.

JV: to jo, no. eh takže ten film vlastně na vás působil em kvůli
tomu, že ste taky zažil...

ZP: no, působil jaksi optimisti- i když byl smutnej, jo, tak působil
tak optimisticky, že sme viděli, že sou lidi, kteří dou za dobrou
věc aj dyš maj nasazet život.

JV: ehm, a jak na vás tyto filmy působily? měl ste nějaký pocit z
toho, nebo nějaký zážitek, zajímavý?

ZP: ne. já bych řekl, že z toho sme si nic neodnesli, em spíš to
bylo tak em většinou teda na pobavení. sme jaksi tak strávili ty dvě
hodiny sme strávili tady em tím zážitkem. moc sem si z toho
nevodnesl.

po válce, to už přesně nevím,
esli to bylo před válkou, ale myslim že to bylo až po válce, sem
přišla ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), dyznyjova
((Disney)), ten kreslenej film. to už byl takovej dost výpravnej
film, že, tak ten em bych řekl na mě působil jaksi víc. kdežto ty
Pepek námořník a ten, ty vostatní, Kačer Donald a to to bylo
skutečně takový spíš prázdný. to nemělo žádnou žádnou hloubku.

ZP: tak hluboce, ty filmy, který sme navštěvovali, jak říkám, byly
spíš takový zábavný, nebylo to nic hlubšího, ty filmy em s tou
hlubší tematikou, nebo vážnější tematikou, ty sme začali navštěvovat
až po osvoboz- až po tom pětačtyrycátym roce.

lázeň na mlatě ((Lázně na
mlatě)) bád auf d tene ((Das Bad Auf Der Tenne)) se to menovalo, ale
přesně už děj obou si nevzpomínám.

JV: dobře a dyš ste teda zmínil ten em film em bad auf der tene em
tak tam říkáte, že em je to z venkovského prostředí, o dívce, která
se koupe na mlatě, stodoly...

ZP: jo, nahatá.

JV: za průsvitnou bílou plachtou...

ZP: pod bílou plachtou. tehdá se eště nahý ženský neukazovaly ve
filmech, jo, dyš bylo, to bylo něco úžasnýho, dyš byla teda nahatá
na tom na té plachtě bylo vidět, jak se koupe nahá, ale nahá ženská
neexistovala ve filmu. a i dyš se líbali, to bylo velmi decentní jo,
byli b- em jakákoli soulož byla teda em třeba začátek, jo, a pak, co
si vzpomínám, vždycky tekla voda, jo, em milování bylo
charakterizovaný tím, že někde tekla voda jako řeka se ukazovala
nebo něco, nevím proč, ale měl sem ten dojem, že to ta tekoucí voda,
že symbolizovala to milování.

JV: ehm, a tato scéna v tom filmu byla chápána nějak skandálně?

ZP: né, né, ne, to bylo velmi decentní.

JV: ehm.

ZP: to bylo velmi decentní.

JV: takže nepůsobilo nepůsobilo to na vás nějakým zvláštním
způsobem, nebo...

ZP: ne, ne.

JV: a proč ste tam chtěli jít na ten film?

ZP: no, tak protože možná to bylo jako zábavnější, nebo em byly to
normální filmy, em prostě kde možná se vyskytovalo to líbání nebo
něco takový nebo bylo naznačený to milování, tak sme se m- sme se
snažili přijít tady na tyhlety filmy, poněvač sme si to užili.