Quote
07.374
528:530
LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký
takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli
dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře.
07.374
549:560
LS: no já sem je neznala ta ta kina, ve městě,
SM: mhm
LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků,
tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že.
SM: mhm mhm
LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)),
nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla
dražší kina, tam byli tak komfortnější,
07.374
735:761
SM: jestli pro vás bylo důležitější, eh když...
LS: že bylo jedno esi du do kina na cokoliv?
SM: mhm
LS: ne.
SM: ne, [takže]
LS: [ne]
SM: takže bylo pro vás důležitější [vlastně]
LS: [no bylo] ano.
SM: ten film.
LS: i když to pro mě byl takový útěk z domova, protože nevlastní
matka mě neustále honila do práce a pracovala sem na zahradě a
prostě sem toho volného času jako jako dítě neměla, ale mm takže to
byl můj útěk z toho domova dost (.) ale byla sem často zklamaná,
když sem šla teda na něco co sem myslela že je pěkné a,
SM: mhm
LS: výsledek nebyl.
07.374
384:387
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek
((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že
to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde
sem zjitila, že vona hraje, jo?
07.374
735:736
JG: ((smích)) já fakt nevím. jakmile se křiklo, že se někam může
jít, tak už sme mazali.
07.374
748:760
JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),
JV: hm
JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,
JV: hm
JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.
07.374
760:772
a když vám bylo osvobození, tak to už
mně bylo devatenáct, a to už se člověk, to už hodně se vědělo, že
teda ty koncentráky a to, tak člověk byl strašně zvědavej, a zase
sem šla do kina, šla sem na takový ty hrůzy,
JV: hm
JG: a vyjdu ven a najednou klid a pohoda, jo. ((smích))
JV: že to [ste měla jako naopak přesně. ((smích))]
JG: [víte, zas úplně tak, no, no to to sou] takové zajímavé, no, to
sou...
07.374
817:818
JG: pokud byly peníze a nebo tam byl někdo známej, že sme se
dostali.
07.374
872:884
ale většinou
sme věděli, nebo sme tam měli ňákýho uvaděče známýho, že se nemuselo
platit.
JV: takže vám to bylo jedno, kam ste šla, když to tak řeknu. vy ste
spíš šla
JG: no, jakmile byla možnost,
JV: hm
JG: tak sme, kam byste jinam chtěl chodit. potom nakonec divadla
zavřeli vůbec, že.
07.374
907:911
JV: [ale tak] vy ste chodila i do jiných kin, že jo. nejenom tam,
kde byl ten pan uvaděč, ale i do těch ostatních.
JG: no říkám, když hrála někde marika rek ((Marika Rökk)), tak mně
to bylo jedno.